Není zbytí

Dnes v novinách:

Čeští komunisté trpí vážnou neurózou vycházející z nevyřešeného konfliktu mezi tím, co bylo, a tím, co je.
· Jako by chtěli světu říct: jsme jiní než za totality, ale vlastně úplně stejní, což se dost špatně vysvětluje, zejména pak sobě.
· Naposledy se tato neuróza projevila v odporu k rezoluci, v níž Parlamentní shromáždění Rady Evropy odsoudilo zločiny komunistických režimů střední a východní Evropy…
· Čeští komunisté patřili k nejhlasitějším odpůrcům rezoluce.
· Považují ji za projev předsudečného antikomunismu, v němž se odráží politická nenávist vůči levici.
· Komunisté si nevědí rady s tím, jak sami sebe definovat, a zuří, když se někdo dotkne něčeho starého, co je pořád součástí jejich ideologie.

Problém českých komunistů? Nevědí, čí jsou
31. ledna 2006, Lidové noviny
Petr Fischer, redaktor BBC

Chudáci čeští komunisti. Nevědí čí jsou, nikdo je nechce. Nezbývá než aby byli svoji.

Demokratické rozpaky

Dnes v novinách:

Demokratické rozpaky

V rozporu s předpověďmi v palestinských volbách zvítězil extremistický Hamas, v Národní radě, čili v parlamentu, získal přesvědčivou většinu nejméně sedmdesáti ze 132 poslanců.
· Premiér Ahmad Kurája již podal demisi, palestinský prezident Mahmúd Abbás má podle ústavy pověřit sestavením vlády představitele vítězného hnutí.
· Demokratičnost palestinských voleb byla nesporná a přesto, že byly uskutečněny v podmínkách okupace, stěží se jejich demokratičnosti vyrovnají volby v kterékoli arabské zemi. Svědčí o tom také vysoká účast - 77procentní - voličů.
· Izrael prohlašuje, že s takovou vládou, vedenou teroristickým hnutím, usilujícím o zničení Izraele, jednat nebude.
· Také Američané prohlašují, že s teroristickým hnutím Hamas nebudou mít nic společného.
· Evropská unie je ochotna s Hamasem jednat, jedině vzdá-li se své politiky zničení Izraele.
· V krátkodobé perspektivě vítězství Hamasu oddaluje možnosti dohody a působí na všech stranách rozpaky: jak se vyrovnat se vzniklou situací?

Rozpačité vítězství Hamasu
27. ledna 2006, Lidové noviny
Jehuda Lahav, spolupracovník LN v Izraeli

Vypadalo to na skvělé vítězství demokratického světového společenství. Podařilo se uskutečnit svobodné demokratické volby v Palestině, a ty řádně proběhly. Tím, že se Hamas ujímá vlády, jakoby jeho individuální terorismus povýšil na terorismus státní, a skvěle tak zapadá do kolektivu ostatních státních teroristů. Jenže nevyhrál ten kterého jsme si přáli, a vypadá to přinejmenším na ekonomické sankce proti regulérnímu vítězi palestinských voleb. Lze z toho vyvodit, že svobodné a demokratické volby ano, ovšem výsledek nesmí ohrozit naše Západně civilizační zájmy.
V Česku si lze představit obdobnou situaci: Po komunistech se chce aby splnili určité podmínky a stali se takzvanou stranou demokratickou. Co když všechno splní a pak třeba vyhrají svobodné demokratické volby? Tak to by se muselo spoluobčanům vysvětlit, že pardon, až takhle daleko to s tou svobodou a demokracií zase myšleno nebylo.

