Být tak disidentem…

Dnes v Lidových novinách:

Máme být na co hrdí, ale máme se i za co stydět, tak to je
· Ne každý mohl být disidentem. Někdo tady musel sedět a pracovat.
· Jen málo Čechů bylo disidenty, odbojáři, vojáky zahraničních armád nebo partyzány. A když byla heydrichiáda, hajloval ze strachu celý Václavák. A za Husáka na 1. máje byla Letná plná. Bez strachu.
· Ani já nebyl hrdina. Poslouchal jsem Hlas Ameriky, od Havlů si odnesl podpisový arch Několika vět, ale byl jsem i v SSM a vyšly mi básničky v Rudém právu.
· Dnes určitý stud pociťuji a přemýšlím, zda to můj syn pochopí.
· Výstava Skupiny Pode Bal na pražské Letné natvrdo připomíná české kolaborace.
· Zastyďme se, zamysleme se. Třeba v sobě najdeme i špetku hrdinství. Hrdinství nelhat si. Každý mohl být disidentem.

Síla pokání a Pode Bal
30. května 2006, Lidové noviny
Luboš Palata

Pane Palata, neberte si to tak, že jste byl v SSM, na straně socialismu. Až se v příštím režimu budete stydět, že jste pak v Lidovkách kopal pro změnu za demokracii v imperialismu, tak se zamyslíte a vzdychnete si, že ne každému je souzeno být hrdinou a disidentem, a že přece vždycky někteří musí sedět a spolu pracovat.

Co s rozhodnutým voličem?

Dnes v Lidových novinách:

Šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu tvrdí, že premiér omezoval činnost jeho útvaru
· Premiér Jiří Paroubek údajně ovlivňoval vyšetřování některých kauz, na kterých pracuje elitní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu.
· Tvrdí to zpráva šéfa útvaru Jana Kubiceho, kterou včera projednával sněmovní branněbezpečnostní výbor.
· Podle Kubiceho pronikl organizovaný zločin do státní správy, konkrétně zmínil kauzy biolíh a podvod na státní podnik Čepro a vraždu podnikatele Františka Mrázka.
· „V poslední době došlo ze strany Policejního prezidia, ministerstva vnitra a předsedy vlády k určitým omezením činnosti útvaru. Domníváme se, že je vyvíjena snaha ovlivnit vyšetřování všech tří uvedených kauz,“ řekl včera Kubice.
· Premiér Paroubek včera řekl, že Kubiceho obvinění jsou nehorázná. „Jde o dlouho připravované spiknutí tohoto vysoce postaveného policejního důstojníka a některých představitelů ODS s cílem velmi zásadně zdiskreditovat moji osobu a zničit šance ČSSD na volební úspěch,“ uvedl Paroubek.
· Sněmovní branně-bezpečnostní výbor včera večer po několikahodinovém jednání konstatoval, že Kubiceho zpráva neobsahuje důkazy o politických tlacích na vyšetřování závažných kauz.
· Část zprávy ale podle poslanců obsahuje vážná podezření, která by policie měla nadále důsledně šetřit.

Policista obviňuje Paroubka
30. května 2006, Lidové noviny
ROBERT MALECKÝ VÁCLAV DRCHAL, PETR KOLÁŘ

Ve volbách nám jde o peníze a o moc, a tak musíme být zásadoví. Nesmíme polevit ani na minutu. Prorůstání zločinu s ČSSD musí být odhaleno, i kdyby zrovna nebylo před volbami. Že náhodou před volbami je, tím líp, je to skvělý předvolební tah.

Ale pozor! Hloubavý občan si může položit otázku: Začala ČSSD prorůstat teprve minulý týden? To by byla pěkně padlá na hlavu. Nebo už přerůstá dlouho? V tom případě proč místo řešení Kubice to prorůstání trpěl až do těch voleb?

Zeptáme se hloubavého občana. Co na to říkáte, občane?

Mně to nezajímá, já volím Paroubka. Ani nevím, kde ty Kubice leží.

Kdepak terorismus, natož státní

Dnes v Lidových novinách:

Před Beslanem zahynuly desítky tisíc lidí a dětí v Čečensku v důsledku ruského „boje proti terorismu“.
· Bohužel tyto oběti státního terorismu se nedočkaly takové pozornosti médií jako oběti terorismu v Beslanu.
· Terorismus je hrozný a je jedno, kdo jej páchá.
· Je třeba si také přiznat, že mnoho obyvatel Kavkazu tváří v tvář ruskému státnímu terorismu nenachází jinou reakci než opět terorismus.
· Dokud bude Rusko praktikovat státní terorismus, budou se objevovat lidé toužící pomstít se ruským teroristům, byť za cenu vlastního spáchání terorismu a křivdy na nevinných.

Tváří v tvář ruskému státnímu terorismu
29. května 2006, Lidové noviny
Ad LN 27. 5.: Za útok v Beslanu dostal terorista...
Lukáš Lhoťan, šéfredaktor Islámských Novin, redakce@islamskenoviny.cz

Rusko se svým státním terorismem by si mělo vzít příklad ze svých euroatlantických přátel. Ty nikdy ani ve snu nenapadlo provozovat nějaký terorismus, natož státní. Naopak, zbraněmi vždy šířili a šíří demokracii, lásku a porozumění. Proto občanům v jimi okupovaných zemích zase nepřichází na mysl nějakým státním teroristům se mstít, byť za cenu vlastního spáchání terorismu a křivdy na nevinných. Názorným příkladem toho je dnes třeba Irák.

Železného revoluční soubojová metoda

Dnes v Lidových novinách:

Miroslav Macek udělal moc dobře! Vyťal políček frackovi, který urazil jeho ženu.
· Ve společnostech, ve kterých byla čest mužnou povinností, by mu tleskali.
· Někdy v 19. století by teď Rath už ležel na palouku u městských hradeb s prostřelenou hlavou, doktor Macek by odjížděl v kočáře, aby vyinkasoval sladkou odměnu hrdiny od své dámy a dva sekundanti by nezúčastněně balili soubojové pistole.
· Pohlavek je mnohem potupnější něž facka, mentorsky vede darebáka k dobrým mravům.
· Ostatně, Rath si koledoval dlouho.
· Za půl roku dokázal pozurážet v této zemi kdekoho.
· A tak hrůza, že pohlavek Rathovi může znamenat ztrátu hlasů, způsobila, že vystresovaná ODS se od Miroslava Macka distancovala a pospíšila si s výzvou, aby zvážil své členství ve straně.

Smysl pro obhajobu cti u nás nevymřel
29. května 2006, Lidové noviny
Vladimír Železný, předseda Nezávislých demokratů

Kdyby někdy v 19. století Vladimír Železný jel kočárem kolem městských hradeb a náhle spatřil před sebou kočár svého soka, na kterého má už dávno spadeno, neváhal by ani vteřinu. Vytáhl by bambitku a vpálil by kouli do týla před sebou. Sok by ještě ležel na palouku s prostřelenou hlavou a Vladimír by už na zadním sedadle v kočáru měl odinkasovánu sladkou odměnu hrdiny od své dámy.
Nečtěte tohle, pokud zrovna něco jíte a jděte volit Nezávislé demokraty. Je to druhý lístek od úplného spodu.

Volební pohádka o Popelce

Dnes v Lidových novinách:

Čerstvými průzkumy se včera chlubili oba lídři: Paroubek i Topolánek
· Necelý týden před parlamentními volbami se agentury pro výzkum veřejného mínění rozcházejí v odhadu vítěze voleb
· Čerstvé výzkumy včera zmínili lídři obou největších stran v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.
· Premiér Jiří Paroubek se pochlubil výzkumem předpovídajícím vítězství ČSSD, šéf ODS Mirek Topolánek mu ale připomněl existenci konkurenční prognózy.
· Politoložka Vladimíra Dvořáková připomněla vlivy, které mohly poslední průzkumy ovlivnit. Podle ní přineslo ČSSD hlasy nedávné zvolení premiéra Paroubka předsedou strany. „Sjezd má vždy pozitivní dopad na voličské preference, pokud se na něm nepere špinavé prádlo.
· Na preferencích ODS se naopak mohla negativně projevit potyčka mezi Miroslavem Mackem a ministrem zdravotnictví Davidem Rathem.
· Dnes je poslední den, kdy mohou strany využívat zveřejnění preferencí jako nástroj svého předvolebního boje.

Vítěz voleb? Prognózy se liší
29. května 2006, Lidové noviny

V závěru předvolební diskuse na ČT1 mezi lídry dvou nejpreferovanějších stran ČSSD a ODS premiér Jiří Paroubek oslovil voliče, že mají možnost vybrat si nového premiéra mezi ním a Mirkem Topolánkem...
Jen aby to nedopadlo jako v té pohádce o Popelce.
Novodobá mediální Macecha vnucuje voličům jen své dva syny: ošklivého, neskromného a hubatého Jirku a Mirka. Jenže na volební bál se dostaví upozaďovaný nevlastní Filípek a třemi rudými třešinkami za uchem zcela okouzlí princeznu, a ta ho obdaří svými skvěle vyvinutými preferencemi.
Přesto není vyloučeno, že KSČM, která se nijak nehrne do vládnutí, místo premiéra ponechá i nadále Jiřímu Paroubkovi.

