Dsnes v Neviditelném psovi:
Jestliže se plnění předpokladů nedaří, přibývá na netrpělivosti, jak velmi patrno v politice, hodně teď v USA, přiští rok obdařené nepochybně dramatickým karnevalem prezidentských voleb. A to v podmínkách již dlouhodobé, nezáviděníhodné války v pouštní výhni Iráku.
· Historie se sice příliš perfektně neopakuje, ale podobnosti bývají k nepřehlédnutí.
· Vietnamská válka se přece neprohrála v tamějších džunglích, ale v USA na domácím politickém poli.
· Což by se teď mohlo opakovat.
· V porovnání s Vietnamem, kde Američané ztratili téměř dvacetkrát víc životů než teď v Iráku, ale i nynějších už přes 3 500 zmařených životů začíná působit jako čínská muka, kapka po kapce.
· Z přesvědčení nejen Bushova, že přece lidé kdekoliv dají přednost svobodě a prosperitě, zbyla pouhá chiméra, s pozdním poučením, jak nepraktický, pošetilý byl pokus naroubovat americké politické hodnoty na společnost s tak odlišnou historickou zkušeností a kulturou.
· Zdaleka se nepodařilo z Iráku vytvořit zářný příklad pluralismu a tolerance
· Převládlo násilí a chaos – čímž se vlastně posílila pozice autokratických vládců v sousedních zemích, oddalujích potřebné domácí reformy, s tvrzením, že jen tak se lze bránit destruktivnímu chaosu, jaký zachvátil Irák.
· Co dělat?
· Jestliže je Bush přesvědčen, že naprostá většina Iráčanů baží žít v míru a svobodě, jak je tedy možné, že nelze potřít onu malou menšinu, která si něco takového nepřeje?
IRÁK: Patálie se správným časováním odchodu
Neviditelný pes, 31.července 2007
Neoficiální stránky Oty Ulče
Není od věci podívat se, co na to ONI:
Iráčané nebudou odměňovat ropou ty, kdo zabili víc než milion lidí, přiměli k útěku další čtyři miliony, znásilnili stovky, možná tisíce iráckých žen, a mučili desítky tisíc iráckých můžů, říká Ali Al-Sarraf.
Přes pokračující krvežíznivé bombardování, systematické masové vraždění, eskadry smrti, terorismus, chudobu, vyhánění a mučení, vůle a rozhodnost Iráčanů nejsou zlomeny. Američtí bandité se chovají v Iráku jako zuřivé bestie, kam vkročí, šíří smrt. V každém Iráčanovi vidí možnou hrozbu, střílí namátkou na civilisty, terorizují lidi, ale ve skutečnosti považují sami sebe za ty, kteří jsou terorizováni. Iráčané jsou připraveni zemřít v odporu proti americkým okupantům. Bojují za svou vlast ze všech svých sil a všemi dostupnými prostředky. Říkají krvežíznivým křižákům, jen pokračujte, a bude to váš konec. Žádná okupační firma se neodváží poslat své zaměstnance do Iráku. A Iráčané nedodají jediný barel ropy darebáckým státům, které se dopustily zločinů vůči nim. Iráčané budou mít právo poslat válečné zločince před soud. Jsou připraveni o zločinech vražd, vyhnání, mučení a znásilňování vést dokumentační databázi se jmény důstojníků a vojáků. Budu je pronásledovat vždy a všude, nebudou moci předstírat, že nevěděli.
Ali Al-Sarraf je vydavatelem týdeníku Al-Arab Weekly, je bývalým disidentem Husseinova režimu.
Více viz: http://www.middle-east-online.com/english/?id=21593
31 července, 2007
26 července, 2007
Z pohledu laika
Dnes v Lidových novinách:
Paní Davouze to chce mermomocí „nandat“ těm zlým imperialistům z USA, a tak nám nabízí sdělení o tom, co nebylo, a nesděluje nic o tom, co bylo (Pouhý sen aneb Proč nás chtějí Američané chránit? LN 16.7.).
· Pisatelka se obává, že kvůli protiraketovému radaru se dostaneme pod vliv USA a že obyvatelé západní Evropy nás znovu budou vnímat nelibě jako cosi cizorodého a neevropského.
· Měla by vědět, že jsme byli spojenci Spojených států v době 2. světové války a že jsme nyní již několik let spojenci USA v NATO, stejně jako téměř všechny státy, ve kterých žijí oni obyvatelé západní Evropy.
· Spojenci se samozřejmě ovlivňují.
· Občas se to někomu nelíbí - nic víc.
· Není objektivní nesdělit, že žádné zásahy USA nesměřovaly nikdy proti zájmům našeho státu.
· Tak třeba počínaje úlohou prezidenta Wilsona při vzniku ČSR v roce 1918 přes vstup USA do 2.
· světové války, jejich podíl na osvobození ČSR (byť omezený nuceným zastavením generála Pattona za Rokycany), nabídku Marshallova plánu (na pokyn Stalina jsme odmítli), zásluhu prezidenta Reagana, který „uzbrojil“ SSSR a způsobil tak jeho pád, který umožnil pád totalitního režimu.
· Připravovaný protiraketový systém samozřejmě nemá za úkol zvýšit bezpečnost jen našeho státu; škoda, že to paní Davouze nedošlo, nemusela by klást trapné proč.
· Které země nás mohou dnes ohrožovat, i když nás „nikdy v životě“ neohrožovaly, není pro mírně informovaného obtížné vyjmenovat.
· Obrana se musí připravovat včas a předem.
· Začít vymýšlet, vyrábět nebo i jen hledat štít v okamžiku, kdy již střela letí - to je sebevražda.
· Referendem lze řešit věci, o kterých je schopna většina občanů kvalifikovaně rozhodnout.
· To není případ obrany státu vůbec, a tím spíše protiraketové obrana.
Zásahy USA nikdy nesměřovaly proti nám
26.července 2007, Lidové noviny
Jiří Neustupný, publicista
Já si myslím, že v podstatě paní Davouze má s těmi imperialisty pravdu. Nejsem politicky vzdělaný ale laicky to vidím nějak takhle: Hlavním motivem agresí zlých imperialistů ze Spojených států není svrhávání totalitních režimů na běžícím páse za ušlechtilým účelem nastolování režimů demokratických. Asi správně tuším spolu s ostatními laiky, že pravým motivem těchto vojenských akcí je chamtivost po surovinách, především po ropě.
Totalitní režim sedící na fosilních palivech sám o sobě nevadí, naopak je vítán, pokud je k imperialistovi vstřícný, např. Saudská Arabie. Přijde to lacinějí než vojenská akce a hlavně v žádném případě nehrozí referendum. Není-li však totalitní režim Spojeným státům nakloněný a chtěl by všechno co mu patří užívat si sám, má zkrátka smůlu, např. Irák. Na řadě je Írán. Když se zde Spojeným státům nepodaří svrhnout stávající režim (podvratná činnost, podpora disidentů, ekonomické sankce a takové ty věci) a nastolit tam vládu přítulnou, musí přijít na řadu prostředky j i n é.
Pokud by se pro českopolský raketový systém skutečně uchytil název o b r a n n ý, pak v tom smyslu, že nejlepší obranou je útok, zvaný preventivní. Je ovšem nesmyslná představa, že by náš systém byl namířen proti Íránu, protože radar má stát až za několik let, zatím co na preventivní srovnání nevstřícného Íránu se zemí má prezident Bush a neokonzervativci už jen cca rok. Leda, že by prezident Bush vyhlásil stav nebezpečí a ujal se diktátorských pravomocí, které si pro takový případ přisvojil. Mohl by pak ve svém globálně imperiálním poslání, a hlavně v obraně proti Íránu, pokračovat v klidu i nadále už jako demokratický diktátor.
Že žádné zásahy USA nesměřovaly nikdy proti zájmům našeho státu? Však taky naše zásoby fosilních paliv nestojí za řeč.
Paní Davouze to chce mermomocí „nandat“ těm zlým imperialistům z USA, a tak nám nabízí sdělení o tom, co nebylo, a nesděluje nic o tom, co bylo (Pouhý sen aneb Proč nás chtějí Američané chránit? LN 16.7.).
· Pisatelka se obává, že kvůli protiraketovému radaru se dostaneme pod vliv USA a že obyvatelé západní Evropy nás znovu budou vnímat nelibě jako cosi cizorodého a neevropského.
· Měla by vědět, že jsme byli spojenci Spojených států v době 2. světové války a že jsme nyní již několik let spojenci USA v NATO, stejně jako téměř všechny státy, ve kterých žijí oni obyvatelé západní Evropy.
· Spojenci se samozřejmě ovlivňují.
· Občas se to někomu nelíbí - nic víc.
· Není objektivní nesdělit, že žádné zásahy USA nesměřovaly nikdy proti zájmům našeho státu.
· Tak třeba počínaje úlohou prezidenta Wilsona při vzniku ČSR v roce 1918 přes vstup USA do 2.
· světové války, jejich podíl na osvobození ČSR (byť omezený nuceným zastavením generála Pattona za Rokycany), nabídku Marshallova plánu (na pokyn Stalina jsme odmítli), zásluhu prezidenta Reagana, který „uzbrojil“ SSSR a způsobil tak jeho pád, který umožnil pád totalitního režimu.
· Připravovaný protiraketový systém samozřejmě nemá za úkol zvýšit bezpečnost jen našeho státu; škoda, že to paní Davouze nedošlo, nemusela by klást trapné proč.
· Které země nás mohou dnes ohrožovat, i když nás „nikdy v životě“ neohrožovaly, není pro mírně informovaného obtížné vyjmenovat.
· Obrana se musí připravovat včas a předem.
· Začít vymýšlet, vyrábět nebo i jen hledat štít v okamžiku, kdy již střela letí - to je sebevražda.
· Referendem lze řešit věci, o kterých je schopna většina občanů kvalifikovaně rozhodnout.
· To není případ obrany státu vůbec, a tím spíše protiraketové obrana.
Zásahy USA nikdy nesměřovaly proti nám
26.července 2007, Lidové noviny
Jiří Neustupný, publicista
Já si myslím, že v podstatě paní Davouze má s těmi imperialisty pravdu. Nejsem politicky vzdělaný ale laicky to vidím nějak takhle: Hlavním motivem agresí zlých imperialistů ze Spojených států není svrhávání totalitních režimů na běžícím páse za ušlechtilým účelem nastolování režimů demokratických. Asi správně tuším spolu s ostatními laiky, že pravým motivem těchto vojenských akcí je chamtivost po surovinách, především po ropě.
Totalitní režim sedící na fosilních palivech sám o sobě nevadí, naopak je vítán, pokud je k imperialistovi vstřícný, např. Saudská Arabie. Přijde to lacinějí než vojenská akce a hlavně v žádném případě nehrozí referendum. Není-li však totalitní režim Spojeným státům nakloněný a chtěl by všechno co mu patří užívat si sám, má zkrátka smůlu, např. Irák. Na řadě je Írán. Když se zde Spojeným státům nepodaří svrhnout stávající režim (podvratná činnost, podpora disidentů, ekonomické sankce a takové ty věci) a nastolit tam vládu přítulnou, musí přijít na řadu prostředky j i n é.
Pokud by se pro českopolský raketový systém skutečně uchytil název o b r a n n ý, pak v tom smyslu, že nejlepší obranou je útok, zvaný preventivní. Je ovšem nesmyslná představa, že by náš systém byl namířen proti Íránu, protože radar má stát až za několik let, zatím co na preventivní srovnání nevstřícného Íránu se zemí má prezident Bush a neokonzervativci už jen cca rok. Leda, že by prezident Bush vyhlásil stav nebezpečí a ujal se diktátorských pravomocí, které si pro takový případ přisvojil. Mohl by pak ve svém globálně imperiálním poslání, a hlavně v obraně proti Íránu, pokračovat v klidu i nadále už jako demokratický diktátor.
Že žádné zásahy USA nesměřovaly nikdy proti zájmům našeho státu? Však taky naše zásoby fosilních paliv nestojí za řeč.
25 července, 2007
Co je podstatné
Dnes v Neviditelném psovi:
Jelikož sleduju radarovou debatu, tak mi neuniklo, že snad nejprominentněší signatář oné petice panu presidentovi je známá režisérka Věra Chytilová, ke které jsem vždy pociťoval obdiv a úctu za její filmy.
· Tento pocit obdivu se ale rozpadl na kousky, jako upuštěná váza, potom co jsem shlédl video záznam pořadu Před polednem - Chytilová a Töpfer o radaru z 16.7.2007.
· No to je síla, vážení!
· Paní Chytilová se rozhodla zachránit obyvatele blízkého okolí potenciálního umístění radaru od smrti radarovým zářením, obyvatele Prahy potom a celý český národ navíc také od smrti atmovou bombou, které nezůstaneme ušetřeni v logické odvetě za provokaci, (kterou by postavení radaru podle ní nepochybně bylo) a před mnoha dalšími neurčitými hrozbami - které se pomateně honí v její hlavě.
· Takhle to aspoň nějak znělo mně.
· Nejsmutnější na tom je, že to zmatené úsílí je evidentně motivováno dobrými lidskými a přímo vlasteneckými pocity.
· Náležitě stříknutými naivním pacifismem a totálním nepochopením problematiky.
· Což mi připomnělo úsloví: "Cesta do pekla je dlážděna dobrými předsevzetími."
RADAR: Rozčarování z Věry Chytilové
25.července 2007
Petr Kolář
Nepovažuji za podstatné jak vypadá a co může radar, který nás má údajně chránit, ale spíš jakou důvěru budí ti kdo si to tady chtějí postavit. Zajímavé je, co si o nich myslí sami Američané, např. Scott O'Reilly . Ten si všímá, že mnoho lidí na světě otevřeně srovnává Bushe s Hitlerem a sám nacházíí mezi oběma režimy řadu paralel. Podrobnosti viz Bush and the Nazis. Z hlediska debaty a propagandy kolem radaru je zajímavá myšlenka vztahu lidí k válkám. O'Railly říká, , že lidé přirozeně nechtějí války, ať jsou to Rusové, Angličani, Američané či Němci. Politiku však určují politici a pro ně není nesnadné lidi ssebou strhnout, jak v demokracii tak v totalitě. Stačí lidem říci, že hrozí nebezpečí, denunciovat pacifisty, obvinit je z nedostatku vlastenectví. Bushova administrativa , podobně jako nacistický režim profituje na strachu, podvodech a demagogii.Podle O'Reillyho americký lid konečně Bushův režim, který se dle objektivních standartů dopouští válečných zločinů, zavrhl. Stojí za ním už jen cca čtvrtina populace.
V té souvislosti chci znovu připomenout, co česká média pečlivě ignorují, že Bush si nedávno přisvojil diktátorské pravomoci pro případ ohrožení, přičemž stav nebezpečí vyhlašuje on sám.
Jelikož sleduju radarovou debatu, tak mi neuniklo, že snad nejprominentněší signatář oné petice panu presidentovi je známá režisérka Věra Chytilová, ke které jsem vždy pociťoval obdiv a úctu za její filmy.
· Tento pocit obdivu se ale rozpadl na kousky, jako upuštěná váza, potom co jsem shlédl video záznam pořadu Před polednem - Chytilová a Töpfer o radaru z 16.7.2007.
· No to je síla, vážení!
· Paní Chytilová se rozhodla zachránit obyvatele blízkého okolí potenciálního umístění radaru od smrti radarovým zářením, obyvatele Prahy potom a celý český národ navíc také od smrti atmovou bombou, které nezůstaneme ušetřeni v logické odvetě za provokaci, (kterou by postavení radaru podle ní nepochybně bylo) a před mnoha dalšími neurčitými hrozbami - které se pomateně honí v její hlavě.
· Takhle to aspoň nějak znělo mně.
· Nejsmutnější na tom je, že to zmatené úsílí je evidentně motivováno dobrými lidskými a přímo vlasteneckými pocity.
· Náležitě stříknutými naivním pacifismem a totálním nepochopením problematiky.
· Což mi připomnělo úsloví: "Cesta do pekla je dlážděna dobrými předsevzetími."
RADAR: Rozčarování z Věry Chytilové
25.července 2007
Petr Kolář
Nepovažuji za podstatné jak vypadá a co může radar, který nás má údajně chránit, ale spíš jakou důvěru budí ti kdo si to tady chtějí postavit. Zajímavé je, co si o nich myslí sami Američané, např. Scott O'Reilly . Ten si všímá, že mnoho lidí na světě otevřeně srovnává Bushe s Hitlerem a sám nacházíí mezi oběma režimy řadu paralel. Podrobnosti viz Bush and the Nazis. Z hlediska debaty a propagandy kolem radaru je zajímavá myšlenka vztahu lidí k válkám. O'Railly říká, , že lidé přirozeně nechtějí války, ať jsou to Rusové, Angličani, Američané či Němci. Politiku však určují politici a pro ně není nesnadné lidi ssebou strhnout, jak v demokracii tak v totalitě. Stačí lidem říci, že hrozí nebezpečí, denunciovat pacifisty, obvinit je z nedostatku vlastenectví. Bushova administrativa , podobně jako nacistický režim profituje na strachu, podvodech a demagogii.Podle O'Reillyho americký lid konečně Bushův režim, který se dle objektivních standartů dopouští válečných zločinů, zavrhl. Stojí za ním už jen cca čtvrtina populace.
V té souvislosti chci znovu připomenout, co česká média pečlivě ignorují, že Bush si nedávno přisvojil diktátorské pravomoci pro případ ohrožení, přičemž stav nebezpečí vyhlašuje on sám.
24 července, 2007
Referendum si vnutit nedáme
Dnes v Lidových novinách:
Před patnácti lety se začala rozpadat československá federace. Dnes vidíme, že to byl dobrý krok.
· Záhy po červnových volbách se ukázalo, že vítězové voleb, Klausova ODS a Hnutí za demokratické Slovensko Vladimíra Mečiara, směřují k rozdělení státu.
· Nadpoloviční většina obyvatel v obou republikách se vyslovovala proti rozpadu společného státu.
· Vypadalo to jako podvod na voličích.
· Klaus a Mečiar ovšem jak známo svůj záměr provedli a výsledek je, že dnes je pohled veřejnosti na rozdělení Československa právě opačný - nadpoloviční většina s ním souhlasí, jen o něco víc než třetina jej považuje za špatný.