Zločin jenom pomyslet

Dnes v novinách:

· Rada Evropy se chystá na svém zasedání jednat o nutnosti mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů.
· Tři sta patnáct zástupců národních parlamentů ze čtyřiceti šesti zemí bude ve Štrasburku posuzovat zprávu Výboru pro politické záležitosti, předloženou švédským poslancem Göranem Lindbladem.
· Jistě jim nelze vnucovat návody, jak mají nahlížet na zločiny komunistických režimů, jak mají zhodnotit rozsah porušování lidských práv, k němuž docházelo především uplatňováním teorie o třídním boji, nakolik optimisticky mají posoudit, jaké je obecné povědomí o těchto zločinech

Není zájem jednat o zločinech komunismu
Vladimír Bystrov, publicista, Lidové Noviny
25.01.2006
http://lidovky.zpravy.cz/ln_nazory.asp?r=ln_nazory&c=A060125_102405_ln_nazory_svo Zločin jenom pomyslet

Pokud při úsilí o změnu třídní společnosti v netřídní docházelo nebo dochází ke zločinům, je to pochpoitelně hodné odsouzení jako u kteréhokoliv zločinu. Není však jasné proč není zločinem sama existence tříd ve společnosti, zatím co úsilí o nápravu je kriminalizováno. Od otrokářství a feudalismu se během vývoje lidstvo dopracovalo k opticky "přívětivější" formě třídní společnosti - kapitalismu, podstata se však nezměnila. Takový trend vývoje naznačuje, že ani kapitalismus není "koncem civilizace" a je jen další etapou vývoje k nějakým formám beztřídní společnosti, tedy směrem ke skutečné demokracii. Tento vývoj už od existence otrokářů a feudálů se snaží pochopitelně zabrzdit ti, kteří z existence společenských tříd profitují.
Je taková úvaha nelogická, nebo dokonce zločinná v podmínkách stávající etapy vývoje třídní společnosti?

Neinteligentní fušeřina

Dnes v novinách:

Autor v (níže) uvedeném článku, bohatě vyšperkovaném odbornými výrazy z biochemie, odhaluje mezery ve vývojové teorii Ch. Darwina a jeho pokračovatelů.
· Příznivci inteligentního plánu se zatím opírají pouze o negaci. Nalézají spousty chyb, omylů i nepravd uváděných v darwinovských publikacích. V tom mohou mít pravdu. Zatím ale nepřišli s jediným důkazem, že tehdy a tehdy třeba před šesti miliony let zasáhl někdo či něco s inteligentním plánem a udělal takový a takový zásah s takovými a takovými důsledky.
· Příznivci inteligentního plánu nepřinášejí žádný pozitivní důkaz o místě či čase zásahu, ani o realizaci takového inteligentního plánu.
· Nic jim tak nebrání v tom, aby v kterémkoliv okamžiku, kdy si skutečná věda zatím neví rady a napíná všechny síly, aby nalezené rozpory vysvětlila a rozporné teorie a zákony opravila, na zatím bílé místo poznání dosadili svůj inteligentní plán.
· Před vědou a před celou společností stojí tisíce otázek a stále se objevují nová bílá místa. Jsou to otázky globální i místní, celospolečenské i banální, fyzikální i biologické. Pokud přijmeme teorii inteligentního plánu, je zbytečné vynakládat síly a prostředky a hledat odpovědi - inteligentní plán tomu tak chtěl.
· Největší nebezpečí přijetí teorie inteligentního plánu je tak v naprosté demotivaci snah o poznání a s tím i popření potřebnosti ba nezbytnosti vědy pro rozvoj lidské společnosti.

Plán opřený o negaci
23. ledna 2006, Lidové noviny
DOPISY REDAKCI
Ad LN 18. 1.: V čem se mýlí odpůrci „inteligentního plánu"
Ing. Josef Kočí

S teoretickými vývody ing. Kočího se lze plně ztotožnit.
Existují i přímé důkazy vyvracející tzv. inteligentní plán. Co je např. inteligentního na tom, že vrchní dizajnér umístil obrovské zásoby ropy a plynu do Ruska a do muslimských zemí?
Zdá se, že se mu moc nepovedli ani ti, kteří se k inteligentnímu plánu zuřivě hlásí, třebaže teď musí tuto zpackanou situaci pracně napravovat silou zbraní.

