Popletové

Dnes v Lidových novinách:

Kdyby se sebevražedný atentátník nezalekl zvýšené přítomnosti vojenských hlídek a své auto místo k hotelu Marriott zatočil k rezidenci pákistánského premiéra, nedostal by sobotní útok mezinárodní rozměry.

• A neukončil by tragicky krátkou misi českého velvyslance.
• Takto snad alespoň otevřel oči těm, kteří doposud nevnímali hrozbu, která z Pákistánu přichází.
• Tedy ze země zmítané politickou nestabilitou a fanatismem protizápadně naladěných islamistů a v neposlední řadě i vlastnící rakety a jaderné zbraně.
• Už to není jen „ta země, co se tam navzájem zabíjejí".
• Prvotním cílem teroristů je vraždit.
• Zároveň ale sledují i další cíle - jedním z nich je rozsévání nejistoty.
• Stoprocentně účinné protiopatření neexistuje, toto riziko se dá pouze snižovat.
• Jedním z prostředků může být i protiraketová obrana - a vůbec to není přitažené za vlasy, jak se může zdát.
• Co nevypadá jako hrozba dnes, může se jí stát již za pár let.
• Anebo lze jen sedět a doufat, že si teroristé vystačí s domácími cíli.

Ta země, co se tam zabíjejí
Lidové noviny, 22. září 2008
PETR PEŠEK
http://www.lidovky.cz/ta-zeme-co-se-tam-zabijeji-0hl-/ln_noviny.asp?c=A080922_000005_ln_noviny_sko

Kdyby sebevražedný atentátník zatočil své auto místo k hotelu Marriott k rezidenci pákistánského premiéra, byl by popleta, protože premiér s prezidentem Zardárim měli v tu dobu dlít právě v hotelu Marriott.

Ano, Pakistán má jaderné zbraně, a ne Irák. Takže prezident Bush potvrdil, že je beznadějný popleta, když tenkrát omylem zaútočil na Irák místo na Pákistán. Možná to ještě bude chtít narychlo napravit, když Zardárí slíbil, že zlikviduje jakýkoliv terorismus a zakázal Američanům vojenské akce na severovýchodě Pákistánu, kde členové Al Kajdy rozsévají nejistotu.

A jestli Západ zkouší model jakési pákistánské demokracie místo autoritativního Mušarafa, pak je to už známka vrcholné popletenosti hodné projednání na kongresu psychiatrů v Praze. Přece kučírovat nějakou zemi prostřednictvím přítulného diktátora je mnohem jednodušší, než se mořit s nějakou, byť prozápadní, demokracií. Kdyby třeba náš Topolánek byl svobodným diktátorem, nejen že by se nemusel párat s Tlustým či Bémem, ale ani by nemusel absolvovat trapné divadlo v parlamentu o schvalování umístění amerického radaru.