Pomlázka pro Teherán? Až po Velikonocích

Dnes v Lidových novinách:

Íránci se ukázali jako záludný, nečitelný, iracionální, ale nakonec i pragmatický soupeř
· Konec dobrý, všechno dobré, chtělo by se říct po šťastném návratu britských námořníků z íránského zajetí.
· Nikomu se až na potupné producírování před kamerami teheránského režimu nic nestalo a Londýnu se jakžtakž podařilo zachovat si tvář.
· A navíc se ukázalo, že ti Íránci asi nejsou zas až tak zlí a že se s nimi možná dá domluvit i na jiných věcech, třeba na osudu jejich jaderného programu.
· Vyznění celé, téměř dvoutýdenní tahanice je ale spíš tristní.
· Předně je třeba přiznat, že hlavní úspěch slavili Íránci.
· Především dokázali vnutit světu debatu v té poloze, jaká vyhovovala jim.
· Už méně se ale mluvilo o tom hlavním.
· Jestli odpovědný a rozumný stát bere jako zajatce – či spíše rukojmí – občany jiného státu, kteří provádějí natolik přínosnou práci, jakou je kontrola vod v oblasti zasažené ozbrojeným konfliktem.
· Byť to může znít absurdně, představme si, že by čeští pohraničníci zajali své rakouské kolegy, převázali by jim oči, drželi by je v izolaci, vyslýchali je a ukazovali v televizi, jak se kajícně omlouvají a vychvalují si českou pohostinnost.
· Tím, že íránský režim k tak teatrálnímu a podle mezinárodního práva více než spornému činu přistoupil, vyslal do světa hned několik signálů najednou.
· Jednak prokázal odvahu a odhodlanost.
· Byť nehrozila okamžitá vojenská odveta ze strany Británie, určité riziko tu bylo – při samotném zátahu či v případě, že by se krize dlouho vlekla.
· Zároveň ale Teherán ztratil ještě víc na své důvěryhodnosti – především na Západě.
· Zajetím britských vojáků íránský režim také vyslal další jasný vzkaz: Své zájmy budeme bránit se zbraní v ruce.
· Dalším přínosem tahanice o britské vojáky může být, že se podařilo nakouknout pod pokličku vládnoucího režimu z Teheránu.
· Alespoň špetka opatrnosti Ostatně i otázka, proč nakonec Íránci britské námořníky propustili, nabízí několik zajímavých odpovědí.
· Jako pravděpodobná se jeví varianta, že jednoduše poznali, že víc než „přiznání“ zajatců získat nemůžou.
· Při protahování krize by hrozilo, že se jim celá věc vymkne z rukou a nebezpečně se vyostří.
· Sečteno a podtrženo: vrácení zadržených britských námořníků nebylo žádným „velikonočním darem“, jak se Ahmadínežád snažil zavtipkovat.
· Celá kauza byla výpraskem, ve velikonoční terminologii ukázkou, jak Teherán zachází s pomlázkou.
· Je dobré si to zapamatovat, protože íránský jaderný program – na který se shodou okolností na dva týdny zapomnělo – brzy přijde opět na pořad dne.

Pomlázka z Teheránu
7. dubna 2007, Lidové noviny
Petr Pešek, redaktor LN

Je to zábavné čtení, když se jako někde něco příliš nepovede a je třeba rychle nasadit redaktora, aby čtenářovo vychýlené vědomí uvedl zpět do žádoucí polohy. A je jedno v jakém či proti jakému režimu. Jako třeba za protektorátu takoví speciální čeští redaktoři ve službách cizí mocnosti vysvětlovali svému národu, že postup Rudé armády od Stalingradu vůbec nic neznamená.

Nebo dneska s tím Íránem a britskými námořníky. Nejprve se Íráncům přizná jistý úspěch ale pak už vážně: třeba taková hloupost, zajmout občany cizího státu, kteří konají přínosnou práci. To jako kdybychom my zajali své sousedy Rakušany. Ale ti Íránci nesbalili ve svých vodách zabloudivší sousedící irácké kolegy, nýbrž nekolegy z úplně jiné části světa, kteří se tam nacházejí z důvodů neslučujících se nejlépe s bezpečnostními zájmy Íránu.

Nikoho neošálila ani ta teatrální gesta íránského režimu, jakými prokazoval odvahu a odhodlanost bránit své zájmy se zbraní v ruce. Aspoň si mohli odpustit to potupné producírování před kamerami. Jen předvedli, jaký jsou záludný, nečitelný, iracionální až pragmatický soupeř.

Nakonec Brity pustili, protože jednoznačně poznali, že víc než přiznání z nich nevydolují. Tak proč ten únos vlastně Íránci udělali? Možná proto, aby světu podle odhalili, že imperiálistům jinde hoří půda pod nohama a tak usoudili, že zatím bude lépe si chuť na Íránce nechat zajít. Škoda, promarněná příležitost jak ukázat už dnes kdo je v té ropné říši pánem!