Lokšinová se vyjádřila ohleduplně

Dnes v Lidových novinách:

MOSKVA Na potřebě vybudování protiraketové obrany, jejíž součástí by byly základny v Polsku a Česku, se Spojené státy a Rusko neshodnou.
· Místo sbližování pozic slyšela americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová v pátek jenom neurčité výhrůžky a žádosti o zmrazení jednání s Čechy a Poláky.
· O víkendu Riceová diplomatický úder Rusům vrátila.
· K velké nelibosti Kremlu se v rezidenci amerického velvyslance v Moskvě sešla s ruskými obránci lidských práv.
· A velmi výmluvně se jich ptala, jak by jim mohla pomoci s budováním institucí, které je budou chránit před „svévolnou mocí státu“.
· „Myslím, že v Kremlu se soustřeďuje příliš velký díl moci,“ citovala Riceovou agentura Reuters. · „Všichni pochybují o úplné nezávislosti (ruské) justice,“ dodala americká ministryně, která již dříve vyjádřila obavu, že v Rusku se někdy justice používá k politickým cílům.
· Na kritiku citlivý Kreml
· Západní vlády často upozorňují na stav demokracie a lidských a občanských práv v Rusku za vlády Putina, jemuž se po letech chaotické vlády Borise Jelcina podařilo centralizovat moc.
· Putinův silový styl vládnutí, při němž prakticky eliminoval veškerou opozici, má ovšem v samém Rusku značnou podporu „obyčejných“ lidí.
· „Jsem přesvědčena, že vaším cílem je budovat instituce, které jsou vlastní Rusku, tedy ruské instituce, které ale musejí respektovat univerzální hodnoty,“ řekla obráncům lidských práv Riceová.
· Za tyto sdílené hodnoty označila právo na svobodu, právo na vyznávání libovolné víry, právo shromažďovat se, právo nemít nad sebou svévolnou moc státu.
· Vyjádřila naději, že i v Rusku se tyto hodnoty prosadí.
· Nato se zeptala, jak by USA mohly pomoci Rusku budovat tyto silné instituce.
· Bývalá disidentka Ljudmila Alexejevová Riceové řekla, že by Západ měl hovořit o problémech hlasitěji.
· „V Rusku se cíleně buduje autoritářský režim,“ zdůraznila a dodala, že západní představitelé by měli v Rusku hovořit o lidských právech nejen při soukromých rozhovorech, ale také veřejně.
· Taťjana Lokšinová z moskevského Helsinského výboru pro lidská práva naopak Riceovou upozornila, že Washington už zdaleka nemá takovou autoritu, pokud jde o lidská práva - kvůli Guantánamu a skandálu s týráním vězňů v Abú Ghraíbu.
· Proto prý ztratila americká kritika Putinova Ruska na věrohodnosti a účinnosti.

„Kreml má příliš mnoho moci“
Lidové noviny, 15.října 2007
taj, afp, čtk

Říkáte, že Riceová řekla, že Kreml má příliš mnoho moci? Co na srdci to na jazyku. Když jsem si přečetl, jak brzy slunce zapadá nad Americkým stoletím od P.S.Goluba, francouzského žurnalisty a lektora na pařížské univerzitě, tak se jí ani nedivím. Katastrofický výsledek americké okupace Iráku. Strategický experiment, který měl být začátkem druhého Amerického století je v ruinách. Invaze byla největším strategickým kolapsem v americké historii. US armáda téměř zkolabovala, národní bezpečnost oslabena, americký vliv nejnižší za poslední desítky let. Globální hegemonie podryta. Američtí lídři si mysleli, že jsou předurčeni vést svět na věky, jako Británie v 19. století, že jsou dědicové britského impéria. Hegemonie byla způsobem jejich života, stavem jejich mysli. Hověli si od čtyřicátých let na střeše světa, ekonomicky dominovali, obklíčili svět vojenskými základnami (chybi ještě ta v Brdech), strategická nadřazenost, ale teď jim svět vyklouzává z rukou. US zahraniční politika bude nepředvídatelná, myslí si Golub a dodává, že deimperializace je dlouhý, traumatizující proces, jak učí postkoloniální zkušenost.

A paní Rice se musí koukat na to, jak Kreml má příliš mnoho moci. A co teprve ta Čína...