Scénář pro „téměř neofašistickou atmosféru“

Dnes v Neviditelném psovi:

Předehrou násilí je násilnická rétorika.
· Mnohokrát jsme byli ve Sněmovně svědky, jak Klausovo dítě ODS vyhlašuje „nulovou toleranci“ vládě.
· Vladimír Špidla jako premiér byl veřejně přirovnáván ke Stalinovi, Berijovi nebo byl opakovaně posílán do ústavu pro choromyslné.
· Najít odpověď na styl ODS se pro soc.demokracii stalo věcí záchrany vlastní tváře a zachování určité sebeúcty.
· Čelíme nebezpečnému trendu, vedoucímu k fatálnímu zhrubnutí politické kultury.
· Zvláště když jsme v poslední době svědky množících se případů násilností (Jiří Dolejš, Kateřina Jacques), které nyní s M. Mackem vstupují přímo na politické jeviště.
· Násilnická rétorika nakonec vrcholí skutečným fyzickým napadením před očima veřejnosti i médií.
· Miroslav Macek byl už nyní docela chmurnou postavou české politiky, teď to vypadá, že by ji chtěl vést ještě do nižších pater.
· V. Havel píše, že se tady vytvářejí podmínky pro militantní, téměř neofašistickou atmosféru.
· Co jiného nakonec připomíná onen kult síly, intelektuální nesnášenlivosti, úspěch a vítězství za každou cenu?

Mackův krosček a hrubnutí politiky
24. května 2006
Právo 22.5.2006
Lubomír Zaorálek , předseda Sněmovny za ČSSD

O válce se říká, že je pokračováním politiky jinými prostředky. Nepochybně se to týká i vnitřní války o politickou moc. Pravici jde o všechno, musí splnit očekávání, už příliš dlouho zde vládne levice. V panice se vyskytují projevy násilí, ale ještě v kontrolovaných mezích s křečovitým úsměvem. Co kdyby to vyšlo cestou voleb! Pokud zvítězí znovu levice, lze očekávat odhození rukavic...
Zvlášť, kdyby ještě ke všemu měla být ohrožena výstavba raketové základny.