Dnes v Lidových novinách:
My máme velký výběr stran a politických směrů od ultraleva do ultraprava.
· Jaké politické zabarvení má takový svobodný, volný - jak rádi říkáme - divoký indián?
· Nemá žádný výběr, žádné barevné variace desítek stran.
· Nikdo jej nemusí ovlivňovat ani před ním mávat barevnými vlajkami stran a slibovat nejrůznější výhody a volební guláše. Indián ví přesto velice dobře, co chce, co potřebuje, aniž mu to musí nějaký politik přežvýkat a předložit ke schválení.
· Indián oproti nám není politicky vyzrálý a vzdělaný, ale přesto se vždy rozhodne správně.
· Co je správné pro přírodu, je správné i pro indiány Všichni cítí, že vycházejí z lůna Matky přírody.
· Příroda je přesně to měřítko pravdy. Je to ta jediná politická strana.
· Příroda je konzervativní, a proto i indián je konzervativní.
· Nežádá od nikoho nějaké sociální jistoty.
· V přeneseném slova smyslu můžeme říct, že ruka trhu, v indiánské realitě příroda, zajistí zdravé konkurenční prostředí, tvrdý přirozený výběr.
· Každý z nich se umí postarat sám o sebe.
· I v případě katastrof nevolá o pomoc jako my, ale umí si svou situaci vyřešit.
· A přesto tak jejich kultura žije již desítku tisíc let.
· Právě proto je indián konzervativní a tradicionalista.
· Indián je schopen strádat, ale nepřežije bez svobody.
· Indián volí svobodu, volí tradici.
· Náčelník Aritana řídí svůj kmen Yawalapiti v centru brazilské amazonské džungle již více než dvacet let.
· Je velmi schopný a moudrý, a proto nikdo z kmene nemá důvod ho střídat.
· Aritana je samozřejmě konzervativní a drží se osvědčených a životem vyzkoušených jistot a tradic.
· Jeho kmen proto vzkvétá. S nějakým liberalismem, neřkuli se socialismem či komunismem by tady moc nepořídil.
· Nepotřebují přísun civilizačních inovací či tzv. civilizačních nemocí, které mají v lůně přírody pouze negativní vliv na jejich svobodnou existenci.
· Jsem zastánce tradic a konzervatismu a přestože žiji v naší české kotlině s množstvím stran zleva a zprava, je mi jasné, kde stojím již odmalička.
· Je tedy jasné, že jsem volil pravou ODS.
Indiáni jsou konzervativci
30. listopadu 2006, Lidové noviny
Mnislav Zelený-Atapana, etnograf a indiánský náčelník, bývalý český velvyslanec v Kolumbii
Jaké politické zabarvení má svobodný, volný, divoký Indián? Vychází z lůna přírody, to je jediná jeho politická strana. Příroda je konzervativní a proto je indián taky konzervativní. Nepotřebuje žádné barevné variace desítek politických stran. Jeho kmen vzkvétá a s nějakým liberalismem, neřkuli socialismem či komunismem by u něj nikdo nepořídil.
Umí se postarat o sebe, v případě katastrofy nevolá o pomoc. Nežádá sociální jistoty, ruka trhu mu zajistí tvrdý přirozený výběr. Drží se tradice a nepotřebuje přísun civilizačních inovací. Ví dobře co chce, co potřebuje, vždy se rozhodne správně. Je schopný a moudrý.
A proto, už nějaké to století svobodně, volně a divoce živoří v lůně přírody v přírodní rezervaci, kam ho, pokud přežil, odložili ti co jeho skvělé konzervativní vlastnosti zcela postrádají.
Přilepšuje si provozováním gamblingu.
Jen některým méně schopným Indiánům se podaří uniknout, např. do české kotliny, kde volí ODS.
30 listopadu, 2006
Senáte suď!
Dnes v Lidových novinách:
Prvního října, v den, kdy uplynulo přesně 16 let, 10 měsíců a 14 dní od sedmnáctého listopadu 1989, řekl Václav Havel, strůjce sametové revoluce, v pořadu Otázky Václava Moravce na adresu komunistů: „Mysleli jsme si tenkrát, že se reformují, a oni to neudělali.
· “ Po chvíli zamyšlení dodal: „Daly by se shromáždit asi validní právní důvody, proč by KSČM rozpuštěna být mohla.“
· K letošnímu říjnu už svůj postoj ke komunistické straně vyjádřilo sedmdesát tisíc lidí v petici www.zrusmekomunisty.cz
· „Trvá-li KSČM na názvu ,komunistická‘, trvá tím na třídním boji, diktatuře proletariátu a omezení vlastnických práv občanů jako na ideologii, kterou je třeba uskutečnit v praxi.“
· Tři parlamentní strany někdy více, někdy méně štítivě deklarují nespolupráci s KSČM na vládní úrovni.
· Zákonodárci v Poslanecké sněmovně i v Senátu parlamentu se nechávají slyšet, že KSČM je strana zločinecká.
· Dva roky trvá prudká diskuse komentátorů, historiků, archivářů i internetových chatistů o tom, zda je KSČM stranou systémovou, či nikoli, kantoři jsou zmatení a nevědí, jak učit moderní historii, lidé ve vsích a městech se znovu začínají bát svých komunistů.
· Strany musejí odmítat násilí
· Přibývá podezření, že KSČM porušuje hned ten, hned onen zákon, že finančně a personálně podporuje mládežnickou komunistickou organizaci, která veřejně vyzývá k leninskému teroru, že samotná její existence odporuje ústavě atd.
· Některými právníky je zejména akcentováno porušování pátého článku ústavy: „Politický systém je založen na svobodném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.“
· Zde jsou důvodná podezření z porušení ústavy velmi silná.
Extremistické strany se zbavíme jen pomocí práva
29. listopadu 2006, Lidové noviny
Jaromír Štětina, senátor
Není nic známo o tom, že by KSČM využívala nebo prosazovala násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Její stíhání za to, že předchozí KSČ se nezákonností dopustila, je totéž jako usilovat o zákaz současné strany hlásící se ke křesťanským kořenům, např. KDU/ČSL, za zločiny napáchané ve jménu křesťanství v minulosti. Paradoxně s násilím je neoddělitelně spojen kolonialismus, neokolonialismus, imperialismus, historicky nedávno ještě otevřené otrokářství. Nositeli těchto jevů byli a stále bohužel jsou země, které se vyznačují demokratickými režimy a kapitalistickým ekonomickým systémem. Typickým projevem imperialismu podle řady významných světových osobností a organizací, je ještě probíhající agrese pod falešnou záminkou proti Iráku motivovaná ekonomickými a strategickými zájmy pachatelů. Okupace probíhá za součinnosti celé řady demokratických zemí, včetně České republiky. Takže senáte, zřiď komisi!
Prvního října, v den, kdy uplynulo přesně 16 let, 10 měsíců a 14 dní od sedmnáctého listopadu 1989, řekl Václav Havel, strůjce sametové revoluce, v pořadu Otázky Václava Moravce na adresu komunistů: „Mysleli jsme si tenkrát, že se reformují, a oni to neudělali.
· “ Po chvíli zamyšlení dodal: „Daly by se shromáždit asi validní právní důvody, proč by KSČM rozpuštěna být mohla.“
· K letošnímu říjnu už svůj postoj ke komunistické straně vyjádřilo sedmdesát tisíc lidí v petici www.zrusmekomunisty.cz
· „Trvá-li KSČM na názvu ,komunistická‘, trvá tím na třídním boji, diktatuře proletariátu a omezení vlastnických práv občanů jako na ideologii, kterou je třeba uskutečnit v praxi.“
· Tři parlamentní strany někdy více, někdy méně štítivě deklarují nespolupráci s KSČM na vládní úrovni.
· Zákonodárci v Poslanecké sněmovně i v Senátu parlamentu se nechávají slyšet, že KSČM je strana zločinecká.
· Dva roky trvá prudká diskuse komentátorů, historiků, archivářů i internetových chatistů o tom, zda je KSČM stranou systémovou, či nikoli, kantoři jsou zmatení a nevědí, jak učit moderní historii, lidé ve vsích a městech se znovu začínají bát svých komunistů.
· Strany musejí odmítat násilí
· Přibývá podezření, že KSČM porušuje hned ten, hned onen zákon, že finančně a personálně podporuje mládežnickou komunistickou organizaci, která veřejně vyzývá k leninskému teroru, že samotná její existence odporuje ústavě atd.
· Některými právníky je zejména akcentováno porušování pátého článku ústavy: „Politický systém je založen na svobodném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.“
· Zde jsou důvodná podezření z porušení ústavy velmi silná.
Extremistické strany se zbavíme jen pomocí práva
29. listopadu 2006, Lidové noviny
Jaromír Štětina, senátor
Není nic známo o tom, že by KSČM využívala nebo prosazovala násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Její stíhání za to, že předchozí KSČ se nezákonností dopustila, je totéž jako usilovat o zákaz současné strany hlásící se ke křesťanským kořenům, např. KDU/ČSL, za zločiny napáchané ve jménu křesťanství v minulosti. Paradoxně s násilím je neoddělitelně spojen kolonialismus, neokolonialismus, imperialismus, historicky nedávno ještě otevřené otrokářství. Nositeli těchto jevů byli a stále bohužel jsou země, které se vyznačují demokratickými režimy a kapitalistickým ekonomickým systémem. Typickým projevem imperialismu podle řady významných světových osobností a organizací, je ještě probíhající agrese pod falešnou záminkou proti Iráku motivovaná ekonomickými a strategickými zájmy pachatelů. Okupace probíhá za součinnosti celé řady demokratických zemí, včetně České republiky. Takže senáte, zřiď komisi!
28 listopadu, 2006
Nová tvář
Dnes v Lidových novinách:
Politické špičky členských států Severoatlantické aliance se už podruhé scházejí na území, které po desítky let patřilo do výsostné sféry vlivu Moskvy. Šest let po Praze hostí vrcholný summit 26členné aliance lotyšská Riga.
· „Před časem se po těchto ulicích valily sovětské tanky.
· Tento summit pořádáme také proto, aby se něco takového už v budoucnu nestalo,“ oznámila lotyšská prezidentka Vaira Vike-Freibergaová krátce před zahájením summitu.
· Narážela tím na neúspěšný pokus Moskvy z ledna 1991 zabránit pobaltským státům (Estonsku, Litvě a Lotyšsku) v osamostatnění.
· Lotyšská prezidentka při té příležitosti dodala, že rižský summit, první v postsovětské republice, odstraní „úplně poslední zbytky železné opony“.
· Podobně slavnostně vnímají schůzku, jíž se dnes a zítra zúčastní kompletní politická elita 26 aliančních zemí, i sousední Estonci a Litevci.
· Ostatní, zejména pak „staří“ členové NATO, však zřejmě nebudou mít pro symboliku tolik pochopení.
· Většině totiž dělá starosti vývoj mírové mise v Afghánistánu.
· Jednotky NATO tam totiž nedokážou čelit eskalaci násilí.
· Situaci zhoršují odlišné zájmy členů, zejména pak obnovení americko-francouzského sporu.
· Zatímco Američané tlačí na rozšíření působnosti jednotek NATO a jejich aktivnější zapojení do bojových operací, Francouzi zdůrazňují „vzájemnou solidaritu“ a uvažují o přehodnocení mise.
· „Výhrady“ mají i Španělé nebo Italové.
· A podobně je tomu s většinou z 32 000 aliančních vojáků včetně Čechů, kteří v tuto chvíli pouze zvažují vyslání vojenských policistů na nebezpečný jih.
· Tíha bojových operací tak spočívá kromě Američanů na Britech, Kanaďanech a Nizozemcích.
Francie a USA se přou o novou tvář NATO
RIGA 28. listopadu 2006
TOMÁŠ JENÍK
Lotyšská prezidentka si libuje, že po Rize se už žádné sovětské tanky jako před časem nevalí. Naopak. Je velká šance, že právě teď se povalí někde po Afghánistanu, či Iráku, či někde jinde po světě v rámci globálního četnictví pod vedením USA i lotyšské tanky. Prezident Bush totiž tlačí na aktivnější zapojení jednotek NATO, protože je třeba ulehčit americkým a britským jednotkám, kterých je pro tuto hrubou práci vlastně škoda. Okupované země zlobí. Taky by rády rády, jako kdysi to Lotyšsko, aby se jim tam žádné cizí tanky už neválely. Paní prezidentka a celá politická elita v Rize se poradí, jak jim ty nesmysly vyhnat z hlavy.
Politické špičky členských států Severoatlantické aliance se už podruhé scházejí na území, které po desítky let patřilo do výsostné sféry vlivu Moskvy. Šest let po Praze hostí vrcholný summit 26členné aliance lotyšská Riga.
· „Před časem se po těchto ulicích valily sovětské tanky.
· Tento summit pořádáme také proto, aby se něco takového už v budoucnu nestalo,“ oznámila lotyšská prezidentka Vaira Vike-Freibergaová krátce před zahájením summitu.
· Narážela tím na neúspěšný pokus Moskvy z ledna 1991 zabránit pobaltským státům (Estonsku, Litvě a Lotyšsku) v osamostatnění.
· Lotyšská prezidentka při té příležitosti dodala, že rižský summit, první v postsovětské republice, odstraní „úplně poslední zbytky železné opony“.
· Podobně slavnostně vnímají schůzku, jíž se dnes a zítra zúčastní kompletní politická elita 26 aliančních zemí, i sousední Estonci a Litevci.
· Ostatní, zejména pak „staří“ členové NATO, však zřejmě nebudou mít pro symboliku tolik pochopení.
· Většině totiž dělá starosti vývoj mírové mise v Afghánistánu.
· Jednotky NATO tam totiž nedokážou čelit eskalaci násilí.
· Situaci zhoršují odlišné zájmy členů, zejména pak obnovení americko-francouzského sporu.
· Zatímco Američané tlačí na rozšíření působnosti jednotek NATO a jejich aktivnější zapojení do bojových operací, Francouzi zdůrazňují „vzájemnou solidaritu“ a uvažují o přehodnocení mise.
· „Výhrady“ mají i Španělé nebo Italové.
· A podobně je tomu s většinou z 32 000 aliančních vojáků včetně Čechů, kteří v tuto chvíli pouze zvažují vyslání vojenských policistů na nebezpečný jih.
· Tíha bojových operací tak spočívá kromě Američanů na Britech, Kanaďanech a Nizozemcích.
Francie a USA se přou o novou tvář NATO
RIGA 28. listopadu 2006
TOMÁŠ JENÍK
Lotyšská prezidentka si libuje, že po Rize se už žádné sovětské tanky jako před časem nevalí. Naopak. Je velká šance, že právě teď se povalí někde po Afghánistanu, či Iráku, či někde jinde po světě v rámci globálního četnictví pod vedením USA i lotyšské tanky. Prezident Bush totiž tlačí na aktivnější zapojení jednotek NATO, protože je třeba ulehčit americkým a britským jednotkám, kterých je pro tuto hrubou práci vlastně škoda. Okupované země zlobí. Taky by rády rády, jako kdysi to Lotyšsko, aby se jim tam žádné cizí tanky už neválely. Paní prezidentka a celá politická elita v Rize se poradí, jak jim ty nesmysly vyhnat z hlavy.
