Dnes v Lidových novinách:
V úterý jsem musela odejít od televize a nejsem si jista, zda si ji ještě někdy pustím. Bylo to kvůli večerní zpravodajské relaci, kde zase znovu propírali případ pětiletého chlapce, který si před několika týdny ve vlaku patrně otevřel dveře a vypadl.
· Proboha! Nechci se už dívat na zpravodajství, které připravují lidé bez kousku lidského citu.
· Je mi zcela lhostejné, zda televizní zaměstnanci porušili nějaká pravidla nebo etický kodex. Možná neporušili - a pak tedy pěkně děkuju za takový kodex.
· Umím si ostatně představit, jak by přinejmenším někteří televizní zaměstnanci reagovali na mé výtky.
· Vyslechla bych, že jsem příliš sentimentální, že občané mají právo na informace, že to může být pro někoho poučení a horu podobných řečí.
· Nečtu bulvární noviny, nezajímá mě cizí soukromí a chovám tichou iluzi, že se česká veřejnost neskládá jen z hyen, které se s chutí pasou na cizím neštěstí.
· Stejně jsem už měla televizních zpráv dost, věru mě nezajímá, kde se zase srazila auta, a že je vedro, vím i bez televize.
· A postupně zjišťuji, že mám už plné zuby televize i v ostatním vysílacím čase.
· A uvědomila jsem si konečně v plném rozsahu, jak se Česká televize posunula k povrchnosti a pitomé podbízivosti
· Před lety se mě jeden můj ctěný přítel snažil přesvědčit, že televize je povrchní a pitomá ze své podstaty.
· Oponovala jsem mu v naivní důvěře, že záleží na tom, kdo pořady vyrábí a kdo o nich rozhoduje.
· Ani dnes mu nedávám úplně za pravdu
· Nemyslím si sice, že nějaké médium může být samo o sobě zdrojem plytkosti, ale mám pocit, že se celá společnost posouvá k plytkosti a povrchnosti.
· Z rozhodujících funkcí mizí invenční a odvážní lidé (nejen v televizi), víc a víc místo nich přicházejí lidé průměrní, kteří chtějí mít hlavně pokoj a - pokud jde o média - sledovanost.
· A nejen v Česku!
· Zřejmě je to cena za klid a relativní blahobyt.
· Ostatně - za normalizace a až do konce roku 1990 jsme televizi vůbec neměli a nechyběla nám.
Televize
21. července 2006, Lidové noviny
PETRUŠKA ŠUSTROVÁ
Milá paní Šustrová, nežijeme v nějakém socialismu, abychom usilovali o blaho a vysokou duševní úroveň všech, a to ještě zadarmo. Nýbrž žijeme v systému, kde nejvyšší hodnotou člověka – spotřebitele je maximální zisk nás svobodných, svéprávných , sebevědomých, svérázných individualistů. Čím víc je spotřebitel spokojený a obzorově omezený pitomec, tím snadněji nám koupí, spotřebuje, odkouká, odneprotestuje a odvolí co potřebujeme. Právě poslední volby ukázaly, že na pitomizaci společnosti v zájmu našich zájmů musíme ještě hodně pracovat. A to hodně. Nedostatečně plytký a povrchní národ snad ani neumožní sestavit patřičně servilní vládu, která by s nadšením poskytla punc legálnosti odpalovací základně, což velmi spěchá.
