My všichni jsme dnes Jose Padilla, říká Floyd

Dnes v Lidových novinách:

Amerika debatuje o právním přístupu k „ilegálním bojovníkům“.
Musí to zajímat i Evropu
· Až pojede Mirek Topolánek někdy do Washingtonu, chtě nechtě bude muset pohovořit o Guantánamu.
· Bude i Praha požadovat zrušení místa, kde Amerika bez soudu a přístupu k právníkům zadržuje podezřelé teroristy, „ilegální bojovníky“ pochytané po světě?
· To teprve uvidíme.
· Jisté však je, že láme-li něco atlantické vztahy opravdu vážně, spíše než americký protiraketový deštník je to právě Guantánamo.
· Guantánamo představuje pro Evropany Vietnam této dekády.
· Právě jím se evropští politici vymezují vůči Bushově „válce s terorem“ uváděné s oblibou v uvozovkách.
· Jako by si teror vymyslel sám americký prezident.
· Jenže právě nyní, skoro šest let po 11. září 2001, se něco mění i na druhém břehu Atlantiku.
· Americký federální soud vynesl verdikt „vinen“ nad José Padillou, jedním z oněch ilegálních bojovníků, islámským konvertitou hispánského původu, jenž byl v roce 2002 zatčen na letišti v Chicagu a proslul jako muž, který chtěl na americkém území odpálit tzv.špinavou jadernou bombu.
· Nepatrný kamínek do mozaiky justičního chaosu, nebo vítězství práva nad bezprávím?
· Názory se různí, ale zaslouží si větší pozornost, než jaká se jim v Evropě těsně po verdiktu dostala.
· Navzdory celoevropskému odporu vůči Guantánamu otázka neleží, zda tamní věznici zavřít či ne, ale co s oněmi vězni.
· Proč nebylo možné předat pochytané extremisty hned trestní justici?
· Může justice užít nástroj preventivní vazby?

Padilla, vina a spolčení
22. srpna 2007, Lidové noviny
Zbyněk Petráček komentátor LN

Je zajímavé, jak téma Padilla pojmul český komentátor, a jak americký žurnalista Chris Floyd. Ten říká, že prezident může sebrat jakéhokoliv občana na ulici, vrazit ho do vojenského vězení a udělat z něho blázna. Jsou to pravomoci diktátora v autoritářském režimu.

Floyd se zabývá Bushovým převzetím despotických pravomocí od listopadu 2001. Bush si tehdy nadělil univerzální licenci k zabíjení. Může vydávat rozsudky smrti pro každého, koho on považuje za teroristu nebo podporovatele terorismu. Definice zcela závisí na prezidentovi, bez právního dohledu či veřejného přezkoumání. Když vás bude chtít mít mrtvého, může vás nechat zabít. Až takhle je to jednoduché, píše Floyd a soudí, že oficiální přijetí principu mimosoudní vraždy degraduje americkou vládu na úroveň morálního divošství. Je to stejný princip, který je základem terorismu: hrozbu skupinovému zájmu definují lídři, kteří pak jednají svévolně, nezákonně, aby eliminovali nebezpečí... Je to princip vykonavatelů zla, krvežíznivých vrahů a bestií. A toto je teď světelným majákem "civilizovaného" světa.

Byla to temná hodinka kdy americký senát odhlasoval konec konstituční republiky ("Military Commissions Act") a její přeměnu na "stát jednoho vůdce", a poskytl prezidentovi a jeho agentům moc lapit, mučit, a věznit kohokoliv, o němž svévolně rozhodnou, že je "nepřátelským bojovníkem“, včetně samých Američanů. Vztahuje se to i na ty, kteří terorismu poskytnou nějakou podporu, což může bý při vágním definování právní pomoc, nevinný charitativní dárek, nebo dokonce politická opozice politice drakonických omezení vlády USA. Hnusné a zbabělé vzdání se svobody je nevídané od zmocňovacího zákona německého Reichstagu z března 1933.

Může justice užít nástroj preventivní vazby? ptá se umírněně Z.Petráček. Floyd je dál, toho znepokojuje otázka preventivní vraždy…