Volný pád po Konci civilizace

Dnes v novinách:

Západ už odmítá s Íránem jednat
· Prezident Chirac včera rozšířil okruh „životních zájmů", které je Francie připravena prosazovat i za použití jaderných zbraní. Pomohá tím opět roztočit spirálu vývoje zbraní hromadného ničení. Chirac hrozil jadernými zbraněmi.
· Potvrdil totiž, že pominula doba odzbrojovacích snů spojených se Smlouvou o nešíření jaderných zbraní.
· Smrtící síla atomu již není pro velmoci jen prostředkem k odrazení útočníků.
· Chirac se podle všeho domnívá, že atom je anabolikum k posílení francouzských mocenských svalů.
· Druhé obviňuje z porušování mezinárodních smluv, sám ale jedná v naprostém rozporu s jejich duchem.
· Skutečnost, že „galští kohouti" vstoupili na tuto nebezpečnou cestu až po Bushovi, nemůže být omluvou.
· Dosud totiž existovala šance, že princip kolektivního řešení bezpečnostních problémů se proti unilaterální silové politice prosadí. To po včerejšku neplatí.
· Pokud Chirac není přímo hrobařem této naděje, je přinejmenším oním Brutem, který jí zasadil jednu z rozhodujících ran.

Hrobař Chirac
Lidové Noviny 20.01.2006
Pavel Máša,

Chirac ukazuje podstatu vedoucích mocností západní civilizace. K prosazení vlastních zájmů a blahobytu jsou schopny nevídané brutality. Lze připomenout děsivé masakry civilistů v Hirošimě a Nagasaki, až po nedávný dílčí počet kusů zabitých vesničanů v Pakistánu, který zvedl ohromnou vlnu odporu k pachatelům. Přitom tyto mocnosti se prezentují, a jsou svými satelity označovány jako výkvět demokracie, což je asi srovnatelné s tím, že vojenské centrály imperiálních agresí si říkají ministerstva obrany.
Žádné imperium ještě nedorostlo do nebe. To "naše" se zřejmě už dostává na sestupnou dráhu, nejen morálně. Je otázka jestli to lidstvo přežije.

Záleží na definici

Dnes v novinách:

Vojtěch Filip píše, že podle slov předsedy vlády je KSČM legitimní demokratickou silou.
· To byly NSDAP v Německu a KSČ v ČSR v minulosti také. A jak to skončilo.
· Svým programem nemůže být KSČM nikdy demokratickou silou. Pro svůj program státního gangsterismu.
· Dá-li se možnost takové straně, aby byla volena, bude volena lidmi, kteří podobný nedemokratický způsob vlády podpoří. Proto je obrana proti násilí nutností.
· KSČM mezi demokratické strany nepatří z morálních důvodů. Zloděj nebo vrah, nedokáže-li litovat svých činů a zůstane při svých starých předsevzetích, nepatří do demokratické společnosti, protože zůstává nespolehlivým a podezřelým. Natož aby stanul ve státní reprezentaci.

Obrana proti násilí
19. ledna 2006, Lidové noviny
Ad LN 29. 12.: Naše vysvětlovací práce
Václav Kalina, Praha

Jestli je KSČM "demokratickou silou" záleží, jak demokracii definujeme. Pokud demokracii ztotožníme s kapitalismem (což se zpravidla děje), pak můžeme KSČM prohlásit za nedemokratickou, neboť preferuje socialismus.
Na socialismu však není nic nedemokratického. Naopak, odstraňuje příkré majetkové rozdíly ve společnosti. Co je na nich demokratického? Odstraňuje nezaměstnanost, která je neoddělitelná od kapitalismu, a rovná se flagrantnímu porušování základního lidského práva - práva na práci. Socialismus si občané mohou odhlasovat v referendu.
Jak v kapitalismu, tak i v socialismu je možno demokracii a lidská práva porušovat. Pokud někdejší KSČ vytěsnila pravici s pokazem na zločiny kapitalismu, který svým zaměřením nemůže nikdy být "demokratickou (zde míněno socialistickou) silou", použila stejnou argumentaci jako dnes činí v obráceném gardu pan Kalina, který se cítí být pravým demokratem.