27 listopadu, 2006
Soukromá osoba
Dnes v Lidových novinách:
Šéf ČSSD Jiří Paroubek začal před časem vystupovat smířlivěji a naznačoval ústupky vůči ODS. Mirek Topolánek zase krátce před nedávným kongresem strany šokoval nejen své spolupracovníky, když s Paroubkem jednal a tvrdil, že bez ČSSD vládu nesestaví.
· Jenže uprostřed jednání se ukazuje, že úsměvy a odhodlané věty do kamer nemusí znamenat vůbec nic.
· Jakmile totiž představitelé obou stran hovoří v soukromí - anebo si alespoň myslí, že jde o soukromý hovor - lze se od nich dozvědět úplně jiné věci.
· Tajný záznam usvědčuje Dalíka
CO ZACHYTIL SKRYTÝ MIKROFON
· „Budeme si s nimi teď jen jakoby hrát, a pak je pošleme do pr. Protože ty jejich požadavky jsou neakceptovatelné,“ tvrdil Dalík o vyjednávání s ČSSD.
· O Pohankovi: Vypadá to s ním dobře. Myslím si, že na něho (ČSSD - pozn. red.) nastoupili a něco mu naslibovali. Každopádně je to tak, že podpoří naši vládu.
· To je domluvený. A nebude sám.
· On byl takovej lakmusovej papírek a ti ostatní se projeví po něm.
· Po zveřejnění videozáznamu Paroubek uvedl, že pokud se za Dalíkova slova ODS neomluví, veškerá jednání zastaví.
Nahrávky usvědčily ODS i ČSSD
Lidové Noviny, 27. listopadu 2006
cz, ČTK
Ten Dalík to sice zase domrvil, ale nikdo na něj nemůže , je to soukromá osoba.
Kdybyste potřebovali zařídit nějakou kulišárnu, najměte si na to taky soukromou osobu, ale možná dejte pozor, aby vás při jeho nezdaněném oměňování za neocenitelné služby bez výplatní listiny nenatočila skrytá kamera. Ale i kdyby se tomu soukromníkovi Dalíkovi úspěšně podařilo přetáhnout nějakého socdemokrata, tak by to ODS stejně nebylo nic platné. Pevný, čestný, nekompromisní, zásadový, masarykovský hled našeho pana prezidenta, přehlížejicího z okna hradu hrdě českou krajinu, je zárukou, že by nikdy nebyl schopen jmenovat ani Topolánkovu vládu, opírající se - kromě touhy vládnout a reformovat sociálno - jen o nějakého přeběhlíka. Nedávno to prezident s odporem vyloučil…
Šéf ČSSD Jiří Paroubek začal před časem vystupovat smířlivěji a naznačoval ústupky vůči ODS. Mirek Topolánek zase krátce před nedávným kongresem strany šokoval nejen své spolupracovníky, když s Paroubkem jednal a tvrdil, že bez ČSSD vládu nesestaví.
· Jenže uprostřed jednání se ukazuje, že úsměvy a odhodlané věty do kamer nemusí znamenat vůbec nic.
· Jakmile totiž představitelé obou stran hovoří v soukromí - anebo si alespoň myslí, že jde o soukromý hovor - lze se od nich dozvědět úplně jiné věci.
· Tajný záznam usvědčuje Dalíka
CO ZACHYTIL SKRYTÝ MIKROFON
· „Budeme si s nimi teď jen jakoby hrát, a pak je pošleme do pr. Protože ty jejich požadavky jsou neakceptovatelné,“ tvrdil Dalík o vyjednávání s ČSSD.
· O Pohankovi: Vypadá to s ním dobře. Myslím si, že na něho (ČSSD - pozn. red.) nastoupili a něco mu naslibovali. Každopádně je to tak, že podpoří naši vládu.
· To je domluvený. A nebude sám.
· On byl takovej lakmusovej papírek a ti ostatní se projeví po něm.
· Po zveřejnění videozáznamu Paroubek uvedl, že pokud se za Dalíkova slova ODS neomluví, veškerá jednání zastaví.
Nahrávky usvědčily ODS i ČSSD
Lidové Noviny, 27. listopadu 2006
cz, ČTK
Ten Dalík to sice zase domrvil, ale nikdo na něj nemůže , je to soukromá osoba.
Kdybyste potřebovali zařídit nějakou kulišárnu, najměte si na to taky soukromou osobu, ale možná dejte pozor, aby vás při jeho nezdaněném oměňování za neocenitelné služby bez výplatní listiny nenatočila skrytá kamera. Ale i kdyby se tomu soukromníkovi Dalíkovi úspěšně podařilo přetáhnout nějakého socdemokrata, tak by to ODS stejně nebylo nic platné. Pevný, čestný, nekompromisní, zásadový, masarykovský hled našeho pana prezidenta, přehlížejicího z okna hradu hrdě českou krajinu, je zárukou, že by nikdy nebyl schopen jmenovat ani Topolánkovu vládu, opírající se - kromě touhy vládnout a reformovat sociálno - jen o nějakého přeběhlíka. Nedávno to prezident s odporem vyloučil…
Izolujte je!
Dnes v Lidových novinách:
Polsko odmítlo rezignovat na své veto ohledně nové smlouvy o spolupráci mezi Evropskou unií a Ruskem.
· Hlavní příčinou bylo pokračující ruské embargo na vývoz většiny polských zemědělských produktů.
· Embargo na polské potraviny bylo zavedeno pouze několik dnů po polských parlamentních volbách, které k moci vynesly pravici, tradičně proamerickou a protiruskou.
· Rok poté, a den před helsinským summitem evropská veterinární komise ukončila prohlídku polských potravinových závodů a ve zprávě potvrdila, že jejich stav v žádném případě neospravedlňuje žádný zákaz tohoto typu.
· Zkrátka se jednalo o politické rozhodnutí s jasným signálem: potrestat Poláky za špatnou volbu a dát najevo nové vládě, kdo je silnější.
· V pozadí je možná hlavní dilema současné evropské geopolitiky, tedy závislost na ruském plynu a ropě.
· Ruský energeticky imperialismus poznala už Ukrajina nebo Gruzie.
· Teď, díky ruskoněmeckému projektu Baltského plynovodu, se do stejné pozice může se dostat Polsko a Pobaltí.
· Ve vztahu k Putinovu Rusku nelze oddělit ekonomické zájmy a politiku.
· V sázce je hodně: je už dlouho zřejmé, že pro Brusel a hlavní evropské mocnosti (především Německo) má „speciální partnerství“ s Ruskem větší cenu než otázky jako lidská práva, osud Čečenska či imperiální chování Ruska vůči Ukrajině a Gruzii.
· Nyní však se jedná nejen o „postsovětský“ prostor, ale o životní zájmy členských států unie, tedy o důvěryhodnost ideje evropské solidarity a rovnoprávnosti vůbec.
· Jde jen o to, jasně ukázat, zda je pro vás důležitější vlastní energetická bezpečnost, nebo zájmy Polska a Pobaltí.
· Bude Evropa i nadále následovat ruské vábení?
Izolujte buřiče!
Maciej Ruczaj
27. listopadu 2006, Lidové noviny
Maciej Ruczaj mi mluví z duše. Používat ekonomiky k prosazování politických cílů je sprosťárna. Embargo na polské potraviny pouze několik dní po volbách, trestat Poláky za špatnou volbu, dát najevo nové vládě kdo je silnější – to je přímo nechutné. Kdyby to byl aspoň Putinův originální nápad! Takhle přece my už celá desetiletí rdousíme embargem například Kubu a ještě se jim vysmíváme. Ovšem od nás starých kolonizátorů a energetických imperialistů se nic jiného čekat nedá, ale proč – i když už na cestě k demokracii - se k témuž propůjčuje Rusko! chce se zvolat spolu s Maciejem. Naneštěstí my evropané jsme na ruském plynu závislí jako Topolánkova vláda na Paroubkovi, a tak teda budiž: Izolujte ty polské buřiče!
Polsko odmítlo rezignovat na své veto ohledně nové smlouvy o spolupráci mezi Evropskou unií a Ruskem.
· Hlavní příčinou bylo pokračující ruské embargo na vývoz většiny polských zemědělských produktů.
· Embargo na polské potraviny bylo zavedeno pouze několik dnů po polských parlamentních volbách, které k moci vynesly pravici, tradičně proamerickou a protiruskou.
· Rok poté, a den před helsinským summitem evropská veterinární komise ukončila prohlídku polských potravinových závodů a ve zprávě potvrdila, že jejich stav v žádném případě neospravedlňuje žádný zákaz tohoto typu.
· Zkrátka se jednalo o politické rozhodnutí s jasným signálem: potrestat Poláky za špatnou volbu a dát najevo nové vládě, kdo je silnější.
· V pozadí je možná hlavní dilema současné evropské geopolitiky, tedy závislost na ruském plynu a ropě.
· Ruský energeticky imperialismus poznala už Ukrajina nebo Gruzie.
· Teď, díky ruskoněmeckému projektu Baltského plynovodu, se do stejné pozice může se dostat Polsko a Pobaltí.
· Ve vztahu k Putinovu Rusku nelze oddělit ekonomické zájmy a politiku.
· V sázce je hodně: je už dlouho zřejmé, že pro Brusel a hlavní evropské mocnosti (především Německo) má „speciální partnerství“ s Ruskem větší cenu než otázky jako lidská práva, osud Čečenska či imperiální chování Ruska vůči Ukrajině a Gruzii.
· Nyní však se jedná nejen o „postsovětský“ prostor, ale o životní zájmy členských států unie, tedy o důvěryhodnost ideje evropské solidarity a rovnoprávnosti vůbec.
· Jde jen o to, jasně ukázat, zda je pro vás důležitější vlastní energetická bezpečnost, nebo zájmy Polska a Pobaltí.
· Bude Evropa i nadále následovat ruské vábení?
Izolujte buřiče!
Maciej Ruczaj
27. listopadu 2006, Lidové noviny
Maciej Ruczaj mi mluví z duše. Používat ekonomiky k prosazování politických cílů je sprosťárna. Embargo na polské potraviny pouze několik dní po volbách, trestat Poláky za špatnou volbu, dát najevo nové vládě kdo je silnější – to je přímo nechutné. Kdyby to byl aspoň Putinův originální nápad! Takhle přece my už celá desetiletí rdousíme embargem například Kubu a ještě se jim vysmíváme. Ovšem od nás starých kolonizátorů a energetických imperialistů se nic jiného čekat nedá, ale proč – i když už na cestě k demokracii - se k témuž propůjčuje Rusko! chce se zvolat spolu s Maciejem. Naneštěstí my evropané jsme na ruském plynu závislí jako Topolánkova vláda na Paroubkovi, a tak teda budiž: Izolujte ty polské buřiče!
25 listopadu, 2006
Já bych to celé předělal
Dnes v Lidových novinách:
Bývalý agent KGB Alexandr Litviněnko, který po otravě zemřel, obvinil ze své vraždy Kreml
· Testament nadiktoval Litviněnko v přítomnosti rodiny a přátel v úterý, předtím, než upadl do bezvědomí, z něhož se už neprobral.
· Rusko reagovalo nejdříve mírně, když již poněkolikáté dementovalo jakoukoli spojitost se smrtí přeběhlíka.
· Včera vpodvečer však začalo ruské vedení ztrácet nervy a prezident Vladimir Putin na summitu EURusko v Helsinkách zpochybnil jak teorii o Litviněnkově otravě, tak pravost dopisu.
· „Litviněnkova smrt byla použita k politickým provokacím,“ uvedl Putin.
· „Pokud ten dopis opravdu existuje, ptám se, proč nebyl zveřejněn, ještě když byl naživu.
· Pokud se ten dopis objevil až po jeho smrti, nepotřebuje to komentář.,“ prohlásil Putin po jednání s EU.
· Včera večer BBC oznámila, že v Litviněnkově bytě i na dvou místech jeho posledních schůzek s informačními zdroji byla naměřena zvýšená radioaktivita.
· Britský ministr vnitra John Reid pak včera oficiálně prohlásil, že Litviněnkovu smrt zapříčinila „přítomnost radioaktivní látky v jeho těle“.
· Jak uvádí ČTK, radioaktivní polonium, které má několik izotopů, vydává pouze záření alfa, smrtelně nebezpečné pro napadenou osobu.
Závěť špiona: Vrahem je Putin
25. listopadu 2006, Lidové noviny
LUBOŠ PALATA
Jako detektivka se mi to moc nezamlouvá. Zápletka je příliš průhledná. Bývalý ruský agent pomlouval Putina a tak za vraždou je sám Putin, má hned napadnout naivního čtenáře. Ale náročnější labužník by spíš rafinovaně tipoval ty, kteří Putina obviňují . Proč ten by průhlednou vraždou dával argumenty svým spojencům na Západě? Naopak, špiona obětují ti spojenci, neboť takhle jim poslouží daleko nejlépe proti jejich příteli v Kremlu, který tak nestydatě ovládá obrovské zásoby ropy, a nenechá sebou manipulovat. Takže likvidací špiona vtipně ušijí na Putina pěknou boudu, jako svého času na někdejšího spojence Husajna s jeho zbraněmi hromadného ničení.
Že měl špion v těle polonium? No, aby si ti Poláci taky zase nechtěli šplhnout na vyšších místech…
Bývalý agent KGB Alexandr Litviněnko, který po otravě zemřel, obvinil ze své vraždy Kreml
· Testament nadiktoval Litviněnko v přítomnosti rodiny a přátel v úterý, předtím, než upadl do bezvědomí, z něhož se už neprobral.
· Rusko reagovalo nejdříve mírně, když již poněkolikáté dementovalo jakoukoli spojitost se smrtí přeběhlíka.
· Včera vpodvečer však začalo ruské vedení ztrácet nervy a prezident Vladimir Putin na summitu EURusko v Helsinkách zpochybnil jak teorii o Litviněnkově otravě, tak pravost dopisu.
· „Litviněnkova smrt byla použita k politickým provokacím,“ uvedl Putin.
· „Pokud ten dopis opravdu existuje, ptám se, proč nebyl zveřejněn, ještě když byl naživu.
· Pokud se ten dopis objevil až po jeho smrti, nepotřebuje to komentář.,“ prohlásil Putin po jednání s EU.
· Včera večer BBC oznámila, že v Litviněnkově bytě i na dvou místech jeho posledních schůzek s informačními zdroji byla naměřena zvýšená radioaktivita.
· Britský ministr vnitra John Reid pak včera oficiálně prohlásil, že Litviněnkovu smrt zapříčinila „přítomnost radioaktivní látky v jeho těle“.