Deštník na Václaváku

Dnes v Britských listech:

Bushova vláda podniká kroky ke zřízení nové protiraketové základny v Evropě, která by měla čelit úderu z Íránu proti Spojeným státům a evropským spojencům.
· Návrh sleduje záměr do roku 2011 instalovat v Evropských silech 10 protiraket, a to v době, kdy je Írán podezírán z vývoje jaderných zbraní. V úvahu přicházejí také Polsko a Česká republika.
· Prezident Bush učinil tento program nejvyšší prioritou své vlády ihned po zvolení a uvolnil cestu rozmístění antiraket tím, že USA odstoupily od smlouvy o protibalistických střelách z roku 1972.
· Ve Fort Greely na Aljašce již bylo umístěno devět protiraket a v rámci širšího, komplexního systému Pentagonu další dvě na letecké základně Vanderberg v Kalifornii.
· Četní kritici Pentagonu poukazují, že projekt je zpožděn a má chabé výsledky.
· Pentagon usiluje pro rok 2007 pro práce na raketové obraně o 9.3 miliardy dolarů, z toho 2.4 miliardy připadá na uvedení do provozu nových systémů
· Základny Fort Greely a Vandenberg jsou primárně namířeny proti potenciální severokorejské hrozbě.
· Máme ale obavy z vývoje na Středním východě a chceme mít v tomto ohledu dostatečné pokrytí“.
· Postavením protiraketové základny v Evropě Pentagone sleduje přiblížení protiraket odhadovaným trasám střel z Íránu, namířených na Evropu, nebo na Spojené státy přes arktickou oblast.
· Mezitím Bushova administrativa obnovila své úsilí najít pro tento program podporu v zahraničí. Začátkem dubna navštívili američtí vojenští a vládní představitelé Varšavu a obnovili dlouholeté rozhovory.
· Česká republika se snaží veřejné diskusi k této záležitosti vyhnout v obavě, že by se otázka mohla stát závažným tématem červnových parlamentních voleb.

NYT: Spojené státy nabízejí Evropě deštník proti íránským střelám
26.5.2006, Britské listy

Četl jsem, že budova Národního muzea je v mizerném stavu. Dovedu si představit místo ní jako dominantu Václavského náměstí mohutnou raketu nějakého doletu. Hned vedle se už nachází jiná americká základna, Radio Svobodná Evropa. Socha Sv.Václava hned pod tím je už dost okoukaná. Kdyby se nahradila sochou současného amerického prezidenta, obětavého realizátora jednotlivých kapitol Inteligentního Plánu Nejvyššího, nemusela by se už žádná lokalita v USA či jinde na světě bát raketového útoku. Nelze si představit. že síly zla by mohly jen pomyslet na jiný cíl, než na tuto skvělou enklávu přátelství a porozumění na vrchním konci Věnceslaw Square.

Tajný koníček

Dnes v Lidových novinách:

Zatím neznámá síla se pokusila ovlivnit předvolební kampaň. Na veřejnosti se totiž objevily policejní odposlechy telefonních hovorů šéfa ODS Mirka Topolánka s jeho asistentem Markem Dalíkem z období vyšetřování tzv. případu Kořistka
· Občanští demokraté obviňují sociální demokraty. Hovoří o „řízeném úniku“ odposlechů s tím, že jde o „nehorázné zneužití bezpečnostních složek v předvolební kampani, které zásadním způsobem ohrožuje regulérnost parlamentních voleb“.
· Sociální demokraté ovšem tvrdí, že se zveřejněním odposlechů nemají nic společného.
· Během vyšetřování byly pořízeny desítky hodin odposlechů. Jeden z nich včera zveřejnil server aktuálně.cz s tím, že byl anonymně doručen do redakce ve středu večer a že nahrávky dostala i další média.
· Topolánek zveřejnění odposlechů označil za „politickou objednávku“. Naznačil, že objednavatelem byla ČSSD.


Unikly odposlechy šéfa ODS
26. května 2006
Petr Kolář, Jan Kubita, Lidové Noviny

Šmírování jiných je zajímavý koníček. Mohl by vyprávět Radar z MASHe, který rád pozoroval sestřičky ve sprše dírou ve stanu. Policie či tajné služby mají to štěstí, že mohou šmírování provozovat v rámci svého povolání. Obecně je podobná aktivita, nevím proč, spíš považována za nedůstojnou a nečestnou.
Zdá se, že dnes je hůř posuzován únik např. odposlechů, něž šmírování samotné. S tím se před volbami jakoby roztrhl pytel. Minulý týden uniklo až na internet dokonce 1989 případů šmírování bývalou Estébé.

Scénář pro „téměř neofašistickou atmosféru“

Dnes v Neviditelném psovi:

Předehrou násilí je násilnická rétorika.
· Mnohokrát jsme byli ve Sněmovně svědky, jak Klausovo dítě ODS vyhlašuje „nulovou toleranci“ vládě.
· Vladimír Špidla jako premiér byl veřejně přirovnáván ke Stalinovi, Berijovi nebo byl opakovaně posílán do ústavu pro choromyslné.
· Najít odpověď na styl ODS se pro soc.demokracii stalo věcí záchrany vlastní tváře a zachování určité sebeúcty.
· Čelíme nebezpečnému trendu, vedoucímu k fatálnímu zhrubnutí politické kultury.
· Zvláště když jsme v poslední době svědky množících se případů násilností (Jiří Dolejš, Kateřina Jacques), které nyní s M. Mackem vstupují přímo na politické jeviště.
· Násilnická rétorika nakonec vrcholí skutečným fyzickým napadením před očima veřejnosti i médií.
· Miroslav Macek byl už nyní docela chmurnou postavou české politiky, teď to vypadá, že by ji chtěl vést ještě do nižších pater.
· V. Havel píše, že se tady vytvářejí podmínky pro militantní, téměř neofašistickou atmosféru.
· Co jiného nakonec připomíná onen kult síly, intelektuální nesnášenlivosti, úspěch a vítězství za každou cenu?

Mackův krosček a hrubnutí politiky
24. května 2006
Právo 22.5.2006
Lubomír Zaorálek , předseda Sněmovny za ČSSD

O válce se říká, že je pokračováním politiky jinými prostředky. Nepochybně se to týká i vnitřní války o politickou moc. Pravici jde o všechno, musí splnit očekávání, už příliš dlouho zde vládne levice. V panice se vyskytují projevy násilí, ale ještě v kontrolovaných mezích s křečovitým úsměvem. Co kdyby to vyšlo cestou voleb! Pokud zvítězí znovu levice, lze očekávat odhození rukavic...
Zvlášť, kdyby ještě ke všemu měla být ohrožena výstavba raketové základny.

Všechnystrana Demokratická Kroměkomunistická

Dnes v Lidových novinách:

Dřív tady vládli komunisti a teď tady taky vládnou komunisti.
· V české politice je i více než patnáct let po sametové revoluci KSČM rybí kostí v hrdle vítězné demokracie.
· Komunismus v Česku skončil, ale v politickém slova smyslu zůstává země rukojmím komunistů.
· Zájmy Česka v Evropském parlamentu teď hájí i komunističtí poslanci, jedním z nich je i první československý kosmonaut Vladimír Remek.
· To je taková zvláštní vlastnost skutečných komunistů -svět kolem nich se mění, ale oni zůstávají pořád stejní.
· Komunisté se měnit nemusí, protože změny společnosti, o kterých stále mluví nekomunistické strany, nejsou dostatečné.
· Není to proto, že jsme ne úplně hloupému národu ukázali, že nectíme své vlastní demokratické ideály?
· Václav Moravec zadává svoje věčné otázky. Martin Bursík a Vladimír Železný vysvětlují, ale ne obsah svých programů, ale to, jak se stavějí ke komunistům.
· Mezitím sociální demokraté, kteří se poslední roky drží u moci díky tiché podpoře Grebeníčka s Filipem, připravovali mimořádný sjezd. Jen proto, aby se zapřísahali: „Nemáme komunisty rádi a nebudeme s nimi mít nic společného.

Klidná síla. Českých komunistů
23. května 2006, Lidové noviny
Andrej Šarij, redaktor ruského vysílání RFE/RL

Pravda je, že když se představitelů kterékoliv demokratické strany, kromě komunistů, zeptají na jejich plány, tak všichni odpovídají shodně že jsou ochotni spolupracovat se všemi demokratickými stranami, kromě komunistů. Tento jednotný program dává předpoklady k zavedení systému dvou stran jako v Americe. Navrhuji sloučit všechny demokratické strany, kromě komunistů, do jedné o názvu: Všechnystrana Demokratická Kroměkomunistická (VDK). Tomu sice ne úplně hloupému národu bude dobře polopatě říct, ať se neraduje, že se nejedná o dvě komunistické strany, že komunistická je pořád jen ta jedna (KSČM) a v té druhé (VDK) že jsou sice taky komunisté, ale v menšině.
V těchto volbách by VDK mohla snadno vyhrát. Horší to bude v těch příštích, až národ uvidí jak se bývalí straničtí lídři, místo plnění kroměkomunistického programu, neustále perou o to jediné nové předsednické křeslo.