Záleží jak si to nadefinujeme

Dnes v novinách:

Vojtěch Filip píše, že podle slov předsedy vlády je KSČM legitimní demokratickou silou.
· To byly NSDAP v Německu a KSČ v ČSR v minulosti také. A jak to skončilo.
· Svým programem nemůže být KSČM nikdy demokratickou silou. Pro svůj program státního gangsterismu.
· Dá-li se možnost takové straně, aby byla volena, bude volena lidmi, kteří podobný nedemokratický způsob vlády podpoří. Proto je obrana proti násilí nutností.
· KSČM mezi demokratické strany nepatří z morálních důvodů. Zloděj nebo vrah, nedokáže-li litovat svých činů a zůstane při svých starých předsevzetích, nepatří do demokratické společnosti, protože zůstává nespolehlivým a podezřelým. Natož aby stanul ve státní reprezentaci.

DOPISY REDAKCI
Obrana proti násilí
19. ledna 2006, Lidové noviny
Ad LN 29. 12.: Naše vysvětlovací práce
Václav Kalina, Praha

Jestli je KSČM "demokratickou silou" záleží, jak si demokracii definujeme. Pokud ji ztotožníme s kapitalismem (což se často děje), pak můžeme KSČM prohlásit za nedemokratickou, neboť preferuje socialismus. Na socialismu však není nic nedemokratického. Naopak, odstraňuje příkré majetkové rozdíly ve společnosti. Co je na nich demokratického? Odstraňuje nezaměstnanost, která je neoddělitelná od kapitalismu, a rovná se flagrantnímu porušování základních lidských práv - práva na práci. Socialismus si občané mohou odhlasovat v referendu.
Ovšem nejen v kapitalismu, i v socialismu je možno demokracii a lidská práva porušovat. Pokud kdysi KSČ vytěsnila pravici s pokazem na zločiny kapitalismu, a proto, že pravice svým programem nemůže nikdy být "demokratickou (zde rozuměj socialistickou) silou", použíla stejnou argumentaci jako dnes činí v obráceném gardu pan Kalina, který se při tom cítí být pravým demokratem – podle vlastní definice.

Ať žijí revoluce

Dnes v novinách:

KSČM považuje zcela v duchu marxismuleninismu stát a demokracii za uspořádání sloužící buržoazní třídě, které musí být revolučně překonáno.
· Dle vnitrostranických dokumentů zjistíme, že v této straně probíhá diskuse a boj mezi neostalinisty a marxisty různé provenience, přičemž, jak píše teoretik a ideolog KSČM: "...stoupenci konzervativního ideologického a politického směru však mají tolik sil, aby poměrně úspěšně blokovali pokusy o prosazení... (nestalinského marxismu, který je ve straně menšinový) do dokumentů KSČM a argumentace určené veřejnosti".
· Pro oba hlavní názorové proudy je však marxismus (či marxismus-leninismus) se všemi základními atributy - třídní boj, diktatura proletariátu, zestátnění (zespolečenštění) či zrušení soukromého majetku, překonání parlamentní demokracie a státu, a především revoluční změna poměrů a dominance komunistů - posvátný.
· Jak je možné, že tato strana, jejíž dokumenty jsou snadno přístupné všem občanům a demokratickým silám, jakož i policii, justičním orgánům atd., může v demokratické společnosti legálně působit a dokonce být stranou parlamentní, když ještě navíc platí zákon o protiprávnosti komunistického režimu?

