Sbohem a šáteček...

Dnes v Lidových novinách:

Předseda ODS vnímá politické vůdcovství jako roli, kterou bude hrát až do konce
· Tvář Mirka Topolánka vídáme v těchto dnech víc než často. Jeden proud předvolební propagace se realizuje v billboardech podél silnic a dálnic.
· Politické vůdcovství vnímá jako roli, která je komusi svěřena a pak zase odňata.
· Sám o sobě mluví v neosobní poloze. Když hovoří o úspěších ODS v dílčích volbách, sebeironicky podotkne, že „bych dokonce ješitně řekl, že na tom mám podíl“.
· On je dělník, kterému byla svěřena určitá práce, doslova jako dělník z Wolkerovy básně. Je to strana, která „vygeneruje člověka, který je schopen tu stranu vést nebo vyvést přes všechny spekulace“.
· Takto sám sebe chápe a „svoji roli vidí jednoznačně“. Plní ji „bez ješitnosti“ a bez emoce.
· Přirozeně že uvažuje o různých variantách vývoje, to je bezesporu povinnost každého vůdce.
· Hovoří věcně a sebevědomě. Ví, že program ODS je detailně propracovaný a že odvážně útočí na problémy, které země objektivně má.
· Na bělouše Mirek Topolánek nevyskočí a damascenskou šavli netasí, aby vtrhl do ulic. Taková spekulace by byla kontraproduktivní, řečeno jeho slovníkem.
· Bude svoji roli plnit až do konce, ať v tom konci realita vygeneruje výhru, nebo prohru. Pokud prohru, pak odejde, bez trpkosti a jistě že bez ješitnosti, s plným přesvědčením, že udělal absolutně všechno, co bylo v jeho silách.

Dělník u pootevřených dveří
9. května 2006, Lidové noviny
Ondřej Neff, novinář a spisoavatel

Netušil jsem, že Ondřej Neff je až takový politický poeta.
Předseda jeho oblíbené politické strany je dělník, který už stojí u pootevřených dveří. Vnímá totiž své politické vůdcovství jako roli, kterou bude hrát až do konce. Ačkoliv se ten konec kvapem blíží, vidíme ho rozesmátého, kamarádského.
Odmítá ješitnost, je jen dělník kterému byla svěřena určitá fuška, dělník jako z Wolkerovy básně. Strana ho vygenerovala jako člověka, který je schopen tu stranu vést, a vyvést bez ješitnosti a bez emoce.
Už tedy stojí u otevřených dveří, strana sešikovaná za ním. Až realita vygeneruje tu prohru, vyvede svou stranu bez trpkosti a jistě že bez ješitnosti, s plným přesvědčením, že udělal co bylo v jeho silách. Sbohem a šáteček...