06 října, 2006

Bažiny ústavní půdy

Dnes v Lidových novinách:

Lidé se právem ptají, jaký bude další vývoj, co na ně politici ještě chystají.
· Chci uklidnit všechny, kteří se obávají nějakých nestandardních, překvapivých řešení.
· Další vývoj se musí ubírat striktně v rámci ústavy, o tom jsem hluboce přesvědčen.
· Dlouhý čas jsme se pohybovali mimo ústavní rámec, v jakémsi podivném Paroubkolandu, kdy nám tři měsíce vládla vláda bez jakéhokoli mandátu, kdy se poslancům zakazovalo vykonávat mandát a hlasovat, kdy kabinet zkoušel sestavit člověk nikým nepověřený, kdy se někdo stále nějakým trikem snažil obejít výsledky voleb.
· Nyní se konečně vracíme na ústavní půdu a máme ještě před sebou dva pokusy o sestavení kabinetu.
· Spekulace o neústavnosti dalšího fungování mojí vlády jsou zcela liché.
· Prvním dalším ústavně konformním krokem bude podání demise do rukou prezidenta okamžitě, jakmile to bude možné.
· Poté bude vláda pověřena vykonáváním svých funkcí až do jmenování vlády nové, opět přesně podle znění ústavy.
· Nemáme sice důvěru poslanců, ale máme odpovědnost vůči občanům, a dokud si nás platí, musíme vykonávat svoji práci, na niž bude moci bez problémů navázat jakákoli další vláda.
· Což je ostatně smysl ústavního pověření prezidentem k vykonávání funkcí kabinetu.
· Bylo by velice smutné, kdyby se složitá povolební situace stala záminkou k hledání nestandardních, mimoústavních či přímo protiústavních východisek.
· Nyní se tvoří precedenty pro řešení dalších krizí.

Na prezidenta teď netlačme!
6. října 2006, Lidové noviny
Mirek Topolánek, předseda vlády České republiky


Nestoudnost argumentace politiků může být docela humorná. Prý jsme se dlouho pohybovali mimo ústavní rámec v Paroubkolandu, kdy nám vládla vláda bez mandátu. Stačilo by přece, aby si pověřený-nepověřený pan Topolánek nechal schválit svoji vládu do týdne po volbách, a Paroubkova vláda by skončila. Navíc Paroubek sám nabízel demisi, která nemohla být za daných okolností přijata. Zatím co tzv. Paroubkoland do doby vzniku nové vlády byl zcela ústavní, je nastávající bezmandátový Topolánkoland bez výhledu na ukončení za „spolupachatelství“ prezidenta ústavně velmi sporný. Nevylepší to ani přesvědčení pana Topolánka, že národ si údajně socialistickou vládu nepřeje. Kdysi dávno si národ podobně nepřál vládu buržoazie. A tehdy tomu tak skutečně bylo.