Politikum

Dnes v Lidových novinách:

Přestože se říká, že z „něčeho“ bič neupleteš, naši politici se o to snaží.
· Chtějí z obyčejné facky - pozor, z pohlavku - udělat politikum.
· Zběhlý lékař Rath urazil zběhlého zubaře Macka, a dali si do huby.
· Urazili se vzájemně jako samečci, ne jako politici!
· Tak proč z toho třískat politický kapitál?
· Přestože si myslím, že jeden z nich je za osmnáct a druhý za dvacet bez dvou, je mně v tomto sporu sympatičtější Miroslav Macek.
· Překládal kdysi Shakespearovy Sonety, určitě se tím „připovzdělal“, a tak jednal, jak by asi jednal či měl jednat každý muž, když mu ten druhý uráží manželku.
· V tomto případě je mně na chování pana Macka sympatické i to, že nadřadil osobní prestiž nad stranické preference, tedy že se choval jako normální člověk.

Klidně se fackujte, hoši. Ale decentněji!
23. května 2006, Lidové noviny
JIŘINA ŠIKLOVÁ, socioložka

Paní Šiklová má pravdu, že je zbytečné dělat z obyčejné facky - pozor, z pohlavku - politikum…
Ovšem, na druhé straně, vezměme to takhle: kdyby tu dali-si-do-huby vrazil zezadu Rath Mackovi, bylo by přece škoda nevysvětlit na tomto odstrašujícím příkladě voličům jaká spodina nám to dneska vládne, a že kdyby tato lůza znovu ve volbách vyhrála, tak nás tady snad všechny sešrotuje!

Raketový Lebensraum

Dnes v Lidových novinách:

Česká republika by se mohla stát místem, kde USA vytvoří jednu ze základen protiraketové obrany
· Podle deníku The New York Times je totiž právě Česko zvažováno hned po Polsku, které je hlavním spojencem Washingtonu v bloku postkomunistických států.
· Bushova administrativa by se měla pro jednu z evropských zemí rozhodnout během léta
· Podle deníku se Češi snaží vyhnout veřejné debatě o projektu kvůli blížícím se volbám do sněmovny.
· Podle deníku The New York Times američtí představitelé na český požadavek o mlčenlivosti přistoupili.
· Otevřenému zmiňování Česka jako možné pozice pro umístění části protiraketové obrany se proto vyhýbají
· Obě strany si nicméně nechaly otevřenou možnost soukromých diskusí
· Cílem rozmístění části amerického protiraketového „deštníku“ v Evropě má být ochrana spojence před případným útokem zemí, jako je Írán či Severní Korea.
· Americký deník The Washington Times například v březnu uvedl, že USA jsou blízko dohody o vybudování této základny v Británii, Polsku nebo Česku.
· Podle včerejší zprávy však Američané přestali vážně uvažovat o Británii
· To, že by se nějakým způsobem mohla do systému americké protiraketové ochrany zapojit i Česká republika, naznačili někteří čeští představitelé již dříve.

Rakety USA míří do ČR, píše deník
23. května 2006, Lidové noviny
šek, čtk, afp

Mít spřátelené neokolonie má svoje nesporné výhody, a nemusí jít zrovna o suroviny. Mohou sloužit např. jako Lebensraum pro rakety. Napadený protivník musí nejdřív rozsekat tento předsunutý raketový val, a než dosáhne na metropoli, bude zdecimován sám. Američani už se chystali vytroubit že rakety nejspíš budou u nás, ale „někteří čeští představitelé“ škemrají, ať se to provalí až po volbách, pak už to bude OoouKej. Je to otrava, ale dobrá, týden dva nás nezabijí. Předstírá se, že by rakety mohly být i v Britanii, ale nebudou, to dá rozum, přece nenechají srovnat se zemí rodný dům svých prapředků.
Že by nám za ten raketový Lebesraum zrušili víza? Tak na to zapomeňte. Musí stačit, když pár lidí dostane práci v armádní kantýně.

Zazněl spontánní smích a potlesk

Dnes v Lidových novinách:

Jak se rvačka na sněmu zubařů stala součástí politického boje
· Stomatologická konference běžela přesně šest minut, když se bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek postavil k mikrofonu, aby zahájil debatu mezi zubaři a ministrem zdravotnictví Davidem Rathem.
· „Dovolte, než začnu moderovat, vyřídit si jednu zcela soukromou věc. Děkuji,“ pronesl Macek s významným výrazem a přesunul se ke židli, na které seděl Rath. Dřív, než se ministr stihl otočit a zjistit, co Macek zamýšlí, dostal pohlavek.
· Sálem zazněl spontánní smích a potlesk. Macek poté s úsměvem dodal, že ministra předem varoval v tisku a že si pohlavek zasloužil.
· „Pane doktore, tady to vyřizovat nebudem. Vy jste mě napadl zbaběle zezadu. Proč jste se mi nepostavil jako chlap čelem? Vy jste zbabělec,“ řekl ministr.
· Macek se pak napřáhl k další ráně.
· Macek Ratha zpohlavkoval kvůli dva týdny starému výroku, že se se svou ženou oženil pouze pro peníze.
· Ačkoliv zubaři na Mackův pohlavek nejdřív reagovali potleskem, nakonec útok odsoudili. Chvíli po incidentu se ministrovi omluvili dva delegáti. Totéž nakonec učinil i šéf České stomatologické komory
· Hned po incidentu Macek zubařskou konferenci opustil.
· Stomatologové se pak s Rathem skoro tři a půl hodiny bavili o zdravotnictví


Jste zbabělec, pane doktore
22. května 2006, Lidové noviny
JANA MACHÁLKOVÁ, KLÁRA TYLOVÁ

1. Stomatologická konference běžela přesně šest minut, když sálem zazněl spontánní smích a potlesk, jako by padl gól do švédské branky. To moderátor zezadu praštil do hlavy hosta konference, ministra zdravotnictví, protože si to mizera zasloužil. První bezprostřední reakce je zkrátka vždycky upřímná...
2. Nakonec zubaři, kterým začalo vrtat v hlavě politikum, útok odsoudili a ministrovi se omluvili.
3. Moderátor, sám bývalý zubař, hned po incidentu zubařskou konferenci opustil. Zklamal, neboť z hlediska zubařské profese by bylo samozřejmě ekonomicky výhodnější vést ránu zepředu a pěstí. Ale to by nesměl být útočník zbabělec.

Vízová neSvoboda

Dnes v Lidových novinách:

Česká diplomacie prohrála bitvu o americká víza.
· Bitvu, kterou mohla těžko vyhrát, a proto bylo nemoudré do ní vůbec jít.
· Jenže je před volbami, a to i jinak rozvážní muži jako Cyril Svoboda dělají nerozvážné věci.
· Učinit z víz politikum, volební téma, byl nesmysl, prvoplánově hloupý pokus vytáhnout ze zahraniční politiky něco, na čem by se dalo uhrát pár hlasů.
· A tak ministr uznal za nutné mluvit o zavedení víz vůči Kanaďanům, protože vždyť přece oni je po nás požadují.
· Navíc nejsou žádná supervelmoc jako Spojené státy, takže na ně můžeme s hrubou záplatou, s kterou si na Washington netroufneme.
· Pár týdnů po Kanadě Spojené státy, přijetí u ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové a zase víza. A nic.
· V té chvíli už asi Svoboda věděl, že je dohráno a že víza sice možná zrušena budou, ale jen pro jednu středoevropskou zemi. Spojené státy ocenily věrného spojence, dalo by se říci.
· Poláci skutečně věrným spojencem byli a jsou. Dvě velké zkoušky posledních let, Kosovo a Irák, potvrdily, že Poláci nejen chtějí být (jako mnozí další) pod ochrannými americkými křídly, ale když je zle, pomohou, jak mohou.
· To, že Poláci mají pod svým velením celou třetinu Iráku, není náhoda.
· Stejně jako podmínka v imigračním dodatku - nejméně 300 vojáků nasazených právě v irácké válce.
· I když ani Poláci ještě nemají vyhráno, jsou od zrušení víz na krok.
· Svoboda na hony. Svoji předvolební vízovou kampaň prohrál.

Bezvízový Svoboda
20. května 2006, Lidové noviny
Luboš Palata

Vnucování nerovných ekonomických a politických podmínek patří k základním projevům neokolonialismu. A my tu roli neokolonie - nebo jak to nazvat - hrajeme mizerně. Česká servilita je sice na slušné evropské úrovni, ale pořád to jaksi nestačí. Ani Poláci ještě nemají vyhráno.
Že bychom se vzepřeli a zavedli víza pro Američany také? Tak to je z říše fantazie. O hrdost už jsme přišli, mohli bychom přijít ještě o nějaké výhody. A o ochranná křídla.

Dilema

Dnes v Lidových novinách:

O dopise íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda prezidentu Georgi W. Bushovi je třeba uvažovat v několika rovinách.
· Můžeme jej považovat za trik, jak zdržovat jednání Rady bezpečnosti OSN o íránském porušování závazků, které pro Írán plynou ze smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
· A demagogický tón dopisu může sloužit jen k uklidnění radikální části íránské veřejnosti, aby si zvykla na dialog s USA.
· Události vyjasní, která interpretace je správná.
· Úkolem Ameriky je definovat svou vlastní strategii a cíle, pokud jde o nejosudovější problém, před kterým dnes stojíme. Svět stojí před děsivou možností, že se jaderné zbraně stanou běžnou součástí výzbroje států a že skončí v rukou teroristů.
· Írán odmítl připustit mezinárodní kontrolu svého programu na obohacování uranu, a bez takové kontroly postrádá jakýkoli dohled nad zbraněmi smysl.
· Další a další setrvávání na mrtvém bodě by znamenalo, že mezinárodní společenství de facto přijímá nové členy do jaderného klubu.
· V Asii by to znamenalo téměř jisté přistoupení Jižní Koreje a Japonska do jaderného klubu.
· A na Blízkém východě by na toto pole mohly vstoupit státy jako Turecko, Egypt nebo dokonce Saúdská Arábie.
· V takové situaci by všechny významné průmyslové země považovaly jaderné zbraně za nepostradatelný symbol svého postavení.
· Řízení světa vyzbrojeného jadernými zbraněmi by bylo nekonečně složitější než bylo udržování zastrašovací rovnováhy mezi oběma supervelmocemi studené války.
· Soustředit se na změnu režimu jako na cestu k zastavení jaderných programů vznáší do problému zmatek. Spojené státy by měly být proti jaderným zbraním v Severní Koreji a Íránu bez ohledu na to, jaká vláda je vyrábí.
· Diplomacie vhodná pro odstranění jaderných programů se dá přirovnat k politice zadržování, která pomohla vyhrát studenou válku.
· Žádné preventivní napadání vnější bezpečnosti protivníka, ale pevný odpor vůči pokusům rozšiřovat moc nepřítele do zahraničí, a spoléhání se na to, že změnu režimu přivodí domácí síly.

Kauza Írán je jako začátek studené války
17. května 2006, Lidové noviny
HENRY A. KISSINGER, bývalý šéf americké diplomacie, bývalý ministr zahraničí USA

Spojené státy na konci druhé světové války nesežehly atomovkou tak parádním způsobem desetitísíce civilistů proto, aby předvedly na trhu nový výrobek k nabídnutí všem zájemcům. Naopak, monopol na atomovou zbraň je dobrým nástrojem k udržování celého světa v uctivé poslušnosti. Bohužel se nepodařilo výrobek zatajit před konkurencí, a něco se muselo přenechat spřáteleným komplicům. Ale teď už stojíme před děsivou možností, že jaderné zbraně už nebudou ve vlastnictví jen jedněch, ale všech možných státních teroristů. A mohly by se dostat do rukou i teroristům amatérům.
Násilím se to všechno uhlídat nedá. Osvědčená metoda podvracení, svrhávání a nahrazování režimů takovými, které nás za přiměřený úplatek oddaně milují, podle H. Kissingera má taky své mouchy. Je to vidět v Afghánistanu a Iráku, režim oddaný, ale kam noha šlápne, tam bouchne nějaká kapsle. A v tom Iránu by to mohlo být ještě horší.
Ale nejde zkorumpovat celou populaci, na to by padly všechny výnosy z toho co ti lidi vyprodukují a co jim vezmeme.
Sakra, kam se vrtnout, snad na jiné planety.Ale co tam naše korporace budou prodávat a komu, kde vemou levnou pracovní sílu...

Krok-sun-krok

Dnes v Lidových novinách:

Bez hluboké reflexe dědictví komunismu nemůže překvapit, že si s komunisty nevíme rady
· S tím, jak rostou v posledních letech preference i vliv komunistů, začíná sílit volání, aby se komunisté omluvili, změnili název a vůbec, aby se tak nějak zdemokratizovali.
· Dokonce se ozývají hlasy volající po zákazu KSČM.
· Shodou šťastných náhod a boje jiných národů nám spadla do klína pluralitní demokracie.
· Otevřely se nové možnosti a není divu, že se dědictvím komunismu nikdo nechtěl zabývat.
· Pokud jde o samotné komunisty, počátkem devadesátých let se všeobecně očekávalo jejich brzké vymření a vítězstvím opojení demokraté si byli jisti, že dokáží rezidua komunismu hravě porazit v demokratické soutěži.
· Komunisté sice postupně vymírají, nicméně KSČM má stále skoro 100 tisíc členů.
· Mladších šedesáti let jich sice není více než 25 tisíc, ale, pro srovnání, vládní ČSSD vykazuje 16 tisíc (všech) členů a ODS něco přes 20 tisíc.
· KSČM navíc chytře loví hlasy v kalných vodách sociální periferie, mezi tzv. "losery transformace", kteří se územně koncentrují hlavně v severních Čechách a na severní Moravě.
· Komunisté tedy minimálně z poloviny těží z chyb demokratů.
· A ti, když zjistili, že boj by byl těžší, než očekávali, začali postupně komunisty "respektovat" a dokonce se ucházet o jejich přízeň.
· Co to vlastně znamená být komunistou?
· Znamená to věřit, že rok 1989 představoval pouze tragickou historickou porážku prvního pokusu o nastolení socialismu.
· Logicky by tedy mohl následovat pokus druhý.
· Jestliže se tedy komunisté omluví či přejmenují, tak pouze z taktických důvodů, podle Leninovy zásady "krok vzad, dva kroky vpřed".
· Skutečně po nich máme chtít a žádat právě toto?

Marné na omluvu čekání
16. května 2006, Lidové noviny
Josef Mlejnek jr. politolog

Že si nevíme rady s komunisty? To by se snad dalo nějak vyřešit, jsou registrovaní, platí příspěvky. Horší je to s těmi jejich voliči. Jsou nenápadní, mlčenliví, ve voličských průzkumech se možná hlásí k ODS. A může jich být až dvacet procent. Když nám tou shodou šťastných náhod spadla pluralitní demokracie do klína, tak zřejmě změnu mlčky akceptovali ale dál si myslí na ty příští dva kroky vpřed. Nebylo by lepší zakázat ty voliče?

Jednomyslně

Dnes v Lidových novinách:

Neumím si dost dobře představit jakým způsobem měl Václav Havel dosáhnout zákazu komunistické strany v naší zemi.
· Pokud mě paměť neklame, tak Václav Havel se stal prezidentem po zvolení tehdejším Národním shromážděním.
· Paní inženýrka se patrně domnívá, že po svém zvolení měl V. Havel vydat nějaký dekret o zákazu komunistů. Něco na způsob dekretů E. Beneše?
· Nebo měl vyzvat národ ke konečnému vyřízení účtů s komunisty?
· To všechno v době, kdy všechna ministerstva byla prakticky v komunistických rukou?
· Kdy armáda byla komunistická a tehdejší policie jakbysmet?
· Bylo snad vinou Václava Havla, že ani jedna strana, která se dostala do poslanecké sněmovny neměla zákaz komunistů ve svém programu?
· Bylo snad vinou Václava Havla, že předseda vítězné strany naopak varoval před fanatickým antikomunismem?
· Že prohlásil, že komunismus byl sice špatný, ale že komunisté za nic nemohli?
· Nebo to bude tím, že komunistů u nás byly asi dva miliony, to znamená dva miliony voličů, protože komunistou se člověk může stát až při dosažení plnoletosti?
· Takže si myslím, že vinit Václava Havla z toho, že u nás máme komunisty, je pláč na nesprávném hrobě.

Pláč na nesprávném hrobě
16. května 2006
Ad LN 15. 5.: Havel je statečný, ale s komunisty to nezvládl
Jan Pravda, Velký Borek

Václav Havel jako novopečený prezident po volbě vystoupil na balkon na nádvoří pražského hradu a pochlubil se, že byl právě zvolen jednomyslně…
Neslušelo by se v tuto slavnostní a dojemnou chvíli odebrat se do své nové, útulné prezidentské kanceláře a svým prvním dekretem zakázat komunisty. Vždyť to byl stále ještě ten starý dobrý komunistický parlament, který ho právě jednomyslně zvolil. Asi zase nedávali pozor, jaký bod je zrovna na programu.

Která bije?

