28 srpna, 2006

Of course

Dnes v Lidových novinách:

Pro Paroubka je KSČM vhodným levicovým partnerem. Ale proč Filipovi nadbíhá i pravice?
· Páteční rychlý odchod Miroslava Kalouska nebyl o nic méně překvapivý než jeho čtvrteční „obrácení“.
· Kalousek je v politice zběhlý, a přece jistě nepředpokládal tak odmítavou reakci své strany - právě té strany, za kterou už dlouhé měsíce vytrvale opakoval, že se nebude podílet na vládě, kterou by podpořil byť jediný komunistický hlas.
· Odpor vůči tomu, aby se komunisté podíleli na moci, má mnoho kritiků. Můžeme číst úvahy o nesmyslnosti zavilého antikomunismu, a to mnohdy i od lidí, od kterých bychom to nečekali.
· A demokratické strany krok za krokem ustupují, aby mohli komunisté vyjít z izolace.
· V první řadě s komunisty počítá Jiří Paroubek, ten přece už od voleb zcela otevřeně mluví o stovce levicových poslanců, přes které pravicová vláda neprojde.
· Horší ovšem je, že Paroubek svým mnohokrát deklarovaným levicovým blokem usilovně tlačí k přijetí komunistů i ostatní parlamentní strany.
· Kdyby musela ODS počítat jen se sociálnědemokratickými poslanci, vypadalo by to poněkud jinak. Jsme však v situaci, kdy Paroubek nemluví jen za svou stranu, ale - aniž by to řekl - i za poslance komunistické.
· Učinit z KSČM přijatelnou stranu pomohl i Václav Klaus, který jejich představitele přijal společně s představiteli ostatních parlamentních stran.
· S komunisty spolupracují politici na radnicích i v krajských zastupitelstvech stejně jako v parlamentních výborech a kuloárech.
· Zdánlivě už zbývá jen nepatrný krůček k tomu, aby byly staré komunistické hříchy a zločiny zapomenuty a KSČM hrdě vstoupila (spolu s ČSSD) do Strakovy akademie.
· Komunistický předseda Filip může klidně sedět, usmívat se a čekat, co kdo nabídne.
· Nemá tím být řečeno, že ČSSD je nemravnější nebo zkorumpovanější než jiné strany - totéž by platilo pro opakované vládnutí ODS či jiné strany.
· Ve většině vyspělých zemí se od politika očekává něco jako morální přístup - a rozhodně schopnost rozlišit, co je a co není demokratické.

Cesta komunistů do salonu
28. srpna 2006, Lidové noviny
Petruška Šustrová komentátorka LN


Milá paní Šustrová, zkuste se na to podívat z hlediska vyššího principu globalizačního. Předpokládejme, že Spojené státy si jako globální hegemon skutečně umanou, že raketovou základnu chtějí mít ukrytou v našich kopcích. Zeptejte se svých zavelkovodních přátel zda by se rozpakovali přijmout hlasy komunistů, kdyby na nich formální tzv. český souhlas s úmístěním základny závisel. Po tom nechápavém „of course“ byste se možná ještě zastyděla za svoji ideologickou nepraktičnost a za podrážení nohou naším politikům hrubým vynucováním morálních přístupů.