Peklo, co je to peklo? (Vědecké pojednání z cihel I.O.Štampacha)

Dnes v Lidových novinách:

Peklo. I to patří vedle poslední večeře, kříže a zmrtvýchvstání k velikonočnímu příběhu.
· Co to peklo je?
· Právě do pekla Ježíš sestoupil před tím, než třetího dne vstal z mrtvých.
· Od konce prvního století se však církev pomalu ustavuje jako autoritativní organizace a peklem se začínají strašit neposlušní.
· Po jejím postátnění mezi čtvrtým až šestým stoletím se proti údajným bludařům, schizmatikům, odpadlíkům, ale také jinověrcům uplatňuje násilí; je prý možné proti nim zakročit, protože jsou hodni pekelného zavržení.
· Peklo se představuje jako odloučení od Boží lásky, které si člověk sám plně vědomě a zcela dobrovolně zvolil.
· Říká tam, že učení o pekle není popis záhrobní skutečnosti, ale kérygma (hlásání pro tento život…).
· Říká také, že peklo je spíš stavem než místem, že odloučení od Boha znamená ocitnout se na pokraji nebytí, v nenávisti, neklidu a úzkosti, utrpení a smutku.
· Připomíná pekla, jež si děláme ze života na této zemi, a říká, že otázka pekla získá teologickou brizanci teprve tehdy, když se zeptáme, zda této zkušenosti pekla tady a teď odpovídá nějaké peklo „naproti“.
· Autor se jasně distancuje od divokých, nezřídka přímo sadistických fantazií a souhlasí s autory, kteří víru v peklo vidí jako zdroj historické krutosti křesťanů.
· Mluví sice v duchu Nového zákona o možném ztroskotání navěky, ale i o tom, že křesťanská naděje nás opravňuje doufat, že peklo nemá poslední slovo.
· Přinejmenším jedna připomíná křesťanské peklo.
· V islámu se počítá s dvojím možným posmrtným údělem, vedle ráje i s peklem.
· Výraz džahanna navazuje na biblický výraz gehenna (jedno z novozákonních označení pekla).
· Se starými sadistickými a pověrečnými představami o pekle odmítlo toto náboženství moderny jakoukoli možnost lidského ztroskotání, možnost tragického uzavření života.
· Snad jako kultivovaný teolog nechtěl chrastit řetězy a někoho házet do pekelných kotlů.
· Výslovně říká: Peklo můžeme spíš než jako Boží trest vidět jako stav, kdy jsme se sami oddělili od Boha, kdy jsme se vyloučili z lásky.
· Připomněl, že můžeme z vlastního rozhodnutí žít peklo zde na zemi a že tato naše volba může být definitivní.
· Ano, je třeba připomínat pekelnou dimenzi života.
· Zničil ji ten, který od ní byl jat, přemohl peklo, sestoupiv do něho.
· Peklo bylo plno trpkosti, neboť bylo odstaveno.
· Kde tvé, peklo, vítězství?

Mluvme o pekle, vybízí papež
Ivan O. Štampach, religionista
5. dubna 2007, Lidové noviny

Peklo. Co to peklo je? I to patří vedle poslední večeře, jíž si děláme ze života na této zemi, když se zeptáme, kdy jsme se vyloučili z lásky. Peklo bylo plno trpkosti, když jsme se sami oddělili od Boha, než třetího dne vstal z mrtvých, sestoupiv do něho. Mluví sice v duchu Nového zákona o možném ztroskotání navěky, možnosti tragického uzavření života, nezřídka přímo sadistických fantazií a souhlasí s autory. Právě do pekla Ježíš sestoupil před tím . Od konce prvního století se však církev pomalu ustavuje jako autoritativní organizace a přinejmenším jedna připomíná křesťanské peklo, které si člověk sám plně vědomě a zcela dobrovolně zvolil.

V islámu se počítá s dvojím možným posmrtným údělem se starými sadistickými a pověrečnými představami o pekle, kříži a zmrtvýchvstání k velikonočnímu příběhu. Peklo se představuje jako odloučení od Boží lásky, kteří víru v peklo vidí jako zdroj historické krutosti křesťanů, kérygma (hlásání pro tento život…). Výraz džahanna navazuje na biblický výraz gehenna. Výslovně říká: Peklo můžeme spíš než jako Boží trest vidět jako stav vedle ráje i s peklem (jedno z novozákonních označení pekla). Křesťanská naděje nás opravňuje doufat, zda této zkušenosti pekla tady a teď odpovídá nějaké peklo „naproti“, že můžeme z vlastního rozhodnutí žít peklo zde na zemi a že tato naše volba může být definitivní

Otázka pekla získá teologickou brizanci teprve tehdy, až peklo je spíš stavem než místem, že odloučení od Boha znamená ocitnout se na pokraji nebytí. Odmítlo toto náboženství moderny jakoukoli možnost lidského ztroskotání.

Peklem se začínají strašit neposlušní. V pekle ženským chybí pohlavní orgán, a v tom je, chlapi, právě to peklo.