Dnes v Lidových novinách:

Ruský prezident Putin se vysmívá Američanům a Česko neví, která bije
· Americký viceprezident Dick Cheney počátkem května napadl ve Vilniusu nedemokratickou politiku ruského prezidenta Vladimira Putina, a poté odlétl do Kazachstánu, aby obdivoval „vůdcovské“ kvality tamního diktátora Nazarbajeva.
· Putin se tím dosud baví. „Pokud nebudeme strkat nos do cizích věcí a vyhlašovat celý svět za sféru svého vlivu, pak máme zcela dostatečné zdroje, abychom mohli absolutně spolehlivě garantovat naši bezpečnost bez ohledu na jakékoliv tam ty jejich perspektivní plány,“ vysmál se při víkendovém odpočinku v Soči snaze amerických stratégů čelit jeho zahraničněpolitické ofenzivě, při níž strká stejně jako oni nos kdekam.
· A ujistil, že svým projevem o stavu Ruské federace, v němž reagoval na Cheneyovu pohrůžku zmrazení vztahů s Ruskem, nevyhlásil studenou válku.
· Na první poslech to zní logicky. Co je špatného na tom, když sebejistý prezident zažertuje, že je na čase, aby skončila doba, kdy „soudruh vlk“ - rozuměj Spojené státy -jen žral, koho chtěl, a nikoho neposlouchal?
· A proč se vzrušovat, když se věnuje při líčení svých představ i armádě?
· Putinovou strategií je tak zvaná asymetrická reakce, která má zneškodnit nové generace amerických nosičů jaderných zbraní za zlomek toho, co Washington zaplatí za jejich vývoj.
· Těžko v této souvislost nevzpomenout na bonmot senátora Karla Schwarzenberga vyslovený při polemice s kritiky ruské zahraniční politiky vůči Česku: „Putin má toho času velice dobré karty v ruce a byl by pitomec, kdyby s nimi nehrál. “
· K tomu je nutné dodat, že Evropská unie včetně Česka by byla ještě větším pitomcem, pokud by odmítala možnost do jeho karet nahlédnout a pak je správně přebíjet. Čím razantněji, tím lépe.
· Což znamená, že nebude a priori blokovat ruskou snahu o těsnější partnerství.
· A současně odolá periodicky sílícímu pokušení vyřadit ze hry Ameriku.

Jen počkej, vlku!
15. května 2006, Lidové noviny
Pavel Máša, novinář

Nejvyšší Dyzajnér podle svého Inteligentího Plánu umístil ropu a plyn i do zemí jako Rusko, které lze jen obtížně přepadnout silou. Co s tím? Nejjednodušší by bylo korumpovat místní diktátory z výtěžku jejich vlastních surovin. Takový diktátor ale není úplně bezpečná investice. S dostatečnými zdroji energie za zády může dostat pokušení kopírovat nás a strkat nos do cizích věcí a vyhlašovat celý svět za sféru svého vlivu. Nabízí se demokracie jako mnohem spolehlivější nástroj neokolonialismu. Pomocí demokracie, kde diktuje podmínky ten finančně nejsilnější, mohou nadnárodní korporace spolehlivě čerpat zisky z cizích zdrojů. Tato forma diktatury se nejlépe hodí pro ziskovody v globálním měřítku.
Vyvstává však poněkud znepokojující otázka. Že Nejvyšší Dyzajnér rozmístil zásoby ropy a plynu po světě tak podivně, je projevem toho, že je to nekvalifikovaný debil, nebo v tom byl nějaký skutečně Inteligentní záměr? Co když tu roli vůdčího světového diktátora a parazita nemá hrát do budoucna Amerika ale Rusko? EU a Česko si nejsou jisti, která vlastně bije. Lidové noviny a Pavel Máša však nepochybují a toho pravého vlka nakonec dostanou!

Spřátelení neokolonizátoři

Dnes v Lidových novinách:

Česká republika žije stále ve stínu „sarajevského atentátu“ roku 1997
· O tom, co se vlastně stalo v roce 1997, pořád ještě více méně jen tušíme, než víme.
· Člověk nemusí být příznivcem spiknutí, aby nepochopil, že Václav Klaus byl tehdy odstaven od moci.
· Pokud to byla akce zahraničních tajných služeb dnes spřátelených zemí, což si někteří lidé stále myslí, pak to byla operace zbabraná a přinejlepším nedotažená.
· Komu a proč začal Václav Klaus tak vadit, že musel být „odejit“?
· Podle mytologie ODS byl klíčovou osobou celého „sarajevského atentátu“ právě Václav Havel. Seriózně to však dodnes nelze potvrdit ani vyvrátit, přes mnoho drobných detailů, které tuto tezi podporují.
· Souboj dvou Václavů se přenáší i do předvolební kampaně a bude hrát velkou roli i v době povolební.

Válka prezidentů
13. května 2006, Lidové noviny
Luboš Palata, redaktor LN

Pokud Václav Klaus byl v r.1997 odstaven akcí zahraničních tajných služeb dnes spřátelených zemí, pak to podle L.Palaty byla jen zbabraná a přinejmenším nedotažená operace. Ani ho nenapadne poukázat na nepřípustné zasahování do našich vnitřních záležitostí. Klaus začal někomu vadit a musel být "odejít", a podle mytologie ODS byl klíčovou osobou "sarajevského atentátu" Václav Havel. Toho si dnes spřátelené zahraničí už jednou vybralo jako hlavní figuru pro podvratnou činnost proti komunistickému režimu.
Je tomu třeba rozumět tak, že nucené "odejítí" vadících osob, nebo nastolení hodících se po letošních parlamentních volbách, bude výsledkem úspěšné nebo zbabrané operace zahraničních (dnes spřátelených) služeb, i když to bude navenek vypadat jako projev vůle voličů v demokratických volbách? Pak zřejmě nic neztrácí na aktuálnosti staré poučky, že dosazování loutkových vlád, oddaných imperialistickým (dnes spřáteleným) státům a zájmům jejich monopolů (dnes příjemcům našich lákavých investičních pobídek) patří k základním metodám neokolonialismu.

Poslední ať nechá rožnuto

Dnes v Lidových novinách:

To, že by komunisté dnes vyhráli parlamentní volby, zatím zůstává fikcí. Jak by to ale vypadalo, kdyby KSČM jednou volby skutečně vyhrála? Nastal by opravdu důvod k panice?
· Měli by se Češi zachovat podle slavného volebního titulku britského deníku The Sun: „Mohl by poslední člověk na odchodu ze země laskavě zhasnout“?
· Překvapivé je, že komunisté už dnes mají detailní plány na převzetí země. „První věc, kterou bych udělal, kdybych vyhrál volby, by bylo sestavení vlády národní shody,“ popisuje svou strategii předseda komunistů Vojtěch Filip. „Jednal bych o ní se všemi stranami. Pak bych se dohodl na další orientaci země.“
· Slovy „další orientace země“ má Filip na mysli především ekonomickou transformaci. Ta by spočívala hlavně v orientaci na nové trhy, zavedení speciálních daní a postupné zvedání sociálních dávek.
· Podle ekonomů by byl ale výsledek vlády komunistů opačný. Česko by se dostalo do mezinárodní izolace, zvedala by se byrokracie a zemi by postupně opouštěly bohaté firmy
· Pokud by ve volbách zvítězili komunisté, smůlu by měli bohatí.
· „Počítáme s tím, že bychom zavedli větší progresivitu daní,“ vypočítává ekonomický expert komunistů Jiří Dolejš.
· Komunisté by zavedli i daň z luxusu
· Komunisté počítají, že by Česku otevřely nové trhy. Dolejš jmenuje Čínu, Latinskou Ameriku včetně Kuby a Střední Asii. Předseda Filip doplňuje také Kazachstán.
· „Orientace na podobné země by byla asi v konfliktu s plány Evropské unie. Dá se počítat, že EU by na nás tlačila a roztočila by se spirála problémů,“ uvažuje analytik Münich.
· Jak daleko by komunisté asi zašli, se dá dnes jen těžko odhadnout.

Poslední ať za sebou zhasne...
13. května 2006, Lidové noviny
LUKÁŠ DOLANSKÝ

Kdyby komunisti vyhráli parlamentní volby (jak zní téma), bylo by to proto, že většina voličů si to přála, přes nepříliš vydařený první pokus o socialismus. Kapitalismus by sestoupil do druhé ligy. No a? To je ve sportu běžné, proč ne v demokracii? Poslední bohatý, neschopný žít bez dalšího růstu růstu svého bohatství, na odchodu ze země by laskavě nechal světla rozsvícena, neboť nejméně ta většina voličů by zůstala, pak nějací disidenti, a ovšem i ti byrokrati množící se s nárůstem byrokracie.
Co s tím? No přece embargo, financování propagandy a podvratné činnosti, podpora těch disidentů, a takové ty známé věci...

Radostně proti svým zájmům

Dnes v Lidových novinách:

Předvolební kampaň ČSSD vrcholí dalším mimořádně nevkusným gestem.
Viktor Kožený ”láká” občany na rovnou daň ODS.
· Po zavádějících bilboardech ODS minus, které řada zejména starších občanů pochopila jako skutečnou hrozbu ODS co se stane po volbách, přichází další strašák.
· ČSSD posunula hranice politické hrubosti a nevkusu zase o kus dál.
· Sociální demokraté postavili svoji kampaň na tom nejprimitivnějším co je v českém národě, závisti, strachu a zápecnictví.
· A říkají si, náš lid je závistivý, nepřejícný a hloupý. Vystrašíme je chudobou a popudíme proti milionářům.
· Koho nevystrašíme, toho koupíme státním příspěvkem úplně na cokoliv.
· Potřeba antikampaně a strašení napovídá vnímavému voliči, že za celých osm let vlády ČSSD zde není dost témat a úspěchů, kterými by mohla strana pokrýt své bilboardy.
· Lze jen doufat, že český národ vystaví při volbách účet všem stranám za jejich aktivitu, ne za strašení čímkoliv a kýmkoliv.

Proti milionářům a sociálním necitům
Lidové noviny 10. května 2006
Ad LN 4. 5.: Klaus kritizoval negativní kampaň
MUDr. Matija Šnuderl, msnud@centrum.cz

Chovatel má svým způsobem docela rád králíky, které pěstuje kvůli masu a kožešině, avšak nemíní jim poskytovat životní podmínky lepší, než je nezbytně nutné. To aby jeho zisk byl maximální.
Podobně je na tom každý zaměstnavatel se svými zaměstnanci. Nepříjemné je, že zaměstnanci bránící se prodávat svou kůži co nejlaciněji a žít na životním minimu (optimální stav z hlediska „chovatele“), jsou zároveň voliči v blížících se volbách.
Nestačí proto jen doufat spolu s MUDr.M.Šnuderlem, že každý takový volič potlačí svoji odpornou českou vlastnost primitivní závisti a strany hájící jeho zájmy (za posouvání hranice hrubosti a nevkus ad absurdum) pošle ve volbách k vodě. Vyžaduje to naopak přímo vědecky i umělecky propracované metody manipulace tak, aby vnímavý volič přijal aspoň dočasně za svůj vlastní zájem milionářů a sociálních necitů. Po volbách se může jít zase klouzat.

Drobné za miliardu

Dnes v Lidových novinách:

Ministra financí Bohuslava Sobotku v těchto dnech prošetřuje policie.
· Finanční policie prověřuje trestní oznámení Vlastimila Tlustého z ODS, že chtěl Sobotka stát připravit o 11 miliard korun ve prospěch soukromé banky ČSOB.
· Sobotka dosud veškerá obvinění z intervence ve prospěch ČSOB popíral a možnost transakce „11 miliard za korunu“ poté, co o ní začala informovat média, bagatelizoval jako „jednu z variant“.
· Nyní jej usvědčuje přímo jeden z oficiálních účastníků schůzek, na kterých se mělo o sporné transakci jednat - člen představenstva České konsolidační agentury (ČKA) Mojmír Hampl. Ten v Sobotkův neprospěch vypovídal na policii a svoji verzi popsal i LN.
· V den Hampovy výpovědi na policii ministr financí oznámil, že navrhne Hamplovo odvolání z představenstva ČKA. Oficiálně proto, že z dceřiné společnosti konsolidační agentury IMOB -kde je Hampl v představenstvu -byla šéfem IMOB Janem Šikem převedena půlmiliarda korun na zahraniční účet a není jisté, zda stát peníze dostane zpět.
· Hampl veškerou vinu odmítá a své odvolání si vysvětluje tím, že „pravým důvodem vzteku pana ministra na mě“ bylo právě to, že pomohl znemožnit transakci mezi ČKA a ČSOB „11 miliard za korunu“, kterou chtěl Sobotka uskutečnit. To ovšem zase odmítá ministr.


Manažer usvědčuje Sobotku
Lidové noviny 9. května 2006
Petr Kolář, Lidové Noviny

Miliarda sem, miliarda tam. Ministr financí ani člen představenstva ČKA se však bát nemusí. Když se ztratí, vytunelují, vytransaktují miliardy, tak to se slušní aktéři nezavírají.
Hůř by dopadl pan Sobotka nebo Hampl, kdyby si odnesli něco bez zaplacení ze samošky. Mohlo by se to stát, ne že ne. Třeba kdyby měli děsnej hlad a pokladní neměla zrovna na miliardu nazpátek.

Sbohem a šáteček...

Dnes v Lidových novinách:

Předseda ODS vnímá politické vůdcovství jako roli, kterou bude hrát až do konce
· Tvář Mirka Topolánka vídáme v těchto dnech víc než často. Jeden proud předvolební propagace se realizuje v billboardech podél silnic a dálnic.
· Politické vůdcovství vnímá jako roli, která je komusi svěřena a pak zase odňata.
· Sám o sobě mluví v neosobní poloze. Když hovoří o úspěších ODS v dílčích volbách, sebeironicky podotkne, že „bych dokonce ješitně řekl, že na tom mám podíl“.
· On je dělník, kterému byla svěřena určitá práce, doslova jako dělník z Wolkerovy básně. Je to strana, která „vygeneruje člověka, který je schopen tu stranu vést nebo vyvést přes všechny spekulace“.
· Takto sám sebe chápe a „svoji roli vidí jednoznačně“. Plní ji „bez ješitnosti“ a bez emoce.
· Přirozeně že uvažuje o různých variantách vývoje, to je bezesporu povinnost každého vůdce.
· Hovoří věcně a sebevědomě. Ví, že program ODS je detailně propracovaný a že odvážně útočí na problémy, které země objektivně má.
· Na bělouše Mirek Topolánek nevyskočí a damascenskou šavli netasí, aby vtrhl do ulic. Taková spekulace by byla kontraproduktivní, řečeno jeho slovníkem.
· Bude svoji roli plnit až do konce, ať v tom konci realita vygeneruje výhru, nebo prohru. Pokud prohru, pak odejde, bez trpkosti a jistě že bez ješitnosti, s plným přesvědčením, že udělal absolutně všechno, co bylo v jeho silách.

Dělník u pootevřených dveří
9. května 2006, Lidové noviny
Ondřej Neff, novinář a spisoavatel

Netušil jsem, že Ondřej Neff je až takový politický poeta.
Předseda jeho oblíbené politické strany je dělník, který už stojí u pootevřených dveří. Vnímá totiž své politické vůdcovství jako roli, kterou bude hrát až do konce. Ačkoliv se ten konec kvapem blíží, vidíme ho rozesmátého, kamarádského.
Odmítá ješitnost, je jen dělník kterému byla svěřena určitá fuška, dělník jako z Wolkerovy básně. Strana ho vygenerovala jako člověka, který je schopen tu stranu vést, a vyvést bez ješitnosti a bez emoce.
Už tedy stojí u otevřených dveří, strana sešikovaná za ním. Až realita vygeneruje tu prohru, vyvede svou stranu bez trpkosti a jistě že bez ješitnosti, s plným přesvědčením, že udělal co bylo v jeho silách. Sbohem a šáteček...

Jen o té jediné

Dnes v Lidových novinách:

Redakce Lidovek mi poskytla prostor pro zhruba 6000 úderů, včetně mezer.
· Jedu do Prahy a ve vlaku se probírám novinami, abych našel nějaké vhodné téma. Tak například. Z vládní agentury zmizelo půl miliardy.
· Na další stránce je sdělení, že Václav Havel a Michal Viewegh vydali knížky.
· Jinak jsou lidé zabořeni do denního tisku. Převládají ilustrované časopisy a na všech titulních stranách je fotografie zbrusu nové dcerky Karla Gotta.
· V české kopané to není v pořádku ani po údajně vyřešené korupční aféře.
· Fotbalový sudí Jára se umí taky hezky vysmívat, když dává červenou kartu. Líp to uměl už jen soudruh Grebeníček
· A jen jsem se v myšlenkách dostal ke komunistům, přistoupil chlap s Haló novinami v ruce. Četl je hrdě, bojovně, nesmiřitelně a ještě lépe a radostněji.
· Být v České republice i v roce 2006 komunistou, to je diagnóza.
· Komunistů se jen tak nezbavíme. Máme krátkou paměť. Bude možná potřeba nejdřív zvolit politicky gramotné voliče a ti půjdou k urnám.
· V hale Masarykova nádraží jsem se zastavil u busty zakladatele státu. „Tatíčku, máme před volbami, jak to dopadne?“
· Parlament je volen voličstvem. Kdo však to voličstvo vychoval politicky a mravně?“ odpověděl otázkou.


Z vlaku na trase Kolín - Praha
6. května 2006, Lidové noviny
Michal Pavlata, herec a publicista

Herec či publicista, stejně pořád myslí jen na tu jedinou. Dostane od Lidovek prostor 6000 znaků, a na tu jedinou jich padne kolem půlky. Zkusí prkotiny jako tuneláře, knižní novinky, co čtou lidi ve vlaku, českou kopanou a sudího vysmívajícího se jako Grebeníček...a už je v myšlenkách zase u té jediné.
Myslet na ni je neobyčejně vzrušující, ať už pozitivně nebo negativně. Nelze se toho zbavit i přes krátkou paměť. Snad je to nějaká choroba...
Parlament je volen voličstvem. Když volič (s tou krátkou pamětí) o ní pořád čte a slyší, tak ji volí, tak jak je zvyklý už od minulého režimu.
A kdo to voličstvo vychovává? Publicisti, které cosi nutká stále se k té jediné vracet. Jako by ostatní strany ani neexistovaly.

Proletáři všech zemí, hlavně se nespojujte

Dnes v Lidových novinách:

Pro hollywoodské filmaře přestává být Česká republika finančně atraktivní. Filmové produkce se raději stěhují dál na východ, kde je státy úspěšně lákají citelnými daňovými pobídkami.
· Profesní podmínky pro natáčení u nás stále Američané hodnotí ve srovnání s statními státy našeho regionu jako nejlepší, ale nakonec točí v Maďarsku, Rumunsku nebo Litvě, kde dostanou část vynaložených peněz zpátky
· V Maďarsku dosahuje pobídka až 20 procent z nákladů, které tam filmaři utratí.
· Natáčet mimo Spojené státy je pro americké filmaře mimořádně výhodné. Stavba dekorací přijde v České republice například na 2,5 milionu dolarů, zatímco v USA na čtyřnásobek.
· Český filmový průmysl zaměstnává v přepočtu na plné úvazky asi 5000 lidí; nejde ovšem o stálé zaměstnance, ale převážně o pracovníky najímané na konkrétní projekty.

Česko je pro filmaře drahé
Lidové noviny 6. května 2006
nos, čtk

Pro americké filmaře je prý Česko stále nejpřitažlivější uchazečkou, jenže ty dál na východ taky nejsou k zahození, a hlavně jsou ještě lacinější…
Klasická stálá armáda nezaměstnaných, sloužící k tomu aby si z ní zaměstnavatel odčerpal potřebný počet pracovníků, se globalizuje. Dnes už nadnárodní korporace nesahá jen do nějaké domácí rezervy nezaměstnaných, ale vybírá si z rezervy globální . Jde tam, kde místní jsou ochotni či nuceni přijímat horší podmínky než v jiných zemích, prostituovat se finančními výhodami, daňovými pobídkami, úlevami. Toto kuplířství provozují místní vlády. V příštích volbách půjde i o to, jaká vláda bude lepším pasákem.
Proletáři všech zemí, jen se nám nespojujte, podrážejte se navzájem levnější nabídkou svých vnad a služeb.

Exoti v hlavním politickém salonu

Dnes v Lidových novinách:

Zbití Jiřího Dolejše, mimochodem na komunistu docela pokorného politika, kterého mi je opravdu líto, bylo zneužito k podivné kampani proti těm, pro něž je komunismus zločinnou ideologií a současní komunisté jejími šiřiteli.
· Z předvolební kampaně jako by se komunisté a jejich současný a budoucí podíl na moci vytratili.
· Na rozdíl od Čechů, které to, že komunisté mohou dostat každý pátý hlas, moc nezajímá, svět kolem nás si toho všímá.
· Čeští komunisté jsou totiž skuteční exoti, je to nejextremističtější posttotalitní evropská strana, která sedí v parlamentních lavicích a má reálný vliv.
· Hranice komunistické nepřijatelnosti se postupně rozmlžují.
· Ne proto, že by se čeští komunisté měnili, nezměnili se ani o píď. Ale protože čeští demokratičtí politici i čeští voliči vůči nim ztrácejí zábrany.
· Voliči komunistů přijdou zase, jak jim velí stranická disciplína, v plném počtu k volbám.
· Pokud se ti, kteří tento obrat nechtějí, k volbám nedostaví, můžeme se dočkat třeba toho, že „antikomunistické výstavy“ v českých státních institucích budou zakázány.
· Nastolení (komunistické diktatury) není vzhledem k současné mezinárodní situaci proveditelné.

Zločin a komunismus
Lidové noviny 6. května 2006
Luboš Palata

Podle analýzy L.Palaty by letošní volby do českého parlamentu měly vypadat i takto:
Zatím co dnešní komunisté se budou courat jeden po druhém, jejich dva miliony voličů (v plném počtu každý páty Čech) budou pochodovat k urnám v pevném šiku, jak jim velí stranická disciplina.
Dostaví se i mimochodem na šiřitele zločinné ideologie docela pokorný politik, nedávno napadený poslanec…
Zatím co ostatní Čechy to moc zajímat nebude, svět kolem nás si počínání exotů všimne, ale vzhledem k mezinárodní situaci se jich vůbec, ale vůbec bát nebude.

G.C.D.

Dnes v Lidových novinách:

Americká vláda podnikla nebývale ostrý slovní výpad vůči Moskvě.
· Viceprezident Dick Cheney totiž včera obvinil Rusko z ústupu od demokracie a vyzval ho, aby přestalo zneužívat energetických zdrojů k „vydírání“.
· Moskva obvinění odmítla jako „naprosto nepochopitelná“.
· Odpůrci reforem v Rusku se snaží zvrátit úspěchy dosažené v uplynulém desetiletí omezováním demokratických práv, řekl Cheney.
· Zároveň varoval prezidenta Vladimira Putina, že některé z kroků Moskvy by mohly uškodit vztahům s ostatními zeměmi.
· „Není pochyb o tom, že návrat k demokratickým reformám v Rusku přinese další úspěch jeho lidu a získá mu větší respekt partnerských národů,“ dodal viceprezident.
· Cheney v projevu, věnovaném z valné části ocenění snah východoevropských zemí o demokratické reformy, zaměřil pozornost také na snahu Moskvy využívat - či spíše zneužívat svých bohatých energetických zdrojů.
· „Žádnému legitimnímu zájmu neposlouží, stanou-li se ropa a plyn nástroji zastrašování či vydírání, ať už prostřednictvím manipulace se zásobami, či snah o monopolizaci dopravy,“ prohlásil americký viceprezident.
· Na druhé straně Moskva chová podezření, že americká politika podpory globální demokracie je ve skutečnosti nástrojem k upevnění dominantní pozice USA v postsovětských státech.

Američané obvinili Rusy, že „vydírají ropou“
5. května 2006, Lidové noviny
čtk

Energetický gigant Rusko si dělá co chce, vydírá ropou, a Amerika se musí rozčilovat. Rusko se nemá k návratu k demokratickým reformám, až tak, že viceprezident Cheney je nucen ostře slovně Moskvu napadat.
Připomíná to spor mezi Čínou a Vatikánem ve věci jmenování katolických biskupů. Jenže tady si mrňavý Vatikán vyskakuje na čínského obra a peskuje ho jako malého ratlíka, zatím co Rusko se Cheneymu směje do očí. Nic to prezidentovi Bushovi, kterému za chvilku končí prezidentství neříká? Co potom? Předkládám mu následující Inteligentní Plán: Ujmout se role mesiáše a založit Globální Církev Demokratickou. V čele s papežem Georgem W.Bushem. Papež bude schvalovat jmenování demokraticky zvolených prezidentů a vlád na návrh parlamentů po celé zeměkouli. Demokracie by se tak po světě už nemusela šířit násilím formou křižáckých válek proti terorismu, nýbrž spíše formou pokorného rozjímání. Pak by si ruský gigant nemohl vydírat ropou jak se mu to hodí. Každý podraz by Rusku musel být odsouhlasen papežem na stolici v Bílem domě,jinak by se mu nedostalo rozhřešení.

Moderní zásady

Dnes v Lidových novinách:

Každopádně jako člověka je mně komunisty Dolejše líto.
· Kdokoliv se sníží k takovému činu, je člověkem bezcharakterním.
· Při úvaze, komu tento člověk překážel, se mi zdá, že jím mohl být i zarytý marxista, kterému vadily Dolejšovy moderní zásady v komunistické politice

Komu Dolejš vadil
4. května 2006, Lidové noviny
DOPISY REDAKCI
Ad LN 27. 4.: Komunistu Dolejše zbili
Miloslav Vácha, Tábor

Možná by se mohla hodit ještě další verze: Tomu Dolejšovi tu hlavu nemusel tak zřídit ani nějaký zarytý marxista, on si to klidně mohl udělat sám! Viděli jste v televizi v americkém seriálu MASH toho agenta CIA? Říkají mu tuším Fleg, ale používá mnoho různých jmen. Ten si klidně přerazí ruku nebo prorazí hlavou skříň, vyžaduje-li to plnění jeho supertajných úkolů. Dokáže-li tohle nějaký agent, proč by nesvedl rozbít čelem třeba dveře vagonu metra český poslanec?
Na druhé straně, asi by spíš kopíroval toho agenta CIA zarytý marxista, než Dolejš s moderními komunistickými zásadami…

Nedozírné následky

Dnes v Lidových novinách:

Policie se snaží vyvolat dojem, že Kateřina Jacques, kvalitně zmlácená od policie jako za starých časů, slovy, ba i činy porušila zákon.
· Jak jen si vůbec může někdo v právním státě dovolit takový postup vysvětlovat nebo obhajovat! Žena, navíc se dvěma malými dětmi, je před očima strážců zákona sražena k zemi a zmlácena jedním z nich, aniž by sama násilí produkovala.
· Ministr vnitra měl po tomto zásahu okamžitě podat demisi.
· Policie se příliš často chová jako za komunistů a podobných selhání předvedla za poslední dobu víc než dost.
· Policejní prezident Husák (pak že nomen není omen) rozšafně oznámil, že jakékoli použití síly je vždycky velice problematické.
· Jak si jen může policie něco podobného dovolit? Jako by opět začínalo platit, že občan, který nevraždí, nekrade, nepřepadává, neznásilňuje a nedemoluje telefonní budky, je pro represivní složky nejsnadnějším terčem. Nepřítelem státu, který má být zatčen a zbit, protože mírumilovně protestuje proti uřvaným náckům.
· A mezitím se Prahou prohánějí bandy kapsářů, zlodějů aut, násilníků. Ti ale nakládačku nedostanou, protože mnozí se jen tak nedají. S těmi holými lebkami by to asi taky nešlo tak lehce jako s Kateřinou Jacques.
· Dotyčná ovšem měla štěstí, protože je sekční šéfkou úřadu vlády a kandiduje do sněmovny za Stranu zelených - čili žádná anonymní děvenka. Taková by nepochybně dopadla podstatně hůř. A kdoví, zda by se dostala na první stránky novin, celá věc by se dala mnohem snadněji zahrát do autu.
· Typické pro naše poměry je i to, jak rychle mnozí přispěchali, aby z kauzy vytřískali politický kapitál.

