Dnes v Lidových novinách:
Venezuelský vůdce Hugo Chávez rád šokuje.
· Naposledy tak učinil včera, když oznámil, že jeho země vystoupí z Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
· Chávez to chce dotáhnout pořádně vysoko.
· Zaštítil se Fidelem Castrem jako ikonou pravého revolucionáře, sponzoruje život chudých vrstev, klade důraz na ekologii.
· Svým posledním prohlášením zahrál i na strunu antiglobalizačních hnutí.
· Se stále větší mocí, kterou doma získává, jsou jeho výroky troufalejší a jeho činy nabývají velikášských rozměrů.
· Chce vytvořit jakýsi model „latinskoamerického bratrství jako předvoje všech utlačovaných a chudých lidí“.
· Jeho vize světa nepočítá se Západem a jeho demokratickými a tržněekonomickými základy, vzkazuje už pár let.
· Chávez chce kontrolovat, určovat, jednoduše řídit veškerý stav věcí.
· Ekonomické zákony může na nějakou dobu popřít, pomocí venezuelské ropy bude moci zřejmě nějaký čas lavírovat.
· S iluzí o přátelství na věčné časy se soudruhy z Bolívie, Ekvádoru či Nikaraguy je to ale složitější – tu mohou rozbít nové volby.
· Chávez tak odejde, nebo zůstane jako nový diktátor sám se svou velkohubostí a patetickými hesly.
· Venezuelci se po včerejšku více přiblížili osudu Kubánců.
Chávezovo velikášství
2.května 2007, Lidové noviny
Eduard Freisler
Podstatou super-imperialismu je členění lidstva na majetné a nemajetné. A činí se! Někde jsem četl, že cca 2 procenta velemajetných už vlastní tolik jako zbytek lidstva dohromady. A Chávez by to chtěl změnit?
Podle profesora Michaela Hudsona, mj. finančního analytika na Wall Streetu, super-imperialismus je nová forma imperialismu, kdy těžiště vykořisťování aktivitami soukromých korporací se přesunulo na vykořisťování jednotlivých vlád vládou jedinou, tou americkou, skrze centrální banky. Od vzniku Světové banky a IMF před 60.lety může americká ekonomika odčerpávat finance jiných vlád do jí ovládaného mezinárodního kartelu dle své vlastní politiky. Světová banka a IMF chrání US investory před cizím komerčním nacionalismem. Každý pohyb rozvojovýc zemí směrem k průmyslové a zemědělské soběstačnosti je zadržován, což vede k růstu zbídačování rozvojových zemí. Proti čemu USA v rozvojových zemích nikdy nezasáhly byly despotické a zkorumpované instituce těchto zemí, praktikující nerovnost v rozdělování půdy, struktuře daní, a přidělování přírodních zdrojů. A tak vlastně, zatímco v teorii Světová banka měla řešit problém chudoby, ve skutečnosti rozvojové země dále zbídačuje.
Co s tím? Nejlepším řešením pro tyto země se zřejmě jeví stáhnout se ze Světové banky, IMF, GATTu úplně a vytvořit nové rozvojové instituce, které by řídily samy ve vlastním zájmu. Dostaly by se tak z ekonomické kontroly a řízení Spojenými státy. Venezuela se tedy ujala vedení a jako první odmítla ekonomiku cukru a biče Světové banky a IMF. A k ní se připojují Ekvádor a Bolívie. V současné době Ekvádor, Argentina a Brazilie diskutují vytvoření banky , vedené jihoameričany, jako alternativu k Světové bance.
První vážný pokus zbavit svět imperialismu sovětský komunismus neustál. Je tohle něco jako začátek vážného pokusu č.2?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat