27 října, 2006

Madona světlým příkladem

Dnes v Lidových novinách:

Královna popu Madonna poprvé od své africké cesty promluvila o adopci malawiského chlapečka. Ve středu večer byla prostřednictvím telemostu hostem talk-show slavné americké moderátorky Oprah Winfreyové.
· Po vlně kritiky, obvinění z obcházení malawiských zákonů a výkřiků o aroganci Západu se zpěvačka rozhodla hájit své jednání.
· Zdůraznila, že k adopci měla jednoznačný souhlas chlapcova otce.
· Zároveň vyjádřila obavy, že případ by v budoucnosti mohl negativně ovlivnit podobné adopce dětí.
· Obvinila totiž média, že okolo adopce vytvářejí zbytečný rozruch. „Chápu, že drby a negativní příběhy prodávají noviny. Hodně mě to ale zklamalo, protože to vše může odradit další lidi, aby udělali totéž.“
· Popsala také Davidovu situaci a svůj dojem z Malawi.
· Řekla, že celé Malawi je v katastrofálním stavu.
· Podle ní by si každý, kdo viděl to, co ona, přál vzít jedno z těch dětí domů a dát mu lepší život.
· „Žádám všechny ty lidi, ať se jedou do Afriky podívat. Na ty osmileté děti, které se starají o celé rodiny, matky umírající na AIDS ... a všude otevřené stoky. Ať se jedou podívat na to, co jsem viděla já.“
· Podle diváků, kteří seděli v publiku ve studiu, zněla Madonnina slova velmi upřímně.


„Překazíte další adopce!“

Lidové Noviny, 27. října 2006
kat


Madona asi má skutečně dobré srdce a ušlechtilou představu jak pomoci bědným tohoto světa. Adoptuje černouška a vyzývá k následování i ostatní ušlechtilé.
V dnešní době, kdy civilizovaný demokratický svět už neděsí hrozba komunistického socialismu, Madona vlastně ukazuje i cestu, jak se zbavit překonaného sociálního státu, který tolik užírá ze zisků a nervů slušných lidí. Řešení je nasnadě. Nejlépe každoročně vybrat jednoho přestárlého (toho nejhezčího) a dát mu důchod. Vylosovat jednoho mediálně atraktivního nezaměstnaného a poskytnout mu podporu, případně dokonce práci. Jedné zoufalé matce umírající pomalu na AIDS poskytnout lékařskou péči, apod. Ty ostatní ponechat jejich osudu v blízkosti otevřených stok jako v té Malawi.
Tito vyvolení by mohli být představeni na mohutném megašou s Madonou, přenášeném do celého světa, které by organizátorům a sponzorům i účinkujícím přineslo netušené zisky, použitelné třeba zase i na adopci nějakého ubohého dítěte z černé Afriky.

26 října, 2006

Když neodejdem, tak utečem

Dnes v Lidových novinách:

Americká vláda se pustila do divokých verbálních kotrmelců, které mají krátce před kongresovými volbami rozptýlit dojem, že tým prezidenta George W. Bushe zarputile lpí na nefungujících plánech a nedokáže reagovat na krizi v Iráku.
· Ještě v srpnu prezident Bush v projevu v Utahu opakoval nedotknutelnou mantru: „Držíme se dosavadního kursu.“ Ve včerejším vystoupení se jí vyhnul. Pouze přiznal, že mu poslední vývoj v Iráku dělá starosti. Poté však dodal že USA jistě válku vyhrají, tedy za předpokladu, že „neodejdou, dokud tam práci nedokončí“.
· O tom, že současná americká strategie v Iráku nefunguje a je třeba ji změnit, jsou v poslední době přesvědčeni už nejen demokraté, ale i čím dál víc republikánů.

Bush už „nedrží kurz“ v Iráku
26. října 2006, Lidové noviny
TOMÁŠ JENÍK


Irák není pumpa, kterou uděláme a zmizíme. Irák je pumpa, která teče a teče, bez přestání. A podobné pumpy jsou tady všude v okolí. A tak my nemůžeme odejít! My tu válku vyhrajeme za předpokladu že neodejdeme... Au! …dokud tu práci nedokončíme. Ouvej! Jenom ty bouchací kuličky všude pod nohama nám dělají starosti…

25 října, 2006

Krom toho je to nechutné

Dnes v Lidových novinách:

Bylo by tragickou chybou považovat anály StB a údaje o kohortách novodobých Sabinů a Bretschneiderů za hlavní zdroj pro pochopení minulého vývoje naší společnosti.

Ústav bez opravdové paměti národa
25. října 2006, Lidové noviny
Vladimír Bystrov, publicista


Nemyslím si, že studium análů STB by bylo zrovna tragickou chybou, ale souhlasím s autorem, že by těžko mohlo být zdrojem pochopení minulého vývoje naší společnosti. Ani pitva příslušných Hitlerových ostatků prý nepřinesla žádné poznatky o ideologii, která mu pomohla nastolit nacistický režim.

24 října, 2006

Když už totalita, tak jedině demokratická

Dnes v Lidových novinách:

Totální znamená „úplné“.
· Totalita je takový režim, ve kterém nějaké politické uskupení, zpravidla politická strana, ovládne všechny mocenské páky - ovládne zákonodárnou, výkonnou i soudní moc.
· Se státem a jeho obyvateli si pak může taková strana dělat, co chce, může je okrádat o majetek, zavírat do kriminálu, věšet a vyhánět za hranice, právě tak, jak to činila Komunistická strana Československa s větší či menší intenzitou přes čtyřicet let.
· Totalita je kolektivní zločin té nejvyšší třídy, jelikož umožňuje neomezené množství zločinů nižšího řádu.
· Je to tedy takříkajíc zločin zastřešující.
· O to hůře, že ovládnutím zákonodárné moci totalita diktuje zákony a svým zločinům vtiskuje zdání legality - důsledky toho neseme dodnes.


„Modrá totalita“ je Paroubkova kouřová clona
24. října 2006, Lidové noviny
Ondřej Neff, novinář a spisovatel


Totalita je takříkajíc zločin zastřešující, svým zločinům vtiskuje zdání legality, praví O.Neff. Pokud jde o vtiskávání zdání legality i demokracie má bohaté zkušenosti. Demokracie starého Říma se docela dobře snášela s otrokářstvím. Tzv. západní demokracie netrpěly špatným svědomím ani za dob kolonialismu a tuto ušlechtilou formu demokracie zbourala vlastně až vlna související s nástupem totality komunistické. Jak jde pokrok, tak dnes už většinou stačí nainstalovat demokracii s tržním mechanismem i do novodobých kolonií, a pak už vše potřebné pro hladký chod vysavače na suroviny, lidi, peníze atd. má na starosti (pod mírným dohledem) dosazená demokratická vláda. Má to ještě mouchy. Tuším zrovna včera se američané a britové demokraticky dohodli, že z Iráku nemohou odejít, dokud tamní demokracie nezvítězí na celé čáře, což s ohledem na tamní extra významné zásoby energie se nemusí podařit nikdy.
Drobné potíže však nic nemohou změnit na tom, že v mistrovství světa ve vtiskování zdání legality demokracie nad totalitou jasně vede.

20 října, 2006

Informace pod tryskou

Dnes v Lidových novinách:

Do případu podvodů s čerpáním evropských dotací je údajně zapojen i expremiér a šéf ČSSD Jiří Paroubek.
· U policejního výslechu to podle serveru iDnes vypověděla bývalá Paroubkova náměstkyně Věra Jourová.
· Paroubek její nařčení odmítl.
· Předseda ČSSD zároveň vyjádřil zděšení nad tím, že informace z policejních výslechů opakovaně unikají do médií.
· „Nemohu si v této chvíli myslet nic jiného, než že je to jasná snaha o skandalizaci České strany sociálně demokratické a mé osoby,“ řekl Paroubek s tím, že ministr vnitra Ivan Langer by měl nést „politické důsledky“.
· Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který vyšetřování aféry vede, včera informace serveru iDnes odmítl komentovat.

Úřednice vtáhla Paroubka do aféry
20. října 2006, Lidové noviny
ROBERT MALECKÝ


Z jakéhosi útvaru pro organizování zločinu prý unikají informace z výslechů. Možná že unikání není ten nejvýstižnější výraz. Jde spíš o úkaz podobný trysce, kdy informace jsou s okysličovadlem vháněny do spalovací komory buď pomocí čerpadel nebo tlakem interního plynu tak, aby dorazily těsně před volbami do správných médií.
Možná také, že nejde ani o informace přímo z výslechů. Třeba vyslýchaná osoba vůbec neví, že řekla to, co pod tlakem vytrysklo. Takové politování hodné nedorozumění bývá vysvětleno a informace dementována ihned po volbách, protože těsně před volbami a v průběhu voleb už na to prostě není čas.
Není to jev specifický pro naše malé poměry. Svého času například takhle unikly informace o Saddámových zbraních hromadného ničení, a následkem tohoto nedopatření svět zírá na nedozírné následky, kdy země jako Irák se pomalu ale jistě proměňuje v Nový Vietnam, jak to právě neuniklo i prezidentu Bushovi.

19 října, 2006

Volby-nevolby

Dnes v Lidových novinách:

Bývalý premiér odmítá, že by jakýmkoliv způsobem ovlivňoval rozhodnutí o dotačním projektu firmy Bono Publico. Z toho jej podle internetového serveru iDnes obvinila bývalá náměstkyně ministra pro místní rozvoj Věra Jourová.
· Paroubek chce zároveň požádat státního zástupce o prošetření úniku informací z policejního výslechu Jourové.
· Zároveň na dnešní tiskové konferenci v Ostravě naznačil, že policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu by mohli pracovat na zakázku ODS.
· Jourová je v případu machinací s dotacemi z EU stíhána společně s někdejším šéfem kabinetu premiérů Zdeňkem Doleželem, starostou Budišova na Třebíčsku Vladislavem Péťou a úředníkem ministerstva zemědělství Miloslavem Řehulkou.

Paroubek: Je to lež!
19. října 2006
Lidovky.cz, ČTK


Už jsem byl celý nervozní, že snad před těmito volbami na Paroubka nic nepraskne, a já ho sympaťáka budu muset volit. Až dnešní televizní noviny to na poslední chvíli napravily. Je zapleten do peněz EU, a jeho ČSSD manipulovala neústavně s důchodci. Když začali mluvit o obchodu s lidskými orgány v Americe, čekal jsem s napětím jakou roli v tom hraje Paroubek. Kupodivu žádnou, a ani tu benzinovou pumpu neudělal pravděpodobně on. A tak spěchám s šokujícím sdělením, že prý jako kluk chodil mamince do špajzu na marmeládu. Muselo to ze mě ven, volby-nevolby…Až je mně ho najednou líto, prevíta, a tak mu ten hlas ve volbách nakonec přece jen dám, jestli je ovšem do nich jako kandidát zapleten.

Verbuňk po tajnoslužbovsku

Dnes v Lidových novinách:

Předseda KSČM se snažil získat pro spolupráci s StB spolumajitelku nočního klubu
· Zverbováním Vidlákové pověřila Státní bezpečnost Vojtěcha Filipa, dnešního šéfa komunistů a tehdejšího ideového spolupracovníka StB s krycím jménem Falmer.
· Plyne to z archivních dokumentů civilní rozvědky ÚZSI, které včera zveřejnil senátor Martin Mejstřík.
· Filip považuje celou věc za nesmysl. „To je nějaká ptákovina. Nevím, co pan Mejstřík říkal, a nemohu to proto komentovat,“ řekl včera LN Filip.
· Podle Mejstříka ovšem Filip o své spolupráci s StB trvale lže. Mejstřík jej obviňuje z toho, že „pracoval, byť neúspěšně, proti našim současným spojencům“.
· Tím ale Filipovy aktivity v StB podle Mejstříka ani zdaleka nekončily.
· StB si podle neúplného svazku vybrala Filipa pro práci tipaře. Poslední odměnu ve výši 500 korun převzal 1. prosince 1989.

Filip verboval pro StB
19. října 2006, Lidové noviny
VÁCLAV DRCHAL


Jestli Filip skutečně lže, tak to by bylo spíš kladem, ale pokud proti našim současným spojencům pracoval neúspěšně, to vadí. Kdyby byl býval proti našim současným spojencům pracoval úspěšně, tak by ho naši současní spojenci možná jako odborníka lanařili, aby pro ně pracoval proti jejich současným nepřátelům (vzpomeňme na známý případ Von Brauna). Asi by ale neudělal dobře, kdyby našim současným spojencům vázací akt podepsal, protože by mohl čelit obvinění, že vlastně vědomě pracuje proti našim budoucím spojencům. V tajných službách je asi nejlépe v bezvědomí.

Revoluční cesty

Dnes v Lidových novinách:

Mladým „komsomolcům“ (jak si dodnes mladí komunisté říkají) přišel v těchto dnech dopis, ve kterém je vnitro informuje o jejich „rozpuštění“.
· Ve stanovách totiž mladí komunisté hlásají, že chtějí nahradit soukromé vlastnictví výrobních prostředků společenským.
· „KSM stojí na straně úsilí o revoluční překonání kapitalismu a o nastolení ekonomických - odstranění soukromého vlastnictví výrobních prostředků a jeho nahrazení vlastnictvím společenským - a společenských - zavedení socialistické demokracie - podmínek pro budování socialismu jako prvního stupně k vytvoření společnosti komunistické, jejíž vybudování je konečným cílem,“ stojí doslova v jejich programu.
· Vnitro má tuto pasáž za protiústavní.

Vnitro zakázalo „komsomolce“19. října 2006, Lidové noviny
LUKÁŠ DOLANSKÝ


Nevím, nevím, jestli v rozporu s ústavou není spíš zákaz občanského sdružení, než snaha mládežníků domoci se zrušení soukromého vlastnictví výrobních prostředků. Záleží, jakými prostředky onoho zrušení má být dosaženo. Pokud násilnou formou, řekněme jako zavádění demokracie v Iráku či v Afghánistanu, pak by zasloužili rozpuštění a vypuštění. Pokud si to představují tak, že přesvědčí třeba pomocí (legálních!) bilbordů občany, aby si zrušení soukromého vlastnictví demokraticky odhlasovali, pak bude ústava spokojeně příst jako v pelíšku. Ostrouhavším bývalým soukromým vlastníků výrobních prostředků by nezbývalo, než si svá privilegia vzít nazpět revoluční cestou.

18 října, 2006

Netolerujme gaunery

Dnes v Lidových novinách:

Tam, kde korupci nelze dokázat, je lepší mlčet
· Osobní zkušenost s žádostí o třímilionový úplatek je pro normálního člověka zážitek, který ho poněkud vykolejí.
· Snadno se pak stane, že neuvažuje zcela racionálně.
· To se zřejmě přihodilo Evropským demokratům.
· SNK ED podezřívají lidi kolem Tlustého z korupce
· Boj s korupcí není jednoduchý, ale právě proto by ti, kdo o potírání korupce hodně mluví, na ně měli být připraveni.
· Člověk musí podstoupit morálně velmi nevděčné rozhodnutí: bude spolupracovat s policií a hrát dlouhou a nebezpečnou hru, aby získal důkazy.
· Pokud k tomu nemá odvahu a schopnosti, udělal by lépe, kdyby mlčel.


Tři v českých
PRAHA 18. října 2006
Martin Weiss, Lidové Noviny

Tam, kde korupci nelze dokázat, je lepší mlčet, jak praví Martin Weiss, pokud ovšem nařčený je z našich řad, třeba z řad ODS. Pokud se kauza týká konkurence, řekněme ČSSD, je naopak nutno obvinění co nejvíc rozmazávat, obzvláště těsně před volbami, a to zejména tehdy, když dobře víme, že obvinění je falešné, jelikož jsme si ho sami vymysleli, a to proto, že ty korupční gaunery nelze tolerovat.

I ministr sebou mrská

Dnes v Lidových novinách:

Je to, jako když pomezní sudí vehementně mává ofsajd, a hlavní přitom gestikuluje, že je vše v pořádku. Nepískne a nepískne.
· Zatímco inspektoři ministra vnitra žádají stíhání šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jana Kubiceho, ředitel inspekce Zdeněk Pelc odmítá návrh na stíhání podepsat.
· Část podřízených tam otevřeně stojí proti nadřízenému.
· Toho do čela inspekce dosadil ministr vnitra Ivan Langer.
· Tedy: hlava byla vyměněna, ale ocas se pěkně mrská.
· A za co že chtějí inspektoři trestat Kubiceho?
· Za to, že do médií v květnu unikla jeho utajovaná zpráva o politickém ovlivňování vyšetřovaných kauz.
· Prokázali přitom Kubicemu pochybení? Neprokázali. Není vůbec jasné, zda dokument předal novinářům právě on.
· Jasné ovšem je, jak by dopadl fotbalový mač poznamenaný bezprecedentně rozhádanými sudími.
· Byl by anulován.
· I inspekce ministra řízená ministrem by měla být anulována.

Anulovat!
18. října 2006, Lidové noviny
BOB FLIEDR


Fotbalový mač, který nevede k porážce ČSSD by měl být anulován, to dá rozum, včetně oněch bezprecendentních rozhodčích, kteří tu porážku nechtějí zařídit. Tak nějak rozumím variantě řešení viděné Bobem Fliedrem z tribuny LN. Je zde i další varianta: Opětná výměna šéfa těch mrskajících se rozhodčích, neboť jej jmenoval právě ten překlenovací ministr, který svého času s pobaveným úsměvem čelil obviněním, že schválně zapoměl novinářům na stole jakousi důvěrnou zprávu…

17 října, 2006

Co tím chtěla básnířka vlastně říci?

Dnes v Lidových novinách:

Jako by se s nájemnými vraždami roztrhl v Rusku pytel.
· Po bankéřích následovala slavná novinářka a včera nakonec manažer agentury ITAR-TASS Anatolij Voronin.
· Policie konstatovala, že čin nese všechny známky vraždy na objednávku.
· Skutečného boomu dosáhly nájemné vraždy v Rusku ve druhé polovině 90. let.
· Rok a několik měsíců před koncem Putinova volebního období slaví opět návrat na scénu.
· Teď je jasné, že všechny řeči o odklonu od občanských svobod v zájmu bezpečnosti občanů jsou lží, která má zamaskovat snahu umlčet kritiky režimu.

Putinovi nájemní vrazi
17. října 2006, Lidové noviny
Petra Procházková


Ano, je to nad slunce jasnější, že všechny řeči o odklonu od bezpečnosti občanů jsou lží, která má zamaskovat snahu umlčet kritiky režimu. Přirozeně pokud jde o Putinovo Rusko. Ovšem… jen jestli paní Procházková tímto vlastně nechce poťouchle připomenout otázku oklešťování občanských práv s obdobným cílem, které je předmětem kritiky v Bushově Americe!

16 října, 2006

Mistrovství světa o život

Dnes v Lidových Novinách:

Svět se spojil proti Severní Koreji a společně ji potrestal za její údajný pokusný jaderný výbuch.
· Jednomyslně schválená rezoluce mluví o přísných sankcích, Čína ale některé zpochybňuje.

Svět "tvrdě" potrestal KLDR
Lidové Noviny, 16.10.2006
Eduard Fleisler
text nepublikován na Webu


Je pozoruhodné, že na KLDR uvalují sankce za jaderné zkoušky země (případně jejich spojenci), které jaderné zbraně samy vlastní a dávno si je vyzkoušely. USA dokonce naostro. Použily je ke spáchání v nějinách nevídaného zmasakrování desetitisíců civilistů jednou ranou, a to opakovaně s plným vědomím děsivých následků. Takové země, místo aby byly zbaveny prostředků masového ničení, i svéprávnosti za jejich zneužití, osobují si právo páchat beztrestné agrese a z pozice síly diktovat zbytku světa co smí a co nesmí.

Dočkáme se i mistrovství světa v hokeji, kde soupeř demokraticky civilizovaných zemí, dožadující se nastoupit také s hokejkami a chrániči, bude potrestán tvrdými sankcemi? Tedy v lepším případě.

14 října, 2006

Prezidentské manipulace

PRAHA Šéf ČSSD Jiří Paroubek se premiérem nestane, ani kdyby opravdu dokázal nalézt pro podporu své vlády jeden hlas z tábora bývalé trojkoalice.
A stejně tak by hlas jednoho přeběhlíka nestačil ani Mirku Topolánkovi k tomu, aby dostal druhou šanci.
Prezident Václav Klaus totiž po včerejším jednání s delegací KDU-ČSL jasně vzkázal, že by se s kabinetem opřeným o jednoho přeběhlíka nespokojil.
„To znamená, že vylučuji možnost, že bych akceptoval nějaký obchod s jedním hlasem doleva či doprava, nahoru či dolů,“ prohlásil včera po jednání s lidovci Klaus.
„Nějaké takto vzniklé stojednotkové řešení považuji za necestu vpřed,“ dodal prezident.
Paroubek takový postoj v diskusi se čtenáři serveru iDnes označil za „opravdu těžký zásah, direkt Ústavě České republiky“ s tím, že „pan prezident nepostupuje v intencích ústavy“.

Sto jeden hlas mi nestačí, vzkázal Klaus Paroubkovi
14. října 2006, Lidové noviny
PETR KOLÁŘ


Sto jeden hlas mi nestačí, vzkázal prezident Paroubkovi… Zapoměl však totéž vzkázat před tím Topolánkovi a nechal ho aspoň ten jeden hlas hledat několik měsíců. Václav Klaus tak prokázal, že je jednostranně zaměřeným stranickým prezidentem. Porušuje ústavu, neboť ta vyžaduje pro schválení vlády většinu v parlamentu a nehovoří o tom jaká ta většina má být. Prezident nereprezentuje zájmy všech občanů a nepovažuji ho proto za důvěryhodného.

13 října, 2006

Za spůsob co nejpoctivější

Dnes v Lidových novinách

Poslední článek už ruská novinářka Anna Politkovská nestačila dokončit, minulou sobotu ji zastřelil najatý vrah.
· Mám před sebou každý den desítky obálek.
· Jsou to kopie materiálů souvisejících s trestním stíháním lidí, kteří u nás sedí ve vězení za „terorismus“, nebo se ještě nacházejí ve fázi vyšetřování.
· Proč je v tomto případě slovo „terorismus“ v uvozovkách? Protože převážná část těchto lidí byla za teroristy prohlášena.
· A tato praxe „výroby teroristů“ nejen v roce 2006 vytlačila jakýkoliv poctivý způsob boje s terorismem, ale sama začala vyrábět mstitele - potenciální teroristy.
· Když prokuratura a soudy pracují nikoliv ve jménu zákona a potrestání viníků, ale na základě politické objednávky a v honbě za antiteroristickou statistikou, která je po chuti Kremlu, trestní případy se pečou jako buchty.
· Tady je, co mi napsaly matky skupiny odsouzených mladých Čečenců: “…nacházejí se ve strašných podmínkách, jsou ponižováni… začínají všechny nenávidět. Vždyť to je celá armáda, která se vrátí mezi nás s pokřivenými osudy a zvyky...“
· Mám-li říct pravdu, bojím se jejich nenávisti. Bojím se, protože ona překročí všechny hranice. Dříve nebo později…

Prohlašujeme, že jsi terorista
Anna Politkovská
13. října 2006


Sezení ve vězení za terorismus v uvozovkách, výroba“teroristů“, prohlašování za „teroristy“, politická objednávka v honbě za „teroristickou“ statistikou? Ano, Rusové by se měli konečně naučit poctivému způsobu boje s terorismem, jak to správně žádala A. Politkovská. Například američtí spojenci a přátelé by Rusům mohli poskytnout vzdělávací exkurse na Guantanámo či Abu Graib. Nebo přímo by se Rusové mohli přiučit v americkém senátu jak se schvaluje zákon o nekonvenčím zacházení s vězni. Aby se vyhnuli podezření ze špatného zacházení s uvězněnými „teroristy“ , mohli by je také posílat do zemí, kde se na to tak nehledí. Vlastně, mohli by si je s američany navzájem vyměňovat.

09 října, 2006

Drzé hry

Dnes v Lidových novinách:

Co všechno se ještě musí stát, abychom přestali nečinně zírat na tu spoušť neomalených lidí, kteří by měli spravovat tento stát.
· Mám na mysli vysokou politiku, konkrétně pánů Paroubka a jemu podobných.
· Ti si však na ni jen hrají a my tiše přihlížíme jejich drzé hře.
· Jinak než hrou to nazvat nelze - průměrně inteligentní dospělý člověk by již dávno pochopil, že je již několik měsíců po volbách, které výše jmenovaný nevyhrál, a žijeme v civilizované a demokratické zemi.
· Tato hra je asi fajn pro dospělé, avšak nevyzrálé jedince, ale děs pro naši zemi.
· Stydím se za to, že zde žiji, i za to, že jsem též mlčící „stádo“.
· Umím si představit vyspělé evropské země, kde by již dávno hořelo.
· Zdůrazňuji, že strana, kterou jsem volila (komunistická to nebyla), nevyhrála, tudíž nevyjadřuji vlastní naštvanost.