Čeští komunisté počítají s revolucí
11. ledna 2006, Lidové noviny
Tomáš Vystrčil, publicista

Co máte proti revolucím? Revoluce měnily režimy a společenské systémy dávno před komunismem. Nebýt jich tak tu máme dodnes otrokářství nebo feudalismus. Kapitalismus za svůj vznik vděčí revolucím. Co revoluce 1989? Každý systém a režim (včetně toho současného) se domnívá, že je konečně tím ideálním a že je navěky, a že je jeho svatou povinností potírat své zlovolné odpůrce. Kapitalismus si to myslel a myslí taky. Choval se tak nestoudně a násilně, že málem prohrál s komunisty. Pokud se z toho nepoučí, a moc to tak nevypadá, tak ho čeká repete, a vůbec u toho příště nemusí být zrovna komunisté. Současný kapitalismus se zaštiťuje demokracií, ale co např. nezaměstnanost, nebo nekončící koloniální agrese a parazitismus? To jsou nestoudnosti kolosálních rozměrů. Pokud se to nezmění, lze těžko předpokládat, že tyto kapitalistické divy demokracie si lidstvo nechá líbit na věky věkův.

Nic neponechat náhodě

Dnes v novinách:

Podezíravé oko veřejnosti je třeba upřít na lidi, ne na stroje

· Protože nebyla po ruce žádná vlna tsunami nebo zemětřesení, Reuterova agentura „objevila" příběh Američana Amala Graafstry usazeného v Kanadě, který si implantoval do ruky čip, aby mu pomáhal ovládat počítač.
· Už v roce 2004 se osmnáct zaměstnanců nejvyšší prokuratury v Mexiku nechalo očipovat kvůli přístupu do místností podléhajících nejvyššímu stupni utajení.
· RFID nyní využívají obchodní řetězce ke kontrole pohybu zboží a některé státy začaly čipy vkládat do cestovních pasů.
· Například ve Spojených státech právě vrcholí zkoušky na hraničních přechodech, které mají ověřit schopnost speciálních zařízení načítat data z čipů na dálku.
· Jakmile se média zmocní takového tématu, vždy se začne mluvit o „orwellovském světě".
· Můžeme se přít o to, jakou společnost měl Orwell na mysli, zda komunistickou nebo nacistickou nebo úplně jinou.
· Jisté je, že komunisty řízená společnost byla postavena na strachu z dozoru a udání - a zdaleka to nemuselo být udání člověka naverbovaného StB, mám-li se zmiňovat o naší zkušenosti.
· Svinské domovnice, sousedi a zakyslí kolegové v práci způsobili víc neštěstí, než „elektronické uši" estébáků.
· Jedním ze známých bojovníků proti zneužití těchto technik je kalifornská senátorka Debra Bowenová, která pronesla větu: „Jak by se vám líbilo, kdybyste jednoho dne zjistili, že na vás vaše podvlékačky donášejí, kde jste?
· Nesvobodná společnost ráda využije technických vymožeností. Je současně paradoxní, že nesvobodné společnosti jsou neproduktivní, sterilní, pokud jde o technickou vynalézavost.

Orwellův čip a demokracie
9. ledna 2006, Lidové noviny
Ondřej Neff

Jestliže nesvobodné režimy mohou využívat nekalých prostředků, proč by se téhož měla zříkat demokracie na svoji ochranu v případě, že se cítí ohrožena? Už proto, že i kapitalismus (čili demokracie, jak učí O. Neff) má taky svoji horní, lepší společenskou vrstvu, která má dobrý důvod víc než ostatní aby o svoji svobodu nepřišla .
Technická vynalézavost svobodné společnosti je vskutku ohromující, jenže ty technické prostředky vyvíjí vlastně i pro svoje nepřátele, pokud je dobře před nimi neochrání. Jakou paseku např. nadělala 2-3 pitomá dopravní letadla bez munice v New Yorku. A to se snad už připravují na obranu demokracie i miniatomky.
Aby se nic z toho nedostalo nepřátelům demokracie do rukou, nemělo by se pohrdnout ani těmi čipy v pasech, plotem na hranicích, radarem v platebních kartách, či třeba kamerami v podvlékačkách svinských domovnic.