· Jak uvádí ČTK, radioaktivní polonium, které má několik izotopů, vydává pouze záření alfa, smrtelně nebezpečné pro napadenou osobu.
Závěť špiona: Vrahem je Putin
25. listopadu 2006, Lidové noviny
LUBOŠ PALATA
Jako detektivka se mi to moc nezamlouvá. Zápletka je příliš průhledná. Bývalý ruský agent pomlouval Putina a tak za vraždou je sám Putin, má hned napadnout naivního čtenáře. Ale náročnější labužník by spíš rafinovaně tipoval ty, kteří Putina obviňují . Proč ten by průhlednou vraždou dával argumenty svým spojencům na Západě? Naopak, špiona obětují ti spojenci, neboť takhle jim poslouží daleko nejlépe proti jejich příteli v Kremlu, který tak nestydatě ovládá obrovské zásoby ropy, a nenechá sebou manipulovat. Takže likvidací špiona vtipně ušijí na Putina pěknou boudu, jako svého času na někdejšího spojence Husajna s jeho zbraněmi hromadného ničení.
Že měl špion v těle polonium? No, aby si ti Poláci taky zase nechtěli šplhnout na vyšších místech…
24 listopadu, 2006
Kdyby aspoň držel low profile!
Dnes v Lidových novinách:
Zhruba padesát důchodců včera odpoledne uctilo stodesáté výročí narození Klementa Gottwalda.
· Akci, na které se každoročně schází ultrakonzervativní jádro komunistů, včera kritizoval senátor Martin Mejstřík.
· „Je nepředstavitelné, aby v Německu představitelé parlamentní strany pokládali věnec na hrob Hitlerovi a ostatní ,demokraté‘ jim to tolerovali,“ uvedl senátor ve svém prohlášení.
Při Internacionále se nežvýká
24. listopadu 2006
Václav Drchal, Lidové Noviny
Je nepředstavitelné, aby v Německu představitelé parlamentních stran tolerovali, že bývalý příslušník Hitlerjugend se stane papežem? Ale možné je všechno. U nás zase Martin Mejstřík, bývalý člen Gottwaldovy mládeže – SSM, to dnes už dotáhl zatím až na senátora…
Zhruba padesát důchodců včera odpoledne uctilo stodesáté výročí narození Klementa Gottwalda.
· Akci, na které se každoročně schází ultrakonzervativní jádro komunistů, včera kritizoval senátor Martin Mejstřík.
· „Je nepředstavitelné, aby v Německu představitelé parlamentní strany pokládali věnec na hrob Hitlerovi a ostatní ,demokraté‘ jim to tolerovali,“ uvedl senátor ve svém prohlášení.
Při Internacionále se nežvýká
24. listopadu 2006
Václav Drchal, Lidové Noviny
Je nepředstavitelné, aby v Německu představitelé parlamentních stran tolerovali, že bývalý příslušník Hitlerjugend se stane papežem? Ale možné je všechno. U nás zase Martin Mejstřík, bývalý člen Gottwaldovy mládeže – SSM, to dnes už dotáhl zatím až na senátora…
Záleží na podání
Dnes v Lidových novinách:
BRNO Poslanec ODS David Šeich řídil s dvěma promile alkoholu v krvi.
· Tvrdí to brněnští strážníci.
· V noci na včerejšek ho zastavili, poté co vjel v centru Brna do jednosměrky opačným směrem.
· Strážníci auto s poslancem zastavili a dali řidiči dýchnout „do balonku“.
· „Řidič jevil známky podnapilosti, alkohol byl cítit z jeho dechu, špatně artikuloval a měl vratkou chůzi,“ řekla mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková.
· Při dechovém testu naměřila hlídka Šeichovi v krvi 2,4 promile alkoholu.
· Přivolaným státním policistům odmítl Šeich nadýchat.
· Nesouhlasil ani s převozem k lékaři k odběru krve.
· „Řidič se poté začal chovat neadekvátně,“ sdělila Kapitančiková s tím, že strážníky slovně napadal a odmítal dále spolupracovat.
· výsledku nemáme žádné pochybnosti,“ tvrdí Kapitančiková.
· Na důkladném prošetření případu bude trvat poslanecký klub ODS.
· „Rozhodně se ho nebudeme snažit zamést pod koberec a projednáme jej, i kdyby byl posouzen jen jako přestupek,“ slibuje šéf klubu Petr Tluchoř.
Policie: Poslanec řídil opilý
24. listopadu 2006, Lidové noviny
PETR ALBRECHT
Řidič jevil známky podnapilosti, alkohol byl z něho cítit na 100 honů, špatně arti i kuloval a vrávoral. Tak to aspoň tvrdí policie. Jenže nešlo o nějakého řidiče, ale o poslance, dokonce poslance prozatímně vládní strany. Takže to strážci zákona svým tvrzením poněkud přehnali. Přinejmenším je to nevkusné. Měli by si vzít za příklad hlášení z hospodské rvačky na vesnické tancovačce, kdy mluvčí místního policajta popsala situaci slovy: Všichni byli totálně ožralí, jen pan starosta měli dobrou náladičku.
BRNO Poslanec ODS David Šeich řídil s dvěma promile alkoholu v krvi.
· Tvrdí to brněnští strážníci.
· V noci na včerejšek ho zastavili, poté co vjel v centru Brna do jednosměrky opačným směrem.
· Strážníci auto s poslancem zastavili a dali řidiči dýchnout „do balonku“.
· „Řidič jevil známky podnapilosti, alkohol byl cítit z jeho dechu, špatně artikuloval a měl vratkou chůzi,“ řekla mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková.
· Při dechovém testu naměřila hlídka Šeichovi v krvi 2,4 promile alkoholu.
· Přivolaným státním policistům odmítl Šeich nadýchat.
· Nesouhlasil ani s převozem k lékaři k odběru krve.
· „Řidič se poté začal chovat neadekvátně,“ sdělila Kapitančiková s tím, že strážníky slovně napadal a odmítal dále spolupracovat.
· výsledku nemáme žádné pochybnosti,“ tvrdí Kapitančiková.
· Na důkladném prošetření případu bude trvat poslanecký klub ODS.
· „Rozhodně se ho nebudeme snažit zamést pod koberec a projednáme jej, i kdyby byl posouzen jen jako přestupek,“ slibuje šéf klubu Petr Tluchoř.
Policie: Poslanec řídil opilý
24. listopadu 2006, Lidové noviny
PETR ALBRECHT
Řidič jevil známky podnapilosti, alkohol byl z něho cítit na 100 honů, špatně arti i kuloval a vrávoral. Tak to aspoň tvrdí policie. Jenže nešlo o nějakého řidiče, ale o poslance, dokonce poslance prozatímně vládní strany. Takže to strážci zákona svým tvrzením poněkud přehnali. Přinejmenším je to nevkusné. Měli by si vzít za příklad hlášení z hospodské rvačky na vesnické tancovačce, kdy mluvčí místního policajta popsala situaci slovy: Všichni byli totálně ožralí, jen pan starosta měli dobrou náladičku.
22 listopadu, 2006
Pokrok nezastavíš
Dnes v Lidových novinách:
Boj studentů proti rozmístění kamer na pražském gymnáziu Josefa Škvoreckého byl nakonec úspěšný. Přesto tato událost přidává mým úvahám na naléhavosti.
· „Monitorovaná společnost“ byl název mezinárodní konference v Londýně, které jsem se spolu s ostatními představiteli úřadů na ochranu osobních údajů a soukromí z celého světa zúčastnil.
· I naše média tuto událost zaregistrovala a referovala o ní zejména přepisem některých článků z britského tisku.
· V nich se výhradně jednalo o kritiku britské společnosti, vyplývající ze zprávy mého kolegy Richarda Thomase, komisaře pro ochranu osobních údajů a svobodný přístup k informacím.
· Konstatuje v ní, že Británie se postupně přeměnila na společnost Velkého bratra, v níž jsou miliony lidí sledovány takřka od kolébky až do hrobu.
· Podle této zprávy se čím dál tím více Britů dostává pod dohled a sledovací technika začíná významným způsobem ovlivňovat život lidí.
· Sledovací technika se stala nerozlučnou součástí života společnosti.
· Vytvářejí se nové a zdokonalují se ty starší databáze, včetně neustávající snahy o jejich propojování.
· Vzniká tak za matného povědomí a nevědomí občanů veřejnost souhlasící s něčím na základě neporozumění, zastřených důvodů.
· A na zákonném podkladě onen zvláštní postmoderní paralelní svět - svět „Matrixu“.
· V něm se občané specifickým způsobem, prostřednictvím svých osobních údajů, pohybují.
· Kvůli rozvoji informačních technologií jsou ty informace o nás stále kvalitnější a komplexnější než to, co máme my o sobě samých.
· Díky technickému pokroku možná tedy vytvoříme iluzi bezpečí za cenu ztráty jednoho ze základních kamenů naší civilizace - práva na soukromí.
· Ale to bude jistě jiná společnost, jiná civilizace - pokud je to, co vzniká, možno civilizací nazvat -rozhodně ale vzniká jiný svět, svět „Matrixu“.Netečnost veřejnosti, nezájem o věci veřejné už vehnal společnost do nejedné civilizační katastrofy.
Až nás kamery umonitorují, nastane Matrix
22. listopadu 2006, Lidové noviny
IGOR NĚMEC, šéf Úřadu pro ochranu osobních údajů
Kvůli rozvoji informačních technologií se zřejmě udavačství stane přežitkem minulosti, nostalgickou vzpomínkou na tzv. totalitní systémy. V demokratické společnosti tuto roli přebírá sledovací technika. Když si například zavolám mobilem, zajdu k doktorovi, nebo se projdu po veřejném prostransví, třeba kolem pražského gymnazia, prásknu sám na sebe víc informací, než by stihl někdejší agent Karel, kdyby si nohy uběhal. A to nemusím být ani podezřelým Zdá se, že mezi našimi oblíbenými režimy není v oboru „monitoringu“ zásadního rozdílu, rozdíl je především v technice provádění.
Boj studentů proti rozmístění kamer na pražském gymnáziu Josefa Škvoreckého byl nakonec úspěšný. Přesto tato událost přidává mým úvahám na naléhavosti.
· „Monitorovaná společnost“ byl název mezinárodní konference v Londýně, které jsem se spolu s ostatními představiteli úřadů na ochranu osobních údajů a soukromí z celého světa zúčastnil.
· I naše média tuto událost zaregistrovala a referovala o ní zejména přepisem některých článků z britského tisku.
· V nich se výhradně jednalo o kritiku britské společnosti, vyplývající ze zprávy mého kolegy Richarda Thomase, komisaře pro ochranu osobních údajů a svobodný přístup k informacím.
· Konstatuje v ní, že Británie se postupně přeměnila na společnost Velkého bratra, v níž jsou miliony lidí sledovány takřka od kolébky až do hrobu.
· Podle této zprávy se čím dál tím více Britů dostává pod dohled a sledovací technika začíná významným způsobem ovlivňovat život lidí.
· Sledovací technika se stala nerozlučnou součástí života společnosti.
· Vytvářejí se nové a zdokonalují se ty starší databáze, včetně neustávající snahy o jejich propojování.
· Vzniká tak za matného povědomí a nevědomí občanů veřejnost souhlasící s něčím na základě neporozumění, zastřených důvodů.
· A na zákonném podkladě onen zvláštní postmoderní paralelní svět - svět „Matrixu“.
· V něm se občané specifickým způsobem, prostřednictvím svých osobních údajů, pohybují.
· Kvůli rozvoji informačních technologií jsou ty informace o nás stále kvalitnější a komplexnější než to, co máme my o sobě samých.
· Díky technickému pokroku možná tedy vytvoříme iluzi bezpečí za cenu ztráty jednoho ze základních kamenů naší civilizace - práva na soukromí.
· Ale to bude jistě jiná společnost, jiná civilizace - pokud je to, co vzniká, možno civilizací nazvat -rozhodně ale vzniká jiný svět, svět „Matrixu“.Netečnost veřejnosti, nezájem o věci veřejné už vehnal společnost do nejedné civilizační katastrofy.
Až nás kamery umonitorují, nastane Matrix
22. listopadu 2006, Lidové noviny
IGOR NĚMEC, šéf Úřadu pro ochranu osobních údajů
Kvůli rozvoji informačních technologií se zřejmě udavačství stane přežitkem minulosti, nostalgickou vzpomínkou na tzv. totalitní systémy. V demokratické společnosti tuto roli přebírá sledovací technika. Když si například zavolám mobilem, zajdu k doktorovi, nebo se projdu po veřejném prostransví, třeba kolem pražského gymnazia, prásknu sám na sebe víc informací, než by stihl někdejší agent Karel, kdyby si nohy uběhal. A to nemusím být ani podezřelým Zdá se, že mezi našimi oblíbenými režimy není v oboru „monitoringu“ zásadního rozdílu, rozdíl je především v technice provádění.
Pasti, pastičky
Dnes v Lidových novinách:
WASHINGTON/PRAHA Jednou z hlavních příčin kolapsu amerických tajných služeb před 11. zářím 2001 byla neschopnost infiltrovat teroristickou síť Al Kajda.
· Stejný problém ochromil tajné služby i při analýze jaderné hrozby ze strany Saddáma Husajna.
· Přitom ale není pravda, že by Západ neměl uvnitř Al Kajdy své agenty.
· Podle jednoho z nich, muže, který byl na výplatní listině francouzských a britských tajných služeb, pouze nikdo nebral vážně jejich hlášení.
· Tento agent pod pseudonymem Umar Nasírí vydal na začátku tohoto týdne knihu, v níž popisuje, jak se k teroristům dostal, i to, jak se postupem času vlastně ztotožnil s jejich myšlenkami.
· V knize nazvané Uvnitř globálního džihádu (Inside the Global Jihad) špion také přichází s tvrzením, že Al Kajda vlákala americkou administrativu do války v Iráku.
Al Kajda nalákala USA do irácké pasti, tvrdí agent
22. listopadu 2006, Lidové noviny
TOMÁŠ JENÍK
Přiznám se, že jsem američany vážně podezříval jako mnozí jiní, že do Iráku šli za ropou. Až díky jistému Umar Nasíríovi skrze Tomáše Jelínka a Lidové noviny se mně otevřely oči. Vlákala je tam do pastičky Al Kajda na hromadně zbraňovou vějičku. Divím se, že američané tak bláhově skočili Kajdě na špek. Ale poučili se, do Severní Koreje už nevpadli, protože ta taky žádné hromadné zbraně nemá. Měla jen jednu, ale ta jim onehdy vybouchla. Ostatně nemají ani tu ropu.
WASHINGTON/PRAHA Jednou z hlavních příčin kolapsu amerických tajných služeb před 11. zářím 2001 byla neschopnost infiltrovat teroristickou síť Al Kajda.
· Stejný problém ochromil tajné služby i při analýze jaderné hrozby ze strany Saddáma Husajna.