· Znamená to, že konec dobrý, všechno dobré?
· Problém byl v tom, že referendum by nepřineslo řešení.
· Slováci totiž opakovaně deklarovali - alespoň ti u moci - že jsou pro zachování společného státu, zároveň ovšem neustále vznášeli požadavky, které existenci společného státu vylučovaly, jako například samostatnou měnu nebo samostatnou zahraniční politiku.
· Mistrem v kladení konfuzních požadavků byl zejména Vladimír Mečiar.
· Čechy ovšem neméně iritoval vůdce slovenských křesťanských demokratů Ján Čarnogurský, který mluvil trochu jinak - a nejen co do tónu.
· Čarnogurský říkal klidně a otevřeně, že budoucnost Slovenska je v jeho samostatnosti, a společný státní celek s Čechy chápal jako dočasný.
· Slováci ovšem dali víc hlasů Mečiarovi, který svým mlžením víc vyhovoval jejich schizofrennímu rozpoložení.
· Chtěli společný stát, a zároveň podporovali jeho nesmyslné požadavky.
· Všichni měli Československo rádi, nebo na ně aspoň byli zvyklí, anebo aspoň vnímali jeho výhody.
· To říkali v průzkumech.
· Ale ani jeden národ si nechtěl nechat vládnout tím druhým.
· Jenže k čemu by referendum bylo?
· Občané by v něm jasně vzkázali politikům, že si nepřejí zánik společného státu.
· Referendu se naštěstí podařilo zabránit, a my teprve s odstupem času vidíme, jak blahodárný byl zánik Československa pro Slováky, a tudíž i pro nás
· Nemůže být každý tak prozíravý jako Čarnogurský.
Bez referenda?Ale jistě!
24.července 2007, Lidové noviny
Martin Weiss, komentátor LN
Nemůže být každý tak prozíravý jako Černogurský. I přes tento handicap mi došlo, co nám M.Weiss chce důvěrně sdělit: má-li dobrá věc zvítězit, nesmí se o ní konat referendum. A tak se přímo stydím, že i já jsem byl pro referendum o americkém radaru. Zřejmě i já jsem se stal obětí toho, že v naší demokracii západního typu jsme my, obyčejní občané, podrobováni přímo průmyslovým způsobem kulturnímu či mediálnímu obrušování důvtipu právě za tím účelem, abychom nebyli způsobilí svéprávného rozhodování o našem vlastním osudu. A tak za nás musí v opravdu důležitých věcech rozhodovat politici. Oni jsou za to ostatně dobře placeni, možná i ze zahraničí, pokud jde opravdu o velmi dobrou věc.
Před patnácti lety se začala rozpadat československá federace. Dnes vidíme, že to byl dobrý krok.
· Záhy po červnových volbách se ukázalo, že vítězové voleb, Klausova ODS a Hnutí za demokratické Slovensko Vladimíra Mečiara, směřují k rozdělení státu.
· Nadpoloviční většina obyvatel v obou republikách se vyslovovala proti rozpadu společného státu.
· Vypadalo to jako podvod na voličích.
· Klaus a Mečiar ovšem jak známo svůj záměr provedli a výsledek je, že dnes je pohled veřejnosti na rozdělení Československa právě opačný - nadpoloviční většina s ním souhlasí, jen o něco víc než třetina jej považuje za špatný.
· Znamená to, že konec dobrý, všechno dobré?
· Problém byl v tom, že referendum by nepřineslo řešení.
· Slováci totiž opakovaně deklarovali - alespoň ti u moci - že jsou pro zachování společného státu, zároveň ovšem neustále vznášeli požadavky, které existenci společného státu vylučovaly, jako například samostatnou měnu nebo samostatnou zahraniční politiku.
· Mistrem v kladení konfuzních požadavků byl zejména Vladimír Mečiar.
· Čechy ovšem neméně iritoval vůdce slovenských křesťanských demokratů Ján Čarnogurský, který mluvil trochu jinak - a nejen co do tónu.
· Čarnogurský říkal klidně a otevřeně, že budoucnost Slovenska je v jeho samostatnosti, a společný státní celek s Čechy chápal jako dočasný.
· Slováci ovšem dali víc hlasů Mečiarovi, který svým mlžením víc vyhovoval jejich schizofrennímu rozpoložení.
· Chtěli společný stát, a zároveň podporovali jeho nesmyslné požadavky.
· Všichni měli Československo rádi, nebo na ně aspoň byli zvyklí, anebo aspoň vnímali jeho výhody.
· To říkali v průzkumech.
· Ale ani jeden národ si nechtěl nechat vládnout tím druhým.
· Jenže k čemu by referendum bylo?
· Občané by v něm jasně vzkázali politikům, že si nepřejí zánik společného státu.
· Referendu se naštěstí podařilo zabránit, a my teprve s odstupem času vidíme, jak blahodárný byl zánik Československa pro Slováky, a tudíž i pro nás
· Nemůže být každý tak prozíravý jako Čarnogurský.
Bez referenda?Ale jistě!
24.července 2007, Lidové noviny
Martin Weiss, komentátor LN
Nemůže být každý tak prozíravý jako Černogurský. I přes tento handicap mi došlo, co nám M.Weiss chce důvěrně sdělit: má-li dobrá věc zvítězit, nesmí se o ní konat referendum. A tak se přímo stydím, že i já jsem byl pro referendum o americkém radaru. Zřejmě i já jsem se stal obětí toho, že v naší demokracii západního typu jsme my, obyčejní občané, podrobováni přímo průmyslovým způsobem kulturnímu či mediálnímu obrušování důvtipu právě za tím účelem, abychom nebyli způsobilí svéprávného rozhodování o našem vlastním osudu. A tak za nás musí v opravdu důležitých věcech rozhodovat politici. Oni jsou za to ostatně dobře placeni, možná i ze zahraničí, pokud jde opravdu o velmi dobrou věc.
23 července, 2007
Prozření po poučení z krizového vývoje dle B.Doležala
Dnes v Lidových novinách:
Budování základů české demokracie je stavěním domu na písku.
· Vsoučasné době prožíváme nejhlubší a nejnebezpečnější politickou krizi v krátkých dějinách České republiky.
· Jejím nejzřetelnějším příznakem je významný vzestup politické váhy KSČM, ale tím se samozřejmě nevyčerpává.
· Odehrává se v té nejnevhodnější, krajně neurovnané mezinárodní situaci: Rusko se vrací ke své tradiční velmocenské politice; islamistické a jihoamerické emancipační hnutí se sice obrací proti celé euroatlantické civilizaci, ale současně může budit iluzi, že Evropa se vykroutí, pokud nechá na holičkách Spojené státy.
· Především je třeba říci: V prvních měsících a letech po listopadu se podařilo vybudovat právní základ pro demokratickou politiku, založenou na právech a svobodách jednotlivce, a pro svobodu kritiky.
· To všechno bylo spojeno s množstvím chyb a nepřekonaných problémů.
· To, co dnes zažíváme, je vrcholná etapa eroze tohoto dědictví.
· Mezi stranami, které tvoří pilíř polistopadového politického systému (ODS a ČSSD), zuří nesmiřitelný konflikt, který má čím dál tím méně společného s politikou a čím dál tím více vzbuzuje dojem, že jediným řešením je puč nebo občanská válka (viz Paroubkův slavný projev bezprostředně po volbách; bylo by nespravedlivé dělat z Paroubka jediného viníka tohoto stavu).
· Komunisté se stali rozhodující složkou politického spektra, jazýčkem na vahách, bez něhož je obtížné se obejít.
· ODS je rozštěpená, a to ze zcela zásadních důvodů, a bojí se přiznat si to.
· KDU-ČSL se zmítá ve smrtelných křečích, přičemž její odúmrť bude mít osudové následky pro český politický systém.
· Ideje, na nichž stavíme, jsou víceméně směsí emancipačních mindráků z minulého století.
· Základem je rozjívený středoevropský nacionalismus 19. století, obohacený o bolševická rezidua (benešovská syntéza socialismu a demokracie).
· Z tohoto hlediska je budování demokracie v Česku stavěním domu na písku.
Co zbylo z listopadu
23.července 2007, Lidové noviny
Bohumil Doležal, politolog
Tak tu máme nesmiřitelný konflikt mezi stranami, přičemž KDU ve smrtelných křečích, ODS rozštěpená, ČSSD zatím jen znepokojivé signály rozkladu, jedině komunisté se stali rozhodující složkou politického spektra a přibývají na váze. Mezinárodní situace pod psa, přičemž Rusko se vrací, islamisté a jihoameričané proti euroatlantické civilizaci, Evropa se vykrucuje a Spojené státy na holičkách. Středoevropský nacionalismus sice obohacený o bolševická rezidua, necméně rozjívený. A to ještě B.Doležal nezmiňuje, jak se ropné země zuřivě brání měnit své bohatství za demokracii. Přičemž Euroatlantická civilizace fčelese Spojenými státy si bez cizího bohatství nemůže udržet svůj navyklý způsob života, absolutní bezpečnost a globální hegemonii.
Já se snad picnu. Že by se pomalu naplňovala stará pravda, že žádnému impériu nerostou stromy až do nebe? Římské imperium nakonec rozložili barbaři, ale v euroatlantickém impériu se jim tak ještě neříká. Zatim všem odpůrcům nadáváme do teroristů, a sídlí převážně v říších zla a v darebáckých státech. Nicméně, obávám se, že už jsou tu, ti novodobí barbaři...
Budování základů české demokracie je stavěním domu na písku.
· Vsoučasné době prožíváme nejhlubší a nejnebezpečnější politickou krizi v krátkých dějinách České republiky.
· Jejím nejzřetelnějším příznakem je významný vzestup politické váhy KSČM, ale tím se samozřejmě nevyčerpává.
· Odehrává se v té nejnevhodnější, krajně neurovnané mezinárodní situaci: Rusko se vrací ke své tradiční velmocenské politice; islamistické a jihoamerické emancipační hnutí se sice obrací proti celé euroatlantické civilizaci, ale současně může budit iluzi, že Evropa se vykroutí, pokud nechá na holičkách Spojené státy.
· Především je třeba říci: V prvních měsících a letech po listopadu se podařilo vybudovat právní základ pro demokratickou politiku, založenou na právech a svobodách jednotlivce, a pro svobodu kritiky.
· To všechno bylo spojeno s množstvím chyb a nepřekonaných problémů.
· To, co dnes zažíváme, je vrcholná etapa eroze tohoto dědictví.
· Mezi stranami, které tvoří pilíř polistopadového politického systému (ODS a ČSSD), zuří nesmiřitelný konflikt, který má čím dál tím méně společného s politikou a čím dál tím více vzbuzuje dojem, že jediným řešením je puč nebo občanská válka (viz Paroubkův slavný projev bezprostředně po volbách; bylo by nespravedlivé dělat z Paroubka jediného viníka tohoto stavu).
· Komunisté se stali rozhodující složkou politického spektra, jazýčkem na vahách, bez něhož je obtížné se obejít.
· ODS je rozštěpená, a to ze zcela zásadních důvodů, a bojí se přiznat si to.
· KDU-ČSL se zmítá ve smrtelných křečích, přičemž její odúmrť bude mít osudové následky pro český politický systém.
· Ideje, na nichž stavíme, jsou víceméně směsí emancipačních mindráků z minulého století.
· Základem je rozjívený středoevropský nacionalismus 19. století, obohacený o bolševická rezidua (benešovská syntéza socialismu a demokracie).
· Z tohoto hlediska je budování demokracie v Česku stavěním domu na písku.
Co zbylo z listopadu
23.července 2007, Lidové noviny
Bohumil Doležal, politolog
Tak tu máme nesmiřitelný konflikt mezi stranami, přičemž KDU ve smrtelných křečích, ODS rozštěpená, ČSSD zatím jen znepokojivé signály rozkladu, jedině komunisté se stali rozhodující složkou politického spektra a přibývají na váze. Mezinárodní situace pod psa, přičemž Rusko se vrací, islamisté a jihoameričané proti euroatlantické civilizaci, Evropa se vykrucuje a Spojené státy na holičkách. Středoevropský nacionalismus sice obohacený o bolševická rezidua, necméně rozjívený. A to ještě B.Doležal nezmiňuje, jak se ropné země zuřivě brání měnit své bohatství za demokracii. Přičemž Euroatlantická civilizace fčelese Spojenými státy si bez cizího bohatství nemůže udržet svůj navyklý způsob života, absolutní bezpečnost a globální hegemonii.
Já se snad picnu. Že by se pomalu naplňovala stará pravda, že žádnému impériu nerostou stromy až do nebe? Římské imperium nakonec rozložili barbaři, ale v euroatlantickém impériu se jim tak ještě neříká. Zatim všem odpůrcům nadáváme do teroristů, a sídlí převážně v říších zla a v darebáckých státech. Nicméně, obávám se, že už jsou tu, ti novodobí barbaři...
22 července, 2007
Na ruské hrozby žádné prosby
Dnes v Lidových novinách:
Na ruské hrozby platí jednotná bezpečnostní politika EU
· Rusko usiluje o obnovení statusu supervelmoci, a to může už do pěti let představovat pro Evropu vážnou hrozbu.
· Tato na české poměry odvážná teze ministra zahraničí Karla Schwarzenberga je v jádru pravdivá. Byť s přípodotkem, že na tento cíl nemíří ani ruští „jestřábi“.
· Jim se sice hodí každá diplomatická přestřelka, ale spokojí se s tím, pokud si Rusko v jejím důsledku vybojuje pozici velmoci kontinentálního významu.
· Slabší už to je s ministrovým návrhem, jak čelit nebezpečí, že se o evropských záležitostech budou nepřímo domlouvat Moskva a Washington.
· Prosazování společné energetické politiky EU je v tomto kontextu slabá káva.
· Zvlášť z úst politika, který sám pochybuje o tom, zda záruky NATO „platí i pro nové členské státy“.
· Logickou odpovědí na ruskou výzvu by totiž mělo být na prvním místě něco jiného – unijní spolupráce v oblasti bezpečnostní politiky.
· K tomu by ale ministr potřeboval projevit odvahu, jakou prokázal vůči Rusku, i na domácí půdě.
· A to ve vztahu k těm českým politikům, kteří tvrdí, že české národní zájmy ohrožuje hypotetická situace, kdy se o nás bude jednat v Bruselu.
· A už jim uniká, že ono reálné „o nás bez nás“ hrozí ve zcela jiné rovině.
· V oné, před níž varuje Karel Schwarzenberg.
Jednostranná odvaha
21.července 2007, Lidové noviny
Pavel Máša
Není možné, aby Bůh byl jenom jeden. Ten náš by přece nemohl narvat tolik rypy a plynu do země, nad kterou my nemáme šanci mít plnou kontrolu. Když říkám "my", myslím tím hlavně naše páníčky. Ani přesně nevím , kdo jsou našimi páníčky, jestli je to EU nebo Amerika. Amerika je silnější a má hlavní slovo, a tak se raději lísáme k strýčku Samovi. Toho ta ropa a plyn v Rusku pěkně štve. Aby si mohli u nich doma dopřávat v restauraci i nadále trojnásobné porce, a něco přihodit do misky i nám, bez fosilních paliv se neobejdou, neb pomocí otroků se to už utáhnout nedá. Pámbu to pěkně zvoral, protože mraky ropy utrousil i na Střední východ, a tam kam noha našince šlápne, rupne granát.
A v Rusku se tváří, jaky by ty svoje zásoby chtěli sežrat sami, nebo je dobře zpeněžit. Tak nevíme, resp. naši páníčci nevědí, srovnat to tam rovnou se zemí, nebo zafinancovat podvratnou činnost, disidenty, a tak, a nasadit si tam přítulnou vládu, jakou mají tady v Česku?
Kdyby to s tou vládou nevyšlo, pro jistotu ten radar s rachejtlemi postavit musíme.
Na ruské hrozby platí jednotná bezpečnostní politika EU
· Rusko usiluje o obnovení statusu supervelmoci, a to může už do pěti let představovat pro Evropu vážnou hrozbu.
· Tato na české poměry odvážná teze ministra zahraničí Karla Schwarzenberga je v jádru pravdivá. Byť s přípodotkem, že na tento cíl nemíří ani ruští „jestřábi“.
· Jim se sice hodí každá diplomatická přestřelka, ale spokojí se s tím, pokud si Rusko v jejím důsledku vybojuje pozici velmoci kontinentálního významu.
· Slabší už to je s ministrovým návrhem, jak čelit nebezpečí, že se o evropských záležitostech budou nepřímo domlouvat Moskva a Washington.
· Prosazování společné energetické politiky EU je v tomto kontextu slabá káva.
· Zvlášť z úst politika, který sám pochybuje o tom, zda záruky NATO „platí i pro nové členské státy“.
· Logickou odpovědí na ruskou výzvu by totiž mělo být na prvním místě něco jiného – unijní spolupráce v oblasti bezpečnostní politiky.
· K tomu by ale ministr potřeboval projevit odvahu, jakou prokázal vůči Rusku, i na domácí půdě.
· A to ve vztahu k těm českým politikům, kteří tvrdí, že české národní zájmy ohrožuje hypotetická situace, kdy se o nás bude jednat v Bruselu.
· A už jim uniká, že ono reálné „o nás bez nás“ hrozí ve zcela jiné rovině.
· V oné, před níž varuje Karel Schwarzenberg.
Jednostranná odvaha
21.července 2007, Lidové noviny
Pavel Máša
Není možné, aby Bůh byl jenom jeden. Ten náš by přece nemohl narvat tolik rypy a plynu do země, nad kterou my nemáme šanci mít plnou kontrolu. Když říkám "my", myslím tím hlavně naše páníčky. Ani přesně nevím , kdo jsou našimi páníčky, jestli je to EU nebo Amerika. Amerika je silnější a má hlavní slovo, a tak se raději lísáme k strýčku Samovi. Toho ta ropa a plyn v Rusku pěkně štve. Aby si mohli u nich doma dopřávat v restauraci i nadále trojnásobné porce, a něco přihodit do misky i nám, bez fosilních paliv se neobejdou, neb pomocí otroků se to už utáhnout nedá. Pámbu to pěkně zvoral, protože mraky ropy utrousil i na Střední východ, a tam kam noha našince šlápne, rupne granát.
A v Rusku se tváří, jaky by ty svoje zásoby chtěli sežrat sami, nebo je dobře zpeněžit. Tak nevíme, resp. naši páníčci nevědí, srovnat to tam rovnou se zemí, nebo zafinancovat podvratnou činnost, disidenty, a tak, a nasadit si tam přítulnou vládu, jakou mají tady v Česku?
Kdyby to s tou vládou nevyšlo, pro jistotu ten radar s rachejtlemi postavit musíme.
20 července, 2007
Místo Hrádku bílou bradku
Dnes v Lidových novinách:
Naprosto souhlasím s p.Čermákem, který krásně popsal jaké vlastnosti by měl mít budoucí president, domnívám se, že tomuto vzoru odpovídají kandidáti dva a to p.Karel Schwarzenberg a p.Tomáš Halík oba však mají, bohužel, silný handicap, který je v očích Čechů diskvalifikuje.
· První je šlechtic a to v očích plebejských Čechů je naprosto nepřípustné, druhý je kněz a to je snad ještě horší, než být šlechticem, řekl bych, že je to pro náš stát veliká škoda.
· Oba tito pánové by mohli presidentskému úřadu navrátit Masarykovsko-Havlovskou úroveň i při vší úctě k p.Jiřímu Dientsbierovi si myslím, že má ještě větší vadu na kráse a to bývalé členství v KSČ, byť to svým disidentstvím napravil, nicméně se jedná o obrovské selhání a to je pro mne naprosto neomluvitelné v době kdy do KSČ (rok 1958) vstupoval již mu muselo být zřejmé do čeho vstupuje a těžko to omluví mladickou nerozvážností, to už mu bylo 21 let.
Schwarzenberg a Halík jsou bez šance. Škoda
19.července 2007 | 18:08 Ad LN 19.7.: Prezident!? A proč ne Schwarzenberger?
Milan Bednář, Plzeň
Handicap pana Schwarzenberga bych nepřeceňoval. Na rozdíl od pana Dienstbiera se stal šlechticem už od narození, a mladistvou nerozvážností to tedy omluvit lze, protože nemohl tušit do čeho jde.
S handicapem pana Halíka je to skutečně horší. Nepochybně se stal knězem ve zralém jinošském věku dobrovolně a po zralém uvážení, stejně jako pan Dienstbier pokud jde o členství v KSČ. A je to tedy vskutku těžko omluvitelné.
Škoda, pokud oba pánové nebudou moci navrátit prezidentskému úřadu masarykovskou úroveň. Té havlovské úrovně až taková škoda nebude, ten se taky stal tím disidentem dobrovolně.
Masarykovskou úroveň by pro příští období asi nejlépe zajistil ten stávající prezident. Kdyby si nechal ještě narůst bílou bradku, byl by to hotový Tatíček.
Naprosto souhlasím s p.Čermákem, který krásně popsal jaké vlastnosti by měl mít budoucí president, domnívám se, že tomuto vzoru odpovídají kandidáti dva a to p.Karel Schwarzenberg a p.Tomáš Halík oba však mají, bohužel, silný handicap, který je v očích Čechů diskvalifikuje.
· První je šlechtic a to v očích plebejských Čechů je naprosto nepřípustné, druhý je kněz a to je snad ještě horší, než být šlechticem, řekl bych, že je to pro náš stát veliká škoda.
· Oba tito pánové by mohli presidentskému úřadu navrátit Masarykovsko-Havlovskou úroveň i při vší úctě k p.Jiřímu Dientsbierovi si myslím, že má ještě větší vadu na kráse a to bývalé členství v KSČ, byť to svým disidentstvím napravil, nicméně se jedná o obrovské selhání a to je pro mne naprosto neomluvitelné v době kdy do KSČ (rok 1958) vstupoval již mu muselo být zřejmé do čeho vstupuje a těžko to omluví mladickou nerozvážností, to už mu bylo 21 let.
Schwarzenberg a Halík jsou bez šance. Škoda
19.července 2007 | 18:08 Ad LN 19.7.: Prezident!? A proč ne Schwarzenberger?
Milan Bednář, Plzeň
Handicap pana Schwarzenberga bych nepřeceňoval. Na rozdíl od pana Dienstbiera se stal šlechticem už od narození, a mladistvou nerozvážností to tedy omluvit lze, protože nemohl tušit do čeho jde.
S handicapem pana Halíka je to skutečně horší. Nepochybně se stal knězem ve zralém jinošském věku dobrovolně a po zralém uvážení, stejně jako pan Dienstbier pokud jde o členství v KSČ. A je to tedy vskutku těžko omluvitelné.
Škoda, pokud oba pánové nebudou moci navrátit prezidentskému úřadu masarykovskou úroveň. Té havlovské úrovně až taková škoda nebude, ten se taky stal tím disidentem dobrovolně.
Masarykovskou úroveň by pro příští období asi nejlépe zajistil ten stávající prezident. Kdyby si nechal ještě narůst bílou bradku, byl by to hotový Tatíček.
Drobná ale
Dnes v Lidových novinách:
Obava libyjského režimu z případné obnovy sankcí dává naději odsouzeným zahraničním zdravotníkům
· Evropa s údivem a úděsem už celé týdny pozoruje, jak ji drží v šachu jeden malý orientální despota.
· Kaddáfí je suverénním vládcem, zároveň on sám je vystaven mnoha tlakům, a tak mnohá z jeho rozhodnutí nejsou vždy jen výsledkem úvah chladnokrevného hráče, ale kompromisem mezi mnoha tlaky.
· Právě jeho schopnost přežívat, kombinovat a vyvažovat charakterizuje jeho politický styl více než cokoli jiného.
· Kaddáfí už dlouho poutá pozornost západních médií.
· Během let sehrál mnoho úloh.
· Kromě socialismu a islamismu si vyzkoušel i „imperialismus“, když přímo či nepřímo intervenoval v řadě afrických států, zejména Čadu, Súdánu a Tunisku.
· Podporoval rovněž ETA, IRA, RAF a nejrůznější palestinské skupiny.
· A také se načas stal miláčkem části západních intelektuálů, kteří v jeho Třetí teorii viděli nový směr pro celé lidstvo.
· Mladší ročníky si ho budou pamatovat jako čestného člena klubu šéfů „lotrovských států“, který vyvíjel jaderné zbraně a nechal své agenty útočit na řadu západních cílů (včetně letounu PanAm nad Lockerbie v roce 1988) – aby nakonec přehodnotil své postoje a za potlesku Západu slíbil, že už to vícekrát neudělá.
· Ve skutečnosti Kaddáfí je více než cokoli jiného jakýmsi beduínským vůdcem, který se vyšvihl nahoru a nyní musí hledět, aby mu ostatní šejci nepřerostli přes hlavu.
· Už od sedmdesátých let čelí opakovaným pokusům o převrat, a to i z řad svých blízkých spolupracovníků.
· Už od sedmdesátých let musel Kaddáfí opakovaně čelit pokusům o převrat, a vypěstoval si zvyk neustále měnit svá rozhodnutí a provádět nečekané čistky.
· Zatím tyto tlaky zvládal špiclováním a represí, ale i zajišťováním „šťavnaté pastvy“.
· Podstatná část Libyjců nachází obživu v přebujelém státním aparátu, případně jako „dohlížitelé“ u zahraničních firem.
· To vše je možné hlavně díky slušným ziskům z ropy a plynu, které navíc vzrostly v důsledku současných mezinárodních cen.
· Kaddáfí si zároveň uvědomuje, že případná obnova sankcí by tento blahobyt narušila a diskreditovala ho.
· V tom spočívá naděje na osvobození zahraničních rukojmích.
·
Kaddáfí – plukovník, nebo šibal?
20.července 2007, Lidové noviny
Jan Fingerland, redaktor ČRo 6
Pěkný článek, ale měl bych nějaká ale:
Nejsem si jistý příhodností vyjádření J.Fingerlanda, že kromě socialismu a islámismu Kaddáfí vyzkoušel i imperialismus intervenováním v řadě afrických států. Budí to špatný dojem, že imperialismus je něco zavrženíhodného. To by mohlo vrhnout nedobré světlo na skutečné západní imperialisty, kteří si imperialismus zkoušet ještě napřestali, dnes už trénují globálně. Snad bych zdůraznil, že iperialismus je špinavý jen když jej provozují darebácké státy. Ačkoliv, raději to nerozmazávat vůbec…
Spojení „lotrovské státy“ a „vyvíjení jaderných zbraní“ bych také váhal použít. Mladší ročníky by neměly nabýt dojem, že vlastnění jaderných zbraní velmocemi zavání lotrovstvím. Nemluvě o tom jejich použití tenkrát v Japonsku.
Dále bych nechal pro sebe, že Kaddáfí zvládal tlaky na sebe špiclováním. Kdyby byl v tomto oboru opravdu tak zdatný, divil bych se, že ho ještě nepřetáhli do CIA. Nebo přetáhli?
Obava libyjského režimu z případné obnovy sankcí dává naději odsouzeným zahraničním zdravotníkům
· Evropa s údivem a úděsem už celé týdny pozoruje, jak ji drží v šachu jeden malý orientální despota.
· Kaddáfí je suverénním vládcem, zároveň on sám je vystaven mnoha tlakům, a tak mnohá z jeho rozhodnutí nejsou vždy jen výsledkem úvah chladnokrevného hráče, ale kompromisem mezi mnoha tlaky.
· Právě jeho schopnost přežívat, kombinovat a vyvažovat charakterizuje jeho politický styl více než cokoli jiného.
· Kaddáfí už dlouho poutá pozornost západních médií.
· Během let sehrál mnoho úloh.
· Kromě socialismu a islamismu si vyzkoušel i „imperialismus“, když přímo či nepřímo intervenoval v řadě afrických států, zejména Čadu, Súdánu a Tunisku.
· Podporoval rovněž ETA, IRA, RAF a nejrůznější palestinské skupiny.
· A také se načas stal miláčkem části západních intelektuálů, kteří v jeho Třetí teorii viděli nový směr pro celé lidstvo.
· Mladší ročníky si ho budou pamatovat jako čestného člena klubu šéfů „lotrovských států“, který vyvíjel jaderné zbraně a nechal své agenty útočit na řadu západních cílů (včetně letounu PanAm nad Lockerbie v roce 1988) – aby nakonec přehodnotil své postoje a za potlesku Západu slíbil, že už to vícekrát neudělá.
· Ve skutečnosti Kaddáfí je více než cokoli jiného jakýmsi beduínským vůdcem, který se vyšvihl nahoru a nyní musí hledět, aby mu ostatní šejci nepřerostli přes hlavu.
· Už od sedmdesátých let čelí opakovaným pokusům o převrat, a to i z řad svých blízkých spolupracovníků.
· Už od sedmdesátých let musel Kaddáfí opakovaně čelit pokusům o převrat, a vypěstoval si zvyk neustále měnit svá rozhodnutí a provádět nečekané čistky.
· Zatím tyto tlaky zvládal špiclováním a represí, ale i zajišťováním „šťavnaté pastvy“.
· Podstatná část Libyjců nachází obživu v přebujelém státním aparátu, případně jako „dohlížitelé“ u zahraničních firem.
· To vše je možné hlavně díky slušným ziskům z ropy a plynu, které navíc vzrostly v důsledku současných mezinárodních cen.
· Kaddáfí si zároveň uvědomuje, že případná obnova sankcí by tento blahobyt narušila a diskreditovala ho.
· V tom spočívá naděje na osvobození zahraničních rukojmích.
·
Kaddáfí – plukovník, nebo šibal?
20.července 2007, Lidové noviny
Jan Fingerland, redaktor ČRo 6
Pěkný článek, ale měl bych nějaká ale:
Nejsem si jistý příhodností vyjádření J.Fingerlanda, že kromě socialismu a islámismu Kaddáfí vyzkoušel i imperialismus intervenováním v řadě afrických států. Budí to špatný dojem, že imperialismus je něco zavrženíhodného. To by mohlo vrhnout nedobré světlo na skutečné západní imperialisty, kteří si imperialismus zkoušet ještě napřestali, dnes už trénují globálně. Snad bych zdůraznil, že iperialismus je špinavý jen když jej provozují darebácké státy. Ačkoliv, raději to nerozmazávat vůbec…
Spojení „lotrovské státy“ a „vyvíjení jaderných zbraní“ bych také váhal použít. Mladší ročníky by neměly nabýt dojem, že vlastnění jaderných zbraní velmocemi zavání lotrovstvím. Nemluvě o tom jejich použití tenkrát v Japonsku.
Dále bych nechal pro sebe, že Kaddáfí zvládal tlaky na sebe špiclováním. Kdyby byl v tomto oboru opravdu tak zdatný, divil bych se, že ho ještě nepřetáhli do CIA. Nebo přetáhli?
18 července, 2007
Hele, Petráček
Dnes v Lidových novinách:
Británie kvůli Litviněnkovi vyhostí čtyři diplomaty.
Rusko pohrozilo odvetou za vyhoštění diplomatů.
· Historka z archivů studené války?
· Ne tak úplně, jak právě vidíme v Británii.
· Třeba takový Andrej Lugovoj.
· Bývalý agent (bývalé?) KGB, podle londýnské policie podezřelý z loňské vraždy rovněž „bývalého“ Alexandra Litviněnka, ovšem již britského občana.
· Co s tím, když Lugovoj je teď v Rusku a Moskva ho nevydá?
· Prý tomu brání ruská ústava, ale pes je zřejmě zakopán jinde.
· Jak tvrdí ruské ministerstvo zahraničí, i Londýn odmítá vydat ruské občany podezřelé ze zločinů.
· A jsme doma.
· Moskvě se silně nelíbí londýnský pobyt i aktivity Borise Berezovského či někdejšího čečenského předáka Achmada Zakajeva.
· Konec vzpomínek, zní vzkaz nového britského premiéra Gordona Browna - místo kšeftu totiž následovalo vyhoštění čtyř ruských diplomatů z Londýna.
· Pro nostalgiky starých časů to oživuje studenou válku.
· Británie - za souhlasu opozice - dala najevo, že odmítá klást případy Lugovoj a Berezovskij na jednu studenoválečnou rovinu, že nejsou jeden za osmnáct a druhý za dvacet bez dvou.
· Ronald Reagan odmítal jadernou rovnováhu strachu jako nemorální, vyděračskou.
· Podobně teď Gordon Brown odmítl rovnováhu mezi vrahem a nepohodlným politikem.
Británie špiony nemění
Lidové noviny, 18.července 2007
Zbyněk Petráček
http://www.lidovky.cz/britanie-spiony-nemeni-07t-/ln_nazory.asp?c=A070718_100430_ln_nazory_glu
"Hele, Petráček, voni udělaj ten komentář na vyhoštění těch ruskejch diplomatů, však voni už vědí jak na to!" Tak nějak si představuji rozdělování úkolů v komentátorovně LN.
Petráček ví jak na to. Vezme studenou válku a přidá špiony z východu, ty výlupky ničemnosti lišící se zásadně od špionů ze Západu, sledujících výlučně ušlechtilé cíle. Vykope zakopaného psa Berezovského a ostatní nehodící se dvacítku ruských zadržovaných občanů ponechá zahrabanou. Z podezřelého Lugoje udělá rovnou vraha, a Browna nechá odmítnout rovnováhu mezi "Vrahem" a nepohodlným politikem, tím vykopaným psem.
"Hele, pane Petráček, nepřehnali to trochu? Že by britský premiér, při hromadách mrtvol vršících se v Iráku i zásluhou Britanie, měl tu drzost ohrnovat nos nad nějakým ruským vrahem?"
Británie kvůli Litviněnkovi vyhostí čtyři diplomaty.
Rusko pohrozilo odvetou za vyhoštění diplomatů.
· Historka z archivů studené války?
· Ne tak úplně, jak právě vidíme v Británii.
· Třeba takový Andrej Lugovoj.
· Bývalý agent (bývalé?) KGB, podle londýnské policie podezřelý z loňské vraždy rovněž „bývalého“ Alexandra Litviněnka, ovšem již britského občana.
· Co s tím, když Lugovoj je teď v Rusku a Moskva ho nevydá?
· Prý tomu brání ruská ústava, ale pes je zřejmě zakopán jinde.
· Jak tvrdí ruské ministerstvo zahraničí, i Londýn odmítá vydat ruské občany podezřelé ze zločinů.
· A jsme doma.
· Moskvě se silně nelíbí londýnský pobyt i aktivity Borise Berezovského či někdejšího čečenského předáka Achmada Zakajeva.
· Konec vzpomínek, zní vzkaz nového britského premiéra Gordona Browna - místo kšeftu totiž následovalo vyhoštění čtyř ruských diplomatů z Londýna.
· Pro nostalgiky starých časů to oživuje studenou válku.
· Británie - za souhlasu opozice - dala najevo, že odmítá klást případy Lugovoj a Berezovskij na jednu studenoválečnou rovinu, že nejsou jeden za osmnáct a druhý za dvacet bez dvou.
· Ronald Reagan odmítal jadernou rovnováhu strachu jako nemorální, vyděračskou.
· Podobně teď Gordon Brown odmítl rovnováhu mezi vrahem a nepohodlným politikem.
Británie špiony nemění
Lidové noviny, 18.července 2007
Zbyněk Petráček
http://www.lidovky.cz/britanie-spiony-nemeni-07t-/ln_nazory.asp?c=A070718_100430_ln_nazory_glu
"Hele, Petráček, voni udělaj ten komentář na vyhoštění těch ruskejch diplomatů, však voni už vědí jak na to!" Tak nějak si představuji rozdělování úkolů v komentátorovně LN.
Petráček ví jak na to. Vezme studenou válku a přidá špiony z východu, ty výlupky ničemnosti lišící se zásadně od špionů ze Západu, sledujících výlučně ušlechtilé cíle. Vykope zakopaného psa Berezovského a ostatní nehodící se dvacítku ruských zadržovaných občanů ponechá zahrabanou. Z podezřelého Lugoje udělá rovnou vraha, a Browna nechá odmítnout rovnováhu mezi "Vrahem" a nepohodlným politikem, tím vykopaným psem.
