Ukázali nám ho: šel už na popravu, ale dvě minuty před ní přišla milost. Dověděli jsme se, jakou si předtím dal bohatou večeři: to prý bývá časté, že si odsouzenec naposledy popřeje.
- Případ se stal v jednom ze Spojených států amerických, kde prý veřejnost protestovala proti popravám injekcí: je to moc bolestivá smrt.
- Zeptal jsem se našeho Ondráše, co by si dal k poslední večeři. Zamyslel se, pak řekl: „Brambory pečené na plechu.“
- Také jsem, když jsme četli, jakými slovy se vlastenci a hrdinové loučili se životem, přemýšlel, co bych bez hloupého heroismu, civilně řekl já: „Jste svině!“ Což si myslím i teď.
- Naše cely jsou zařízeny k pěknému, zajímavému životu. Jsou průchodné. Neuvědomujeme si, že každý náš den může být poslední, každá večeře.
- Večeře si proto dávejme skromné: neupozorňovat na sebe kata.
Lidové noviny, 27. května 2008
LUDVÍK VACULÍK
Copak si asi před popravou hladem naposledy přeje takový chudý z třetího světa. Možná první večeři. Jeho cela není zařízena k pěknému, zajímavému životu. Rozsudek určený mu před narozením - dlouhá, moc bolestivá smrt.
A teď do toho ta globální potravinová krize. Mezinárodní měnový fond a Světová banka nutí třetí svět k restrukturalizaci zemědělství, příznivé podmínkám západního obchodu a investic. Tyto země musely otevřít trhy, půdu a jiné zdroje pro imperiální agrobyznys, včetně exportu potravin. Lidé třetího světa tak většinou nejedí potraviny vypěstované doma, ale importované za vysoké ceny, což si nemohou dovolit. Vysoce profitabilním průmyslem se stala výroba biopaliv, což chudé země postihuje devastujícím způsobem. Ceny potravin ovlivňují i finanční spekulanti se zemědělskými komoditami. Produkce a směna potravin tímto způsobem, zničujícím pro chudé země, je vynucována vojenskou mocí a politickou silou.
Co na to chudý tohoto světa před popravou hladem může říct? Asi nezbývá než civilně zvolat s Ludvíkem Vaculíkem: "Jste svině!"
Žádné komentáře:
Okomentovat