Velmocenství by Číně slušelo

Dnes v Lidových novinách:

Německá kancléřka Angela Merkelová připomněla během návštěvy Pekingu, že pokud se chce Čína počítat mezi velmoci, musí dodržovat mezinárodní pravidla.
· Tolik kritických slov během jedné návštěvy čínský prezident Chu Ťin-tchao a premiér Wen Ťin-pao už dlouho od nikoho neslyšeli.
· Německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země současně předsedá klubu nejvyspělejších světových ekonomik a Ruska (G8), přijela Číně připomenout její povinnosti.
· „Velké země jako Čína, které se rychle rozvíjejí, musejí dodržovat pravidla hry,“ prohlásila Merkelová před novináři po jednání s čínským premiérem Wenem.
· „Samozřejmě, že každá země má právo na to, aby se rozvíjela,“ dodala Merkelová.
· Během prvního dne se v rozhovorech s čínskými představiteli nebála otevřít všechna důležitá problematická témata, která dělají lídrům nejvyspělejších zemí světa vrásky na čele.
· „Během svých rozhovorů s čínskými představiteli jsem otevřela otázku lidských práv.

Dodržujte pravidla hry
PEKING/PRAHA 28.srpna 2007
Lidové noviny, Luboš Palata

Paní Merkelová si asi oddechla, když ze sebe vysoukala všechny ty výhrady, hostitelé zachovali dekorum a ještě zdvořile poděkovali za přátelské připomínky. Číňané se asi musí dobře bavit, když jim tam přijíždějí různí žadonitelé o obchody, ale nejdřív povinně oddrmolí poučení, jak se mají Číňané chovat, aby je mohli brát vážně.

Připomíná mi to, jak Čína nedávno musela připomenout Američanům po jejich hrozbách sankcemi, že když budou zlobit, tak jim Číňané skrze fnance znemožní vést jakékoliv daší války.

Včera jsem si zase přečetl o tom, že by Amerika měla usilovat o strategickou vojenskou alianci s Čínou. Aby totiž Amerika měla šanci vyhrát dlouhou válku proti radikálnímu extremismu, potřebuje globalizaci učinit skutečně globální, a to efektivní integrací s jednou třetinou lidstva, která údajně čeká s nosem přilepeným na skle kdy do globální ekonomiky bude konečně připuštěna. Evropa a Japonsko dramaticky stárnou, strategické zájmy Pekingu v nestabilních regionech prudce rostou, a tak nemá smysl abychom si my Američané i nadále pěstovali Čínu jako prioritní hrozbu. Připravili bychom se o přístup k významným vojenským lidským zdrojům a narůstajícímu rozpočtu. Spojením obou národů nám nemůže bý globální ekonomika uloupena spojenými nepřáteli.

Jak je vidět, Čína si nemusí dělat a ani nedělá starosti s uznáním svého velmocenského postavení. Ani si nevzpomínám, jestli paní Merkelová během své nedávné návštěvy ve Washingtonu pohrozila Bushovi, ať konečně přestane páchat ty svoje válečné zločiny, jinak...