Jeden metr pro USA, druhý pro ostatní

Dnes v Lidových novinách:

Skutečně bych raději psala o něčem jiném než o válce, ale nejde mi to, válka v Gruzii se mě dotýká až osobně.

• Včera prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, že Gruzie může zapomenout na svou územní celistvost.
• A ruský prezident Dmitrij Medveděv zase řekl, že Rusko bude zárukou všech požadavků Abcházie a Jižní Osetie týkajících se jejich budoucího politického postavení.
• Jaké ty požadavky jsou, je notoricky známo – samostatnost.
• Odtržení od Gruzie.
• Musím smutně konstatovat, že válka v Gruzii přinesla jediné pozitivum – snad nikdo už si nemůže o Rusku dělat iluze.
• Stačí připomenout Čečensko: tam neplatily mezinárodní zásady, kterými se včera ruský prezident oháněl?
• Čečenci snad nepožadovali samostatnost v souladu s Chartou OSN, mezinárodní konvencí z roku 1966 a Závěrečným aktem Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě?
• Samozřejmě ano – jenže pro ruskou velmoc platí mezinárodní pravidla tehdy, kdy se jí to hodí.
• Pokud někdo z mezinárodních představitelů nevidí, že se Rusko v Gruzii dopouští jasné agrese, pak jen proto, že to vidět nechce.
• Je ovšem samozřejmě pravda, že se řešení těžko hledá.

Dvojí metr
Lidové noviny, 15. srpna 2008
PETRUŠKA ŠUSTROVÁ
http://www.lidovky.cz/dvoji-metr-csb-/ln_noviny.asp?
c=A080815_000049_ln_noviny_sko&klic=227045&mes=080815_0

Middle East Online zjišťuje, že neoconi najednou nalezli zalíbení v mezinárodním právu...

Jak může někdo ospravedlňovat útoky USA na Grenadu, Nikaraguu, Panamu, Irák nebo Srbsko a přitom odsuzovat ruský zásah v Gruzii? Ptá se Robert Parry. Možná i paní Šustrové ( NEOCONS NOW LOVE INTERNATIONAL LAW http://www.middle-east-online.com/english/opinion/?id=27401 ) Je dojemné, jak američtí neoconi, postrádající jakoukoliv úctu k mezinárodnímu právu když sami chtějí vtrhnout do nějaké nepohodlné země, si najednou začali vážit státní suverenity. Zřejmě vše závisí na kontextu. Když jde o ruský útok na Gruzii kvůli hraničnímu sporu v souvislosti s gruzínským odhodláním potlačit odštěpenecké hnutí ve dvou poloautonomních oblastech, každý musí vzít na vědomí, že gruzínská suverenita je nedotknutelná a Rusko musí být odsouzeno.

Americké noviny, jako The New York Times, nespatřují nic komického na Bushově prohlášení, že Gruzie je suverenní národ a jeho teritoriální integrita musí být respektována. Irák rovněž byl suverenní zemí, ale Bush tam vtrhnul na základě falešných záminek, zničil jeho armádu, svrhnul vládu, a pokračuje v okupaci přinášející tisíce obětí. Po jedenáctém září Bush vyhlásil, že USA mají vyjímečné právo vstoupit do kterékoliv země, která by mohla být hrozbou pro americkou bezpečnost nebo pro US globální dominanci. Jsa tázán na mezinárodní právo, zažertoval, že si raději zavolá vlastního právníka. Když v r.1990 Bush starší odsoudil iráckou invazi do Kuwaitu, pozapomněl, že os sám vpadl do Panamy v r.1989. Jako by pravidla měla dvě verze, jednu pro USA a jednu pro všechny ostatní.

Po fiasku v Iráku Bush musí vzít na vědomí omezenost dosahu vlastního impéria a že způsobil těžkou škodu pravidlům mezinárodního chování. Teď, když Rusko demonstruje v konfliktu s Gruzií, že i jiné velké mocnosti mohou chtít hrát podle stejných pravidel jako USA, Bush a neoconi sklízejí co naseli.