· Přitom ale není pravda, že by Západ neměl uvnitř Al Kajdy své agenty.
· Podle jednoho z nich, muže, který byl na výplatní listině francouzských a britských tajných služeb, pouze nikdo nebral vážně jejich hlášení.
· Tento agent pod pseudonymem Umar Nasírí vydal na začátku tohoto týdne knihu, v níž popisuje, jak se k teroristům dostal, i to, jak se postupem času vlastně ztotožnil s jejich myšlenkami.
· V knize nazvané Uvnitř globálního džihádu (Inside the Global Jihad) špion také přichází s tvrzením, že Al Kajda vlákala americkou administrativu do války v Iráku.
Al Kajda nalákala USA do irácké pasti, tvrdí agent
22. listopadu 2006, Lidové noviny
TOMÁŠ JENÍK
Přiznám se, že jsem američany vážně podezříval jako mnozí jiní, že do Iráku šli za ropou. Až díky jistému Umar Nasíríovi skrze Tomáše Jelínka a Lidové noviny se mně otevřely oči. Vlákala je tam do pastičky Al Kajda na hromadně zbraňovou vějičku. Divím se, že američané tak bláhově skočili Kajdě na špek. Ale poučili se, do Severní Koreje už nevpadli, protože ta taky žádné hromadné zbraně nemá. Měla jen jednu, ale ta jim onehdy vybouchla. Ostatně nemají ani tu ropu.
20 listopadu, 2006
Vytlačme i komunisty na severní Moravu
Dnes v Lidových novinách:
Jeden ze studentských vůdců sametové revoluce se v současnosti snaží o zákaz propagace komunismu.
Martina Mejstříka se ptali on-line čtenáři LN.
*Stejně jako vám se mi nelíbí, že téměř 20 let od revoluce stále ještě existuje KSČ(M). Jak je možné, že lidé, kteří se dodnes jednoznačně nezřekli své v podstatě trestné ideologie, mohou být například poslanci nebo třeba i místopředsedy sněmovny?
· Je to důsledek chybného startu v devadesátých letech, kdy bohužel pravidla pro obnovu demokracie v této zemi formovali lidé, kteří měli s opravdovou demokracií problémy.
*Nebojíte se, že vytlačením komunismu na okraj společnosti se komunismus zradikalizuje a bude o to lákavější pro mladé? Není lepší počkat, až „vymře“ komunistická generace?
· Nebojím. V každé společnosti existují nějaké extremistické skupiny.
· Jde o to, postavit je mimo zákon a nedovolit jim, aby zlo šířily dál.
· Komunistická generace sice vymírá, ale právě proto, že komunisté nebyli postaveni mimo zákon, získávají mladé členy.
*Od nás z Austrálie vypadá ČR stále jako „východňarská“ země s mafiózní „kulturou“ v politice a businessu.
· Bohužel nás nemine čtyřicet Mojžíšových let cesty pouští do svobodné země, během které musí zemřít generace zasažené otroctvím.
* Zajímalo by mě, jaký je rozdíl ve vašem pohledu na „politickou špínu“ před vaším senátorstvím a nyní. Zajímá mě, jestli je skutečně možné, aby jeden člověk něco ovlivnil?
· Musel jsem se smířit s tím, že parlamentní procesy jsou pomalé, o všech záležitostech se musí dalekosáhle diskutovat a trvá opravdu dlouhou dobu, než se podaří získat většinu pro podporu vašeho názoru.
· Ale toto je demokracie.
VÝSLECH
20. listopadu 2006, Lidové noviny
Martin Mejstřík (44) senátor
Coby vůdce se Martin Rejstřík jeví jako typ sveřepých, ideologicky nezlomných vizionářů, a lze možná mluvit o štěstí, že se nenarodil třeba do padesátých let. Stihl prý však ještě vstoupit do SSM, kádrové to zálohy bývalé KSČ, protože komunisté uměli získávat mladé členy už tehdy. Než však mohl vyzrát do zakaleného bolševika, byla tady naštěstí demokratická revoluce.
Schopnost ideologické pevnosti a zásadovosti je jedinečná povahová vlastnost a tak o ideologii samou jde až ve druhé řadě. A tak se Martin Mejstřík neztratil ani po revoluci a nebojí se tlačit ani na vytlačení komunistů na okraj společnosti. V demokracii se mu líbí taky, jen kdyby ty parlamentní procesy nebyly tak pomalé…
Jeden ze studentských vůdců sametové revoluce se v současnosti snaží o zákaz propagace komunismu.
Martina Mejstříka se ptali on-line čtenáři LN.
*Stejně jako vám se mi nelíbí, že téměř 20 let od revoluce stále ještě existuje KSČ(M). Jak je možné, že lidé, kteří se dodnes jednoznačně nezřekli své v podstatě trestné ideologie, mohou být například poslanci nebo třeba i místopředsedy sněmovny?
· Je to důsledek chybného startu v devadesátých letech, kdy bohužel pravidla pro obnovu demokracie v této zemi formovali lidé, kteří měli s opravdovou demokracií problémy.
*Nebojíte se, že vytlačením komunismu na okraj společnosti se komunismus zradikalizuje a bude o to lákavější pro mladé? Není lepší počkat, až „vymře“ komunistická generace?
· Nebojím. V každé společnosti existují nějaké extremistické skupiny.
· Jde o to, postavit je mimo zákon a nedovolit jim, aby zlo šířily dál.
· Komunistická generace sice vymírá, ale právě proto, že komunisté nebyli postaveni mimo zákon, získávají mladé členy.
*Od nás z Austrálie vypadá ČR stále jako „východňarská“ země s mafiózní „kulturou“ v politice a businessu.
· Bohužel nás nemine čtyřicet Mojžíšových let cesty pouští do svobodné země, během které musí zemřít generace zasažené otroctvím.
* Zajímalo by mě, jaký je rozdíl ve vašem pohledu na „politickou špínu“ před vaším senátorstvím a nyní. Zajímá mě, jestli je skutečně možné, aby jeden člověk něco ovlivnil?
· Musel jsem se smířit s tím, že parlamentní procesy jsou pomalé, o všech záležitostech se musí dalekosáhle diskutovat a trvá opravdu dlouhou dobu, než se podaří získat většinu pro podporu vašeho názoru.
· Ale toto je demokracie.
VÝSLECH
20. listopadu 2006, Lidové noviny
Martin Mejstřík (44) senátor
Coby vůdce se Martin Rejstřík jeví jako typ sveřepých, ideologicky nezlomných vizionářů, a lze možná mluvit o štěstí, že se nenarodil třeba do padesátých let. Stihl prý však ještě vstoupit do SSM, kádrové to zálohy bývalé KSČ, protože komunisté uměli získávat mladé členy už tehdy. Než však mohl vyzrát do zakaleného bolševika, byla tady naštěstí demokratická revoluce.
Schopnost ideologické pevnosti a zásadovosti je jedinečná povahová vlastnost a tak o ideologii samou jde až ve druhé řadě. A tak se Martin Mejstřík neztratil ani po revoluci a nebojí se tlačit ani na vytlačení komunistů na okraj společnosti. V demokracii se mu líbí taky, jen kdyby ty parlamentní procesy nebyly tak pomalé…
Úhel pohledu
Dnes v Lidových novinách:
Staronový předseda ODS Mirek Topolánek může i nadále vyjednávat o vládě se socialisty Jiřího Paroubka.
· Přestože mnozí delegáti víkendového kongresu ODS v Praze mluvili o tom, že by to mohli svému předsedovi usnesením zakázat, nakonec se tak nestalo. ODS podpořila Topolánka v čele strany
· LN Dostal jste zhruba 70 procent hlasů, je to pro vás dostatečně silný mandát?
· Je to víc jak silný mandát.
· Když jsem byl poprvé zvolen předsedou, dostal jsem padesát procent plus dva hlasy, podruhé to bylo víceméně bezproblémové zvolení po úspěších ve volbách.
· Teď byl můj projev velmi přísný a velmi tvrdý a sedmdesát procent, jež jsem dostal, je pro mě neskutečně silný mandát.
· LN Očekáváte, že budete mít větší problémy při dalším vyjednávání s ČSSD?
· Nečekám žádné komplikace, mandát, který jsem dostal, nenabourává zahájení jednání.
· Ta vyjednávání budou pokračovat a pokud bude možné ustavit jednobarevnou, dvoubarevnou, tříbarevnou nebo čtyřbarevnou vládu, tak jen ostrost a hloubka reforem dává termín předčasných voleb.
Šéf ODS: Hlas mi nedali ti, kteří nechápou situaci
Mirek Topolánek a Pavel Bém
Lidové noviny, 20. listopadu 2006
PETR KOLÁŘ, JAN KUBITA
Mirek Topolánek si pochvaluje, že dostal víc než silný mandát. Může teď klidně vyjednávat o sestavení vlády se všemi parlamentními demokratickými stranami kromě komunistů. Básnířka by řekla, že je to mandát s gulama.
Záleží ovšem na úhlu pohledu. Pesimista by mohl namítnout, že naopak dostal zákaz jednat o sestavení vlády se všemi demokratickými parlamentními stranami, kromě ČSSD, lidovců a zelených.
Nicméně vyjednávání budou pokračovat dokud se nevytvoří vláda, která by zajistila patřičnou ostrost a hloubku reforem, jinak raději co nejrychleji přečasné volby. Občané si to žádají a zaslouží si to. Je to jejich problém, že nerozumí občanskodemokraticky. V překladu to znamená ostrost a hloubku odbourání sociálního státu.
Staronový předseda ODS Mirek Topolánek může i nadále vyjednávat o vládě se socialisty Jiřího Paroubka.
· Přestože mnozí delegáti víkendového kongresu ODS v Praze mluvili o tom, že by to mohli svému předsedovi usnesením zakázat, nakonec se tak nestalo. ODS podpořila Topolánka v čele strany
· LN Dostal jste zhruba 70 procent hlasů, je to pro vás dostatečně silný mandát?
· Je to víc jak silný mandát.
· Když jsem byl poprvé zvolen předsedou, dostal jsem padesát procent plus dva hlasy, podruhé to bylo víceméně bezproblémové zvolení po úspěších ve volbách.
· Teď byl můj projev velmi přísný a velmi tvrdý a sedmdesát procent, jež jsem dostal, je pro mě neskutečně silný mandát.
· LN Očekáváte, že budete mít větší problémy při dalším vyjednávání s ČSSD?
· Nečekám žádné komplikace, mandát, který jsem dostal, nenabourává zahájení jednání.
· Ta vyjednávání budou pokračovat a pokud bude možné ustavit jednobarevnou, dvoubarevnou, tříbarevnou nebo čtyřbarevnou vládu, tak jen ostrost a hloubka reforem dává termín předčasných voleb.
Šéf ODS: Hlas mi nedali ti, kteří nechápou situaci
Mirek Topolánek a Pavel Bém
Lidové noviny, 20. listopadu 2006
PETR KOLÁŘ, JAN KUBITA
Mirek Topolánek si pochvaluje, že dostal víc než silný mandát. Může teď klidně vyjednávat o sestavení vlády se všemi parlamentními demokratickými stranami kromě komunistů. Básnířka by řekla, že je to mandát s gulama.
Záleží ovšem na úhlu pohledu. Pesimista by mohl namítnout, že naopak dostal zákaz jednat o sestavení vlády se všemi demokratickými parlamentními stranami, kromě ČSSD, lidovců a zelených.
Nicméně vyjednávání budou pokračovat dokud se nevytvoří vláda, která by zajistila patřičnou ostrost a hloubku reforem, jinak raději co nejrychleji přečasné volby. Občané si to žádají a zaslouží si to. Je to jejich problém, že nerozumí občanskodemokraticky. V překladu to znamená ostrost a hloubku odbourání sociálního státu.
18 listopadu, 2006
Zasloužil se i Friedman
Dnes v Lidových novinách:
Opustil nás Milton Friedman.
· Tento americký profesor ekonomie se zasloužil o naši prosperitu tím, že ovlivnil podobu polistopadové transformace.
· Ta dala našemu hospodářství základy tak pevné, že přežily i osmiletou vládu socialistů.
· Milton Friedman nám v předmluvě k českému vydání své slavné knihy Kapitalismus a svoboda vyslal dvoustupňové varování.
· Za prvé: Po čtyřech desetiletích komunismu se nemůžeme vydat západní cestou budování sociálního státu, protože naše zbídačená ekonomika by to na rozdíl od produktivního hospodářství USA nepřežila.
· Za druhé: Po třech desetiletích socialistických zásahů i ve Spojených státech neviditelná ruka trhu začala prohrávat s viditelnou rukou vlády.
· První část výstrahy byla aktuální v roce 1991, kdy u nás ona kniha vyšla.
· Tehdy se Václav Klaus postaral o to, abychom se nevydali nějakou třetí cestou, ale přímo ke "svobodě a kapitalismu", z čehož těžíme dodnes.
· Dnes dochází na druhou polovinu Friedmanova varování.
· Během první polistopadové dekády se zdařila úspěšná renesance kapitalismu, trh začal ukazovat "svou neuvěřitelnou životnost".
· Pak zde osm let fungoval socialistický revival, který rozvíjející se podnikání naboural.
· Je čas dát opět prostor svobodě.
· A občané si tuto změnu zjevně přejí
Jak se Friedman zasloužil také o naši prosperitu
18. listopadu 2006, Lidové noviny
Mirek Topolánek, předseda vlády České republiky
Tak takhle asi ne! Měli byste se na propagaci kapitalismu domluvit, jinak jej snad nikdy úplně nedovybudujeme. Zatím co Mirek Topolánek tvrdí, že „během první polistopadové dekády se zdařila úspěšná renesance kapitalismu, trh začal ukazovat "svou neuvěřitelnou životnost", na jiném místě dnešních LN konstatuje člen skupiny Plastik People V.Brabenec, že „největší rozkrádání v dějinách českého státu od Bílé hory byla česká privatizace“.
Premiér poučen Friedmanem také prozrazuje něco ze záměrů své vlády konstatováním, že po čtyřech desetiletích komunismu se nemůžeme vydat západní cestou budování sociálního státu, neboť by to naše ekonomika nepřežila. A tak je čas opět dát prostor svobodě, a občané si tuto změnu zjevně přejí, libuje si Topolánek.
Pokud premiér nelže, je s podivem, že takovou svobodu si občané přejí a to zjevně. Ale je tu znovu V. Brabenec se srozumitelným vysvětlením: „Kapitalismus nám vymývá mozky“, „společnost je dnes ohrožena tím stupidním kapitalismem víc, než byla ohrožena komunistickou represí.“
No, hlavně že se to vysvětlilo. Vyrábět voliče, kteří se (dle Brabence) „obrozují na těch blbejch seriálech“ nebo „čtou jen reklamy, keré jsou špatně přeloženy z angličtiny“ patří k nejproduktivnějším odvětvím svobodného kapitalismu, o čemž nepochybně svědčí i preference ODS.