"Hele, pane Petráček, nepřehnali to trochu? Že by britský premiér, při hromadách mrtvol vršících se v Iráku i zásluhou Britanie, měl tu drzost ohrnovat nos nad nějakým ruským vrahem?"
16 července, 2007
Působení na pudy
Dnes v Lidových novinách:
Žádost pětapadesáti občanů zaslaná vrcholným ústavním činitelům, aby o umístění americké radarové základny na území České republiky rozhodlo celonárodní referendum, se tváří jako vyjádření názoru, na což přece má v demokratické společnosti každý právo. Ve skutečnosti však nejde o názor, ale o politickou demagogii, která účelově manipuluje se zjednodušenými argumenty a bezohledným působením na pudy a city se snaží z občanských postojů demokratické společnosti vytěsnit ještě nepříliš vkořeněné logické a racionální uvažování.
· Už sám požadavek celonárodního referenda o způsobu zajištění bezpečnosti státu je nesmysl.
· Takové referendum by totiž znamenalo sejmout ručení za osud země a jejích občanů z konkrétní přesně známé množiny jmenovitě známých poslanců a senátorů s přehlednou kvalifikací a přenést tuto povinnost na množinu předem neznámého počtu nikomu neodpovědných anonymů neznámé kvalifikace.
· Takové referendum by současně znamenalo imobilizaci české společnosti uprostřed globálních vývojových tendencí okolního světa.
· Takové referendum by pouze stavělo proti sobě racionální a neracionální uvažování.
· Referendum by navíc bylo naprosto neproduktivní.
· Pětapadesát našich spoluobčanů žádajících svěřit rozhodnutí o umístění radarové základny v České republice celonárodnímu referendu rovněž vypočítává údajně nepravdivé informace, které jsou veřejnosti poskytovány o zamýšleném protiraketovém štítu, a otázky, na něž prý není dávána odpověď.
· A opět jde o účelovou eskamotáž snažící se odvést pozornost od podstaty věci ke snadněji manipulovatelným egoistickým postojům neohlížejícím se na žádné následky.
· Je jim lhostejné, že nás tím činí bezbrannými a do jakého nebezpečí nás všechny ženou.
· Co tím sledují?
Nesmysly a lži kolem referenda
16.července 2007, Lidové noviny
Vladimír Bystrov, publicista
Na tomto textu V.Bystrova a podobných je pozoruhodná psychologie tak zvaných režimních propagandistů a manipulátorů. Už v protektorátním tisku a rozhlase zaznívaly podobné zásadové tirády česky hovořících komentátorů, přesvědčujících plamenně tu mlčící českou masu o tisíciletých zárukách bezpečnosti pro náš národ pod křídly Velkoněmecka. Ti dnešní manipulátoři se s podobným ideologickým zaujetím rvou už za jinou říši a jiného vůdce, kterému sice hoří půda pod nohama, ale stejně má pořád hlavu plnou odvážných plánů, jejichž realizace je ohrožována jinými říšemi zla, jako je Írán, na jehož pacifikaci zdaleka nestačí 737 vojenských základen už rozmístěných po celé zeměkouli.
Schemata textů těchto propagandistů mají v podstatě univerzální použitelnost, o čemž svědčí tato drobná úprava prvního Bystrovova odstavce:
Požadavek Vladimíra Bystrova, aby o umístění americké radarové základny na území České republiky NErozhodlo celonárodní referendum, se tváří jako vyjádření názoru, na což přece má v demokratické společnosti každý právo. Ve skutečnosti však nejde o názor, ale o politickou demagogii, která účelově manipuluje se zjednodušenými argumenty a bezohledným působením na pudy a city se snaží z občanských postojů demokratické společnosti vytěsnit ještě nepříliš vkořeněné logické a racionální uvažování.
Žádost pětapadesáti občanů zaslaná vrcholným ústavním činitelům, aby o umístění americké radarové základny na území České republiky rozhodlo celonárodní referendum, se tváří jako vyjádření názoru, na což přece má v demokratické společnosti každý právo. Ve skutečnosti však nejde o názor, ale o politickou demagogii, která účelově manipuluje se zjednodušenými argumenty a bezohledným působením na pudy a city se snaží z občanských postojů demokratické společnosti vytěsnit ještě nepříliš vkořeněné logické a racionální uvažování.
· Už sám požadavek celonárodního referenda o způsobu zajištění bezpečnosti státu je nesmysl.
· Takové referendum by totiž znamenalo sejmout ručení za osud země a jejích občanů z konkrétní přesně známé množiny jmenovitě známých poslanců a senátorů s přehlednou kvalifikací a přenést tuto povinnost na množinu předem neznámého počtu nikomu neodpovědných anonymů neznámé kvalifikace.
· Takové referendum by současně znamenalo imobilizaci české společnosti uprostřed globálních vývojových tendencí okolního světa.
· Takové referendum by pouze stavělo proti sobě racionální a neracionální uvažování.
· Referendum by navíc bylo naprosto neproduktivní.
· Pětapadesát našich spoluobčanů žádajících svěřit rozhodnutí o umístění radarové základny v České republice celonárodnímu referendu rovněž vypočítává údajně nepravdivé informace, které jsou veřejnosti poskytovány o zamýšleném protiraketovém štítu, a otázky, na něž prý není dávána odpověď.
· A opět jde o účelovou eskamotáž snažící se odvést pozornost od podstaty věci ke snadněji manipulovatelným egoistickým postojům neohlížejícím se na žádné následky.
· Je jim lhostejné, že nás tím činí bezbrannými a do jakého nebezpečí nás všechny ženou.
· Co tím sledují?
Nesmysly a lži kolem referenda
16.července 2007, Lidové noviny
Vladimír Bystrov, publicista
Na tomto textu V.Bystrova a podobných je pozoruhodná psychologie tak zvaných režimních propagandistů a manipulátorů. Už v protektorátním tisku a rozhlase zaznívaly podobné zásadové tirády česky hovořících komentátorů, přesvědčujících plamenně tu mlčící českou masu o tisíciletých zárukách bezpečnosti pro náš národ pod křídly Velkoněmecka. Ti dnešní manipulátoři se s podobným ideologickým zaujetím rvou už za jinou říši a jiného vůdce, kterému sice hoří půda pod nohama, ale stejně má pořád hlavu plnou odvážných plánů, jejichž realizace je ohrožována jinými říšemi zla, jako je Írán, na jehož pacifikaci zdaleka nestačí 737 vojenských základen už rozmístěných po celé zeměkouli.
Schemata textů těchto propagandistů mají v podstatě univerzální použitelnost, o čemž svědčí tato drobná úprava prvního Bystrovova odstavce:
Požadavek Vladimíra Bystrova, aby o umístění americké radarové základny na území České republiky NErozhodlo celonárodní referendum, se tváří jako vyjádření názoru, na což přece má v demokratické společnosti každý právo. Ve skutečnosti však nejde o názor, ale o politickou demagogii, která účelově manipuluje se zjednodušenými argumenty a bezohledným působením na pudy a city se snaží z občanských postojů demokratické společnosti vytěsnit ještě nepříliš vkořeněné logické a racionální uvažování.
14 července, 2007
Hlavně neuhýbat
Dnes v Lidových novinách:
Předevčírem byl zveřejněn dopis, který podepsalo asi padesát pět osobností z vysokoškolského a uměleckého prostředí.
· Dopis byl zaslán třem nejvyšším ústavním činitelům, prezidentovi a předsedům obou komor parlamentu se žádostí o vypsání referenda ohledně povolení radaru na území České republiky.
· I já jsem připojila svůj podpis.
· Přiznám se, že jsem zpočátku váhala, zda to mám udělat, a to z několika důvodů.
· Mezi odpůrce referenda patří tentokrát mnoho lidí mně hodnotově blízkých, se kterými se jinak v mnoha otázkách shoduji.
· V dnešní zjitřené době, kdy místo argumentů užíváme velmi silných slov, se mi také příliš nechtělo vystavovat se útokům ze strany těch, kteří mají odlišný názor.
· Jenže nakonec jsem si uvědomila, že je to pro mne otázka svědomí, a pokud si nějaké závažné otázky kladu, pak nemohu uhýbat, i když bych možná měla život pohodlnější.
Kladu si závažné otázky o radaru. Nemohu uhýbat
14.července 2007, Lidové noviny
TÁŇA FISCHEROVÁ herečka a politička
Milá paní Fischerová, jistě jste si všimla, že prezident Bush právě vzkázal kongresmanům, ať mu nemluví do války v Iráku, že válku vede on a nikoliv kongres. Snad byste měla spolu s asi 55 osobnostmi uznat, že do eventuálního měření sil s Íránem, Ruskem či Čínou si ani v Česku v jakémsi referendu mluvit nenechá. On má teď svých starostí dost a nemůže se rozčilovat, protože se možná připravuje na velkou vojnu s velkou municí, neboť v té malé válce s konvenční municí se mu vůbec nedaří. A k tomu právě tu parcelu v Brdech určitě urgentně potřebuje.
Naštěstí i prezident Bush spolu s neokonzervativci, které Bob Chapman nezdvořile pomlouvá, že jsou to trockisté ve fašistickém převleku, se může u nás opřít o jakousi pátou kolonu ideově spřízněných soukmenovců, kteří jsou dokonce momentálně u vlády. Drží se tam ze všech sil i s tím Čunkem a jsou evidentně odhodláni neuhýbat a splnit své radostné radarové poslání, (se skřípěním zubů) třeba i za cenu poodložení reforem sociálních vymožeností...
---------------------------------------------------------------------
dodatek 15.7.:
S referendem po funuse?
Podle dnešního vydání týdeníku NEW EUROPE Česká republika v červnu vyslovila souhlas s návrhem USA umístit antiraketový radar na svém území, zatímco Polsko definitivní odpověď na plán Spojených států instalovat sila pro 10 antibalistických raket má teprve poskytnout.
In June, the Czech Republic agreed to a US proposal to station anti-missile radar sites on its territory. However, Poland, where the US plans to install 10 anti-ballistic missile silos, is yet to give a definitive answer.
viz http://www.neurope.eu/view_news.php?id=76013
Předevčírem byl zveřejněn dopis, který podepsalo asi padesát pět osobností z vysokoškolského a uměleckého prostředí.
· Dopis byl zaslán třem nejvyšším ústavním činitelům, prezidentovi a předsedům obou komor parlamentu se žádostí o vypsání referenda ohledně povolení radaru na území České republiky.
· I já jsem připojila svůj podpis.
· Přiznám se, že jsem zpočátku váhala, zda to mám udělat, a to z několika důvodů.
· Mezi odpůrce referenda patří tentokrát mnoho lidí mně hodnotově blízkých, se kterými se jinak v mnoha otázkách shoduji.
· V dnešní zjitřené době, kdy místo argumentů užíváme velmi silných slov, se mi také příliš nechtělo vystavovat se útokům ze strany těch, kteří mají odlišný názor.
· Jenže nakonec jsem si uvědomila, že je to pro mne otázka svědomí, a pokud si nějaké závažné otázky kladu, pak nemohu uhýbat, i když bych možná měla život pohodlnější.
Kladu si závažné otázky o radaru. Nemohu uhýbat
14.července 2007, Lidové noviny
TÁŇA FISCHEROVÁ herečka a politička
Milá paní Fischerová, jistě jste si všimla, že prezident Bush právě vzkázal kongresmanům, ať mu nemluví do války v Iráku, že válku vede on a nikoliv kongres. Snad byste měla spolu s asi 55 osobnostmi uznat, že do eventuálního měření sil s Íránem, Ruskem či Čínou si ani v Česku v jakémsi referendu mluvit nenechá. On má teď svých starostí dost a nemůže se rozčilovat, protože se možná připravuje na velkou vojnu s velkou municí, neboť v té malé válce s konvenční municí se mu vůbec nedaří. A k tomu právě tu parcelu v Brdech určitě urgentně potřebuje.
Naštěstí i prezident Bush spolu s neokonzervativci, které Bob Chapman nezdvořile pomlouvá, že jsou to trockisté ve fašistickém převleku, se může u nás opřít o jakousi pátou kolonu ideově spřízněných soukmenovců, kteří jsou dokonce momentálně u vlády. Drží se tam ze všech sil i s tím Čunkem a jsou evidentně odhodláni neuhýbat a splnit své radostné radarové poslání, (se skřípěním zubů) třeba i za cenu poodložení reforem sociálních vymožeností...
---------------------------------------------------------------------
dodatek 15.7.:
S referendem po funuse?
Podle dnešního vydání týdeníku NEW EUROPE Česká republika v červnu vyslovila souhlas s návrhem USA umístit antiraketový radar na svém území, zatímco Polsko definitivní odpověď na plán Spojených států instalovat sila pro 10 antibalistických raket má teprve poskytnout.
In June, the Czech Republic agreed to a US proposal to station anti-missile radar sites on its territory. However, Poland, where the US plans to install 10 anti-ballistic missile silos, is yet to give a definitive answer.
viz http://www.neurope.eu/view_news.php?id=76013
13 července, 2007
Provedení konečného řešení elektronickou cestou
Dnes v Lidových novinách:
Německý ministr vnitra Wolfgang Schäuble se svým plánem boje proti terorismu narazil v Německu i v unii
· BERLÍN/BRUSEL Je možné zabíjet teroristy? Evropská komise tvrdí, že v žádném případě.
· Postavila se tak proti německému ministru vnitra Wolfgangu Schäublemu, který v rámci snah o zvýšení ochrany proti terorismu přišel s návrhy nových bezpečnostních opatření - a se zlou se potázal.
· Nejprovokativnějším Schäubleho požadavkem bylo, aby německá ústava umožnila zabíjení osob podezřelých z terorismu.
· „Měli bychom se pokusit o vytvoření právních základů, které by nám daly potřebnou svobodu v boji proti terorismu,“ uvedl Schäuble.
· Problém ilustroval příkladem, co by se mělo dělat v případě, že by německé bezpečnostní služby věděly, kde se nachází Usáma bin Ládin.
· „Američané by jej popravili a většina lidí by řekla díky Bohu,“ dodal.
· Proti této představě se ohradila nejen drtivá většina německých politiků, jak opozičních, tak vládních, ale také Evropská komise.
· Franttini se potom tak trochu vysmál Schäubleho ideji, aby bylo potenciálním teroristům zamezeno v přístupu k mobilním telefonům a k internetu.
· Úplně ve všem však ani Frattini Schäublemu neodporoval - přivítal třeba jeho návrh na přijetí zákonné úpravy, která by umožnila proniknout elektronickou cestou do počítačů lidí podezřelých z terorismu.
· Šéf opozičních liberálů Guido Westerwelle obvinil Schäubleho z „guantanamizace“ německé bezpečnostní politiky.
· Proti americkému vězení na Kubě, kde bez soudních procesů USA drží údajné teroristy, se Schäuble v minulosti stavěl.
· Nyní ale požaduje, aby teroristé (i potenciální) mohli být jako v USA označeni za „nepřátelské bojovníky“ a zadrženi, vyslýcháni a případně i zabiti.
Brusel: Teroristy nelze zabíjet
13.července 2007, Lidové noviny
LUBOŠ PALATA
http://www.lidovky.cz/brusel-teroristy-nelze-zabijet-dn0-/ln_noviny.asp?
c=A070713_000030_ln_noviny_sko&klic=220313&mes=070713_0
Na nápadech toho německého ministr vnitra Wolfganga Schäubleho je mnoho podnětného. Snad mi tam chybí jak by zabíjel státní teroristy, bez jejichž dobrých skutků by ti obyčejní snad ani nevěděli proč a kam se teroristicky vrtnout. Zajímavý je i nápad o tom zákonném pronikání elektronickou cestou do počítačů lidí z terorizmu podezřelých. Dalším krokem by pak mohlo být elektronickou cestou provedení vsunutí dovnitř něčeho co by jej usvědčilo. A pak už by snad bylo hračkou zařídit, aby podezřelý a usvědčený terorista, až příště stiskne Delete, tak jej to rovnou z tohoto světa odstřelí do Koše, a odtud už je pak jen krůček - jak říkají katolící - do pekla, odkud bez speciálních programů, některých i freewarových, definitivně už není návratu.
Německý ministr vnitra Wolfgang Schäuble se svým plánem boje proti terorismu narazil v Německu i v unii
· BERLÍN/BRUSEL Je možné zabíjet teroristy? Evropská komise tvrdí, že v žádném případě.
· Postavila se tak proti německému ministru vnitra Wolfgangu Schäublemu, který v rámci snah o zvýšení ochrany proti terorismu přišel s návrhy nových bezpečnostních opatření - a se zlou se potázal.
· Nejprovokativnějším Schäubleho požadavkem bylo, aby německá ústava umožnila zabíjení osob podezřelých z terorismu.
· „Měli bychom se pokusit o vytvoření právních základů, které by nám daly potřebnou svobodu v boji proti terorismu,“ uvedl Schäuble.
· Problém ilustroval příkladem, co by se mělo dělat v případě, že by německé bezpečnostní služby věděly, kde se nachází Usáma bin Ládin.
· „Američané by jej popravili a většina lidí by řekla díky Bohu,“ dodal.
· Proti této představě se ohradila nejen drtivá většina německých politiků, jak opozičních, tak vládních, ale také Evropská komise.
· Franttini se potom tak trochu vysmál Schäubleho ideji, aby bylo potenciálním teroristům zamezeno v přístupu k mobilním telefonům a k internetu.
· Úplně ve všem však ani Frattini Schäublemu neodporoval - přivítal třeba jeho návrh na přijetí zákonné úpravy, která by umožnila proniknout elektronickou cestou do počítačů lidí podezřelých z terorismu.
· Šéf opozičních liberálů Guido Westerwelle obvinil Schäubleho z „guantanamizace“ německé bezpečnostní politiky.
· Proti americkému vězení na Kubě, kde bez soudních procesů USA drží údajné teroristy, se Schäuble v minulosti stavěl.
· Nyní ale požaduje, aby teroristé (i potenciální) mohli být jako v USA označeni za „nepřátelské bojovníky“ a zadrženi, vyslýcháni a případně i zabiti.
