Dnes v Lidových novinách:
Irácká vláda premiéra Núrího Málikího začíná hledat způsob, jak zvládnout situaci v Iráku potom, co část nebo snad i většina spojeneckých vojsk odejde ze země.
· Doba to nemusí být vzdálená, protože jak je vidět na zmenšujícím se počtu států, které v Iráku ještě své jednotky mají, vůle „chránit Iráčany“ se mezi spojenci USA zmenšuje.
· Zmenšuje se i vůle Američanů samých, když se stále častěji začínají objevovat „ověřené“ informace o tom, kdy a o kolik se počet amerických vojáků v Iráku sníží.
· Pokud nechtějí Málikí a jeho lidé skončit v lepším případě v exilu, v horším na lampě, musí se dokázat na dobu „bez Američanů“ připravit.
· Nejdůležitějším úkolem je dobudování irácké armády a bezpečnostních sil, které se však dodnes nevzpamatovaly z likvidace na konci války se Saddámem Husajnem.
· Mnoho důležitých lidí mezi spojenci už dnes jednoznačně připouští, že to byla chyba.
· Chyba, za kterou teď draze platí, i životy svých vojáků.
· Síla sama ale nestačí.
· Je třeba izolovat nejradikálnější povstalce a teroristy a uklidnit vztahy s menšinovými sunnity.
· Velkorysá amnestie je určitě krok dobrým směrem.
· Musí však probíhat společně s posílením pořádku a bezpečnosti v zemi. Aby byla vnímána jako gesto síly, ne slabosti.
Až odejdou Amíci
26. června 2006, Lidové noviny
Luboš Palata
Rady L.Palaty by měly být vytesány zlatým písmem v angličtině, aby si je mohli přečíst v Americe. V pentagonu by se možná ošívali, že hrubou silou to nepůjde, vždyť je to jejich práce. Prý lepší bude povstalce a teroristy jednoduše izolovat. Správně, v izolaci pak už bude snadné je pochytat, spočítat, humánně zlikvidovat či velkoryse amnestovat správným směrem. Že ještě nikoho, kromě L.Palaty, nenapadlo uklidnit vztahy s menšinovými sunnity! Možná, že i napadlo, ale nedošlo jim, že pořádek při tom musí bejt, natož bezpečnost. Protože kdyby bezpečnost nebyla, mohlo by to celé být nebezpečné.