Opustil nás Milton Friedman.
· Tento americký profesor ekonomie se zasloužil o naši prosperitu tím, že ovlivnil podobu polistopadové transformace.
· Ta dala našemu hospodářství základy tak pevné, že přežily i osmiletou vládu socialistů.
· Milton Friedman nám v předmluvě k českému vydání své slavné knihy Kapitalismus a svoboda vyslal dvoustupňové varování.
· Za prvé: Po čtyřech desetiletích komunismu se nemůžeme vydat západní cestou budování sociálního státu, protože naše zbídačená ekonomika by to na rozdíl od produktivního hospodářství USA nepřežila.
· Za druhé: Po třech desetiletích socialistických zásahů i ve Spojených státech neviditelná ruka trhu začala prohrávat s viditelnou rukou vlády.
· První část výstrahy byla aktuální v roce 1991, kdy u nás ona kniha vyšla.
· Tehdy se Václav Klaus postaral o to, abychom se nevydali nějakou třetí cestou, ale přímo ke "svobodě a kapitalismu", z čehož těžíme dodnes.
· Dnes dochází na druhou polovinu Friedmanova varování.
· Během první polistopadové dekády se zdařila úspěšná renesance kapitalismu, trh začal ukazovat "svou neuvěřitelnou životnost".
· Pak zde osm let fungoval socialistický revival, který rozvíjející se podnikání naboural.
· Je čas dát opět prostor svobodě.
· A občané si tuto změnu zjevně přejí
Jak se Friedman zasloužil také o naši prosperitu
18. listopadu 2006, Lidové noviny
Mirek Topolánek, předseda vlády České republiky
Tak takhle asi ne! Měli byste se na propagaci kapitalismu domluvit, jinak jej snad nikdy úplně nedovybudujeme. Zatím co Mirek Topolánek tvrdí, že „během první polistopadové dekády se zdařila úspěšná renesance kapitalismu, trh začal ukazovat "svou neuvěřitelnou životnost", na jiném místě dnešních LN konstatuje člen skupiny Plastik People V.Brabenec, že „největší rozkrádání v dějinách českého státu od Bílé hory byla česká privatizace“.
Premiér poučen Friedmanem také prozrazuje něco ze záměrů své vlády konstatováním, že po čtyřech desetiletích komunismu se nemůžeme vydat západní cestou budování sociálního státu, neboť by to naše ekonomika nepřežila. A tak je čas opět dát prostor svobodě, a občané si tuto změnu zjevně přejí, libuje si Topolánek.
Pokud premiér nelže, je s podivem, že takovou svobodu si občané přejí a to zjevně. Ale je tu znovu V. Brabenec se srozumitelným vysvětlením: „Kapitalismus nám vymývá mozky“, „společnost je dnes ohrožena tím stupidním kapitalismem víc, než byla ohrožena komunistickou represí.“
No, hlavně že se to vysvětlilo. Vyrábět voliče, kteří se (dle Brabence) „obrozují na těch blbejch seriálech“ nebo „čtou jen reklamy, keré jsou špatně přeloženy z angličtiny“ patří k nejproduktivnějším odvětvím svobodného kapitalismu, o čemž nepochybně svědčí i preference ODS.
17 listopadu, 2006
Demokracie se vyplatí!
Dnes v Lidových novinách:
Díky zvláštní a půvabně nedokonalé sametové revoluci z roku 1989 jsme mohli pospolu prožít sedmnáct zastavení jara.
· Bylo to sedmnáct roků krásných, a já jsem za ně vděčný.
· Na rozdíl od doktríny komunistů jsou to roky svobodné, roky možnosti volby každého z nás.
· Kdo koná zlo, nemůže se už na nic vymlouvat.
· Jsme si v té demokracii tak nějak opravdu rovni, pánové a dámy, milí spoluobčané.
Sedmnáct zastavení jara
16. listopadu 2006, Lidové noviny
Igor Chaun, filmový a televizní režisér, jeden ze studentských vůdců listopadové revoluce 1989
V naší demokracii jsme si všichni rovni „tak nějak“, učí správně Igor Chaun. Jednoduše řečeno, podobá se to loterii. Všichni mají svobodu a právo zakoupit si los, ovšem první cena je jen jedna. Šťastný výherce si za ni třeba pořídí pozemek, postaví dům, a všechno to obežene plotem. Ve světě tržní ekonomiky to probíhá poněkud komplikovaněji, ale podstata je stejná. Všichni usilovně pracují a za to se mohou skládat na první ceny v tržní loterii. Filozofové učí, že svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. Tedy, obrazně řečeno, u plotu toho druhého, mohovitějšího a tedy mocnějšího. Dnes už ti mocnější logicky usilují o zavedení tržní demokracie globálně, třeba i násilím, protože to se jim jako příjemcům hlavních cen „tak nějak“ vyplatí, a ne jakýsi socialismus, neřkuli komunismus, dámy a pánové, milí spoluobčané.
Díky zvláštní a půvabně nedokonalé sametové revoluci z roku 1989 jsme mohli pospolu prožít sedmnáct zastavení jara.
· Bylo to sedmnáct roků krásných, a já jsem za ně vděčný.
· Na rozdíl od doktríny komunistů jsou to roky svobodné, roky možnosti volby každého z nás.
· Kdo koná zlo, nemůže se už na nic vymlouvat.
· Jsme si v té demokracii tak nějak opravdu rovni, pánové a dámy, milí spoluobčané.
Sedmnáct zastavení jara
16. listopadu 2006, Lidové noviny
Igor Chaun, filmový a televizní režisér, jeden ze studentských vůdců listopadové revoluce 1989
V naší demokracii jsme si všichni rovni „tak nějak“, učí správně Igor Chaun. Jednoduše řečeno, podobá se to loterii. Všichni mají svobodu a právo zakoupit si los, ovšem první cena je jen jedna. Šťastný výherce si za ni třeba pořídí pozemek, postaví dům, a všechno to obežene plotem. Ve světě tržní ekonomiky to probíhá poněkud komplikovaněji, ale podstata je stejná. Všichni usilovně pracují a za to se mohou skládat na první ceny v tržní loterii. Filozofové učí, že svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. Tedy, obrazně řečeno, u plotu toho druhého, mohovitějšího a tedy mocnějšího. Dnes už ti mocnější logicky usilují o zavedení tržní demokracie globálně, třeba i násilím, protože to se jim jako příjemcům hlavních cen „tak nějak“ vyplatí, a ne jakýsi socialismus, neřkuli komunismus, dámy a pánové, milí spoluobčané.
14 listopadu, 2006
Fiskálně neodpovědné udičky
Dnes v Lidových novinách:
Je skutečností, že nemáme vládu založenou na jasném a srozumitelném programu a nejspíše ji ani na tři a půl roku do dalších sněmovních voleb mít nebudeme.
· Máme kabinet bez důvěry, který nemá a nemůže mít sílu řešit mnoho let zanedbávané problémy této země.
· To však neznamená, že chronicky známé potíže lze dále prohlubovat, byť jen nesplnitelnými sliby, třeba tak, jak to dělá místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
· Jeho prohlášení, že tzv. náhradový poměr, tedy podíl průměrného důchodu na průměrné hrubé mzdě musí zůstat na zhruba 42 procentech, jsme už slyšeli snad tisíckrát od Zdeňka Škromacha a smáli jsme se této naivitě.
· Smáli bychom se dál i Nečasovi, pokud by zároveň nezazněla famózní konstrukce, že stát by zcela nově měl do systému průběžného důchodového pojištění začít přispívat za matky na mateřské, nemocné a nezaměstnané.
· To by v okamžiku vytvořilo propad veřejných financí v rozsahu miliard, možná i desítek miliard korun.
· Normální, do situace zasvěcený občan by čekal, že po změně vlády, byť podmíněné politickou situací, a po nástupu liberálních politiků k moci ustanou alespoň plané sliby a když není síla pro skutečnou životaschopnou reformu, nebudou se alespoň rozbíjet stavy, na nichž by mohla být někdy v budoucnu utkána.
· Nestalo se tak.
· Ať už bude na příští rok, dva či čtyři ministrem práce a sociálních věcí kdokoli, je jeho úkolem zabrzdit růst všech výdajů jeho resortu a nevymýšlet žádné „inovace“ až do prosazení skutečné dlouhodobé penzijní reformy.
· I zvyšování důchodů by mělo klesnout jen a pouze na zákonnou hranici, kde už se mimochodem Topolánkova vláda svým úsporným slibům zpronevěřila.
· Pokud totiž dnešní ministr nemá sílu na prosazení skutečných reforem, měl by mít sílu alespoň na udržení resortu v takovém stavu, aby byl vůbec někdy v budoucnu reformovatelný.
Když ne dnes, tak aspoň zítra
14. listopadu 2006, Lidové noviny
Pavel Páral zástupce šéfredaktora Eura
Po nástupu liberálních politiků plané sliby nepochybně ustanou. Zatím zůstávají, protože se liberálové k moci ještě pořádně nedostali. Než se tak stane, budou se liberálové do přízně svých budoucích obětí zdánlivě fiskálně neodpovědně vlísávat, dokud jim v předčasných volbách na vějičku neskočí. Až potom past sklapne. Dobře těm obětem tak, je to jejich odpovědnost, když si nechají odbourat pud sebezáchovy. Chovají se pošetile jako ten pstroužek co skočí na udičku. Ten však nemá k dispozici podobný rozum jako lovec, aby se s ním mohl rovnocenně měřit.
Je skutečností, že nemáme vládu založenou na jasném a srozumitelném programu a nejspíše ji ani na tři a půl roku do dalších sněmovních voleb mít nebudeme.
· Máme kabinet bez důvěry, který nemá a nemůže mít sílu řešit mnoho let zanedbávané problémy této země.
· To však neznamená, že chronicky známé potíže lze dále prohlubovat, byť jen nesplnitelnými sliby, třeba tak, jak to dělá místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
· Jeho prohlášení, že tzv. náhradový poměr, tedy podíl průměrného důchodu na průměrné hrubé mzdě musí zůstat na zhruba 42 procentech, jsme už slyšeli snad tisíckrát od Zdeňka Škromacha a smáli jsme se této naivitě.
· Smáli bychom se dál i Nečasovi, pokud by zároveň nezazněla famózní konstrukce, že stát by zcela nově měl do systému průběžného důchodového pojištění začít přispívat za matky na mateřské, nemocné a nezaměstnané.
· To by v okamžiku vytvořilo propad veřejných financí v rozsahu miliard, možná i desítek miliard korun.
· Normální, do situace zasvěcený občan by čekal, že po změně vlády, byť podmíněné politickou situací, a po nástupu liberálních politiků k moci ustanou alespoň plané sliby a když není síla pro skutečnou životaschopnou reformu, nebudou se alespoň rozbíjet stavy, na nichž by mohla být někdy v budoucnu utkána.
· Nestalo se tak.
· Ať už bude na příští rok, dva či čtyři ministrem práce a sociálních věcí kdokoli, je jeho úkolem zabrzdit růst všech výdajů jeho resortu a nevymýšlet žádné „inovace“ až do prosazení skutečné dlouhodobé penzijní reformy.
· I zvyšování důchodů by mělo klesnout jen a pouze na zákonnou hranici, kde už se mimochodem Topolánkova vláda svým úsporným slibům zpronevěřila.
· Pokud totiž dnešní ministr nemá sílu na prosazení skutečných reforem, měl by mít sílu alespoň na udržení resortu v takovém stavu, aby byl vůbec někdy v budoucnu reformovatelný.
Když ne dnes, tak aspoň zítra
14. listopadu 2006, Lidové noviny
Pavel Páral zástupce šéfredaktora Eura
Po nástupu liberálních politiků plané sliby nepochybně ustanou. Zatím zůstávají, protože se liberálové k moci ještě pořádně nedostali. Než se tak stane, budou se liberálové do přízně svých budoucích obětí zdánlivě fiskálně neodpovědně vlísávat, dokud jim v předčasných volbách na vějičku neskočí. Až potom past sklapne. Dobře těm obětem tak, je to jejich odpovědnost, když si nechají odbourat pud sebezáchovy. Chovají se pošetile jako ten pstroužek co skočí na udičku. Ten však nemá k dispozici podobný rozum jako lovec, aby se s ním mohl rovnocenně měřit.
Ale má to na jazyku
Dnes v Lidových novinách:
Myslím, že s komunisty se mluvit má: přijde na to o čem. O ideologii ne: ta je vyřízena, komunismus je v naší civilizaci neuskutečnitelný, a ani ho nikdo nechce.
· Totiž to, co je třeba v tomto státě udělat, je jenom jedno: ostatní názory jsou nadbytečné.
· Z toho, co by bylo třeba udělat, dal by se sestavit seznam.
· Sahal by od věcí velkých a těžkých po malé a snadné.
· Nejsnadnější by byly věci jako zrušení kreslených figurek, jež zpitomují pořad Neváhej a toč! (režisér Rek), přes zákaz prostě heren a kontrolu výkupen kovů po odnětí volebního práva odsouzeným zločincům; já se divím!
· Demokracii by také prospělo, kdyby vláda zakázala dovoz toho, co si dokážeme vyrobit a vypěstovat sami, protože to zápasení na trhu o zisk je zničující: to si myslím jako dnešní pravičák, ne dřívější levičák!
· Dále zákaz všeho, co bere lidem práci.
· Dále uškrcení reklamy až po mez holé informace: vše nad to kazí vkus i morálku.
· Zákaz vražd ve filmu a v televizi: už jen v reklamě na film vidí děcko víc mrtvol, než by normálně vidělo v životě.
· To si neuvědomujete, vy umělcové, poslanci, bankéři, páni prezidenti?
· Mně je až směšné, jak se lidé ohlupují svou vlastní propagandou: že komunisté jsou pořád to hlavní zlo a nebezpečí.
· Co za komunistů bylo špatné, nepocházelo tolik z myšlenek, jako ze způsobu jejich realizace, tedy z povahy lidí; například družstevnictví.
· Komunistické zlo už dávno přelezlo, přestěhovalo se do celého volného prostoru.
· Neboť svoboda je vždycky a ihned svobodou hlavně pro lidi bezohledné, zištné.
· Který darebák by dneska šel za prospěchem do komunistické strany, kde ho hned budeme považovat za zločince od roku 1948?
· Má na výběr jiné strany, k tomu podniky, společnosti.
· Je-li tento můj obraz zjednodušený, je to proto, že chci upozornit, kde máme hledat modernější zločince.
· Světem obchází zabiják: pojmenujte si ho!
Strašidlo komunismu
14. listopadu 2006, Lidové noviny
LUDVÍK VACULÍK
Jak vlastně probíhá proces přeměny levičáka na pravičáka? V případě Ludvíka Vaculíka to vypadá jako by vždy ideově tíhl na stranu zabijáka co obchází světem.
Akorát si dnes nemůže vzpomenout na jeho jméno.
Myslím, že s komunisty se mluvit má: přijde na to o čem. O ideologii ne: ta je vyřízena, komunismus je v naší civilizaci neuskutečnitelný, a ani ho nikdo nechce.
· Totiž to, co je třeba v tomto státě udělat, je jenom jedno: ostatní názory jsou nadbytečné.
· Z toho, co by bylo třeba udělat, dal by se sestavit seznam.
· Sahal by od věcí velkých a těžkých po malé a snadné.
· Nejsnadnější by byly věci jako zrušení kreslených figurek, jež zpitomují pořad Neváhej a toč! (režisér Rek), přes zákaz prostě heren a kontrolu výkupen kovů po odnětí volebního práva odsouzeným zločincům; já se divím!
· Demokracii by také prospělo, kdyby vláda zakázala dovoz toho, co si dokážeme vyrobit a vypěstovat sami, protože to zápasení na trhu o zisk je zničující: to si myslím jako dnešní pravičák, ne dřívější levičák!
· Dále zákaz všeho, co bere lidem práci.
· Dále uškrcení reklamy až po mez holé informace: vše nad to kazí vkus i morálku.
· Zákaz vražd ve filmu a v televizi: už jen v reklamě na film vidí děcko víc mrtvol, než by normálně vidělo v životě.
· To si neuvědomujete, vy umělcové, poslanci, bankéři, páni prezidenti?
· Mně je až směšné, jak se lidé ohlupují svou vlastní propagandou: že komunisté jsou pořád to hlavní zlo a nebezpečí.
· Co za komunistů bylo špatné, nepocházelo tolik z myšlenek, jako ze způsobu jejich realizace, tedy z povahy lidí; například družstevnictví.
· Komunistické zlo už dávno přelezlo, přestěhovalo se do celého volného prostoru.
· Neboť svoboda je vždycky a ihned svobodou hlavně pro lidi bezohledné, zištné.
· Který darebák by dneska šel za prospěchem do komunistické strany, kde ho hned budeme považovat za zločince od roku 1948?
· Má na výběr jiné strany, k tomu podniky, společnosti.
· Je-li tento můj obraz zjednodušený, je to proto, že chci upozornit, kde máme hledat modernější zločince.
· Světem obchází zabiják: pojmenujte si ho!
Strašidlo komunismu
14. listopadu 2006, Lidové noviny
LUDVÍK VACULÍK
Jak vlastně probíhá proces přeměny levičáka na pravičáka? V případě Ludvíka Vaculíka to vypadá jako by vždy ideově tíhl na stranu zabijáka co obchází světem.
Akorát si dnes nemůže vzpomenout na jeho jméno.
11 listopadu, 2006
Poctivý džob
Dnes v Lidových novinách:
Necelé dva měsíce před plánovaným zahájením výběru mýtného v České republice doprovázejí přípravu velké potíže.
· Zavádění systému ostře kritizují politici obou nejsilnějších stran.
· „Výběrové řízení od počátku provázely pochyby o jeho regulérnosti,“ kritizoval včera ministr dopravy Aleš Řebíček výsledek práce vlády ČSSD.
· Podle současného ministra je smlouva mezi státem a firmou Kapsch, která vyhrála výběrové řízení, nevyvážená, a to v neprospěch státu.
· Společnost Kapsch má nyní značné potíže s dostavěním 179 mýtných bran, které má podle smlouvy dokončit do konce listopadu.
· Firma dokonce požádala o třítýdenní posunutí termínu - panují proto obavy, že se jí nepovede prvního ledna celý systém spustit.
· Stavbu vedle právních nesrovnalostí doprovázejí také technické obtíže.
· „Nejsou například vybudované elektrické přípojky,“ vytýká procesu výstavby bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.
· Důvodem potíží je podle něj pravděpodobně nevyřízené stavební povolení.
· Na vybudování přívodu elektřiny totiž firma toto povolení potřebuje, na rozdíl od samotných mýtných bran.
· U nich dostala od státu významnou úlevu.
· Hrozící zpoždění zavedení systému na výběr mýta by připravilo stát o nemalé částky.
· Stát se navíc zavázal, že se bude finančně podílet na provozu systému.
· A právě náklady na provoz mýtných bran nepřipojených k elektrické síti budou zřejmě značné.
Mýto: boj o čas a miliony
PRAHA 11. listopadu 2006
MICHAL KUČERA
Škoda přeškoda, že mně rodiče nadali studovat na právníka. Takového toho sebevědomého, svéprávného, svobodného, svérázného vykuka, co pracuje pro tyhlety zahraniční ekonomické dravce, co investují v nevydovyvinutých zemích jako je třeba Česko. Dal bych si specializaci na díry ve smlouvách, které by nešťastníka, příjemce investice, oškubávaly dohola a přinutily až k pláči. Žaloval bych je všechny za všelijaká pochybení, za to že neochránili moji investici a ani nevím jak se ty triky všechny jmenují, neboť mně rodiče nedali patřičně vzdělání, jak jsem již shora uvedl. Ty jejich domácí právnické amatéry bych zkorumpoval a podplatil, a ten jejich rozpočet bych jim rozbil až by z něho stříkala syrovátka. Zcela zbytečně z něho podporují všelijaké ty důchodce, nezaměstnané a podobné příživníky, a pak se jim nedostává prachů na pro stát nevýhodné smlouvy se solidními zahraničními investory. Hergot, když už mně minulo to správné vzdělání, budu se muset poohlédnout po nějakém stejně poctivém i když skromnějším džobu. Pro začátek bych mohl zkusit třeba sňatkového podvodníka.
Necelé dva měsíce před plánovaným zahájením výběru mýtného v České republice doprovázejí přípravu velké potíže.
· Zavádění systému ostře kritizují politici obou nejsilnějších stran.
· „Výběrové řízení od počátku provázely pochyby o jeho regulérnosti,“ kritizoval včera ministr dopravy Aleš Řebíček výsledek práce vlády ČSSD.
· Podle současného ministra je smlouva mezi státem a firmou Kapsch, která vyhrála výběrové řízení, nevyvážená, a to v neprospěch státu.
· Společnost Kapsch má nyní značné potíže s dostavěním 179 mýtných bran, které má podle smlouvy dokončit do konce listopadu.
· Firma dokonce požádala o třítýdenní posunutí termínu - panují proto obavy, že se jí nepovede prvního ledna celý systém spustit.
· Stavbu vedle právních nesrovnalostí doprovázejí také technické obtíže.
· „Nejsou například vybudované elektrické přípojky,“ vytýká procesu výstavby bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.
· Důvodem potíží je podle něj pravděpodobně nevyřízené stavební povolení.
· Na vybudování přívodu elektřiny totiž firma toto povolení potřebuje, na rozdíl od samotných mýtných bran.
· U nich dostala od státu významnou úlevu.
· Hrozící zpoždění zavedení systému na výběr mýta by připravilo stát o nemalé částky.
· Stát se navíc zavázal, že se bude finančně podílet na provozu systému.
· A právě náklady na provoz mýtných bran nepřipojených k elektrické síti budou zřejmě značné.
Mýto: boj o čas a miliony
PRAHA 11. listopadu 2006
MICHAL KUČERA
Škoda přeškoda, že mně rodiče nadali studovat na právníka. Takového toho sebevědomého, svéprávného, svobodného, svérázného vykuka, co pracuje pro tyhlety zahraniční ekonomické dravce, co investují v nevydovyvinutých zemích jako je třeba Česko. Dal bych si specializaci na díry ve smlouvách, které by nešťastníka, příjemce investice, oškubávaly dohola a přinutily až k pláči. Žaloval bych je všechny za všelijaká pochybení, za to že neochránili moji investici a ani nevím jak se ty triky všechny jmenují, neboť mně rodiče nedali patřičně vzdělání, jak jsem již shora uvedl. Ty jejich domácí právnické amatéry bych zkorumpoval a podplatil, a ten jejich rozpočet bych jim rozbil až by z něho stříkala syrovátka. Zcela zbytečně z něho podporují všelijaké ty důchodce, nezaměstnané a podobné příživníky, a pak se jim nedostává prachů na pro stát nevýhodné smlouvy se solidními zahraničními investory. Hergot, když už mně minulo to správné vzdělání, budu se muset poohlédnout po nějakém stejně poctivém i když skromnějším džobu. Pro začátek bych mohl zkusit třeba sňatkového podvodníka.
10 listopadu, 2006
Hrdinové evropské mutace
Dnes v Lidových novinách:
PRAHA/NEW YORK Před šedesáti lety vyšla poprvé evropská mutace amerického časopisu Time.
· Na oslavu výročí vybrala redakce šedesát „hrdinů naší doby“.
· Mezi osobnosti, které se v průběhu uplynulých šedesáti let „nebály provokovat a riskovat“, zařadila i Václava Havla a Martinu Navrátilovou.
· „Tihle všichni změnili náš svět k lepšímu.
· Připíjíme jim - a také hrdinství,“ píše se v úvodníku aktuálního vydání časopisu.
· Do výběru pronikl i současný prezident Václav Klaus.
· Jako velký obdivovatel „železné lady“ Margaret Thatcherové napsal pro Time její medailon.
· „Setkal jsem se s mnoha velikány světové politiky, ale nikdo z nich na mě neudělal takový dojem jako tato výjimečná žena,“ přiznává Klaus.
· Neodpustil si ale ani malé rýpnutí.
· „Sám jsem pyšný na to, že jsem thatcherista. Bohužel, v současné době jsou tradiční evropské pravicové strany někdy sotva k rozeznání od těch sociálnědemokratických.
Klaus: Jsem hrdý, že jsem thatcherista
10. listopadu 2006, Lidové noviny
Kat
Tak náš pan prezident se v průběhu uplynulých šedesáti let nebál provokovat a riskovat tím, že velmi obdivoval jakousi železnou lejdi, čímž se stal hrdinou naší doby!
A já se nejdřív lekl, jestli čečerista není nějaké neslušné slovo.
PRAHA/NEW YORK Před šedesáti lety vyšla poprvé evropská mutace amerického časopisu Time.
· Na oslavu výročí vybrala redakce šedesát „hrdinů naší doby“.
· Mezi osobnosti, které se v průběhu uplynulých šedesáti let „nebály provokovat a riskovat“, zařadila i Václava Havla a Martinu Navrátilovou.
· „Tihle všichni změnili náš svět k lepšímu.
· Připíjíme jim - a také hrdinství,“ píše se v úvodníku aktuálního vydání časopisu.
· Do výběru pronikl i současný prezident Václav Klaus.
· Jako velký obdivovatel „železné lady“ Margaret Thatcherové napsal pro Time její medailon.
· „Setkal jsem se s mnoha velikány světové politiky, ale nikdo z nich na mě neudělal takový dojem jako tato výjimečná žena,“ přiznává Klaus.
· Neodpustil si ale ani malé rýpnutí.
· „Sám jsem pyšný na to, že jsem thatcherista. Bohužel, v současné době jsou tradiční evropské pravicové strany někdy sotva k rozeznání od těch sociálnědemokratických.
Klaus: Jsem hrdý, že jsem thatcherista
10. listopadu 2006, Lidové noviny
Kat
Tak náš pan prezident se v průběhu uplynulých šedesáti let nebál provokovat a riskovat tím, že velmi obdivoval jakousi železnou lejdi, čímž se stal hrdinou naší doby!
A já se nejdřív lekl, jestli čečerista není nějaké neslušné slovo.
08 listopadu, 2006
Definitivní konec terorismu
Dnes v Lidových novinách:
V Česku se podle policie začala objevovat nová bodná zbraň, která se dá schovat do opasku. I proto teď musejí cestující své opasky dávat na letišti do rentgenu.
· „Sundejte si ten opasek a položte ho k ostatním věcem, které projedou rentgenem,“ zní nekompromisní pokyn slečny, která provádí bezpečnostní prohlídku před úterním ranním letem z Prahy do Londýna.
· Někteří cestující trochu brblají, ale ti, kteří v Londýně jen přestupují a letí do USA, se ničemu nediví. „Je to normální, občas se stane, že se musím i vyzout a boty nechat zkontrolovat rentgenem, jestli v nich není výbušnina nebo jiná zbraň,“ říká Pavel Paleček, který se vrací do New Yorku, kde studuje.
· Zbraň, která na první pohled vypadá jako opasek, ale při zatažení za sponu se z kožené části vysune oboustranná čepel, v Česku poprvé odhalili detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).
· Podle vedoucího bezpečnostního velína ruzyňského letiště Miroslava Zdražila jsou rentgenové kontroly opasků před odletem součástí bezpečnostních prohlídek už delší dobu.
· V poslední době se na trhu objevují také speciální plastové nože, které jsou velmi ostré a jejich odhalení detektorem kovů nebo rentgenem je složité.
· Dalším typem zbraní spojených s opasky jsou nože ukryté přímo v ozdobných sponách.
· V kriminalistickém ústavu mají i jinou raritu. „Jeden z pachatelů si udělal několikahlavňovou střelnou zbraň na opasku. Kam se s opaskem natočil, tam střílel. Moc kvalitní to ale nebylo,“ dodává kriminalista.
Policie varuje: Zbraň už může být i v opasku
8. listopadu 2006, Lidové noviny
JIŘÍ REICHL
Zbraň v opasku, ve sponě, v podpadku, bomba smíchaná na místě z voňavky či z čeho…Copak se dá vůbec uhlídat ta nekonečná tvořivost padouchů, co nám závidí naši euroatlantickou úroveň? Jak zajistit absolutní bezpečnost slušných civilizovaných lidí?
Asi přece jenom nezbude než skoncovat s terorismem. Nakonec to bude i nejjednodušší, byť bolestivé řešení. Jednoduše vzdát se definitivně koloniálního násilí, agresí, okupací, embarg, olupování těch zatím méně civilizovaných. Bude to ovšem chtít utáhnout si opasky...
Policie varuje: pozor ať se při tom utahování nepostřelíte!
V Česku se podle policie začala objevovat nová bodná zbraň, která se dá schovat do opasku. I proto teď musejí cestující své opasky dávat na letišti do rentgenu.
· „Sundejte si ten opasek a položte ho k ostatním věcem, které projedou rentgenem,“ zní nekompromisní pokyn slečny, která provádí bezpečnostní prohlídku před úterním ranním letem z Prahy do Londýna.
· Někteří cestující trochu brblají, ale ti, kteří v Londýně jen přestupují a letí do USA, se ničemu nediví. „Je to normální, občas se stane, že se musím i vyzout a boty nechat zkontrolovat rentgenem, jestli v nich není výbušnina nebo jiná zbraň,“ říká Pavel Paleček, který se vrací do New Yorku, kde studuje.
· Zbraň, která na první pohled vypadá jako opasek, ale při zatažení za sponu se z kožené části vysune oboustranná čepel, v Česku poprvé odhalili detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).
· Podle vedoucího bezpečnostního velína ruzyňského letiště Miroslava Zdražila jsou rentgenové kontroly opasků před odletem součástí bezpečnostních prohlídek už delší dobu.
· V poslední době se na trhu objevují také speciální plastové nože, které jsou velmi ostré a jejich odhalení detektorem kovů nebo rentgenem je složité.
· Dalším typem zbraní spojených s opasky jsou nože ukryté přímo v ozdobných sponách.
· V kriminalistickém ústavu mají i jinou raritu. „Jeden z pachatelů si udělal několikahlavňovou střelnou zbraň na opasku. Kam se s opaskem natočil, tam střílel. Moc kvalitní to ale nebylo,“ dodává kriminalista.
Policie varuje: Zbraň už může být i v opasku
8. listopadu 2006, Lidové noviny
JIŘÍ REICHL
Zbraň v opasku, ve sponě, v podpadku, bomba smíchaná na místě z voňavky či z čeho…Copak se dá vůbec uhlídat ta nekonečná tvořivost padouchů, co nám závidí naši euroatlantickou úroveň? Jak zajistit absolutní bezpečnost slušných civilizovaných lidí?
Asi přece jenom nezbude než skoncovat s terorismem. Nakonec to bude i nejjednodušší, byť bolestivé řešení. Jednoduše vzdát se definitivně koloniálního násilí, agresí, okupací, embarg, olupování těch zatím méně civilizovaných. Bude to ovšem chtít utáhnout si opasky...
Policie varuje: pozor ať se při tom utahování nepostřelíte!
Dnes brambory s gulama Live
Po mé včerejší poznámce zde
NEJSEM ŽÁDNÝ POLITOLOG...
dnes v Lidových novinách:
Václav Klaus se rozzlobil. Na Jiřího Paroubka a ČSSD, na Mirka Topolánka a ODS.
· Zloba na nejsilnější hráče ho zasáhla tolik, že ve své roli fatálně selhal.
· Opětovným jmenováním Topolánka předsedou vlády zvolil nejméně logické řešení z možných.
· Proč prezidenta naštval Paroubek a ČSSD, je zřejmé.Ostatně Klaus ve svém pondělním projevu hovořil o tom, že „.vyloučili jakoukoli možnost dohody a zmařili i tento poslední pokus“.
· Čekal ale prezident cokoli jiného, když Paroubek už pět měsíců opakuje, že chce svou šanci.
· U Topolánkovy ODS se prezidentovo naštvání datuje zřejmě od předminulého týdne, kdy prostřednictvím svého tajemníka Jakla prezident testoval, jak by ODS reagovala na to, kdyby pověřil někoho jiného z ODS než jejího šéfa.
· Reakce občanských demokratů byla jasná: pane prezidente, na to zapomeňte!
· Prezident, dobře si vědom toho, že Topolánek nemá ani ve druhém pokusu při postoji ČSSD šanci, tak ODS jeho jmenováním udělal truc ve stylu: máte, co jste chtěli, chytráci.
· Marast tím jen prodloužil.
Prezident selhal
8. listopadu 2006, Lidové noviny
Petr Kolář
Vedení ODS opět jako jeden muž a jedna žena povzbudili svého předsedu, aby to pověření od prezidenta vzal. ODS se teď přece úsilí o vytvoření vlády nemůže vzdát, i když v daném okamžiku je to od Klause vskutku danajský dar. Topolánek se zdráhá, tuší čertovinu. Neboj se, seš tu jedinej chlap z gulama, tobě nová blamáž tak neuškodí jako komukoliv z nás, dosud téměř totálně nezesměšněným. Topolánek se tedy sbírá a peláší na hrad kde právě teď pověření od prezidenta culícího se pod vousy přebírá. Jistě nám za chvíli staronový premiér tou horkou bramborou zažongluje v přímém přenosu na tiskové konferenci…
NEJSEM ŽÁDNÝ POLITOLOG...
dnes v Lidových novinách:
Václav Klaus se rozzlobil. Na Jiřího Paroubka a ČSSD, na Mirka Topolánka a ODS.
· Zloba na nejsilnější hráče ho zasáhla tolik, že ve své roli fatálně selhal.
· Opětovným jmenováním Topolánka předsedou vlády zvolil nejméně logické řešení z možných.
· Proč prezidenta naštval Paroubek a ČSSD, je zřejmé.Ostatně Klaus ve svém pondělním projevu hovořil o tom, že „.vyloučili jakoukoli možnost dohody a zmařili i tento poslední pokus“.
· Čekal ale prezident cokoli jiného, když Paroubek už pět měsíců opakuje, že chce svou šanci.
· U Topolánkovy ODS se prezidentovo naštvání datuje zřejmě od předminulého týdne, kdy prostřednictvím svého tajemníka Jakla prezident testoval, jak by ODS reagovala na to, kdyby pověřil někoho jiného z ODS než jejího šéfa.
· Reakce občanských demokratů byla jasná: pane prezidente, na to zapomeňte!
· Prezident, dobře si vědom toho, že Topolánek nemá ani ve druhém pokusu při postoji ČSSD šanci, tak ODS jeho jmenováním udělal truc ve stylu: máte, co jste chtěli, chytráci.
· Marast tím jen prodloužil.
Prezident selhal
8. listopadu 2006, Lidové noviny
Petr Kolář
Vedení ODS opět jako jeden muž a jedna žena povzbudili svého předsedu, aby to pověření od prezidenta vzal. ODS se teď přece úsilí o vytvoření vlády nemůže vzdát, i když v daném okamžiku je to od Klause vskutku danajský dar. Topolánek se zdráhá, tuší čertovinu. Neboj se, seš tu jedinej chlap z gulama, tobě nová blamáž tak neuškodí jako komukoliv z nás, dosud téměř totálně nezesměšněným. Topolánek se tedy sbírá a peláší na hrad kde právě teď pověření od prezidenta culícího se pod vousy přebírá. Jistě nám za chvíli staronový premiér tou horkou bramborou zažongluje v přímém přenosu na tiskové konferenci…
07 listopadu, 2006
Nejsem žádný politolog…
Dnes v Lidových novinách:
PRAHA Prezident Václav Klaus včera překvapivě oznámil, že ve druhém kole jmenuje premiérem opět šéfa ODS Mirka Topolánka.
· Klausovi totiž vadí tvrdošíjnost, s jakou o post předsedy vlády usiluje i šéf ČSSD Jiří Paroubek.
· Zaskočení občanští demokraté v první chvíli nevěděli, jak na Klausovo prohlášení reagovat.
· Šéf ODS Topolánek s prezidentovou nabídkou váhá.
· „Sestavit stejnou vládu je velmi nepravděpodobné, šanci by měla vláda, kterou by vedl někdo méně stranický, než je Mirek Topolánek.
· Klaus své rozhodnutí jmenovat Topolánka premiérem odůvodnil tím, že je zklamaný z toho, že politici nejsou schopni se dohodnout.
· Zrušil dnešní schůzku předsedů parlamentních stran.
Klaus zaskočil Topolánka
7. listopadu 2006, Lidové noviny
LUKÁŠ DOLANSKÝ
Pan prezident se zřejmě namíchl. Navrhl minulý týden Odesákům ať si vyberou kohokoliv ze svého středu za předsedu vlády, protože Bém by byl lepší než Topolánek. Ale ODS že ne, a jako jeden muž a jedna žena poučili prezidenta, kterého si jinak velmi váží, že když už, tak trvají na svém předsedovi, že nikoho lepšího nemají, protože vyhrál všechny volby. Tak když nikoho lepšího nemáte, urazil se prezident (jelikož jeho nikdo nemusí poučovat kdo je kdo v ODS), tak se tím Topolánkem zaduste, já ho premiérem klidně jmenuju znovu...
Nejsem žádný politolog, ale kdyby pan prezident nebyl rozčilený, dal by napřed šanci Paroubkovi, aby se pro změnu znemožnil on, a až potom by se znovu vynořila ODS jako jedině možný spasitel. Takhle se zřejmě ODS znemožní definitivně a pak už nezbude než aby se přece jen obětoval ten nešťastný Paroubek. A on se po jistém váhání jistě obětuje, nejmíň do doby než Topolánek vyhraje i ty předčasné volby.
PRAHA Prezident Václav Klaus včera překvapivě oznámil, že ve druhém kole jmenuje premiérem opět šéfa ODS Mirka Topolánka.
· Klausovi totiž vadí tvrdošíjnost, s jakou o post předsedy vlády usiluje i šéf ČSSD Jiří Paroubek.
· Zaskočení občanští demokraté v první chvíli nevěděli, jak na Klausovo prohlášení reagovat.
· Šéf ODS Topolánek s prezidentovou nabídkou váhá.
· „Sestavit stejnou vládu je velmi nepravděpodobné, šanci by měla vláda, kterou by vedl někdo méně stranický, než je Mirek Topolánek.
· Klaus své rozhodnutí jmenovat Topolánka premiérem odůvodnil tím, že je zklamaný z toho, že politici nejsou schopni se dohodnout.
· Zrušil dnešní schůzku předsedů parlamentních stran.
Klaus zaskočil Topolánka
7. listopadu 2006, Lidové noviny
LUKÁŠ DOLANSKÝ
Pan prezident se zřejmě namíchl. Navrhl minulý týden Odesákům ať si vyberou kohokoliv ze svého středu za předsedu vlády, protože Bém by byl lepší než Topolánek. Ale ODS že ne, a jako jeden muž a jedna žena poučili prezidenta, kterého si jinak velmi váží, že když už, tak trvají na svém předsedovi, že nikoho lepšího nemají, protože vyhrál všechny volby. Tak když nikoho lepšího nemáte, urazil se prezident (jelikož jeho nikdo nemusí poučovat kdo je kdo v ODS), tak se tím Topolánkem zaduste, já ho premiérem klidně jmenuju znovu...
Nejsem žádný politolog, ale kdyby pan prezident nebyl rozčilený, dal by napřed šanci Paroubkovi, aby se pro změnu znemožnil on, a až potom by se znovu vynořila ODS jako jedině možný spasitel. Takhle se zřejmě ODS znemožní definitivně a pak už nezbude než aby se přece jen obětoval ten nešťastný Paroubek. A on se po jistém váhání jistě obětuje, nejmíň do doby než Topolánek vyhraje i ty předčasné volby.
06 listopadu, 2006
Nepravomocný rozsudek
Dnes v Lidových novinách:
Verdikt iráckého soudu nad svrženým iráckým diktátorem má velmi výrazný přesah do americké domácí politiky.
· Už zítra totiž proběhnou v USA kongresové a guvernérské volby a republikáni se vážně obávají, že právě kvůli nezdarům v Iráku ztratí kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů a možná i nad Senátem.
· Oprátka pro Saddáma je tak pro republikány ještě větším darem než minela neúspěšného demokratického prezidentského kandidáta Johna Kerryho, který zpochybňoval vzdělanost amerických vojáků v Iráku.
· Podle očekávání totiž budou ve finiši kampaně moci znovu začít používat „iráckou kartu“.
· Velkými slovy nešetřil po rozsudku nad Husajnem americký prezident George Bush: „Je to milník v úsilí iráckého lidu nahradit vládu tyrana vládou práva,“ uvedl.
· Podle šéfa Bílého domu „je to významný čin pro mladou iráckou demokracii a její ústavní vládu.
· Demokraté budou zcela jistě poukazovat na „podezřelé“ načasování rozsudku - dva dny před klíčovým hlasováním.
· Nakolik budou republikáni této ojedinělé příznivé zprávy z Iráku během pouhých dvou dní schopni politicky využít, je ovšem otázkou.
· „Dobrou zprávu pro irácký lid,“ jak informaci o Saddámově odsouzení komentoval Snow, také mohou ještě zastínit další události v Iráku.
Je to milník, prohlásil Bush
6. listopadu 2006, Lidové noviny
TOMÁŠ JENÍK
Obětavé úsilí prezidenta Bushe nahradit v Iráku vládu tyrana vládou práva, stálo američany už kolem 3 tisíc mrtvých vzdělaných vojáků, a zabitých na straně iráčanů nepočítaně. (Za kolik obětí to vlastně dostal provaz Hussajn?) Odsouzení tyrana bylo milým dárkem ústavní irácké vlády práva americké podobné vládě prezidenta Bushe v předvečer voleb.
Jak včera ukázala televize, v průběhu čtení rozsudku se mocným hlasem pokusil vyřknout svůj ortel i sám Hussain. Prý: Smrt zrádcům! Pryč s agresorem! Naštěstí v mladé irácké demokracii, jak ji hezky prezident Bush pojmenoval, všichni už dnes dobře vědí, že rozsudek vynesený bývalým diktátorem není pravomocný, a tudíž nikoho ani ve snu nenapadne, aby jej vykonával.
Verdikt iráckého soudu nad svrženým iráckým diktátorem má velmi výrazný přesah do americké domácí politiky.
· Už zítra totiž proběhnou v USA kongresové a guvernérské volby a republikáni se vážně obávají, že právě kvůli nezdarům v Iráku ztratí kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů a možná i nad Senátem.
· Oprátka pro Saddáma je tak pro republikány ještě větším darem než minela neúspěšného demokratického prezidentského kandidáta Johna Kerryho, který zpochybňoval vzdělanost amerických vojáků v Iráku.
· Podle očekávání totiž budou ve finiši kampaně moci znovu začít používat „iráckou kartu“.
· Velkými slovy nešetřil po rozsudku nad Husajnem americký prezident George Bush: „Je to milník v úsilí iráckého lidu nahradit vládu tyrana vládou práva,“ uvedl.
· Podle šéfa Bílého domu „je to významný čin pro mladou iráckou demokracii a její ústavní vládu.
· Demokraté budou zcela jistě poukazovat na „podezřelé“ načasování rozsudku - dva dny před klíčovým hlasováním.
· Nakolik budou republikáni této ojedinělé příznivé zprávy z Iráku během pouhých dvou dní schopni politicky využít, je ovšem otázkou.
· „Dobrou zprávu pro irácký lid,“ jak informaci o Saddámově odsouzení komentoval Snow, také mohou ještě zastínit další události v Iráku.
Je to milník, prohlásil Bush
6. listopadu 2006, Lidové noviny
TOMÁŠ JENÍK
Obětavé úsilí prezidenta Bushe nahradit v Iráku vládu tyrana vládou práva, stálo američany už kolem 3 tisíc mrtvých vzdělaných vojáků, a zabitých na straně iráčanů nepočítaně. (Za kolik obětí to vlastně dostal provaz Hussajn?) Odsouzení tyrana bylo milým dárkem ústavní irácké vlády práva americké podobné vládě prezidenta Bushe v předvečer voleb.
Jak včera ukázala televize, v průběhu čtení rozsudku se mocným hlasem pokusil vyřknout svůj ortel i sám Hussain. Prý: Smrt zrádcům! Pryč s agresorem! Naštěstí v mladé irácké demokracii, jak ji hezky prezident Bush pojmenoval, všichni už dnes dobře vědí, že rozsudek vynesený bývalým diktátorem není pravomocný, a tudíž nikoho ani ve snu nenapadne, aby jej vykonával.
05 listopadu, 2006
Ústava jako štvanec
Dnes v Lidových novinách:
PRAHA Senátoři včera zřídili komisi, která bude posuzovat, jestli se komunistická strana chová ústavně.
· Vytvoření senátní komise navrhl Jaromír Štětina (za Stranu zelených) při projednávání petice za zákaz propagace komunismu.
· Své podezření, že „KSČM nepostupuje v souladu s ústavou“, zdůvodnil senátor odkazem na brožuru Dokumenty 6.sjezdu KSČM.
· Tam se píše, že komunisté považují za „základní příčinu stupňujících se problémů světa kapitalismus“, tedy systém založený na soukromém vlastnictví, a žádají proto jeho odstranění.
· Jedenáctičlenná komise by měla v budoucnu zkoumat, zda komunisté „řádně dodržují“ zákon o politických stranách.
· Ten stranám mimo jiné zakazuje, aby usilovaly o odstranění demokratických základů státu nebo směřovaly k potlačení rovnoprávnosti a svobody občanů.
Senát má komisi na KSČM
3. listopadu 2006, Lidové noviny
drv
Kontrolovat jestli se někdo chová ústavně, to je víc než hodné chvály. A když už má senát komisi na komunisty, stálo by za to zauvažovat i o komisi na prezidenta a na všechnydemokratickéstranykroměKSČM – ČSSD. V tisku se lze dočíst o různých podezřeních, že při sestavování vlády pokračují ve velmi volném výkladu Ústavy ČR, za nic se jim nechce podle ústavy uspořádat druhý, případně třetí pokus a až potom případně přistoupit k předčasným volbám. A co senátní komisi na senátory, kteří vředy na těle města léčí jejich transplantací na těla jiných pacientů?
PRAHA Senátoři včera zřídili komisi, která bude posuzovat, jestli se komunistická strana chová ústavně.
· Vytvoření senátní komise navrhl Jaromír Štětina (za Stranu zelených) při projednávání petice za zákaz propagace komunismu.
· Své podezření, že „KSČM nepostupuje v souladu s ústavou“, zdůvodnil senátor odkazem na brožuru Dokumenty 6.sjezdu KSČM.
· Tam se píše, že komunisté považují za „základní příčinu stupňujících se problémů světa kapitalismus“, tedy systém založený na soukromém vlastnictví, a žádají proto jeho odstranění.
· Jedenáctičlenná komise by měla v budoucnu zkoumat, zda komunisté „řádně dodržují“ zákon o politických stranách.
· Ten stranám mimo jiné zakazuje, aby usilovaly o odstranění demokratických základů státu nebo směřovaly k potlačení rovnoprávnosti a svobody občanů.
Senát má komisi na KSČM
3. listopadu 2006, Lidové noviny
drv
Kontrolovat jestli se někdo chová ústavně, to je víc než hodné chvály. A když už má senát komisi na komunisty, stálo by za to zauvažovat i o komisi na prezidenta a na všechnydemokratickéstranykroměKSČM – ČSSD. V tisku se lze dočíst o různých podezřeních, že při sestavování vlády pokračují ve velmi volném výkladu Ústavy ČR, za nic se jim nechce podle ústavy uspořádat druhý, případně třetí pokus a až potom případně přistoupit k předčasným volbám. A co senátní komisi na senátory, kteří vředy na těle města léčí jejich transplantací na těla jiných pacientů?
03 listopadu, 2006
Škromach melouchař
Dnes v Lidových novinách:
Věru bych byla nikdy nečekala, že mě zrovna Zdeněk Škromach potěší - ale tak to někdy bývá, že se dobré nebo špatné přivalí z té nejnečekanější strany.
· A co že tedy pro mne Zdeněk Škromach udělal dobrého?
· Vlastně samozřejmou maličkost: řekl pravdu.
· Řekl něco, co je každému jasné, ale o čem jeho straničtí kolegové nejen mlčeli, ale dokonce dost dlouho drželi basu se svým předsedou Paroubkem, který docela zjevnou věc obracel naruby.
· Musím předem vysvětlit, že jsem z jakéhosi důvodu přímo alergická na lhaní.
· Když mi někdo lže, a dokonce ví, že musím vědět, že je to lež, nepřiměřeně se rozčilím, začnu křičet a nadávat - nedokážu se ovládnout.
· Moji blízcí i spolupracovníci o tom vědí své.
· Velmi těžko tedy už řadu měsíců snáším vystupování Jiřího Paroubka.
· Vyvrcholilo to jeho známým projevem po parlamentních volbách, kdy prohlásil, že „v tuto chvíli“ (už za ten obrat udílím každému - nejen politikům - trestné body) má „levice“ sto jedno křeslo v Poslanecké sněmovně.
· Chápu, že se v politice používá různých taktik, že politik neřekne vždycky věci na rovinu, že je vlastně neřekne úplně na rovinu skoro nikdy - ale je přece rozdíl se něčemu vyhnout, neodpovědět na otázku - a přímo lhát!
· …jeho strana si polepšila, jenže volby prohrál.
· Není na tom nic hrozného, vyhrát přece může jen jeden, všichni ostatní prohrávají, i kdyby si stokrát polepšili.
· Copak se dá do nekonečna zastírat skutečnost a předstírat něco docela jiného?
· Až teď se tedy ozval Zdeněk Škromach.
· Neřekl nic převratného, jen to, co všichni viděli a o čem ti, jichž se to týkalo, zarputile mlčeli.
· Díky mu.
Nečekaná úleva
Lidové Noviny, 3.listopadu 2006
Petruška Šustrová
Paní Šustrová nepravdu nesnáší, je přímo alergická na lhaní. A tak když se v ní nějaká nepravda vyskytne, neovládne se a ta nepravda z ní musí ven, jinak se jí neuleví. A právě si ulevila vypuzením nepravdy, že Paroubek volby prohrál. Jestli je doopravdy prohrál, tak kdo je vlastně vyhrál? Kdyby je byl někdo vyhrál, tak bychom tu už dávno měli regulérní vládu. Zatím máme cosi v demisi, co se zuby nechty snaží pod záštitou prezidenta odpuzovatele konkurence udržet u kormidla, dokud to půjde. Jestli to není pravda, nezbývá než obrátit se na Škromacha, ten umí pravdou nečekaně ulevit.
Věru bych byla nikdy nečekala, že mě zrovna Zdeněk Škromach potěší - ale tak to někdy bývá, že se dobré nebo špatné přivalí z té nejnečekanější strany.
· A co že tedy pro mne Zdeněk Škromach udělal dobrého?
· Vlastně samozřejmou maličkost: řekl pravdu.
· Řekl něco, co je každému jasné, ale o čem jeho straničtí kolegové nejen mlčeli, ale dokonce dost dlouho drželi basu se svým předsedou Paroubkem, který docela zjevnou věc obracel naruby.
· Musím předem vysvětlit, že jsem z jakéhosi důvodu přímo alergická na lhaní.
· Když mi někdo lže, a dokonce ví, že musím vědět, že je to lež, nepřiměřeně se rozčilím, začnu křičet a nadávat - nedokážu se ovládnout.
· Moji blízcí i spolupracovníci o tom vědí své.
· Velmi těžko tedy už řadu měsíců snáším vystupování Jiřího Paroubka.
· Vyvrcholilo to jeho známým projevem po parlamentních volbách, kdy prohlásil, že „v tuto chvíli“ (už za ten obrat udílím každému - nejen politikům - trestné body) má „levice“ sto jedno křeslo v Poslanecké sněmovně.
· Chápu, že se v politice používá různých taktik, že politik neřekne vždycky věci na rovinu, že je vlastně neřekne úplně na rovinu skoro nikdy - ale je přece rozdíl se něčemu vyhnout, neodpovědět na otázku - a přímo lhát!
· …jeho strana si polepšila, jenže volby prohrál.
· Není na tom nic hrozného, vyhrát přece může jen jeden, všichni ostatní prohrávají, i kdyby si stokrát polepšili.
· Copak se dá do nekonečna zastírat skutečnost a předstírat něco docela jiného?
· Až teď se tedy ozval Zdeněk Škromach.
· Neřekl nic převratného, jen to, co všichni viděli a o čem ti, jichž se to týkalo, zarputile mlčeli.
· Díky mu.
Nečekaná úleva
Lidové Noviny, 3.listopadu 2006
Petruška Šustrová
Paní Šustrová nepravdu nesnáší, je přímo alergická na lhaní. A tak když se v ní nějaká nepravda vyskytne, neovládne se a ta nepravda z ní musí ven, jinak se jí neuleví. A právě si ulevila vypuzením nepravdy, že Paroubek volby prohrál. Jestli je doopravdy prohrál, tak kdo je vlastně vyhrál? Kdyby je byl někdo vyhrál, tak bychom tu už dávno měli regulérní vládu. Zatím máme cosi v demisi, co se zuby nechty snaží pod záštitou prezidenta odpuzovatele konkurence udržet u kormidla, dokud to půjde. Jestli to není pravda, nezbývá než obrátit se na Škromacha, ten umí pravdou nečekaně ulevit.
01 listopadu, 2006
Pomník až později
Dnes v Lidových novinách:
Pokud se s Paroubkem rozkmotří komunisté, ČSSD se ocitne v izolaci
· Jiří Paroubek prohlásil, že dává přednost velké koalici s ODS. Komunisté to označili za hrozbu. Navíc je podle Filipa ČSSD podrazila po komunálních volbách, neboť „i tam, kde jsme měli s ČSSD většinu, tak se obrací na ODS“.
· KSČM se Paroubkovi jaksepatří revanšovala
· Připojila se k ODS, KDU-ČSL a Straně zelených, jež preferují předčasné volby cestou ústavní novely, na jejímž základě by si sněmovna třípětinovou většinou mohla odhlasovat seberozpuštění.
· „Byli bychom schopni to udělat společně s levicovým voličem, ale třeba proti některým lidem v sociální demokracii,“ řekl k tomu místopředseda komunistů Jiří Dolejš.
· Bude-li ale KSČM příkladně státotvorná, sluší se ukazovat na ni i nadále prstem jako na stranu antisystémovou?
· Jiří Paroubek se začíná podobat kůlu v plotě
· Pro ODS je nepřijatelný, spolupracovat s ním odmítli zelení a po malém flirtu také lidovci.
· Pokud mu Filip jako podvedená milenka pouze nehrozí, ale skutečně ho pustí k vodě, ztratí spojence na levici
· To by pro něj bylo fatální, poněvadž právě tam ze špidlovského levého středu ČSSD přesměroval.
· Ve státotvorně opuncované KSČM by měl v příštích volbách nebezpečnější konkurenci než v těch letošních
· A tak zatímco si Mirek Topolánek pěstuje zelené a lidovce jako potenciální koaliční partnery, Paroubkova ČSSD tady trčí bez spojence
Jako kůl v plotě
1. listopadu 2006, Lidové noviny
Petr Nováček, komentátor ČRo 1 - Radiožurnálu
Už to vidím, jak zhrzená milenka KSČM se na levicovou souputnici ČSSD vykašle a vrhne se do náruče pravice, která si ji s potěšením přivine coby ztracenou dceru k srdci. V novém slušivém kostýmku systémové strany KSČM zapomene na své levicové ideály a bude příst blahem, že se konečně dočkala uznání slušných lidí. Z výšky buržoasního náručí se bude vilně koukat, jak se ČSSD zmítá ve smrtelných křečích, netušíc, že pád Paroubka bude to poslední co na tomto světě uvidí. Náručí se totiž sevře příliš a ve vazu KSČM to hrozivě křupne…Ozve se huronský jásot a začne se hledat místo pro pomník Topolánkovi za zabití dvou levicových much jednou ranou.
Ne, zní to příliš slibně aby to dopadlo takhle. Pravděpodobnější je verze, kdy Paroubek s Filipem u piva se plácají do kolen, jak ty pravičáky doběhli, a že jim dokázali že s KSČM rádi vyjednávat budou, a ne že ne…
Pokud se s Paroubkem rozkmotří komunisté, ČSSD se ocitne v izolaci
· Jiří Paroubek prohlásil, že dává přednost velké koalici s ODS. Komunisté to označili za hrozbu. Navíc je podle Filipa ČSSD podrazila po komunálních volbách, neboť „i tam, kde jsme měli s ČSSD většinu, tak se obrací na ODS“.
· KSČM se Paroubkovi jaksepatří revanšovala
· Připojila se k ODS, KDU-ČSL a Straně zelených, jež preferují předčasné volby cestou ústavní novely, na jejímž základě by si sněmovna třípětinovou většinou mohla odhlasovat seberozpuštění.
· „Byli bychom schopni to udělat společně s levicovým voličem, ale třeba proti některým lidem v sociální demokracii,“ řekl k tomu místopředseda komunistů Jiří Dolejš.
· Bude-li ale KSČM příkladně státotvorná, sluší se ukazovat na ni i nadále prstem jako na stranu antisystémovou?
· Jiří Paroubek se začíná podobat kůlu v plotě
· Pro ODS je nepřijatelný, spolupracovat s ním odmítli zelení a po malém flirtu také lidovci.
· Pokud mu Filip jako podvedená milenka pouze nehrozí, ale skutečně ho pustí k vodě, ztratí spojence na levici
· To by pro něj bylo fatální, poněvadž právě tam ze špidlovského levého středu ČSSD přesměroval.
· Ve státotvorně opuncované KSČM by měl v příštích volbách nebezpečnější konkurenci než v těch letošních
· A tak zatímco si Mirek Topolánek pěstuje zelené a lidovce jako potenciální koaliční partnery, Paroubkova ČSSD tady trčí bez spojence
Jako kůl v plotě
1. listopadu 2006, Lidové noviny
Petr Nováček, komentátor ČRo 1 - Radiožurnálu
Už to vidím, jak zhrzená milenka KSČM se na levicovou souputnici ČSSD vykašle a vrhne se do náruče pravice, která si ji s potěšením přivine coby ztracenou dceru k srdci. V novém slušivém kostýmku systémové strany KSČM zapomene na své levicové ideály a bude příst blahem, že se konečně dočkala uznání slušných lidí. Z výšky buržoasního náručí se bude vilně koukat, jak se ČSSD zmítá ve smrtelných křečích, netušíc, že pád Paroubka bude to poslední co na tomto světě uvidí. Náručí se totiž sevře příliš a ve vazu KSČM to hrozivě křupne…Ozve se huronský jásot a začne se hledat místo pro pomník Topolánkovi za zabití dvou levicových much jednou ranou.
Ne, zní to příliš slibně aby to dopadlo takhle. Pravděpodobnější je verze, kdy Paroubek s Filipem u piva se plácají do kolen, jak ty pravičáky doběhli, a že jim dokázali že s KSČM rádi vyjednávat budou, a ne že ne…
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)