Brusel: Teroristy nelze zabíjet
13.července 2007, Lidové noviny
LUBOŠ PALATA
http://www.lidovky.cz/brusel-teroristy-nelze-zabijet-dn0-/ln_noviny.asp?
c=A070713_000030_ln_noviny_sko&klic=220313&mes=070713_0
Na nápadech toho německého ministr vnitra Wolfganga Schäubleho je mnoho podnětného. Snad mi tam chybí jak by zabíjel státní teroristy, bez jejichž dobrých skutků by ti obyčejní snad ani nevěděli proč a kam se teroristicky vrtnout. Zajímavý je i nápad o tom zákonném pronikání elektronickou cestou do počítačů lidí z terorizmu podezřelých. Dalším krokem by pak mohlo být elektronickou cestou provedení vsunutí dovnitř něčeho co by jej usvědčilo. A pak už by snad bylo hračkou zařídit, aby podezřelý a usvědčený terorista, až příště stiskne Delete, tak jej to rovnou z tohoto světa odstřelí do Koše, a odtud už je pak jen krůček - jak říkají katolící - do pekla, odkud bez speciálních programů, některých i freewarových, definitivně už není návratu.
Není nad správné informace
Dnes v Lidových novinách:
Padesát osobností napsalo dopis parlamentu a prezidentu Klausovi * O radaru nic nevíme, tvrdí signatáři
· PRAHA Referendum o americké radarové základně požaduje pět desítek umělců a dalších osobností.
· Prezidentu Václavu Klausovi poslali dopis, ve kterém si stěžují, že vláda málo informuje veřejnost.
· Text petice podepsali mimo jiné Marta Kubišová, Věra Chytilová, Táňa Fischerová a Zdeněk Troška.
· Kromě Klause ho dostali i předsedové obou parlamentních komor.
· „Byli jsme opravdu rozčilení, abych to řekl slušně, jak vláda informuje, nebo spíš neinformuje o radaru.
· Vědci a umělci tvrdí, že nevěří politikům.
· „Naši představitelé, které jsme si zvolili, příliš důvěry nebudí.
· Většina politiků se s dopisem zatím nestihla vůbec seznámit.
· Autoři dopisu chtějí počkat na větší politickou odezvu.
· Teprve potom se rozhodnou, zda budou v podobných akcích pokračovat.
· Radar nemá mezi obyvateli České republiky velkou podporu.
· Podle nedávného průzkumu veřejného mínění se základnou nesouhlasí více než 60 procent občanů.
„Žádáme referendum o radaru“
13. července 2007, Lidové noviny
MARIE VALÁŠKOVÁ
Nechybí mi zrovna informace o radaru. Je to něco jako odjištěný granát na nočním stolku. Nesmrdí, nevyzařuje, nekouše, může dokonce působit dobře esteticky...dokud já sám, nebo někdo jiný něco nesprávného nespustí. Není nejdůležitější, co o tom říkají Američané, bude to nepochybně něco podobně věrohodného jako propaganda o nukleárním nebezpečí hrozícím od Hussajna před záborem iráckých ropných polí. Je důležité, co si o tom myslí ti na které bude českopolský "granát" narafičen, protože oni budou mít prst na knoflíku zařízení, které za jistých okolností se vydá fofrem ten granát rozmetat. Jsou to Rusové, kteří nepochybují, že náš radar bude zacílen na Rusko, a stejně tak to chápe Čína, pro které Američené připravují dvojče toho středoevropského systému v Japonsku a Austrálii.
Petice osobností by kromě o radaru měla požadovat i informace o těch, kteří jsou rozhodnuti si jej u nás postavit jako doplněk k celosvětové síti svých vojenských základen v počtu 737 a více než 2,500.000 kusů vojenského personálu k zabezpečení absolutní bezpečnosti globálního impéria zplozeného americkou demokracií.
Bush, war crimes, impeachment, to jsou na internetu společně velmi frekventovaná hesla a bylo by rozumné zajímat se i o to, jak to ev. bude s naším spolupachatelstvím...
Padesát osobností napsalo dopis parlamentu a prezidentu Klausovi * O radaru nic nevíme, tvrdí signatáři
· PRAHA Referendum o americké radarové základně požaduje pět desítek umělců a dalších osobností.
· Prezidentu Václavu Klausovi poslali dopis, ve kterém si stěžují, že vláda málo informuje veřejnost.
· Text petice podepsali mimo jiné Marta Kubišová, Věra Chytilová, Táňa Fischerová a Zdeněk Troška.
· Kromě Klause ho dostali i předsedové obou parlamentních komor.
· „Byli jsme opravdu rozčilení, abych to řekl slušně, jak vláda informuje, nebo spíš neinformuje o radaru.
· Vědci a umělci tvrdí, že nevěří politikům.
· „Naši představitelé, které jsme si zvolili, příliš důvěry nebudí.
· Většina politiků se s dopisem zatím nestihla vůbec seznámit.
· Autoři dopisu chtějí počkat na větší politickou odezvu.
· Teprve potom se rozhodnou, zda budou v podobných akcích pokračovat.
· Radar nemá mezi obyvateli České republiky velkou podporu.
· Podle nedávného průzkumu veřejného mínění se základnou nesouhlasí více než 60 procent občanů.
„Žádáme referendum o radaru“
13. července 2007, Lidové noviny
MARIE VALÁŠKOVÁ
Nechybí mi zrovna informace o radaru. Je to něco jako odjištěný granát na nočním stolku. Nesmrdí, nevyzařuje, nekouše, může dokonce působit dobře esteticky...dokud já sám, nebo někdo jiný něco nesprávného nespustí. Není nejdůležitější, co o tom říkají Američané, bude to nepochybně něco podobně věrohodného jako propaganda o nukleárním nebezpečí hrozícím od Hussajna před záborem iráckých ropných polí. Je důležité, co si o tom myslí ti na které bude českopolský "granát" narafičen, protože oni budou mít prst na knoflíku zařízení, které za jistých okolností se vydá fofrem ten granát rozmetat. Jsou to Rusové, kteří nepochybují, že náš radar bude zacílen na Rusko, a stejně tak to chápe Čína, pro které Američené připravují dvojče toho středoevropského systému v Japonsku a Austrálii.
Petice osobností by kromě o radaru měla požadovat i informace o těch, kteří jsou rozhodnuti si jej u nás postavit jako doplněk k celosvětové síti svých vojenských základen v počtu 737 a více než 2,500.000 kusů vojenského personálu k zabezpečení absolutní bezpečnosti globálního impéria zplozeného americkou demokracií.
Bush, war crimes, impeachment, to jsou na internetu společně velmi frekventovaná hesla a bylo by rozumné zajímat se i o to, jak to ev. bude s naším spolupachatelstvím...
Ocelové kruhy - různé druhy
Dnes v Neviditelném psovi:
Příklad kamerového systému v Londýně ukazuje, že nastaly zlaté časy všem, kdo na nás dohlížejí
· Nyní tu máme další vzrušující termín, o kterém se bude diskutovat: železný kruh.
· Jeho součástí jsou televizní kamery umístěné na příjezdových komunikacích.
· Už nesnímají jenom obraz, na mnoha místech jsou vybaveny mikrofony.
· Objevily se kamery doplněné reproduktory.
· Mají za úkol křičet na lidi provádějící „nevhodné úkony“.
· Na „kruhy“ kolem velkých měst byli zvyklí obyvatelé států komunistické totality.
· Vzpomeňme na policejní „palposty“ kolem východního Berlína a naši horliví nohsledi Kremlu se pokusili vybudovat něco podobného, jedna taková budka stávala, vzpomeňte, v Ruzyni na čtyřproudovce ze Slaného.
· Budky vzal čert, kamer přibývá.
· A zvykáme si.
· Na našich dálnicích stojí ocelové brány.
· Slouží ke sledování nákladních automobilů a na základě jejich dat se vybírá mýtné.
· Stačí malá technická úprava a budou sledovat rychlost každého automobilu.
· A samozřejmě, aby to mělo smysl, pak by musely mít zařízení pro identifikace řidiče.
· V „ocelovém kruhu“ tady jsme všichni, jen ho spustit.
· Od loňského roku má digitální fotografie velký hit - „rozpoznávání tváře“.
· Jakmile se v jeho zorném poli ocitne objekt se správnou kombinací těchto bodů, řekne si „ecce homo“ a zaostřuje.
· Vládní aparáty v tom nejširším slova smyslu věnují nesmírné úsilí vývoji techniky vedoucí k identifikaci a lokalizaci jednotlivce.
· Rozvíjejí se techniky zaměřené na snímání otisků prstů bezkontaktně.
· Darebácké hrozby, ať ze strany darebáckých států nebo globálních organizací a hnutí, zanechávají svoje trvalé stopy.
· Teroristické útoky jsou zlatý důl pro všechny organizace státní i soukromé, které mají obranu a dohled v popisu práce.
Ocelové kruhy se svírají
12.července 2007, Lidové noviny
Ondřej Neff, novinář a spisovatel
http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-ocelove-kruhy-se-sviraji-dke-/p_zahranici.asp?c=A070712_135914_p_zahranici_wag
Ocelové kruhy - to je něco na způsob dřívější StB, horlivých nohsledů Kremlu k dohlížení na obyvatele komunistické totality? Ti chudáci tenkrát museli všechno oběhat sami, vyzpovídat spolupracovníky, papírově zaevidovat všechno i sebe, takže z toho mají teď ještě potíže.
Pokrok se nedá zastavit. Horliví nohsledi euroatlantické demokracie už to špehování mají snadnější. Všude kamery (člověk aby se bál usednout na veřejném záchodku), mikrofony, dálkové otisky, rozlišovače, vzorky DNA.
Na druhé straně se to dnes zdá být složitější. Zatím co ocelové kruhy typu StB čelily darebáckým hrozbám několika zřetelných darebáckých imperialistů, ty dnešní kruhy jakoby honily mračna darebáckých teroristických kobylek po poli a těžko jim čelit třeba nukleární kanonádou.
Pokud teroristické útoky, jak praví O.Neff, jsou zlatým dolem pro dohlížeče, pak není divu, že si občas nějaké teroristické nebezpečí možná i vymyslí, jako se to možná stalo onehdy v té Británii.
Sám prezident Bush si nedávno přisvojil diktátorské pravomoci pro případ nebezpečí (zadejte si do Googlu třeba "dictatorial powers"), přičemž vyhlášení stavu nebezpečí je v jeho pravomoci.
Příklad kamerového systému v Londýně ukazuje, že nastaly zlaté časy všem, kdo na nás dohlížejí
· Nyní tu máme další vzrušující termín, o kterém se bude diskutovat: železný kruh.
· Jeho součástí jsou televizní kamery umístěné na příjezdových komunikacích.
· Už nesnímají jenom obraz, na mnoha místech jsou vybaveny mikrofony.
· Objevily se kamery doplněné reproduktory.
· Mají za úkol křičet na lidi provádějící „nevhodné úkony“.
· Na „kruhy“ kolem velkých měst byli zvyklí obyvatelé států komunistické totality.
· Vzpomeňme na policejní „palposty“ kolem východního Berlína a naši horliví nohsledi Kremlu se pokusili vybudovat něco podobného, jedna taková budka stávala, vzpomeňte, v Ruzyni na čtyřproudovce ze Slaného.
· Budky vzal čert, kamer přibývá.
· A zvykáme si.
· Na našich dálnicích stojí ocelové brány.
· Slouží ke sledování nákladních automobilů a na základě jejich dat se vybírá mýtné.
· Stačí malá technická úprava a budou sledovat rychlost každého automobilu.
· A samozřejmě, aby to mělo smysl, pak by musely mít zařízení pro identifikace řidiče.
· V „ocelovém kruhu“ tady jsme všichni, jen ho spustit.
· Od loňského roku má digitální fotografie velký hit - „rozpoznávání tváře“.
· Jakmile se v jeho zorném poli ocitne objekt se správnou kombinací těchto bodů, řekne si „ecce homo“ a zaostřuje.
· Vládní aparáty v tom nejširším slova smyslu věnují nesmírné úsilí vývoji techniky vedoucí k identifikaci a lokalizaci jednotlivce.
· Rozvíjejí se techniky zaměřené na snímání otisků prstů bezkontaktně.
· Darebácké hrozby, ať ze strany darebáckých států nebo globálních organizací a hnutí, zanechávají svoje trvalé stopy.
· Teroristické útoky jsou zlatý důl pro všechny organizace státní i soukromé, které mají obranu a dohled v popisu práce.
Ocelové kruhy se svírají
12.července 2007, Lidové noviny
Ondřej Neff, novinář a spisovatel
http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-ocelove-kruhy-se-sviraji-dke-/p_zahranici.asp?c=A070712_135914_p_zahranici_wag
Ocelové kruhy - to je něco na způsob dřívější StB, horlivých nohsledů Kremlu k dohlížení na obyvatele komunistické totality? Ti chudáci tenkrát museli všechno oběhat sami, vyzpovídat spolupracovníky, papírově zaevidovat všechno i sebe, takže z toho mají teď ještě potíže.
Pokrok se nedá zastavit. Horliví nohsledi euroatlantické demokracie už to špehování mají snadnější. Všude kamery (člověk aby se bál usednout na veřejném záchodku), mikrofony, dálkové otisky, rozlišovače, vzorky DNA.
Na druhé straně se to dnes zdá být složitější. Zatím co ocelové kruhy typu StB čelily darebáckým hrozbám několika zřetelných darebáckých imperialistů, ty dnešní kruhy jakoby honily mračna darebáckých teroristických kobylek po poli a těžko jim čelit třeba nukleární kanonádou.
Pokud teroristické útoky, jak praví O.Neff, jsou zlatým dolem pro dohlížeče, pak není divu, že si občas nějaké teroristické nebezpečí možná i vymyslí, jako se to možná stalo onehdy v té Británii.
Sám prezident Bush si nedávno přisvojil diktátorské pravomoci pro případ nebezpečí (zadejte si do Googlu třeba "dictatorial powers"), přičemž vyhlášení stavu nebezpečí je v jeho pravomoci.
11 července, 2007
Přirozený řád
Dnes v Lidových novinách:
Za vlády komunistů vařil pivo jen jeden subjekt – stát.
· Centrální plánovač rozhodoval, který státní pivovar dostane dotace na investice a který ne.
· Ceny piva byly centrálně stanovené.
· Důsledkem bylo, že dobrých piv byl na trhu nedostatek.
· Konkurence, privatizace a otevření trhu po roce 1989 přinesly změnu.
· Pivovary si začaly konkurovat cenou i kvalitou, spotřebitelé se stali pány a začali svojí poptávkou rozhodovat o tom, který pivovar bude prosperovat více a který méně.
· Dnes na trhu působí 74 pivovarů různé velikosti.
· Nepokřivený trh ale netrval dlouho.
· V roce 1994, poté co pivovar Bernard navezl pivo zdarma do sněmovny, uzákonili zákonodárci napříč politickým spektrem slevu na spotřební dani pro malé pivovary (do výstavu 200 tisíc hektolitrů).
· Další zlom přinesl vstup do Evropské unie – byl zřízen obskurní dotační program nazvaný Operační program Průmysl a podnikání.
· Je částečně plněn penězi ze státního rozpočtu a částečně penězi z Evropské unie (které jsme tam samozřejmě nejprve ze státního rozpočtu poslali) – tedy tak jako tak penězi českých daňových poplatníků.
· Deset pivovarů loni našlo cestu, jak nad konkurencí vyzrát skrze státní úředníky – na úkor konkurenčních pivovarů a všech ostatních deseti milionů daňových poplatníků.
· Byla tím zahájena na českém pivovarnickém trhu perverzní konkurence, kdy se již nesoutěží jen o přízeň spotřebitele, ale též o přízeň úředníka.
· Zacyklili jsme se ve změti úlev, dotací a výjimek, část z nich má domácí původ, část je vynucená Bruselem.
· Stát rozdává miliardy na dotacích, ulevuje na daních.
· Ničí tak trh, kde už dnes nevítězí ten, kdo nabízí lepší zboží a služby, ale ten, kdo si vydobude výjimky a dotace na státních úřednících, kterých s každou úlevou a každým novým dotačním programem přibývá.
· Ve výsledku se snižuje konkurence, zhoršuje kvalita a my to platíme ve vysokých daních.
· Co s tím? Zrušit program i investiční pobídkyJak lze vrátit věcem přirozený řád? Je nutné zrušit Operační program Průmysl a podnikání a systém investičních pobídek.
· Trend je ale spíš opačný.
Dotace ničí trh. I ten s pivem Dotace ničí trh. I ten s pivem
11. července 2007, Lidové noviny
Petr Mach, výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku výkonný ředitel CEP
Co to je zač ten SabMiller, který vlastní Plzeňský Prazdroj a ovládá podstatnou část trhu s pivem? Je Plzeňský Prazdroj chutnější pod SabMillerem, než když ho dřív ovládal českoslovenkský stát? Kolik ostatních pivovarů dnes patří firmám s podobnými nečeskými názvy? Mají ti cizinci ambici dělat tu lepší pivo než tomu bylo za čs státu, nebo se vydali do neokolonizovaného Česka místní pivovary vyssát, pozavírat a dovážet sem pivo cizí, aby si místní fajnšmekři konečně pochutnali, tak jak se to děje s řadou jiných původních českých výrob a produktů?
Co s tím? Jak lze vrátit věcem přirozený řád? Zrušit Operační program i investiční pobídky, ptá se Petr Mach.
Jen aby nějakého blázna nenapadlo znovu to všechno znárodnit!
Za vlády komunistů vařil pivo jen jeden subjekt – stát.
· Centrální plánovač rozhodoval, který státní pivovar dostane dotace na investice a který ne.
· Ceny piva byly centrálně stanovené.
· Důsledkem bylo, že dobrých piv byl na trhu nedostatek.
· Konkurence, privatizace a otevření trhu po roce 1989 přinesly změnu.
· Pivovary si začaly konkurovat cenou i kvalitou, spotřebitelé se stali pány a začali svojí poptávkou rozhodovat o tom, který pivovar bude prosperovat více a který méně.
· Dnes na trhu působí 74 pivovarů různé velikosti.
· Nepokřivený trh ale netrval dlouho.
· V roce 1994, poté co pivovar Bernard navezl pivo zdarma do sněmovny, uzákonili zákonodárci napříč politickým spektrem slevu na spotřební dani pro malé pivovary (do výstavu 200 tisíc hektolitrů).
· Další zlom přinesl vstup do Evropské unie – byl zřízen obskurní dotační program nazvaný Operační program Průmysl a podnikání.
· Je částečně plněn penězi ze státního rozpočtu a částečně penězi z Evropské unie (které jsme tam samozřejmě nejprve ze státního rozpočtu poslali) – tedy tak jako tak penězi českých daňových poplatníků.
· Deset pivovarů loni našlo cestu, jak nad konkurencí vyzrát skrze státní úředníky – na úkor konkurenčních pivovarů a všech ostatních deseti milionů daňových poplatníků.
· Byla tím zahájena na českém pivovarnickém trhu perverzní konkurence, kdy se již nesoutěží jen o přízeň spotřebitele, ale též o přízeň úředníka.
· Zacyklili jsme se ve změti úlev, dotací a výjimek, část z nich má domácí původ, část je vynucená Bruselem.
· Stát rozdává miliardy na dotacích, ulevuje na daních.
· Ničí tak trh, kde už dnes nevítězí ten, kdo nabízí lepší zboží a služby, ale ten, kdo si vydobude výjimky a dotace na státních úřednících, kterých s každou úlevou a každým novým dotačním programem přibývá.
· Ve výsledku se snižuje konkurence, zhoršuje kvalita a my to platíme ve vysokých daních.
· Co s tím? Zrušit program i investiční pobídkyJak lze vrátit věcem přirozený řád? Je nutné zrušit Operační program Průmysl a podnikání a systém investičních pobídek.
· Trend je ale spíš opačný.
Dotace ničí trh. I ten s pivem Dotace ničí trh. I ten s pivem
11. července 2007, Lidové noviny
Petr Mach, výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku výkonný ředitel CEP
Co to je zač ten SabMiller, který vlastní Plzeňský Prazdroj a ovládá podstatnou část trhu s pivem? Je Plzeňský Prazdroj chutnější pod SabMillerem, než když ho dřív ovládal českoslovenkský stát? Kolik ostatních pivovarů dnes patří firmám s podobnými nečeskými názvy? Mají ti cizinci ambici dělat tu lepší pivo než tomu bylo za čs státu, nebo se vydali do neokolonizovaného Česka místní pivovary vyssát, pozavírat a dovážet sem pivo cizí, aby si místní fajnšmekři konečně pochutnali, tak jak se to děje s řadou jiných původních českých výrob a produktů?
Co s tím? Jak lze vrátit věcem přirozený řád? Zrušit Operační program i investiční pobídky, ptá se Petr Mach.
Jen aby nějakého blázna nenapadlo znovu to všechno znárodnit!
10 července, 2007
Nespravedlivé výsady jsou v pořádku
Dnes v Lidových novinách:
Češi si navzájem nedůvěřují, což nezní příliš povzbudivě
· Celých 84 procent lidí je podle nedávného průzkumu STEM přesvědčeno o tom, že současný režim poskytuje některým skupinám obyvatel nespravedlivé výsady, výhody či privilegia.
· Těch privilegií, která volají po bezodkladném zrušení, moc není.
· Ano, poslanci mají imunitu, některé nezdaněné příplatky a ministři smějí jezdit s majáčkem.
· Najít nějaké další výsady už nebude tak snadné.
· Tak třeba železničáři mají režijní jízdenky, ale to asi většina respondentů neměla na mysli.
· Zároveň je ovšem výsledek průzkumu tak předvídatelný, že si ho STEM snad mohl odpustit.
· Stačí obrátit se ke klasikům.
· „No vy! Inteligenti! Páni!“ odpovídá Sládek ve hře Václava Havla Audience na naši otázku, kdo že jsou ty privilegované skupiny. „Vy si to vždycky umíte zařídit, vy jste nahoře, i když jste dole, zatímco obyčejnej člověk se tady plahočí a má z toho prd.“
· Tradice i dlouhodobá datová řada STEM se shodují v tom, že takový je hluboce zakořeněný a vůči racionálnímu ovlivňování imunní názor většiny české populace.
Ti druzí
10.července 2007, Lidové noviny
Martin Weiss
Že současný režim poskytuje některým skupinám obyvatel nespravedlivé výsady? Ale to je snad v pořádku, neboť jak tuším, nacházíme se zrovna v kapitalistická společnosti, a taková s nerovnosti stojí a padá. Stejně jako její méně vyvinuté sestry otrokářství a feudalismus. Ve všech třech nacházíme menšinovou elitu či panstvo, a na druhé straně je plebs, neboli lůzu, a ta slouží elitě jako nástroj k uspokojování jejích potřeb. Řečeno jazykem lidí od počítačů, otrokářství upgradovalo na feudalismus a ten později zase na kapitalismus, neboť jak se postupně ukazovalo, otrok svobodnější, vzdělanější, lépe živený, uspokoje potřeby elity lépe (vytříská se z něj více prachů), než otrok, který jen láme skálu či orá voly půdu.
Nespravedlivé výhody jsou nesystémové a podezřelé až za socialismu, a hlavně budou až se konečně dotrmácíme k tomu komunismu, kde každý bude pracovat podle svých schopností a dostane se mu přesně podle jeho potřeb. Nebudou žádní Jedni a Ti druzí, a Tlustému se konečně podaří bez problémů zavést tu úplně rovnou daň.
Češi si navzájem nedůvěřují, což nezní příliš povzbudivě
· Celých 84 procent lidí je podle nedávného průzkumu STEM přesvědčeno o tom, že současný režim poskytuje některým skupinám obyvatel nespravedlivé výsady, výhody či privilegia.
· Těch privilegií, která volají po bezodkladném zrušení, moc není.
· Ano, poslanci mají imunitu, některé nezdaněné příplatky a ministři smějí jezdit s majáčkem.
· Najít nějaké další výsady už nebude tak snadné.
· Tak třeba železničáři mají režijní jízdenky, ale to asi většina respondentů neměla na mysli.
· Zároveň je ovšem výsledek průzkumu tak předvídatelný, že si ho STEM snad mohl odpustit.
· Stačí obrátit se ke klasikům.
· „No vy! Inteligenti! Páni!“ odpovídá Sládek ve hře Václava Havla Audience na naši otázku, kdo že jsou ty privilegované skupiny. „Vy si to vždycky umíte zařídit, vy jste nahoře, i když jste dole, zatímco obyčejnej člověk se tady plahočí a má z toho prd.“
· Tradice i dlouhodobá datová řada STEM se shodují v tom, že takový je hluboce zakořeněný a vůči racionálnímu ovlivňování imunní názor většiny české populace.
Ti druzí
10.července 2007, Lidové noviny
Martin Weiss
Že současný režim poskytuje některým skupinám obyvatel nespravedlivé výsady? Ale to je snad v pořádku, neboť jak tuším, nacházíme se zrovna v kapitalistická společnosti, a taková s nerovnosti stojí a padá. Stejně jako její méně vyvinuté sestry otrokářství a feudalismus. Ve všech třech nacházíme menšinovou elitu či panstvo, a na druhé straně je plebs, neboli lůzu, a ta slouží elitě jako nástroj k uspokojování jejích potřeb. Řečeno jazykem lidí od počítačů, otrokářství upgradovalo na feudalismus a ten později zase na kapitalismus, neboť jak se postupně ukazovalo, otrok svobodnější, vzdělanější, lépe živený, uspokoje potřeby elity lépe (vytříská se z něj více prachů), než otrok, který jen láme skálu či orá voly půdu.
Nespravedlivé výhody jsou nesystémové a podezřelé až za socialismu, a hlavně budou až se konečně dotrmácíme k tomu komunismu, kde každý bude pracovat podle svých schopností a dostane se mu přesně podle jeho potřeb. Nebudou žádní Jedni a Ti druzí, a Tlustému se konečně podaří bez problémů zavést tu úplně rovnou daň.
09 července, 2007
Radar ve stínu Mnichova
Dnes v Lidových novinách:
Před šedesáti lety Praha odmítla americkou nabídku hospodářské pomoci a cesta k únoru byla volná
· Praha se teď rozhoduje, zda přijmout americkou nabídku účasti na protiraketovém štítu, tedy systému, který by chránil před nenadálým útokem celý Západ.
· Přitom si zrovna připomíná 60.výročí odmítnutí jiné americké nabídky - Marshallova plánu.
· Právě tento krok z 9. a 10.července 1947 představoval zásadní politický zlom na cestě Prahy od Západu do sovětského područí.
· Samotný komunistický puč v únoru 1948 byl už pak spíše onou pověstnou třešničkou na dortu.
· Amerika dá peníze, nicméně chce, aby samotná ochota vzešla z Evropy.
· Tak zněla logika Washingtonu před šedesáti lety a tak zní i teď.
· Takže základní otázky se nabízejí samy: Co americké nabídky z let 1947 a 2007 spojuje?
· Společným jmenovatelem obou amerických iniciativ je bezpečnost.
· U Bushova protiraketového štítu to nepřekvapí, tam to samozřejmě jaksi čouhá jako sláma z bot - alespoň pro ty, kteří nepovažují odpor k protiraketové obraně za výraz pokroku vůči tmářství či nostalgickou vzpomínku na mládí strávené protesty u americké základny Greenham Common.
· Nasytit hladové a zabránit šíření komunismu, tak zní krédo Marshallova plánu v roce 1947.
· Jenže v roce 1947 nabídku přijímají jen některé evropské státy.
· K čemu tehdy vedlo československé odmítnutí?
· V realitě třeba k tomu, že zatímco my jsme se v roce 1952 třásli při monstrprocesech, Finové zírali na coca-colu vykládanou z amerických lodí zásobujících olympijské hry.
· A k čemu by vedlo odmítnutí americké nabídky teď?
· Nejspíše k přesvědčení Washingtonu, že toho, kdo ztratil pud sebezáchovy, nemá cenu ani sytit.
Radar v Marshallově stínu
9.července 2007, Lidové noviny
Zbyněk Petráček, novinář
Nemyslím, že česká vláda řeší problém zda přijmout americkou nabídku radarového systému, ale spíš problém jak zmasakrovat české nesouhlasné veřejné mínění k uspokojení amerického nátlaku. Tvrdý nátlak k přijetí systému je evidentně uplatňován vůči celé Evropské unii.
Obávám se dále, že cílem systému není obrana celého Západu před nenadálým útokem, ale (jak si myslí Rusové i Číňané) zacelení mezery v obklíčení Ruska americkými nukleárními základnami s přípravou prvního nukleárního úderu. Obdobný systém Američané připravují v Asii proti Číně.
Slogan "o nás bez nás" je plně na místě, viz prohlášení prezidenta Bushe při nedávné schůzce s Putinem, že USA trvají na umístění systému v Česku a Polsku. Pokud Bush má oporu v nějakém souhlasu od NÁS, není to souhlas občanů Česka, ale jeho pravicové vlády, která, jak hrozí, neztratila pud sebezáchovy při představě, že Američanům se vyplatí sytit ji a podobné coca-colou.
Problém přijetí či nepřijetí Marshallova plánu by byl bezpředmětný, kdyby Američané a Západní spojenci bývali pohnuli zadkem a nečekali nekonečně dlouho s druhou frontou, až jestli se Němci se Sověty navzájem nevybijí. Promarnili tak příležitost obsadit Evropu sami až třeba po Ural.
Je-li už řeč o Marshallově plánu, je dobře zmínit zároveň i Mnichov, kdy Francouzi a Britové ustoupili Hitlerovi pro domnělé zachování míru Evropě. Kdo ví, jak se jednou může jmenovat ev. dohoda o ustoupení Bushovi a obětování Česka v zájmu zdárného dovršení americké globální říše a získání domělé americké absolutní bezpečnosti. A hojnosti hamburgerů pro hrdiny tohoto tažení v neposlední řadě.
07 července, 2007
Nejlépe zjevně mlčet
Dnes v Lidových novinách:
Spory o systém protiraketové obrany jsou mocenskou hrou, na kterou čeští politici zjevně nestačí
· Pro veřejnost vše začalo loni v létě skoro nevinně vyhlížející zprávou - Američané chtějí u nás či v Polsku rozmístit komponenty své protiraketové obrany.
· Za největší problém se považovaly případné negativní dopady jednak technického rázu (vyzařování čehosi nezdravého z radaru), popřípadě historicko-sociální povahy (lidé neradi přijmou přítomnost příslušníků cizí armády).
· Po roce je z celé záležitosti mocenská přetahovanámezi Bushem a Putinem, v rámci níž nám Rusko hrozí i případným jaderným úderem.
· Mohou být reakce Ruska, alespoň zčásti, opodstatněné?
· Jde svým způsobem o jistý druh cti, problém s Ruskem však spočívá a bude spočívat v tom, že jde o dosti zvrácenou čest imperiální.
· Na výstavbu americké protiraketové obrany proto Rusko logicky zareaguje investicemi do svého vlastního jaderného arzenálu.
· Jako by šlo o houbařský flek
· Vláda od léta loňského roku v podstatě jen mlží či tvrdí, že vlastně o nic důležitého nejde.
Vysoká hra v nízkých Brdech
7.července 2007, Lidové noviny
Josef Mlejnek jr. politolog
Média vytvářejí dojem, jako by šlo o jakousi americko-ruskou hru, kde Rusko dělá potíže z nesmyslných prestižních důvodů. Ale nejde jenom o Rusko, ve hře je i Čína. I podle čínských expertů polsko-český obranný raketový systém není namířený proti Severní Koreji a Íránu, ale jednoznačně proti Rusku. Obdobný systém, jako druhé křídlo toho středoevropského, Washington plánuje i v Asii. Plánované americké raketové a radarové systémy v Japonsku a Australii umožní Američanům sledovat odpalování raket na čínské hlavní testovací základně v provincii Shanxi.
USA usilují o schopnost zničit dalekonosný nukleární arsenál Ruska a Ćíny prvním úderem a integrální součástí tohoto strategického systému ma být právě systém u nás a v Polsku. Zacelí se jím mezera v celkové US kapacitě spustit první zničující úder na ruská nukleární zařízení
Proto Rusko je znepokojeno US plány ve střední Evropě, Čína zase v Asii. Obě země evidentně mohou a budou koordinovat politiku v této záležitosti. Rovněž Čína je rozhodnuta akcelerovat vývoj vlastního raketového programu, pokud bude US asijský raketový obranný systém vytvořen. Vice se lze dočíst v analýze M K Bhadrakumara v Asia Times.
Na co mají podle J. Mlejnka čeští politici v mocenské hře nad protiraketovou obranou zjevně stačit? Obávám se, že jejich prvořadým úkolem je držet ústa a krok když mluví dospělí, a to zejména pokud jde o naši klientskou vládu.
Spory o systém protiraketové obrany jsou mocenskou hrou, na kterou čeští politici zjevně nestačí
· Pro veřejnost vše začalo loni v létě skoro nevinně vyhlížející zprávou - Američané chtějí u nás či v Polsku rozmístit komponenty své protiraketové obrany.
· Za největší problém se považovaly případné negativní dopady jednak technického rázu (vyzařování čehosi nezdravého z radaru), popřípadě historicko-sociální povahy (lidé neradi přijmou přítomnost příslušníků cizí armády).
· Po roce je z celé záležitosti mocenská přetahovanámezi Bushem a Putinem, v rámci níž nám Rusko hrozí i případným jaderným úderem.
· Mohou být reakce Ruska, alespoň zčásti, opodstatněné?
· Jde svým způsobem o jistý druh cti, problém s Ruskem však spočívá a bude spočívat v tom, že jde o dosti zvrácenou čest imperiální.
· Na výstavbu americké protiraketové obrany proto Rusko logicky zareaguje investicemi do svého vlastního jaderného arzenálu.
· Jako by šlo o houbařský flek
· Vláda od léta loňského roku v podstatě jen mlží či tvrdí, že vlastně o nic důležitého nejde.
Vysoká hra v nízkých Brdech
7.července 2007, Lidové noviny
Josef Mlejnek jr. politolog
Média vytvářejí dojem, jako by šlo o jakousi americko-ruskou hru, kde Rusko dělá potíže z nesmyslných prestižních důvodů. Ale nejde jenom o Rusko, ve hře je i Čína. I podle čínských expertů polsko-český obranný raketový systém není namířený proti Severní Koreji a Íránu, ale jednoznačně proti Rusku. Obdobný systém, jako druhé křídlo toho středoevropského, Washington plánuje i v Asii. Plánované americké raketové a radarové systémy v Japonsku a Australii umožní Američanům sledovat odpalování raket na čínské hlavní testovací základně v provincii Shanxi.
USA usilují o schopnost zničit dalekonosný nukleární arsenál Ruska a Ćíny prvním úderem a integrální součástí tohoto strategického systému ma být právě systém u nás a v Polsku. Zacelí se jím mezera v celkové US kapacitě spustit první zničující úder na ruská nukleární zařízení
Proto Rusko je znepokojeno US plány ve střední Evropě, Čína zase v Asii. Obě země evidentně mohou a budou koordinovat politiku v této záležitosti. Rovněž Čína je rozhodnuta akcelerovat vývoj vlastního raketového programu, pokud bude US asijský raketový obranný systém vytvořen. Vice se lze dočíst v analýze M K Bhadrakumara v Asia Times.
Na co mají podle J. Mlejnka čeští politici v mocenské hře nad protiraketovou obranou zjevně stačit? Obávám se, že jejich prvořadým úkolem je držet ústa a krok když mluví dospělí, a to zejména pokud jde o naši klientskou vládu.
06 července, 2007
Dýka na hrdle
Dnes v Lidových novinách:
Výpady Moskvy proti umístění protiraketového deštníku do Česka a Polska jsou ruskou hrou o vliv, která se Česka příliš netýká, řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg pro slovenské Hospodárske noviny.
· "Je to hra se Spojenými státy, od nichž Rusové chtějí získat uznání, že jsou rovnoprávnou supervelmocí a že budou, podobně jako před 20 lety, spolurozhodovat o osudu Evropy.
· Proto ruská strana s námi ani s Polskem příliš nedebatuje.
· Debatuje o tom jen se Spojenými státy," uvedl.
· Radar jako součást protiraketového štítu podle ministra v budoucnu zvýší bezpečnost Česka.
· "Za pár let, až některé země, o nichž se to předpokládá, získají zbraně hromadného ničení, bude pro naši bezpečnost lepší, abychom ten štít měli," řekl.
Moskva hraje o postavení velmoci
Praha, 6.července 2007
Lidovky.cz, ČTK
V této záležitosti je zajímavá analýza amerického autora Mike Whitneye v Global Research. Cituje Putina, že USA a Západ neustále dávají Rusku lekce z demokracie, ale ti co dávají lekce se sami poučit nechtějí. Spojené státy usilují o unipolární svět, kde by USA byly centrální autoritou, centrem moci a rozhodování, a to nemá s demokracií nic společného.
Rusko považuje rozmístění US raketového obranného systému za vyhlášení války proti Ruské federaci. Tento systém po rozmístění bude automaticky kooperovat s celkovou nukleární kapacitou Spojených států, bude její integrální částí. To poruší současnou konfiguraci mezinárodní bezpečnosti.
Bushova raketová obrana není defenzivní, ale ofenzivní. Tento plán umístí americké vojenské základny (nukleární infrastrukturu a sofistikovaný radarový systém) přímo na práh Ruska a poskytne USA jasnou výhodu možnosti prvního úderu. Washington tak bude mít možnost Rusko vydírat v záležitostech kritické mezinárodní důležitosti. Putin pochopitelně musí dbát o odstranění této dýky držené na hrdle Moskvy.
Domnívám se, že vyjádření ministra zahtraničí o ruských motivech odporu k výstavbě radaru a o zvýšení bezpečnosti Česka je možno považovat za záměrné klamání občanů české republiky, a celkový postoj současné vlády, odporující přání většiny obyvatel v této záležitosti, za nepřátelský vůči této zemi.
Výpady Moskvy proti umístění protiraketového deštníku do Česka a Polska jsou ruskou hrou o vliv, která se Česka příliš netýká, řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg pro slovenské Hospodárske noviny.
· "Je to hra se Spojenými státy, od nichž Rusové chtějí získat uznání, že jsou rovnoprávnou supervelmocí a že budou, podobně jako před 20 lety, spolurozhodovat o osudu Evropy.
· Proto ruská strana s námi ani s Polskem příliš nedebatuje.
· Debatuje o tom jen se Spojenými státy," uvedl.
· Radar jako součást protiraketového štítu podle ministra v budoucnu zvýší bezpečnost Česka.
· "Za pár let, až některé země, o nichž se to předpokládá, získají zbraně hromadného ničení, bude pro naši bezpečnost lepší, abychom ten štít měli," řekl.
Moskva hraje o postavení velmoci
Praha, 6.července 2007
Lidovky.cz, ČTK
V této záležitosti je zajímavá analýza amerického autora Mike Whitneye v Global Research. Cituje Putina, že USA a Západ neustále dávají Rusku lekce z demokracie, ale ti co dávají lekce se sami poučit nechtějí. Spojené státy usilují o unipolární svět, kde by USA byly centrální autoritou, centrem moci a rozhodování, a to nemá s demokracií nic společného.
Rusko považuje rozmístění US raketového obranného systému za vyhlášení války proti Ruské federaci. Tento systém po rozmístění bude automaticky kooperovat s celkovou nukleární kapacitou Spojených států, bude její integrální částí. To poruší současnou konfiguraci mezinárodní bezpečnosti.
Bushova raketová obrana není defenzivní, ale ofenzivní. Tento plán umístí americké vojenské základny (nukleární infrastrukturu a sofistikovaný radarový systém) přímo na práh Ruska a poskytne USA jasnou výhodu možnosti prvního úderu. Washington tak bude mít možnost Rusko vydírat v záležitostech kritické mezinárodní důležitosti. Putin pochopitelně musí dbát o odstranění této dýky držené na hrdle Moskvy.
Domnívám se, že vyjádření ministra zahtraničí o ruských motivech odporu k výstavbě radaru a o zvýšení bezpečnosti Česka je možno považovat za záměrné klamání občanů české republiky, a celkový postoj současné vlády, odporující přání většiny obyvatel v této záležitosti, za nepřátelský vůči této zemi.
04 července, 2007
Jak zastavit sovětské osvoboditele
Dnes v Lidových novinách:
Po celé pozdní jaro a léto až do začátku podzimu roku pětačtyřicátého bylo slunečné a krásné počasí.
· Tenkrát jakoby i počasí ukázalo s příchodem svobody a koncem války svou přívětivou tvář.
· Od příchodu americké armády žilo šumavské městečko Vacov pod vlivem vzrušujících událostí posledních dnů.
· V ten horký červnový den se konala velká národní slavnost u příležitosti vítězného zakončení války a porážky fašismu.
· Vzhledem k horkému počasí měli američtí vojáci na hlavách jen lehké plastové přilby a bylo nutné ocenit i jejich kázeň, když, byť v pohovu a s puškami u nohou, museli vyslechnout všechny ty projevy, aniž rozuměli jedinému slovu.
· A zaplaťpánbůh, že nerozuměli slovům hlavně jednoho komunistického řečníka.
· Jeho projev byl totiž neuvěřitelnou směsicí primitivismu, ignorance i arogance zároveň.
· A okázalé nechuti pominout základní fakta.
· Komunistický řečník totiž přítomnost Američanů okázale ignoroval.
· Donekonečna omílal slavný Souvětský svaz (ano, souvětský, ani vyslovit to správně neuměl) a slavnou souvětskou armádu, která prý osvobodila celé Československo.
· A přímo před jeho očima stála jednotka americké armády, která už zde byla víc jak měsíc a která osvobodila velkou část Čech včetně našeho městečka.
· Lidé jeho ražení měli už tehdy hroší kůži.
· Chtělo se mi tehdy vášnivě vykřiknout: Vždyť to tak není, nás přece osvobodili Američané, i oni bojovali, podívejte se, jsou tady, vidíme je, můžeme si na ně sáhnout!
· Mně bylo tehdy deset let, ale už tenkrát jsem pojal neblahé tušení, kdo si napříště bude osobovat právo určovat, kdo nás osvobodil.
Neblahé tušení
Lidové noviny, 3.července 2007
Jiří Kolář, Sušice
Jak Sověti pomalu postupovali od Stalingradu, a druhá fronta v Evropě stále nebyla na obzoru, naši rodičové prý si říkali, že Západní mocnosti chtějí nechat Němce a Rusy vzájemně se zničit a společně vykrvácet. Když ale bylo zřejmé, že Rusové Němce jednoznačně převálcují, Západ si konečně s druhou frontou pospíšil, aby zachránil co se dá, a aby to nebyli Rusové, kdo osvobodí i celou západní Evropu. Tedy včetně šumavského městečka Vacova.
Zdá se, že na druhé straně světa to bylo podobné, viz článek o pádu japonského ministra obrany Fumio Kjuma na jiném místě dnešních LN. Ten nešťastník se vyjádřil, že chápe bomby na Hirošimu a Nagasaki, protože urychlily Japonskou kapitulaci, "a tudíž zabránily tomu, aby Sovětský svaz vyhlásil Japonsku válku". Snad tím myslel, že Sověti se tím pádem nedostali k tomu, aby osvobodili i Japonsko, a to se těch pár set tisíc sežehnutých japonských civilistů bohatě vyplatilo.
Včera musel chudák odstoupit.
Po celé pozdní jaro a léto až do začátku podzimu roku pětačtyřicátého bylo slunečné a krásné počasí.
· Tenkrát jakoby i počasí ukázalo s příchodem svobody a koncem války svou přívětivou tvář.
· Od příchodu americké armády žilo šumavské městečko Vacov pod vlivem vzrušujících událostí posledních dnů.
· V ten horký červnový den se konala velká národní slavnost u příležitosti vítězného zakončení války a porážky fašismu.
· Vzhledem k horkému počasí měli američtí vojáci na hlavách jen lehké plastové přilby a bylo nutné ocenit i jejich kázeň, když, byť v pohovu a s puškami u nohou, museli vyslechnout všechny ty projevy, aniž rozuměli jedinému slovu.
· A zaplaťpánbůh, že nerozuměli slovům hlavně jednoho komunistického řečníka.
· Jeho projev byl totiž neuvěřitelnou směsicí primitivismu, ignorance i arogance zároveň.
· A okázalé nechuti pominout základní fakta.
· Komunistický řečník totiž přítomnost Američanů okázale ignoroval.
· Donekonečna omílal slavný Souvětský svaz (ano, souvětský, ani vyslovit to správně neuměl) a slavnou souvětskou armádu, která prý osvobodila celé Československo.
· A přímo před jeho očima stála jednotka americké armády, která už zde byla víc jak měsíc a která osvobodila velkou část Čech včetně našeho městečka.
· Lidé jeho ražení měli už tehdy hroší kůži.
· Chtělo se mi tehdy vášnivě vykřiknout: Vždyť to tak není, nás přece osvobodili Američané, i oni bojovali, podívejte se, jsou tady, vidíme je, můžeme si na ně sáhnout!
· Mně bylo tehdy deset let, ale už tenkrát jsem pojal neblahé tušení, kdo si napříště bude osobovat právo určovat, kdo nás osvobodil.
Neblahé tušení
Lidové noviny, 3.července 2007
Jiří Kolář, Sušice
Jak Sověti pomalu postupovali od Stalingradu, a druhá fronta v Evropě stále nebyla na obzoru, naši rodičové prý si říkali, že Západní mocnosti chtějí nechat Němce a Rusy vzájemně se zničit a společně vykrvácet. Když ale bylo zřejmé, že Rusové Němce jednoznačně převálcují, Západ si konečně s druhou frontou pospíšil, aby zachránil co se dá, a aby to nebyli Rusové, kdo osvobodí i celou západní Evropu. Tedy včetně šumavského městečka Vacova.
Zdá se, že na druhé straně světa to bylo podobné, viz článek o pádu japonského ministra obrany Fumio Kjuma na jiném místě dnešních LN. Ten nešťastník se vyjádřil, že chápe bomby na Hirošimu a Nagasaki, protože urychlily Japonskou kapitulaci, "a tudíž zabránily tomu, aby Sovětský svaz vyhlásil Japonsku válku". Snad tím myslel, že Sověti se tím pádem nedostali k tomu, aby osvobodili i Japonsko, a to se těch pár set tisíc sežehnutých japonských civilistů bohatě vyplatilo.
Včera musel chudák odstoupit.
Kdybych já byl ministrem…
Dnes v Lidových novinách:
TOKIO/PRAHA Od svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki už uplynulo téměř 62 let, pro Japonce ale zůstává tato tragická kapitola jejich dějin živá.
· Japonský ministr obrany Fumio Kjuma se pokusil o něco neobvyklého - zhodnotit událost s odstupem.
· „Nedalo se s tím nic dělat,“ prohlásil v sobotu a dodal, že bomby sice způsobily obrovské lidské utrpení, zároveň ale urychlily japonskou kapitulaci.
· „A tudíž zabránily tomu, aby Sovětský svaz vyhlásil Japonsku válku,“ řekl ještě ministr.
· Následovala lavina kritiky, která se sesypala jak na jeho hlavu, tak na premiéra Šinzó Abeho.
· Ministr se omlouval, vzdorovat volání po demisi ale vydržel jen tři dny - včera odstoupil.
· Pro premiéra Abeho to byl další z nepříjemných skandálů před blížícími se volbami do horní komory parlamentu, které se konají již za necelý měsíc.
· Místo odstoupivšího ministra proto rychle vybral náhradu: Juriko Koikéovou.
· Poprvé tak bude resort obrany v Japonsku řídit žena.
Smířlivá slova o Hirošimě stála ministra křeslo
4.července 2007, Lidové noviny
PETR PEŠEK
Je to věčná škoda, že Japonci přiměli svého ministra obrany odstoupit. Myslím, že takoví jako Fumio Kjuma jsou ideálními ministry v demokratických vládách zemí dozorovaných Spojenými státy. Takový člen vlády rád porozumí tomu, že zmasakrování kolem sta tisíc žen, dětí, důchodců a tak, je na místě, když to uspíší kapitulaci nepřítele, čímž se dosáhne úspory na amerických vojácích, benzinu, bagáži apod. Promyšlené zopakování té hrůzy pro dalších nějakých sto tisíc civilistů za pár dní bylo taky logické, když pak už sověti neměli komu vyhlásit válku a taky ji vyhrát.
Kdybych já byl jmenován ministryní obrany, jsem taky připraven porozumět tomu, že třeba Teherán, hlavní město říše Zla (která by zřejmě ráda taky jaderné zbraně za účelem dosahování úspor), by byl sežehnut a srovnán se zemí, neboť by to ušetřilo nemalé náklady na stavbu raketové střelnice v ČeskoPolsku.
Když se tím ministrem nestanu, budu si dál myslet, že ta střelnice má mít na starosti urgentnější věci než je Írán. Zvlášť kdyby se stavělo i po jeho zplanýrování.
TOKIO/PRAHA Od svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki už uplynulo téměř 62 let, pro Japonce ale zůstává tato tragická kapitola jejich dějin živá.
· Japonský ministr obrany Fumio Kjuma se pokusil o něco neobvyklého - zhodnotit událost s odstupem.
· „Nedalo se s tím nic dělat,“ prohlásil v sobotu a dodal, že bomby sice způsobily obrovské lidské utrpení, zároveň ale urychlily japonskou kapitulaci.
· „A tudíž zabránily tomu, aby Sovětský svaz vyhlásil Japonsku válku,“ řekl ještě ministr.
· Následovala lavina kritiky, která se sesypala jak na jeho hlavu, tak na premiéra Šinzó Abeho.
· Ministr se omlouval, vzdorovat volání po demisi ale vydržel jen tři dny - včera odstoupil.
· Pro premiéra Abeho to byl další z nepříjemných skandálů před blížícími se volbami do horní komory parlamentu, které se konají již za necelý měsíc.
· Místo odstoupivšího ministra proto rychle vybral náhradu: Juriko Koikéovou.
· Poprvé tak bude resort obrany v Japonsku řídit žena.
Smířlivá slova o Hirošimě stála ministra křeslo
4.července 2007, Lidové noviny
PETR PEŠEK
Je to věčná škoda, že Japonci přiměli svého ministra obrany odstoupit. Myslím, že takoví jako Fumio Kjuma jsou ideálními ministry v demokratických vládách zemí dozorovaných Spojenými státy. Takový člen vlády rád porozumí tomu, že zmasakrování kolem sta tisíc žen, dětí, důchodců a tak, je na místě, když to uspíší kapitulaci nepřítele, čímž se dosáhne úspory na amerických vojácích, benzinu, bagáži apod. Promyšlené zopakování té hrůzy pro dalších nějakých sto tisíc civilistů za pár dní bylo taky logické, když pak už sověti neměli komu vyhlásit válku a taky ji vyhrát.
Kdybych já byl jmenován ministryní obrany, jsem taky připraven porozumět tomu, že třeba Teherán, hlavní město říše Zla (která by zřejmě ráda taky jaderné zbraně za účelem dosahování úspor), by byl sežehnut a srovnán se zemí, neboť by to ušetřilo nemalé náklady na stavbu raketové střelnice v ČeskoPolsku.
Když se tím ministrem nestanu, budu si dál myslet, že ta střelnice má mít na starosti urgentnější věci než je Írán. Zvlášť kdyby se stavělo i po jeho zplanýrování.
03 července, 2007
Kdo jsou (ne)přátelé lidu?
Dnes v Lidových novinách:
SUMMIT BUSH–PUTIN: „Česko potřebuje být součástí systému,“ řekl prezident USA
· KENNEBUNKPORT/PRAHA Jednotlivé části amerického protiraketového systému by měly být umístěny ve střední Evropě.
· A to navzdory tomu, že se to Rusku nebude líbit.
· Takové je poselství amerického prezidenta George W. Bushe po včerejší neformální schůzce s vůdcem Kremlu Vladimirem Putinem.
· „Myslím si, že Česká republika a Polsko potřebují být integrální součástí systému,“ prohlásil Bush na společné tiskové konferenci se svým ruským protějškem.
Bush trvá na radaru
3. července 2007, Lidové noviny
TOMÁŠ JENÍK
Titulek na přední straně dnešních tištěných LN zní trochu jinak: Trvám na radaru, řekl Bush Putinovi. Následuje text pod fotografií obou prezidentů v košilích na břehu moře: Nedohodli se. Prezident USA George Bush trvá na umístění protiraketové obrany v Česku a Polsku. "Tyto země musejí být součástí systému," prohlásil Bush po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kterého pozval do svého soukromého sídla.
Jasná zpráva: Prezident Bush trvá na radaru v Česku, obě země musejí ...
Možná se vynoří nepřípadné otázky co na to suverenní česká vláda a koaliční předsedové Topolánek, Čunek a Bursík? Ptal se vás někdo doopravdy na názor? Nebo jste to stačili odkývnout ještě než vůbec případný dotaz zazněl? Poslali jste zvací dopis? Tlumočili jste souhlasné neochvějné přání většiny obyvatelstva?
Neměli bychom naší vládě křivdit předčasně. Možná to zase udělali nějací Pragováci.
SUMMIT BUSH–PUTIN: „Česko potřebuje být součástí systému,“ řekl prezident USA
· KENNEBUNKPORT/PRAHA Jednotlivé části amerického protiraketového systému by měly být umístěny ve střední Evropě.
· A to navzdory tomu, že se to Rusku nebude líbit.
· Takové je poselství amerického prezidenta George W. Bushe po včerejší neformální schůzce s vůdcem Kremlu Vladimirem Putinem.
· „Myslím si, že Česká republika a Polsko potřebují být integrální součástí systému,“ prohlásil Bush na společné tiskové konferenci se svým ruským protějškem.
Bush trvá na radaru
3. července 2007, Lidové noviny
TOMÁŠ JENÍK
Titulek na přední straně dnešních tištěných LN zní trochu jinak: Trvám na radaru, řekl Bush Putinovi. Následuje text pod fotografií obou prezidentů v košilích na břehu moře: Nedohodli se. Prezident USA George Bush trvá na umístění protiraketové obrany v Česku a Polsku. "Tyto země musejí být součástí systému," prohlásil Bush po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kterého pozval do svého soukromého sídla.
Jasná zpráva: Prezident Bush trvá na radaru v Česku, obě země musejí ...
