Dnes v Lidových novinách:
Dům U Myšáka ve Vodičkově ulici, jehož část se v neděli zřítila, má zajímavou historii. Byl postaven po roce 1881 podle projektu významného stavebního experimentátora a architekta Otto Ehlena (mj. autor prvního celobetonového domu ve střední Evropě) v neorenesančním stylu.
· Průčelí Myšákova domu je velmi elegantní a je provedeno z probarveného umělého kamene. Ten lze celkem snadno vyčistit, jako se to podařilo třeba v případě Legiobanky nebo Janákova paláce Adrie.
· V domě byly pravděpodobně i další cenné detaily ze starších období, ale fasáda a artdekový interiér jsou bezesporu mimořádnými uměleckými činy a proto je třeba trvat na jejich zachování, případně obnovení.
· Hrozí totiž akutní nebezpečí, že statik označí fragment budovy za nebezpečný a bude požadovat jeho odstranění.
· Přesně tak tomu bylo před pár lety v případě krásné neorenesanční stavby jen o pár desítek metrů dál (bývala v ní známá čínská restaurace).
· Dům byl tehdy během prázdnin nápadně rychle zbourán a promptně nahrazen novostavbou.
· Přijít o Gočárovo průčelí a interiér cukrárny by bylo nenahraditelnou kulturní ztrátou.
Zachraňte Myšáka
PRAHA 20. července 2006
Zdeněk Lukeš (historik architektury), Lidové Noviny
Nenahraditelná česká kulturní ztráta nemůže soutěžit s ještě nenahraditelnějším nekulturním ziskem jakýchsi investorů. A tak se nenadále řítí k zemi památná budova stejně záhadně jako třeba znenadání vzplane černá česká skládka zahraničního svinstva.
Pozor teď na Národní muzeum. Na jeho místě (třeba i se zachráněným průčelím) by mohl stát lukrativní šoping mol. Nebo dokonce raketová základna? V zprivatizovaném Národním divadle by mohly být radary.