Stydím se za to, že tady žiji
9. října 2006, Lidové noviny
Ad LN 7. 10.: Předčasné volby zatím nejsou třeba
Pavla Houzarová, Mokrá Lhota
DOPISY REDAKCI


Proč si paní Hrouzová myslí, že ve vyspělé evropské zemi by už dávno hořelo? Kdyby tam strana s nejvyšším počtem hlasů nebyla schopna vytvořit žádnou koaliční vládu, dostala by šanci i další na řadě. To se přece běžně děje. Když na Slovensku vyhrál Fico, náš pravicový tisk spekuloval, jak mu zabránit v možnosti vytvořit vládu. Předpokládejme teoreticky, že by u nás nejvíce hlasů dostala KSČM, ale nebyla by také schopna získat většinu pro svou vládu. Styděla by se paní Hrouzová (která komunisty nevolila) za drzou hru OstatníchDemokratickýchStran, že vítězi ne a nedovolí vládnout, na což by přece ve vyspělé Evropě jistě nečinně nezírali…

06 října, 2006

Bažiny ústavní půdy

Dnes v Lidových novinách:

Lidé se právem ptají, jaký bude další vývoj, co na ně politici ještě chystají.
· Chci uklidnit všechny, kteří se obávají nějakých nestandardních, překvapivých řešení.
· Další vývoj se musí ubírat striktně v rámci ústavy, o tom jsem hluboce přesvědčen.
· Dlouhý čas jsme se pohybovali mimo ústavní rámec, v jakémsi podivném Paroubkolandu, kdy nám tři měsíce vládla vláda bez jakéhokoli mandátu, kdy se poslancům zakazovalo vykonávat mandát a hlasovat, kdy kabinet zkoušel sestavit člověk nikým nepověřený, kdy se někdo stále nějakým trikem snažil obejít výsledky voleb.
· Nyní se konečně vracíme na ústavní půdu a máme ještě před sebou dva pokusy o sestavení kabinetu.
· Spekulace o neústavnosti dalšího fungování mojí vlády jsou zcela liché.
· Prvním dalším ústavně konformním krokem bude podání demise do rukou prezidenta okamžitě, jakmile to bude možné.
· Poté bude vláda pověřena vykonáváním svých funkcí až do jmenování vlády nové, opět přesně podle znění ústavy.
· Nemáme sice důvěru poslanců, ale máme odpovědnost vůči občanům, a dokud si nás platí, musíme vykonávat svoji práci, na niž bude moci bez problémů navázat jakákoli další vláda.
· Což je ostatně smysl ústavního pověření prezidentem k vykonávání funkcí kabinetu.
· Bylo by velice smutné, kdyby se složitá povolební situace stala záminkou k hledání nestandardních, mimoústavních či přímo protiústavních východisek.
· Nyní se tvoří precedenty pro řešení dalších krizí.

Na prezidenta teď netlačme!
6. října 2006, Lidové noviny
Mirek Topolánek, předseda vlády České republiky


Nestoudnost argumentace politiků může být docela humorná. Prý jsme se dlouho pohybovali mimo ústavní rámec v Paroubkolandu, kdy nám vládla vláda bez mandátu. Stačilo by přece, aby si pověřený-nepověřený pan Topolánek nechal schválit svoji vládu do týdne po volbách, a Paroubkova vláda by skončila. Navíc Paroubek sám nabízel demisi, která nemohla být za daných okolností přijata. Zatím co tzv. Paroubkoland do doby vzniku nové vlády byl zcela ústavní, je nastávající bezmandátový Topolánkoland bez výhledu na ukončení za „spolupachatelství“ prezidenta ústavně velmi sporný. Nevylepší to ani přesvědčení pana Topolánka, že národ si údajně socialistickou vládu nepřeje. Kdysi dávno si národ podobně nepřál vládu buržoazie. A tehdy tomu tak skutečně bylo.