Varování

Projekt Příběhy bezpráví - komunistické Československo, realizovaný společností Člověk v tísni, zmínil ve svém nepřekvapujícím Úhlu pohledu (Naše vysvětlovací práce, LN 29. 12.) předseda KSČM Vojtěch Filip.
Užil přitom termíny „goebbelsovské učení historie" a „primitivní antikomunismus".
· Podobných hysterických vyjádření jsme v souvislosti s naším projektem zaznamenali od českých komunistů celou řadu.
· Naše společnost sestavila kolekci sedmi dokumentárních filmů mapujících období komunistického Československa, zejména padesátá léta.
· Jde o díla významných českých dokumentaristů, například Heleny Třeštíkové, Olgy Sommerové nebo Milana Maryšky.
· Pro všechny filmy jsme s nositeli autorských práv vyjednali možnost jejich poskytnutí školám.
· Školy, které se rozhodly do projektu zapojit, si jeden titul vybraly a ten jsme jim následně na videokazetě zaslali.
· V průběhu měsíce listopadu se pak na základních a středních školách konaly projekce dokumentárních filmů spojené vždy s debatou.
· Jako hosté se těchto debat zúčastnili především pamětníci, kteří se sami stali obětí komunistického bezpráví.
· Školám jsou nadále k dispozici dokumentární filmy ze souboru nyní již šestnácti titulů přibližujících klíčové události našich moderních dějin.
· Je pochopitelné, že Vojtěchu Filipovi vadí, že se mladá generace dozví o zločinech a zvěrstvech, kterých se strana s názvem v podstatě stejným s tou, které on předsedá, dopustila. A tak - potrefená husa -kejhá.

Kejhání potrefené husy
4. ledna 2006, Lidové noviny
Karel Strachota, ředitel projektu, společnost Člověk v tísni

Je to chvályhodné, když se školní mládeži ukáží zločiny a zvěrstva, ať je konal nebo dosud koná kdokoli. Zmíněná akce společnosti Člověk v tísni o zločinech spáchaných za komunismu by mohla pokračovat uspořádáním výstav o zločinech a zvěrstvech i v jiných systémech. Dobrým pramenem by mohl být např. text G. Monboita v The Guardian z 27.12.2005, částečně zpracovaný v češtině i v Britských listech (Turci se nenaučili popírat genocidu v minulosti tak dobře jako Britové, 28.12.2005. Naši mládež by tak mohla zajímat i výstava o "strašlivých zvěrstvech které páchala v koloniích britská vláda". Velmi působivé by mohly být obrázky o tom jak "byli příslušníci kmene Kikuju vyhnáni z nejlepších pozemků a když jim byla odepřena politická práva, začali se organizovat - někteří z nich násilně - proti koloniální nadvládě. Britové reagovali tím, že 320 000 osob nahnali do koncentračních táborů. Většina ostatních - více než milion osob - bylo zadržováno v "uzavřených vesnicích". Vězni byli vyslýcháni za pomoci "uřezávání uší, vrtání děr do ušních bubínků, bičování až k smrti, lití petroleje na podezřelé osoby, které pak byly zapáleny, a vypalování ušních bubínků zapálenými cigaretami". Britští vojáci užívali "kovového kastračního nástroje", jímž vězňům usekávali varlata a prsty. "Když jsem mu usekl koule," chlubil se jeden osadník, "už neměl uši, a jeho oko, myslím pravé, mu viselo z očního důlku..."
No, a pak tu máme ty nacisty, katolíky, a já nevím co ještě...
S pokrokem techniky v době internetu už bude velmi obtížné takové věci tajit, což by mohlo být mládeži varováním, bude-li se sama jednou aktivně podílet na preventivním zavádění demokracie po všech koutech světa

Politická ekonomie

Dnes v Novinách:

Rusové zavřeli kohouty. „Teď Ukrajina. Kdo bude další?" ptal se v neděli ve svém titulku nejrenomovanější německý týdeník Die Zeit.
· V komentáři ruské sekce britské rozhlasové stanice BBC je současná situace kolem novoročního zastavení dodávek plynu Ukrajině srovnávána s Mnichovem 1938. Vladimir Putin má do Adolfa Hitlera stále ještě daleko. Myslet si ale, že v plynové krizi jde o peníze, je tak naivní jako se domnívat, že v roce 1938 šlo Hitlerovi o blaho sudetských Němců.
· Ukrajina je Rusy trestána za to, že se z „ruského" polodemokratického státu rozhodla být evropskou, plně demokratickou zemí. Je trestána za to, že se stala naším spojencem.
· A naše demokratická Evropa k tomu skandálně mlčí, tak jako mlčela k tomu, když bylo Československo v roce 1938 Hitlerem trestáno za to, že je demokratickým státem.
· Současné nicnedělání Evropské komise i Rakouska jako předsednické země je naprosto skandální, je to ekonomicky krátkozraké „mnichovanství" toho nejhoršího druhu.

V Kyjevě se mrzne za Prahu
Lidové Noviny 3.1.2006
Luboš Palata

Zdálo by se, že když Putin nábídne bečku něčeho za tolik a tolik, a Juščenko to může vzít nebo nevzít, že to je konečně správné demokraticky kapitalistické tržně ekonomické chování. Ale L.Palata to považuje za politický nátlak. Politickým nátlakem například je beze sporu na západě hojně používané embargo jako poslední alternativa k humanitárnímu bombardování. Ať si L.Palata srovná Putinovy kohouty zavřené ve stejnou minutu, kdy mu něco nezavonělo na Ukrajině, např. s U.S. embargem spuštěným ve stejnou minutu (možná za 10 minut) poté, kdy američany Castro z Kuby vypoklonkoval. A trvá dodnes.
Za správně kapitalisticky tržně ekonomické není považováno ani vázání jednoho zboží na druhé. To pravidelně dělá sám L.Palata. Když si chce člověk od něho něco přečíst, skoro vždy s tím musí koupit aspoň zmínku o sudetských Němcích. Tentokrát se mu podařilo soukmenovce vrazit přímo do ruského plynu.

Vloudila se chybička

Dnes v novinách:

První leden ukázal, že Rusko do „gé osmičky" nepatří
· Rusko má bezesporu právo prodávat své nerostné bohatství za ceny, které se mu zlíbí.
· Dokonce by bylo možné souhlasit s tím, že spřáteleným a pochlebujícím dá slevu, a těm, kteří se staví na zadní, naopak nasadí „politickou" přirážku.
· Jenže pak Moskva musí veřejně přiznat, že bude používat své grandiózní zásoby plynu k tomu, aby ovlivňovala, trestala, strašila a manipulovala všemi, kdo ho potřebují.
· První leden je znamenitým datem nejen proto, že na Ukrajinu přestal proudit ruský plyn. Rusko se stává předsedou G8.
· Pokud vnese i do tohoto elitního společenství způsoby, jež nyní používá v hádce s Kyjevem, pak slovo „elitní" bude ve vztahu k G8 nutno zaměnit za nějaké jiné.
· A odběratelé ruských energetických surovin se musejí připravit na to, že je může stihnout stejný osud jako Ukrajince.
· Jisté je jedno, Kremlu se nedostává politické a mravní zralosti k tomu, aby stálo v čele těch nejvyspělejších z vyspělých.

Plyn a trest
2. ledna 2006, Lidové noviny
Petra Procházková

Putina lze srovnat s Hussajnem. Taky se staví na zadní, má vlastní hlavu, má grandiózní zásoby strategické suroviny, není demokrat, nedělá liberální politiku. Chtělo by to embargo. Nebo ne, lépe do Ruska rovnou preventivně vtrhnout, Putina odstranit, nainstalovat demokracii. Ani by nehrozilo obvinění z falešné záminky agrese jako Bushovi v Iráku.
No právě, to je ten problém, že Putin ty jaderné zbraně doopravdy má, a není radno…
Uděláme ho tedy naším předsedou, tak bude nejlépe pod kontrolou.