Dnes v Lidových novinách:
Ve střední Evropě vznikají podivné vlády a politici nám tvrdí, že to jinak nejde. Ale ono jde
· Polský prezident Lech Kaczynski jmenoval včera svého bratra Jaroslawa premiérem. Tedy zřejmě. Protože, kdyby se při jmenování prohodili, nikdo by to nepoznal. Polsko tím kromě celosvětového výsměchu nezíská nic.
· Čeští politici se sice tváří, že umějí do pěti počítat, ale do 101 se ještě nenaučili. Týdny nás čestný i nečestný předseda ODS přesvědčovali, že 100 poslanců je více než 100 poslanců a to i přesto, že ta stovka nikdy nebyla víc než 99.
· A aby odvedli pozornost od jednoznačně viditelné skutečnosti, že neumějí počítat, tak nám tu pak hezkých pár týdnů předváděli, že by uměli sestavit vládu, napsat program a jmenovat ministry. A miliony Čechů přesvědčovali o tom, že je to jen zlovůle druhé strany, která nechce pochopit, že jejich 99 je víc než socialisticko-komunistických 100. Jiná možnost jakoby nebyla.
· Pan prezident Václav Klaus tvrdí, že od Paroubkovy stovky je třeba odečíst několik desítek komunistických poslanců. Když pomineme skutečnost, že je neodečítal, když potřeboval hlasy na zvolení prezidentem, ani škrtnutí komunistů by dnes nic neřešilo.
· Čeští voliči totiž zvolili, a to největším počtem hlasů v polistopadové historii, velkou koalici Občanské demokratické strany a České strany sociálně demokratické.
· Volební výsledek umožňuje jedinou standardní vládní koalici, a to vládu ODS a ČSSD.
· Podivná řešení typu opoziční smlouvy a jim podobná jen zanechávají na dlouhá léta pocit utajeného, neveřejného rozdělení postů, vlivu a moci.
· A včera navržená „čtyřkoalice“ je vtipem, který dělá pitomce z jeho autorů, oslovených a z voličů zvlášť. Mimo jiné kvůli logické otázce: Proč čtyři, když stačí dva? Prý není jiná možnost. Ale je.
·
Kačeři a kohouti
11. července 2006, Lidové noviny
Luboš Palata, redaktor LN
L.Palata má svatou pravdu, že v dané situaci jedině možnou vládní koalící je vláda ODS a ČSSD, zvláštˇ když z vyššího hlediska vůbec není podstatné jestli bude realizován program pravicovější či levicovější. Obávám se, že v těchto volbách nešlo ani tak o blaho našich chudých či větší zisky našich bohatých, ale o to, jak bezproblémově odsouhlasit a realizovat americkou raketovou základnu. Když ČSSD nebude trvat na referendu, nebude mít velká koalice chybu. Pokud však budeme dělat potíže, právem se staneme předmětem celosvětového výsměchu. Zároveň by nemělo smysl abychom si zde ve střední Evropě mohli hrát na demokratické volby, kdyby z nich vznikaly podivné vlády, neodpovídající představám našich dozorujících přátel.