Bublan měl okamžitě podat demisi
Lidové Noviny 3.května 2006
Jana Machalická

Kvalitní zmlácení zelené Kateřiny Jacques, žádné anonymní děvenky, od přechodně pominutého policajta, by mohlo mít nedozírné následky. Redaktorka Machalická žádá demisi ministra vnitra, kdyby si dovolil postup policie v právním státě vysvětlovat či dokonce obhajovat. To opoziční poslanec bude zřejmě rovnou chtít odstoupení premiéra, který je za své ministry odpovědný. Ještě bystřejší opoziční poslanec či přímo lídr opoziční strany se patrně bude v Sedmičce dovolávat odchodu celé vlády.
Hlavně ke kauze nepustit občana aby si z ní vytřískal politický kapitál. Po historické zkušenosti by ho mohlo napadnout vyměnit zase celý režim.

Socani nejsou z Levice

Dnes v Hospodářských novinách:

V evropské politice přestávají v přístupu k hospodářské politice platit tradiční dělící čáry mezi levicí a pravicí.
· V posledních desetiletích už prostě automaticky neplatí, že pravice omezuje daně i výdaje, zatímco levice utrácí.
· Sociálně-demokratické strany, které v 19. století vznikaly jako protipól kapitalismu, jsou dnes paradoxně hlavními obhájkyněmi globalizace - tedy globálního kapitalismu.
· Transformovaná pravice naopak stále častěji vystupuje jako obhájkyně národních států proti globalizaci - i když samozřejmě existují národní a další specifika.
· K rozmazávání rozdílů mezi pravicí a levicí v ekonomické oblasti dochází i proto, že moderní západní společnosti jsou natolik komplexními organismy, že se chtě nechtě ocitají stále více v područí expertních byrokracií, které nutí politiky hledat řešení okolo politického středu.
· Navíc panuje v těchto složitých společnostech značná setrvačnost, kterou podporuje i neochota lidí vychovaných sociálním státem cokoliv měnit.
· V postkomunistických demokraciích jsou znaménka levice a pravice pomíchaná ještě více, protože nutnost privatizovat a transformovat hospodářství po pádu komunismu připadla rovnou měrou levici i pravici.
· Ekonomické reformy, které by byly považovány na západ od nás za pravicové, tak prováděly často strany postkomunistické levice.
· Ekonomické reformy tak může dnes zavádět jak liberální levice, tak konzervativní pravice.
· Stejně tak ale mohou politické strany náležející k těmto směrům své země neodpovědně zadlužovat nebo oddalovat nezbytné zeštíhlování přebujelého sociálního státu.

Pravice a levice? Matoucí pojmy!!
Hospodářské noviny, 2.5.2006
Jiří Pehe

Jestliže Socani z dolního konce vesnice hrají s Pravičáky z horního konce společně ve stejném týmu, nejedná se o levici a pravici, nýbrž o levé a pravé křídlo místního Kapitál Bulls. Nahrávají si, střílí proti jedné brance, a na dresu tržní totality nosí všichni společně klamavou reklamu DEMOKRACIE. Levice, to je ta obec a její tým, do jehož branky Kapitál Bulls střílí jednu branku za druhou.
Uvnitř Kapitál Bulls momentálně panují neshody. Dolňáci Socani na levém křídle už drží míč příliš dlouho a horňáci Pravičáci jsou z toho na mrtvici.

Setkání na Letné propagovalo komunismus, ale neví o tom

Dnes v Lidových novinách:

Oslavy Prvního máje - Komunisty na tradičním místě jejich oslav nahradili antikomunisté
· Namísto obvyklých komunistických hesel vládly na Prvního máje na pražské Letné transparenty jako „Sedlák není jezeďák a nevolí bolševiky“, „Rudé strašidlo, táhni z venkova“ a „Komunismus škodí lidem“. Na pláni se totiž od rána scházeli odpůrci komunismu
· I další pravicové strany setkání využily k propagaci své strany, rozdávaly letáky, ale i oplatky a klíčenky. Na pódiu promluvili volební lídři stran z pravé části politického spektra. Shodli se na nebezpečnosti komunismu a slibovali vládu bez komunistů.
· „Po volbách znovu předložíme návrh zákona o zákazu komunismu,“ hřímal šéf ODS Mirek Topolánek ve svém projevu
· Další volební lídr Miroslav Kalousek slíbil: „KDU - ČSL se nebude podílet na vládě s komunisty,“
· Soukromí zemědělci s patnácti traktory symbolicky zahradili cestu na Letenskou pláň. Těžké stroje přivezly písmena, ze kterých zemědělci posléze vytvořili nápis STOP KOMUNISMU !
· „Od soukromých zemědělců nemají komunisti jediný hlas,“ uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství.

Setkání na Letné propagovalo pravici
2. května 2006, Lidové noviny
BARBORA STRAŇÁKOVÁ

Namísto obvyklých předlistopadových komunistických hesel vládly na letné jiné transparenty, nápisy a prohlášení. Ovšem zase o komunismu. Negativní propaganda je také propaganda, možná účinnější než ta pozitivní. Copak rodičovské zákazy, jako nekoukat na televizi po 22. hodině, nezvýší naopak dětský zájem? I ze zpráv z Lené to vypadá jako by u nás jen jedna politická strana měla své jméno, ty ostatní se skrývají pod společným označením. Z parlamentu pravidelně slýcháváme: „Spolupracujeme se všemi demokratickými stranami, kromě komunistů.“

MY o voze, ONI o socialismu

Dnes v Neviditelném psovi:

Stále častěji se v médiích i vyjádřeních politiků setkáváme s výrazem socialistický.
· Ono vůbec adjektivum socialistický se stalo v celé Evropě velmi oblíbeným a i u nás pomalu ztrácí onen pejorativní nádech, který řada z nás donedávna pociťovala.
· Že se slůvka socialismus nebojí v západní Evropě, je vcelku pochopitelné, oni diktát jedné strany nezažili.
· My bychom se bát měli, socialismus je - podle slovníku předlistopadového - první fáze komunistické společenskoekonomické formace, k jejímž nejdůležitějším zákonitostem patří politická moc dělnické třídy vedené marxisticko-leninskou stranou…
· Zřejmě si už nepamatujeme, co hnusného nám socialismus přinesl a co všechno pěkného nám vzal.
· Bát bychom se měli lidí, kteří se socialismem ohánějí, socialismem zaštiťují, kteří socialisticky smýšlejí a kteří, spoléhajíce na naši krátkou paměť, by nám socialismus znovu rádi vnutili.
· Proto je vhodné a nutné význam a důsledky socialismu neustále připomínat.
· Protože jestli Češi ze socialismu nemají strach, znamená to, že ztratili jednu z . nejdůležitějších vlastností člověka - vidět za slovy jejich význam a nevnímat je pouze jako zvuk

Socialismu se už nebojíme?
1. května 2006
JAG

Copak jsme už MY všichni zapoměli…?, bát MY bychom se měli…, abychom si MY pamatovali…
Dobrá ale kdo jsou tady ti MY a kdo ti ONI? Jedni MY přišli v socialismu o fabriku, spousta jiných MY v kapitalismu o práci. Ne všichni si chtějí zapamatovat nebo zapomenout totéž. Ne všichni mají důvod bát se téhož. Kam s těmi NE-MY co smýšlejí jinak, aby nezapleveli pytel s těmi správně smýšlejícími?
Nejjednodušší by bylo, kdyby ten kdo se chystá pohovořit na téma MY to a ono, definoval, koho do toho jeho MY vlastně bere, a kdo tam nemá co dělat. Jinak ztratíme „jednu z nejdůležitějších vlastností člověka - vidět za slovy jejich význam a nevnímat je pouze jako zvuk“