Možná se vynoří nepřípadné otázky co na to suverenní česká vláda a koaliční předsedové Topolánek, Čunek a Bursík? Ptal se vás někdo doopravdy na názor? Nebo jste to stačili odkývnout ještě než vůbec případný dotaz zazněl? Poslali jste zvací dopis? Tlumočili jste souhlasné neochvějné přání většiny obyvatelstva?
Neměli bychom naší vládě křivdit předčasně. Možná to zase udělali nějací Pragováci.
02 července, 2007
Kóna o terorismu
Dnes v iDNES.cz:
MF DNES tento týden přinesla opravdu alarmující zprávu: Jedna čtvrtina mladých amerických muslimů považuje sebevražedné útoky za jistých okolností za ospravedlnitelné.
· Třicet dvě procenta dotázaných muslimů neodmítá názory prezentované předáky Al Kajdy.
· S jistým pobavením musím zmínit, že v článku byla tato tristní skutečnost prezentována opačně - to jest psalo se, že "68 procent dotázaných názory odmítá".
· A oni mladí muslimové, co vlastně vnitřně chápou sebevražedné útočníky, se s největší pravděpodobností všichni v Americe dokonce narodili.
· Je tedy nejspíše načase konstatovat, že nám myšlenka multikulturalismu selhala, že se snad můžeme přidržovat myšlenek na společnost multietnickou, ale tu kultůru holt budeme skutečně asi muset mít jen jednu.
Multikulturalismus v troubě
iDNES.cz, 30. června 2007
Jiří X. Doležal, reportér Reflexu
Prosím pěkně, nejsou k mání také čísla, kolik amerických či britských mladých nemuslimů považuje ještě dnes kolonialismus za všech okolností za ospravedlnitelný a teroristické vojenské přepady včetně okupace zemí ( muslimských zvláště) bohatých na suroviny (na ropu především) za samozřejmé? Děkuji. Budeme zítra psát kónu o terorismu a rád bych paní učitelku mile překvapil.
MF DNES tento týden přinesla opravdu alarmující zprávu: Jedna čtvrtina mladých amerických muslimů považuje sebevražedné útoky za jistých okolností za ospravedlnitelné.
· Třicet dvě procenta dotázaných muslimů neodmítá názory prezentované předáky Al Kajdy.
· S jistým pobavením musím zmínit, že v článku byla tato tristní skutečnost prezentována opačně - to jest psalo se, že "68 procent dotázaných názory odmítá".
· A oni mladí muslimové, co vlastně vnitřně chápou sebevražedné útočníky, se s největší pravděpodobností všichni v Americe dokonce narodili.
· Je tedy nejspíše načase konstatovat, že nám myšlenka multikulturalismu selhala, že se snad můžeme přidržovat myšlenek na společnost multietnickou, ale tu kultůru holt budeme skutečně asi muset mít jen jednu.
Multikulturalismus v troubě
iDNES.cz, 30. června 2007
Jiří X. Doležal, reportér Reflexu
Prosím pěkně, nejsou k mání také čísla, kolik amerických či britských mladých nemuslimů považuje ještě dnes kolonialismus za všech okolností za ospravedlnitelný a teroristické vojenské přepady včetně okupace zemí ( muslimských zvláště) bohatých na suroviny (na ropu především) za samozřejmé? Děkuji. Budeme zítra psát kónu o terorismu a rád bych paní učitelku mile překvapil.
Každé impérium musí na něco zajít
Dnes v Lidových novinách:
Britská policie zneškodnila bombu nastraženou v centru Londýna.
· Události v Londýně a Glasgowě byly v jistém smyslu nevyhnutelné. V tom smyslu, že se zkouška nového ministerského předsedy Británie dala očekávat.
· Al Kajda už nese mnohé rysy globální mocnosti.
· Má své zájmy a své cíle, své definované prostředky působení, a kdyby nevyzkoušela ohebnost páteře nového britského premiéra, její stoupenci i protivníci by to pokládali za slabost.
· Strůjci útoku jistě nečekali, že Gordon Brown páteř ohne.
· Zachoval se tak, jak si počínali jeho předchůdci, když byli vystaveni hrozbám v moderních dějinách zosobněných postavami Napoleona, Hitlera a Stalina.
· Dal najevo vůli nevzdat se, nenechat se zastrašit a nedovolit „nikomu, aby ničil britský způsob života“.
· Bylo to prohlášení současně přesné i nepřesné.
· Teroristům skutečně jde o zničení britského způsobu života, ovšem zároveň jim jde o zničení způsobu života celé naší euroatlantické civilizace.
· V konkrétních britských podmínkách se projevila globální hrozba, zaměřená stejně proti způsobu života Britů jako Čechů.
· Velká zkouška teď čeká Brity, a hlavně jejich mluvčí, tedy politiky, novináře, duchovní a další veřejně působící osoby.
· Ohavný útok proti letišti plnému lidí by jim měl připomenout, jací lidé povládnou v Iráku, když Západ nechá na holičkách tamní svobodně zvolenou vládu.
· Měl by jim připomenout, že v Bagdádu se bojuje za Londýn.
· A my bychom si měli připomenout, že Londýn je od nás jen hodinu letu.
Velká zkouška
PRAHA 2.července 2007
Ondřej Neff
O.Neff má péči o spokojenost a pohodlí Britů...
Co to vlastně znamená "nedovolit nikomu aby ničil britský způsob života"? Možná to znamená nerušit - jak to jen slušně říci - britský či eurozápadní životní styl odvěkých otrokářů, koloniálních zabijáků a lupičů, kteří si zvykli na přepych na úkor zterorizované valné většiny zbytku světa. A teď, jako by impérium začaly dohánět dějiny, přichází děs ze silně nakažlivé "(anti?)teroristické chřipky", kterou lze jen stěží vymýtit pomocí nekonečných zásob sofistikovaných zbraní hromadného ničení.
A tak O.Neff se začíná cítit nesvůj za nás za všechny, co přimknuti k impériu těšíme se z drobtů ze stolu kolonizátorů, že jsme od Londýna pouhopouhou hodinu letu.
Britská policie zneškodnila bombu nastraženou v centru Londýna.
· Události v Londýně a Glasgowě byly v jistém smyslu nevyhnutelné. V tom smyslu, že se zkouška nového ministerského předsedy Británie dala očekávat.
· Al Kajda už nese mnohé rysy globální mocnosti.
· Má své zájmy a své cíle, své definované prostředky působení, a kdyby nevyzkoušela ohebnost páteře nového britského premiéra, její stoupenci i protivníci by to pokládali za slabost.
· Strůjci útoku jistě nečekali, že Gordon Brown páteř ohne.
· Zachoval se tak, jak si počínali jeho předchůdci, když byli vystaveni hrozbám v moderních dějinách zosobněných postavami Napoleona, Hitlera a Stalina.
· Dal najevo vůli nevzdat se, nenechat se zastrašit a nedovolit „nikomu, aby ničil britský způsob života“.
· Bylo to prohlášení současně přesné i nepřesné.
· Teroristům skutečně jde o zničení britského způsobu života, ovšem zároveň jim jde o zničení způsobu života celé naší euroatlantické civilizace.
· V konkrétních britských podmínkách se projevila globální hrozba, zaměřená stejně proti způsobu života Britů jako Čechů.
· Velká zkouška teď čeká Brity, a hlavně jejich mluvčí, tedy politiky, novináře, duchovní a další veřejně působící osoby.
· Ohavný útok proti letišti plnému lidí by jim měl připomenout, jací lidé povládnou v Iráku, když Západ nechá na holičkách tamní svobodně zvolenou vládu.
· Měl by jim připomenout, že v Bagdádu se bojuje za Londýn.
· A my bychom si měli připomenout, že Londýn je od nás jen hodinu letu.
Velká zkouška
PRAHA 2.července 2007
Ondřej Neff
O.Neff má péči o spokojenost a pohodlí Britů...
Co to vlastně znamená "nedovolit nikomu aby ničil britský způsob života"? Možná to znamená nerušit - jak to jen slušně říci - britský či eurozápadní životní styl odvěkých otrokářů, koloniálních zabijáků a lupičů, kteří si zvykli na přepych na úkor zterorizované valné většiny zbytku světa. A teď, jako by impérium začaly dohánět dějiny, přichází děs ze silně nakažlivé "(anti?)teroristické chřipky", kterou lze jen stěží vymýtit pomocí nekonečných zásob sofistikovaných zbraní hromadného ničení.
A tak O.Neff se začíná cítit nesvůj za nás za všechny, co přimknuti k impériu těšíme se z drobtů ze stolu kolonizátorů, že jsme od Londýna pouhopouhou hodinu letu.
V Kennebunkportu o nich bez nich
Dnes v Lidových novinách:
Ruský prezident Vladimir Putin stráví dva dny v rodinném sídle rodiny Bushových v Kennebunkportu.
· Podle pozorovatelů jsou nyní americko-ruské vztahy nejhorší od konce studené války.
· Uvolněná atmosféra starobylého rodinného sídla by mohla pomoci zmírnit napětí, které panuje v americkoruských vztazích.
Touto úvahou byl zřejmě inspirován šéf Bílého domu George W. Bush.
· Svého ruského kolegu Vladimira Putina totiž včera přivítal v letní usedlosti rodiny Bushových ve státě Maine ke dvoudenním neformálním jednáním.
· Agentura Reuters označuje současné vztahy mezi oběma velmocemi jako vůbec nejhorší od konce studené války.
· kontroverzní témata proto oba politici při rozhovorech nemají nouzi.
· Pravděpodobně největší problém představují americké plány na vybudování části protiraketové obrany ve střední Evropě.
· Washington argumentuje tím, že se jedná pouze o obranné opatření.
· Díky rozmístění základen v Polsku a České republice mají být Američané schopni zabránit případným útokům ze států, jako jsou Írán nebo Severní Korea.
· Rusko však americké základny považuje za ohrožení vlastní bezpečnosti.
· Putin nedávno prohlásil, že pokud Spojené státy svůj záměr nepřehodnotí, namíří Rusko své vlastní rakety na evropské cíle.
· Dalším bodem, ve kterém dosud Bush s Putinem nenašli shodu, je Kosovo.
Putin na návštěvě u Bushů
Lidové Noviny, 2.července 2007
Bush pozval Putina k jednání o raketové základně v ČeskoPolsku. Co mi to jenom připomíná? Přece to O nás bez nás! To už tady bylo tuším v 1938. Tehdy šlo napřed o Sudety, pak následoval Protektorát. Dnes jde nejdřív o Brdy, a dále? Dále snad už nic. Dnes už k faktické okupaci snad ani není třeba obsazovat celou zemi armádou, zvlášť když tam nejsou významné zdroje ropy. Myslím, že stačí mít v dané lokalitě u vesla správnou vládu, něco jako je ta dnešní, síť supermarketů a silnou pátou kolonu, jakou např. tehdy byli ti Henleinovci. Co to ty Henleinovce tak připomíná? Ano, přece ta dnešní pravice. Henleinovci ze všech sil pomáhali odtrhnout Sudety, dnes se česká pravice bije za postoupení těch Brd taky proti vůli většiny národa. Dál se uvidí.
Jen jestli Putin je dnes totéž co tenkrát Chamberlein či Daladier. Je naděje, že není.
Ruský prezident Vladimir Putin stráví dva dny v rodinném sídle rodiny Bushových v Kennebunkportu.
· Podle pozorovatelů jsou nyní americko-ruské vztahy nejhorší od konce studené války.
· Uvolněná atmosféra starobylého rodinného sídla by mohla pomoci zmírnit napětí, které panuje v americkoruských vztazích.
Touto úvahou byl zřejmě inspirován šéf Bílého domu George W. Bush.
· Svého ruského kolegu Vladimira Putina totiž včera přivítal v letní usedlosti rodiny Bushových ve státě Maine ke dvoudenním neformálním jednáním.
· Agentura Reuters označuje současné vztahy mezi oběma velmocemi jako vůbec nejhorší od konce studené války.
· kontroverzní témata proto oba politici při rozhovorech nemají nouzi.
· Pravděpodobně největší problém představují americké plány na vybudování části protiraketové obrany ve střední Evropě.
· Washington argumentuje tím, že se jedná pouze o obranné opatření.
· Díky rozmístění základen v Polsku a České republice mají být Američané schopni zabránit případným útokům ze států, jako jsou Írán nebo Severní Korea.
· Rusko však americké základny považuje za ohrožení vlastní bezpečnosti.
· Putin nedávno prohlásil, že pokud Spojené státy svůj záměr nepřehodnotí, namíří Rusko své vlastní rakety na evropské cíle.
· Dalším bodem, ve kterém dosud Bush s Putinem nenašli shodu, je Kosovo.
Putin na návštěvě u Bushů
Lidové Noviny, 2.července 2007
Bush pozval Putina k jednání o raketové základně v ČeskoPolsku. Co mi to jenom připomíná? Přece to O nás bez nás! To už tady bylo tuším v 1938. Tehdy šlo napřed o Sudety, pak následoval Protektorát. Dnes jde nejdřív o Brdy, a dále? Dále snad už nic. Dnes už k faktické okupaci snad ani není třeba obsazovat celou zemi armádou, zvlášť když tam nejsou významné zdroje ropy. Myslím, že stačí mít v dané lokalitě u vesla správnou vládu, něco jako je ta dnešní, síť supermarketů a silnou pátou kolonu, jakou např. tehdy byli ti Henleinovci. Co to ty Henleinovce tak připomíná? Ano, přece ta dnešní pravice. Henleinovci ze všech sil pomáhali odtrhnout Sudety, dnes se česká pravice bije za postoupení těch Brd taky proti vůli většiny národa. Dál se uvidí.
Jen jestli Putin je dnes totéž co tenkrát Chamberlein či Daladier. Je naděje, že není.
01 července, 2007
Malá amatérská teroristická akce
Dnes v Lidových novinách:
Britská policie zneškodnila bombu nastraženou v centru Londýna.
· Na první mercedes napěchovaný benzinem, hřebíky a plynovými láhvemi se přišlo naprostou náhodou.
· Přestože v Londýně platí od loňského srpna druhý nejvyšší stupeň pohotovosti před teroristickým útokem.
· A přestože britská policie a kontrarozvědka neustále sleduje zhruba 1600 známých radikálních islamistů.
· „Tohle je pro ně asi velký šok...
· Znamená to, že tu jsou lidé, o kterých vůbec nevěděli a kteří nejsou odnikud,“ řekl agentuře Reuters analytik Peter Neumann z King’s College ještě předtím, než policie potvrdila nález výbušniny v druhém mercedesu.
· K atentátům se zatím nikdo nepřihlásil.
· Většina analytiků však pochybuje, že by šlo o skupinu napojenou na teroristickou síť Al Kajda.
· Podle očitých svědků totiž na sebe řidič prvního mercedesu chaotickou jízdou poutal pozornost.
· Řidič totiž možná dostal strach.
· To samo o sobě neodpovídá „puncu“ Al Kajdy, jejíž operativci bývají dokonale disciplinovaní a útočí najednou nebo ve vlnách.
´Na Al Kajdu to působí příliš amatérsky´
Lidové noviny, 30.června 2007
Tomáš Jeník
Je sobota ráno. Jedu do města pro hřebíky, rozpadá se nám plot. Cestou se zastavuji u pumpy pro Lidovky a pěchuji si nádrž i kanystr benzinem. Jo, a nesmím zapomenout vyměnit plynovou bombu na vaření, ta stará už manželce skomírá. A taky si musím koupit žiletky, prý už vypadám jako islámský terorista.
Cestou mně zastavuje policie. Musím jim připadat poděkud zmatený, neb jsem dostal strach, že jsem překročil povolenou rychlost v obci. Ale nic zlého se neděje, policajti mně zasalutovali, a tak jsem zase doma a v klidu otvírám noviny…
Teď se mi podlomily kolena. Mám já ale kliku, že zrovna nebydlíme v Londýně! Ta moje malá nákupní akce by na Al Kajdu opravdu vypadala dost amatérsky. Ovšem na vystrašení národa pro případ urgentní potřeby omezit nějaké demokratické svobody by možná vystačit mohla.
Britská policie zneškodnila bombu nastraženou v centru Londýna.
· Na první mercedes napěchovaný benzinem, hřebíky a plynovými láhvemi se přišlo naprostou náhodou.
· Přestože v Londýně platí od loňského srpna druhý nejvyšší stupeň pohotovosti před teroristickým útokem.
· A přestože britská policie a kontrarozvědka neustále sleduje zhruba 1600 známých radikálních islamistů.
· „Tohle je pro ně asi velký šok...
· Znamená to, že tu jsou lidé, o kterých vůbec nevěděli a kteří nejsou odnikud,“ řekl agentuře Reuters analytik Peter Neumann z King’s College ještě předtím, než policie potvrdila nález výbušniny v druhém mercedesu.
· K atentátům se zatím nikdo nepřihlásil.
· Většina analytiků však pochybuje, že by šlo o skupinu napojenou na teroristickou síť Al Kajda.
· Podle očitých svědků totiž na sebe řidič prvního mercedesu chaotickou jízdou poutal pozornost.
· Řidič totiž možná dostal strach.
· To samo o sobě neodpovídá „puncu“ Al Kajdy, jejíž operativci bývají dokonale disciplinovaní a útočí najednou nebo ve vlnách.
´Na Al Kajdu to působí příliš amatérsky´
Lidové noviny, 30.června 2007
Tomáš Jeník
Je sobota ráno. Jedu do města pro hřebíky, rozpadá se nám plot. Cestou se zastavuji u pumpy pro Lidovky a pěchuji si nádrž i kanystr benzinem. Jo, a nesmím zapomenout vyměnit plynovou bombu na vaření, ta stará už manželce skomírá. A taky si musím koupit žiletky, prý už vypadám jako islámský terorista.
Cestou mně zastavuje policie. Musím jim připadat poděkud zmatený, neb jsem dostal strach, že jsem překročil povolenou rychlost v obci. Ale nic zlého se neděje, policajti mně zasalutovali, a tak jsem zase doma a v klidu otvírám noviny…
Teď se mi podlomily kolena. Mám já ale kliku, že zrovna nebydlíme v Londýně! Ta moje malá nákupní akce by na Al Kajdu opravdu vypadala dost amatérsky. Ovšem na vystrašení národa pro případ urgentní potřeby omezit nějaké demokratické svobody by možná vystačit mohla.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)