Dnes v Lidových novinách:
Máme být na co hrdí, ale máme se i za co stydět, tak to je
· Ne každý mohl být disidentem. Někdo tady musel sedět a pracovat.
· Jen málo Čechů bylo disidenty, odbojáři, vojáky zahraničních armád nebo partyzány. A když byla heydrichiáda, hajloval ze strachu celý Václavák. A za Husáka na 1. máje byla Letná plná. Bez strachu.
· Ani já nebyl hrdina. Poslouchal jsem Hlas Ameriky, od Havlů si odnesl podpisový arch Několika vět, ale byl jsem i v SSM a vyšly mi básničky v Rudém právu.
· Dnes určitý stud pociťuji a přemýšlím, zda to můj syn pochopí.
· Výstava Skupiny Pode Bal na pražské Letné natvrdo připomíná české kolaborace.
· Zastyďme se, zamysleme se. Třeba v sobě najdeme i špetku hrdinství. Hrdinství nelhat si. Každý mohl být disidentem.
Síla pokání a Pode Bal
30. května 2006, Lidové noviny
Luboš Palata
Pane Palata, neberte si to tak, že jste byl v SSM, na straně socialismu. Až se v příštím režimu budete stydět, že jste pak v Lidovkách kopal pro změnu za demokracii v imperialismu, tak se zamyslíte a vzdychnete si, že ne každému je souzeno být hrdinou a disidentem, a že přece vždycky někteří musí sedět a spolu pracovat.
