Dnes v Lidových novinách:
Budování základů české demokracie je stavěním domu na písku.
· Vsoučasné době prožíváme nejhlubší a nejnebezpečnější politickou krizi v krátkých dějinách České republiky.
· Jejím nejzřetelnějším příznakem je významný vzestup politické váhy KSČM, ale tím se samozřejmě nevyčerpává.
· Odehrává se v té nejnevhodnější, krajně neurovnané mezinárodní situaci: Rusko se vrací ke své tradiční velmocenské politice; islamistické a jihoamerické emancipační hnutí se sice obrací proti celé euroatlantické civilizaci, ale současně může budit iluzi, že Evropa se vykroutí, pokud nechá na holičkách Spojené státy.
· Především je třeba říci: V prvních měsících a letech po listopadu se podařilo vybudovat právní základ pro demokratickou politiku, založenou na právech a svobodách jednotlivce, a pro svobodu kritiky.
· To všechno bylo spojeno s množstvím chyb a nepřekonaných problémů.
· To, co dnes zažíváme, je vrcholná etapa eroze tohoto dědictví.
· Mezi stranami, které tvoří pilíř polistopadového politického systému (ODS a ČSSD), zuří nesmiřitelný konflikt, který má čím dál tím méně společného s politikou a čím dál tím více vzbuzuje dojem, že jediným řešením je puč nebo občanská válka (viz Paroubkův slavný projev bezprostředně po volbách; bylo by nespravedlivé dělat z Paroubka jediného viníka tohoto stavu).
· Komunisté se stali rozhodující složkou politického spektra, jazýčkem na vahách, bez něhož je obtížné se obejít.
· ODS je rozštěpená, a to ze zcela zásadních důvodů, a bojí se přiznat si to.
· KDU-ČSL se zmítá ve smrtelných křečích, přičemž její odúmrť bude mít osudové následky pro český politický systém.
· Ideje, na nichž stavíme, jsou víceméně směsí emancipačních mindráků z minulého století.
· Základem je rozjívený středoevropský nacionalismus 19. století, obohacený o bolševická rezidua (benešovská syntéza socialismu a demokracie).
· Z tohoto hlediska je budování demokracie v Česku stavěním domu na písku.
Co zbylo z listopadu
23.července 2007, Lidové noviny
Bohumil Doležal, politolog
Tak tu máme nesmiřitelný konflikt mezi stranami, přičemž KDU ve smrtelných křečích, ODS rozštěpená, ČSSD zatím jen znepokojivé signály rozkladu, jedině komunisté se stali rozhodující složkou politického spektra a přibývají na váze. Mezinárodní situace pod psa, přičemž Rusko se vrací, islamisté a jihoameričané proti euroatlantické civilizaci, Evropa se vykrucuje a Spojené státy na holičkách. Středoevropský nacionalismus sice obohacený o bolševická rezidua, necméně rozjívený. A to ještě B.Doležal nezmiňuje, jak se ropné země zuřivě brání měnit své bohatství za demokracii. Přičemž Euroatlantická civilizace fčelese Spojenými státy si bez cizího bohatství nemůže udržet svůj navyklý způsob života, absolutní bezpečnost a globální hegemonii.
Já se snad picnu. Že by se pomalu naplňovala stará pravda, že žádnému impériu nerostou stromy až do nebe? Římské imperium nakonec rozložili barbaři, ale v euroatlantickém impériu se jim tak ještě neříká. Zatim všem odpůrcům nadáváme do teroristů, a sídlí převážně v říších zla a v darebáckých státech. Nicméně, obávám se, že už jsou tu, ti novodobí barbaři...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat