Referendum si vnutit nedáme

Dnes v Lidových novinách:

Před patnácti lety se začala rozpadat československá federace. Dnes vidíme, že to byl dobrý krok.
· Záhy po červnových volbách se ukázalo, že vítězové voleb, Klausova ODS a Hnutí za demokratické Slovensko Vladimíra Mečiara, směřují k rozdělení státu.
· Nadpoloviční většina obyvatel v obou republikách se vyslovovala proti rozpadu společného státu.
· Vypadalo to jako podvod na voličích.
· Klaus a Mečiar ovšem jak známo svůj záměr provedli a výsledek je, že dnes je pohled veřejnosti na rozdělení Československa právě opačný - nadpoloviční většina s ním souhlasí, jen o něco víc než třetina jej považuje za špatný.
· Znamená to, že konec dobrý, všechno dobré?
· Problém byl v tom, že referendum by nepřineslo řešení.
· Slováci totiž opakovaně deklarovali - alespoň ti u moci - že jsou pro zachování společného státu, zároveň ovšem neustále vznášeli požadavky, které existenci společného státu vylučovaly, jako například samostatnou měnu nebo samostatnou zahraniční politiku.
· Mistrem v kladení konfuzních požadavků byl zejména Vladimír Mečiar.
· Čechy ovšem neméně iritoval vůdce slovenských křesťanských demokratů Ján Čarnogurský, který mluvil trochu jinak - a nejen co do tónu.
· Čarnogurský říkal klidně a otevřeně, že budoucnost Slovenska je v jeho samostatnosti, a společný státní celek s Čechy chápal jako dočasný.
· Slováci ovšem dali víc hlasů Mečiarovi, který svým mlžením víc vyhovoval jejich schizofrennímu rozpoložení.
· Chtěli společný stát, a zároveň podporovali jeho nesmyslné požadavky.
· Všichni měli Československo rádi, nebo na ně aspoň byli zvyklí, anebo aspoň vnímali jeho výhody.
· To říkali v průzkumech.
· Ale ani jeden národ si nechtěl nechat vládnout tím druhým.
· Jenže k čemu by referendum bylo?
· Občané by v něm jasně vzkázali politikům, že si nepřejí zánik společného státu.
· Referendu se naštěstí podařilo zabránit, a my teprve s odstupem času vidíme, jak blahodárný byl zánik Československa pro Slováky, a tudíž i pro nás
· Nemůže být každý tak prozíravý jako Čarnogurský.

Bez referenda?Ale jistě!
24.července 2007, Lidové noviny
Martin Weiss, komentátor LN

Nemůže být každý tak prozíravý jako Černogurský. I přes tento handicap mi došlo, co nám M.Weiss chce důvěrně sdělit: má-li dobrá věc zvítězit, nesmí se o ní konat referendum. A tak se přímo stydím, že i já jsem byl pro referendum o americkém radaru. Zřejmě i já jsem se stal obětí toho, že v naší demokracii západního typu jsme my, obyčejní občané, podrobováni přímo průmyslovým způsobem kulturnímu či mediálnímu obrušování důvtipu právě za tím účelem, abychom nebyli způsobilí svéprávného rozhodování o našem vlastním osudu. A tak za nás musí v opravdu důležitých věcech rozhodovat politici. Oni jsou za to ostatně dobře placeni, možná i ze zahraničí, pokud jde opravdu o velmi dobrou věc.