My všichni jsme dnes Jose Padilla, říká Floyd

Dnes v Lidových novinách:

Amerika debatuje o právním přístupu k „ilegálním bojovníkům“.
Musí to zajímat i Evropu
· Až pojede Mirek Topolánek někdy do Washingtonu, chtě nechtě bude muset pohovořit o Guantánamu.
· Bude i Praha požadovat zrušení místa, kde Amerika bez soudu a přístupu k právníkům zadržuje podezřelé teroristy, „ilegální bojovníky“ pochytané po světě?
· To teprve uvidíme.
· Jisté však je, že láme-li něco atlantické vztahy opravdu vážně, spíše než americký protiraketový deštník je to právě Guantánamo.
· Guantánamo představuje pro Evropany Vietnam této dekády.
· Právě jím se evropští politici vymezují vůči Bushově „válce s terorem“ uváděné s oblibou v uvozovkách.
· Jako by si teror vymyslel sám americký prezident.
· Jenže právě nyní, skoro šest let po 11. září 2001, se něco mění i na druhém břehu Atlantiku.
· Americký federální soud vynesl verdikt „vinen“ nad José Padillou, jedním z oněch ilegálních bojovníků, islámským konvertitou hispánského původu, jenž byl v roce 2002 zatčen na letišti v Chicagu a proslul jako muž, který chtěl na americkém území odpálit tzv.špinavou jadernou bombu.
· Nepatrný kamínek do mozaiky justičního chaosu, nebo vítězství práva nad bezprávím?
· Názory se různí, ale zaslouží si větší pozornost, než jaká se jim v Evropě těsně po verdiktu dostala.
· Navzdory celoevropskému odporu vůči Guantánamu otázka neleží, zda tamní věznici zavřít či ne, ale co s oněmi vězni.
· Proč nebylo možné předat pochytané extremisty hned trestní justici?
· Může justice užít nástroj preventivní vazby?

Padilla, vina a spolčení
22. srpna 2007, Lidové noviny
Zbyněk Petráček komentátor LN

Je zajímavé, jak téma Padilla pojmul český komentátor, a jak americký žurnalista Chris Floyd. Ten říká, že prezident může sebrat jakéhokoliv občana na ulici, vrazit ho do vojenského vězení a udělat z něho blázna. Jsou to pravomoci diktátora v autoritářském režimu.

Floyd se zabývá Bushovým převzetím despotických pravomocí od listopadu 2001. Bush si tehdy nadělil univerzální licenci k zabíjení. Může vydávat rozsudky smrti pro každého, koho on považuje za teroristu nebo podporovatele terorismu. Definice zcela závisí na prezidentovi, bez právního dohledu či veřejného přezkoumání. Když vás bude chtít mít mrtvého, může vás nechat zabít. Až takhle je to jednoduché, píše Floyd a soudí, že oficiální přijetí principu mimosoudní vraždy degraduje americkou vládu na úroveň morálního divošství. Je to stejný princip, který je základem terorismu: hrozbu skupinovému zájmu definují lídři, kteří pak jednají svévolně, nezákonně, aby eliminovali nebezpečí... Je to princip vykonavatelů zla, krvežíznivých vrahů a bestií. A toto je teď světelným majákem "civilizovaného" světa.

Byla to temná hodinka kdy americký senát odhlasoval konec konstituční republiky ("Military Commissions Act") a její přeměnu na "stát jednoho vůdce", a poskytl prezidentovi a jeho agentům moc lapit, mučit, a věznit kohokoliv, o němž svévolně rozhodnou, že je "nepřátelským bojovníkem“, včetně samých Američanů. Vztahuje se to i na ty, kteří terorismu poskytnou nějakou podporu, což může bý při vágním definování právní pomoc, nevinný charitativní dárek, nebo dokonce politická opozice politice drakonických omezení vlády USA. Hnusné a zbabělé vzdání se svobody je nevídané od zmocňovacího zákona německého Reichstagu z března 1933.

Může justice užít nástroj preventivní vazby? ptá se umírněně Z.Petráček. Floyd je dál, toho znepokojuje otázka preventivní vraždy…

Když to dělá prezident...

Dnes v Lidových novinách:

Bojkotováním Klvani si samospráva v Brdech jen uškodí
· Jakešovskou výzvu k dialogu, „ale ne s každým“, ze sklonku osmdesátých let připomíná nejnovější iniciativa starosty Trokavce pana Neorala.
· Prý se nechce bavit s vládním zmocněncem Klvaňou, ale jen s odborníky a vládou.
· K podobnému počínání vyzývá i starosty okolních obcí.
· Pan starosta dělá, jako kdyby Klvaňu nedelegovala Topolánkova vláda, ale třeba sdružení pro radar.
· Se starosty v Brdech bude jednat zástupce, kterého určí vláda, a nikoli ministři, či dokonce premiér osobně, jak si asi někteří představují.
· Že například Tomáš Klvaňa zastává postoj shodný s vládou, je snad normální.
· Vláda si nevybrala starosty, starostové nemohou vybírat vládního delegáta.
· Samospráva nemůže bojkotovat vládu jen pro osobní antipatie k úředníkovi.
· Kdybychom přijali podobnou logiku, tak by se panu Neoralovi mohlo stát, že by s ním jako se starostou mohli odmítat spoluobčané jednat jen pod hloupou záminkou, že si o něm myslí něco nepěkného.
· Pokud si starostové neuvědomí, v jaké situaci vůči státu jsou a do jaké míry mohou umístění radaru mimo území svých obcí ovlivnit, uškodí jen sobě.
· Dokážou-li vyvolat dostatečně silný dojem, že se s nimi nedá jednat, či dokonce že sami odmítají s vládou spolupracovat, dají vládě vlastně volnou ruku.

Stávkující starosta
21.srpna 2007, Lidové noviny
Martin Zvěřina

Pane starosto, až si uvědomíte v jaké situaci vy brďané vůči státu jste, tak zjistíte, že si můžete svobodně a demokraticky vybrat: a) vyvoláte dostatečně silný dojem, že se s vámi dá jednat, neboli přestanete se šprajcovat, a radar u vás v Brdech stát bude, nebo b) se budete šprajcovat dál, čímž dáte vládě volnou ruku, a radar v Brdech bude zrovna tak. Zkrátka bude tam stát v každém případě.

Tuto svobodnou volbu vám umožňuje naše demokratické zřízení, kterého, ač má ještě mouchy, si musíme všichni vážit. Nikdo vás ani neosočuje, že děláte potíže v boji s terorismem.

To v Americe, která si ten radar u nás postaví, od nedávného zrušení otrokářství už demokracie žádné mouchy nemá. Dokonce tam údajně už konstituční republiku přeměňují na stát jednoho vůdce, protože situace ve světě je nanicovatá. Vůdce prezident Bush získává takové pravomoci, že se s rebely párat nemusí, protože by mohli být nebezpeční. Kladení překážek v boji proti terorismu, což si dovedu představit že by mohlo být při dobré vůli i něco jako to bránění radaru ke zdaru, by klidně mohl považovat třeba za akci „nepřátelského bojovníka“. Ptáte se jaká by mohla následovat opatření? Ani se neptejte. Ale když to dělá prezident, nelegální to být nemuže:

If the President Does It, It's Not Illegal?

Radarem proti nové době temna

Dnes v Lidových novinách:

Václav Havel, bývalý prezident republiky, podepsal v sobotu petici vyslovující se pro umístění amerického protiraketového radaru na území ČR.
· Od exprezidenta je to jistě pěkné, příznivců protiraketového systému mezi našimi prominenty není mnoho, všichni raději surfují na populistické vlně.
· Podpis na petici, která získala daleko méně podpisů než ta s opačným názorem, však „pan prezident“, jak Havla mnozí titulují, nezvolil zrovna šťastně.
· Mezi odpůrci radaru panuje obrovská iracionalita.
· To názorně ukázala páteční prezentace vojenských expertů, kteří veřejnost informovali o eventuální škodlivosti radaru pro obyvatelstvo vesnic kolem vojenského prostoru.
· Nejen starostové „z Brd“, ale i šéf opozice Jiří Paroubek odmítli stanovisko hlavního hygienika armády s tím, že mu nevěří.
· Radarová stanice není ani na rýsovacích prknech projektantů a už kolem ní vládne atmosféra vykalkulovaného populismu a lidového duchaření.
· Dalo by se říci, že v takové chvíli má podpis bývalého prezidenta, jenž má obrovský kredit mezi občany, pro radarové příznivce nedozírnou cenu.
· Samozřejmě ano, jenže mohl by mít větší, kdyby si exprezident vybral jinou chvíli než na rockovém festivalu.
· Petice na koncertě je sice stylová, ale zase se snadněji zpochybňuje.
· Podepsal to mezi pivem a písničkou, řeknou protiradaristé.
· Je to škoda, Václav Havel přitom ví dobře, jak pracovat nejen s kontextem, ale i s veřejným míněním a médii.

Radarový kontext
PRAHA 20.srpna 2007
Lidové noviny: Martin Zvěřina

Exprezident Václav Havel se vyslovil kladně k radaru. Slovo filozofa má váhu. Zazněla i slova filozofa amerického, a to je přímo superváha:

Filosof Philip Atkinson z Think Tanku prezidenta Bushe volá po konci demokracie. Žádá, aby se Bush stal vládcem světa, tak jako Caesar byl římským císařem. Měl by být zároveň doživotním prezidentem Spojených států. Irák by měl být etnicky vyčištěn od Arabů pomocí nukleární genocidy a znovudosídlen Američany. Dnešní moderní zbraně totiž znamenají, že národ buď může spáchat genocidu a nebo sebevraždu. Příkladem je Izrael. Buď srovná Írán se zemí, nebo ten vymaže z mapy světa izrael. Pro Bushe je nejrozumnější masakrovat Iráčany nukleárními zbraněmi, dokud se nepodřídí jeho požadavkům, nebo dokud nebudou všichni mrtví. Vyčištěním Iráku od Arabů a jeho dosídlením Američany by Bush dosáhl okamžitých cílů: popularitu v armádě, obohacení Ameriky přeměnou arabského Iráku na Americký, posílil by americkou prestiž zastrašením nepřátel Ameriky. Taková akce by podle Atkinsona umožnila Bushovi vyhlásit vyjímečný stav, stát se doživotním prezidentem Spojených států, ev. vládcem celého světa. Jenom Amerika sjednocená pod jedním vládcem by měla tu sílu zachránit lidstvo od hrozeb nové doby temna teroristů vybavených nukleárními zbraněmi.

Je moc dobře, že radar nesmrdí a nezáří, ale hlavně že víme kdo si jej u nás postaví a proč. A je přímo skvělé že máme šanci umístěním radaru přispět k realizaci myšlenek významných filozofů. A vůbec nevadí, že ten náš se vyslovil na rockovém koncertě, hlavně že kladně, a zůstává tak věren své pověsti bojovníka proti totalitarismu.

Think Tank Suggests Bush should be President For Life
Neo-Cons: Make Bush Dictator Of The World

Přesvědčení bez rizika

Dnes v Lidových novinách:

Nacistický a komunistický režim se v mnohém lišily, mnohé však měly společného.
· Mezi jinými to, že produkovaly zvláštní sortu zločinců, normálních a průměrných lidí, kteří by vlastní rukou ani mouše neublížili, ale ve specifických podmínkách totalitního režimu se z nich staly spolehlivé převodové páky vraždící mašinerie.
· Fanatici jedné pravdy slepě vykonávající příkazy shora.
· Adolf Eichmann a Ludmila Brožová-Polednová.
· Dělnická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová nemůže být s Adolfem Eichmannem srovnávána v množství mrtvých.
· Některé její odpovědi na otázky Hany Čápové (LN 2.8.) však jako by vypadly z protokolů ze soudního přelíčení s Adolfem Eichmannem v roce 1961.
· Necítí se vinna.
· Eichmann se také necítil.
· Oba jen plnili příkazy nadřízených.
· Obžaloba prokurátorky z procesu s Miladou Horákovou vyvolává celou řadu otázek.
· Ta nejdůležitější: Proč tak pozdě?
· Dokumenty, na jejichž základě má být souzena, jsou známé již od poloviny devadesátých let.
· Dále: Když může být postavena před soud Brožová-Polednová, proč ne také další prokurátoři a soudci z ostatních politických procesů padesátých let?
· Procesů s hrdelními tresty byly stovky a ve stejném řádu se bude pohybovat také počet prokurátorů a soudců.
· Určitě řada z nich dnes ještě žije.
· Proč je někdo cílevědomě nehledá?

Jen plnili pokyny
O MODERNÍ MORÁLCE HISTORICKÁ LEKCE
18. srpna 2007, Lidové noviny
Petr Zídek, redaktor Orientace

Když může být postavena před soud Brožová, která si za svými činy stojí dodnes, proč ne taky další prokurátoři? Jistě. A co dnešní politická a mediální elita, která si taky stojí za svým přesvědčením a činy? Může se dočkat třeba morálního odsouzení? Inspirací k takové úvaze může být text bývalého Američana žijícího v Dánsku Rona Ridenoura (Denmark's murderous war alliance with USA). Reaguje na stažení dánských vojenských jednotek z Iráku. Domnívá se, že dobrovolní vojáci, i ti kteří vydávali rozkazy jsou vinni masovými vraždami a válečnými zločiny. Válečnými zločinci jsou podle něho i politici dopouštějící se válečného teroru, stejně jako ti, kteří je volí. Považuje za licoměrnost, když vražední agresoři sami sebe považují za oběti a hrdiny, zatím co ti bránící se jsou označováni za teroristy. Podle charty OSN a Ženevských konvencí má přepadený morální právo pozvednout zbraně k sebeobraně. Podle Charty a rezolucí OSN váleční zločinci mají být souzeni Mezinárodním soudem, tzn. že Bush, Cheney, Blair, dánský Rasmussen a spol. by měli být za vzpírání se mezinárodnímu právu zatčeni a předáni Haagskému tribunálu. Stát Dánsko podle Ridenoura je agresor a válečný zločinec podle své vlastní ústavy.

Náš stát, naše vláda, také spolupracují se Spojenými státy, mj. proti vůli většiny národa jim chtějí umožnit postavit si u nás radarové zařízení na "obranu obětí a hrdinů“. Za radar se postavil i bývalý prezident Havel. Mohou se tedy tito lidé obávat, že jednou taky mohou být povoláni k zodpovědnosti? Myslím, že nemusí. Jak Ridenour konstatuje, Spojené státy, největší teroristický stát světa s daleko největším počtem invazí a intervencí proti téměř polovině světové populace, nikdy nebyly sankcionovány OSN nebo jinou politickou či právní institucí. USA jsou natolik mocné, že ani OSN se jich neodváží dotknout.

Je-li tomu tak, pak stát si za přesvědčením shodným se zájmy Spojených států je zřejmě investicí bez rizika.

Presidentem s velkým P?

Dnes v Lidových novinách:

Psal se rok 1947. Spojené státy, jsouce si vědomy toho, že Evropa byla už podruhé ve 20. století zdrojem nepokojů a válek, přišly s velkolepou nabídkou nezištné pomoci všem evropským zemím.

· Těm, proti kterým samy válčily, těm, které stály ve válce na jejich straně, i těm, které se války nezúčastnily vůbec, ale byly rovněž obětí vysíleného kontinentu.

· Československo bylo jednou z prvních obětí nenasytného říšského kaprála, bylo tedy po válce na straně vítězů, tedy i na straně spojenců Spojených států.

· Vždyť také američtí vojáci osvobozovali naše západní území, to jsou vše známé skutečnosti.

· Většinu naší země ovšem osvobodili - na základě mezispojeneckých dohod - vojáci sovětští.

· To ale snad ještě neznamenalo, že patříme do sféry ovládané Sovětským svazem a jeho vůdcem Stalinem.

· Prezident Beneš, který válku strávil v britském exilu, se sice do Prahy vrátil přes Moskvu, trval ale na tom, že poválečné Československo bude svobodnou, demokratickou a suverénní zemí, která bude mostem mezi vítězným Východem a vítězným Západem.

· Podlehl tlaku sovětské moci a československých komunistů, pravé to páté kolony velkého generalissima.

· Benešův nejbližší spolupracovník, ministr zahraničí Jan Masaryk, byl pozván na kobereček do Kremlu a pokorně vyslechl diktát o nepřípustnosti připojení naší země k Marshallovu plánu.

· Odjel jsem z Prahy jako ministr zahraničí suverénní země a vrátil se jako Stalinův pacholek, posteskl si ve svém Černínském paláci, na jehož dvoře bylo o pár měsíců později nalezeno jeho mrtvé tělo.

· Dnes, o šedesát let později, nám Spojené státy nabízejí další exkluzivní pomoc, vázanou ovšem na jistou spolupráci.

· Naše země by se tím, že na svém území povolí umístit součást protiraketové obrany, stala prostorem, který by byl americkým systémem chráněn.

· Komunisté - bývalí i současní, lidé tepaní bulvárním tiskem a pivem i naivní pacifisté jsou proti tomu, abychom se stali exkluzivními spojenci jediné moci na světě, jež je schopna nás ochránit před nevyzpytatelnými režimy napojenými na teroristické sítě i před arogancí bývalé velmoci, která si na nás dělá stále stejný nárok jako před šedesáti lety.

· Pane prezidente, váš vliv na naše občany je veliký, vaše oblíbenost je někdy pro mě až nepochopitelná, zato však je nepopiratelná.

· Promluvte k národu, vyslovte své jasné stanovisko, o kterém bych nerad měl pochyby.

· Chci, aby má země, mé děti i já jsme žili ve svobodě, ke které byla tak dlouhá cesta.

· Uděláte-li to, vstoupíte do dějin této země jako Prezident.

· Neuděláteli to a budete jen myslit na prezidentské volby v příštím roce, stanete se jen prezidentem, jakým byl váš předchůdce před šedesáti lety.

· Zůstala po něm jen pachuť dvojí kapitulace.

· A ty nešťastné dekrety.

Příležitost být opravdovým prezidentem

17.srpna 2007, Lidové noviny

Pavel Bobek, zpěvák a architekt

Pane prezidente, než promluvíte k národu, abyste se stal opravdovým prezidentem za účelem odkývnutí radaru, čímž bychom konečně žili ve svobodě, ke které byla tak dlouhá cesta, a čímž vstoupíte do dějin s velkým P, aby po vás nezůstala pachuť a Brdy zplanýrované až po Kobylisy, a vzhledem k tomu, že už stejně máte vliv a až nepochopitelnou oblibu u našich občanů, uvažte, jestli by nebylo lépe promluvit raději k Američanům. Co ti si všechno myslí, přesahuje totiž všechny meze.

Myslí si, že kapitalisti dělali s Hitlerem byznys do r.1942, a že nebýt zla komunismu, který obětoval 20 milionů lidí (proti půl milionu amerických vojáků) aby byl poražen Hitler, tak my Američané bychom dneska nejspíš mluvili německy. http://www.bestcyrano.org/THOMASPAINE/?p=168

Taky si myslí, že Amerika se dnes spíš podobá fašistickému státu než demokracii, a neokonzervativci že mají víc společného s Musolinim než s Washingtonem a Jeffersonem. http://uncapitalist.com/blog/?itemid=1547

Ani zde nelze citovat spousty materiálů na internetu, týkajících se Bushova přisvojení si diktátorských pravomocí (dictatorial powers) a jsou obavy, že před koncem volebního období dojde k velkému teroristickému útoku, který znemožní, aby se odebral do zaslouženého prezidentského důchodu, a bude tak moci pokračovat v boji za globální americké impérium, a že jediná šance jak toto šílenství zastavit je zbavit prezidenta včas úřadu (impeachment).

Náš pane prezidente s až neúnosnou důvěrou, uchraňte nás tohoto aktuálního spojenectví, a zachovejte nám Brdy pro houbaře, i za cenu, že zůstanete prezidentem jen s malým p.

Skrze ucho jehly

Dnes v Lidových novinách:

PRAHA Pro lidoveckého poslance Ludvíka Hovorku prý už jeho straničtí kolegové chystají hranici.

· S velkou mírou nadsázky to včera připustil jeho stranický šéf Jiří Čunek.

· Odpovídal totiž na dotaz, zda Hovorkovi, který jako jediný koaliční poslanec nepodpoří reformu, jeho strana nyní vyhlásí džihád.

· „Pořád jsme křesťanskou stranou, takže džihád asi není zcela na místě. Ale zkuste zapátrat po něčem obdobném v křesťanské tradici,“ žertoval Čunek.

· „Křesťané přeci lidi rovnou upalovali,“ vyhrkl okamžitě se smíchem reportér TV Nova.

· „A rádi,“ smál se lidovecký vicepremiér.

· Předtím ovšem o Hovorkovi mluvil o poznání vážněji.

· Lidovci jsou z jeho postoje zklamaní, vyčítají mu, že kvůli němu neprosadili do reformy více, ale trestat ho prý nebudou.

· Také ostatní poslanci KDU-ČSL Hovorkovi zazlívají, že s nimi nedokázal „držet basu“.

· Sám Hovorka trvá na tom, že se řídil svým „svědomím a selským rozumem“.

Kam se „zrádcem“? Na hranici

16. srpna 2007, Lidové noviny

pdk, val

Dejme tomu, že jsem volil sociální demokracii a její program. Ne konkretní jména, protože kandidáty blíže neznám. Možná jsem tak i já zvolil Melčáka či Pohanku. Tak to je tedy rána, jsem pěkná krysa spáchavší podraz na důvěře voličů. Mám teď sebou opovrhovat nebo si rovnou hodit mašli?

V koalici si taky stěžují na zrádce. Hovorka od lidovců hlasuje proti pravicové reformě. Někde v bibli se tuším říká, že spíš se velbloud prosouká uchem jehly, nežli boháč proleze do království nebeského, nebo tak nějak. Podle tohoto křesťanského zákona se zdá, že vlastně jenom Hovorka v tom KDU/ČSL není zrádcem.

Obávám se, že do království nebeského se neprosoukají nejen lidovci, usilovně tlačící před sebou zadnice našich bohatých, ale se svým okázalým přepychem bude mít potíže proklouznout především celý Vatikán včetně papeže.

Ignoranti američtí vůdcové

Dnes v Lidových novinách:

Američané tvrdí, že nedůslednost čínských úřadů při ochraně autorských práv připravuje producenty softwaru, hudby, knih a dalšího značkového zboží o miliardy dolarů ročně v důsledku ušlých zisků.

· S podobnými stížnostmi na Čínu se kWTO v nedávné minulosti obrátily i Evropská unie, Kanada a také Mexiko.

· Ačkoliv se jedná o opakovanou stížnost USA na Čínu u WTO, stupňující tlak ze strany Američanů Číňany znervózňuje.

· Mluvčí čínského úřadu pro ochranu duševního vlastnictví Tian Lipu prohlásil v reakci na předchozí stížnost Američanů u WTO v červnu letošního roku že „podání stížnosti nebylo ze strany americké administrativy rozumným krokem“.

· Některá západní média mezitím začala spekulovat o možné odvetě Číňanů.

· Nejkatastrofičtější spekulaci uveřejnil koncem minulého týdne britský deník The Daily Telegraph.

· Ten citoval dva nejmenované vysoce postavené činitele čínské vlády, podle nichž by Čína v případě zavedení obchodních sankcí ze strany USA mohla přistoupit k výprodeji amerických bondů ze svých devizových rezerv, které v červnu dosahovaly 1,33 bilionu dolarů.

· To by způsobilo prudký pokles již tak klesající americké měny.

· Tato vize znepokojila i prezidenta George W.Bushe, který prohlásil, že podobný postup čínské vlády by byl „ztřeštěný“.

· Podle dalšího nejmenovaného čínského představitele, tentokrát z kruhů pekingské centrální banky, citovaného zpravodajskou agenturou Xinhua ale bezprostřední útok Číny na americký dolar nehrozí.

· Čína se prý i nadále bude chovat jako odpovědný hráč na mezinárodních finančních trzích.

Čína může „torpédovat“ dolar

Lidové noviny, 15. srpna 2007

František Bouc

Jestli prezident Bush spoléhá na neztřeštěný postup čínské vlády, pak P.C.Roberts v OpEdNews takový optimismus nesdílí . Říká, že Čína dala jasně najevo, že US úrokové sazby závisí na Číně, a ne na federálních rezervách. Falešná představa, že USA jsou jedinou světovou supermocností, jejíž měna je žádoucí bez ohledu na extrémní výdaje, odráží přílišné sebevědomí Američanů, ne realitu. Čínská moc nad hodnotou dolaru a americkými úrokovými sazbami jí dává i moc nad US zahraniční politikou. USA byly schopny zaútočit na Afghánistan a Irák jen proto, že Čína z větší míry Bushovy války umožňuje financovat. Pokud Čína přestane nakupovat US bondy, Bushovy války skončí. Kvůli Bushovu deficitu, a proto že není žádný prostor pro zvýšení daní konzumentům, mohou být Bushovy války financovány jedině cizinci. Je jen na rozhodnutí Číny, jestli zavolá US velvyslanci, že žádná válka proti Íránu nebude, pokud USA nejsou připraveny odkoupit zpět 900 bilionů dolarů Treasury bonds a další dolarová aktiva. USA ovšem nemají zahraniční rezervy aby nákup provedly. Dopad tak velkého prodeje na americké úrokové sazby by US ekonomiku zničil a zlikvidoval fakticky Bushovy schopnosti války vést. Když se dolaru zbaví největší držitel, ostatní to udělají také. A Amerika si neudrží svoji životní úroveň. Jediným východiskem k zaplacení účtů bude tisknout peníze.

Dostali jsme se do tohoto postavení, píše Roberts, protože naši vůdcové jsou ignoranti a hlupáci. Byly to korporativní tlusté kočky, které přeměnily domácí US hrubý produkt na čínský import, a byli to „volně obchodní či tržní ekonomové", kteří to podněcovali.

P.C.Roberts pracoval mj. u Reagana, a byl editorem Wall Street Journal.

http://www.opednews.com/articles/opedne_paul_cra_070809_in_the_hole_to_china.htm

Mít navrch nad orgány činnými v trestním řízení

Dnes v Lidových novinách:

Pozoruhodné. V roce, kdy svět reflektuje 200. výročí britského zákazu obchodování s otroky, který de facto podřízl globální otrokářský byznys, se rozhodla kriminalizovat otrokářství africká Mauritánie.

· Má snad Západ platit reparace za otrokářství i těm africkým zemím, které ruší jeho beztrestnost až teď?

· Letošní debata o otrokářství se odpíchla od 200. výročí britského zákazu, kdy Dolní sněmovna odhlasovala, že obchod s otroky se příčí „zásadám spravedlnosti a lidskosti“, a brzy nato začal Londýn tento obchod na všech mořích účinně potírat.

· Ona debata ale přímo navazuje na rok 2001, kdy v jihoafrickém Durbanu proběhla neblaze proslulá konference OSN o rasismu, která široce aktuální téma zúžila prakticky na dvě kauzy - na transatlantický obchod s otroky v 15. až 19. století a na údajně rasistický charakter Izraele.

· Zásadní spor se točil a točí kolem toho, co by mohlo vyústit v reparace.

· Většina zemí třetího světa, především skoro celá Afrika, tvrdily, že transatlantický obchod s otroky má být označen za zločin proti lidskosti.

· To ovšem odmítal Západ, především bývalé koloniální mocnosti Evropy (Británie, Francie, Nizozemsko, Španělsko, Portugalsko) a USA.

· V jazyce práva by totiž právě uznání zločinu proti lidskosti vedlo k požadavkům na reparace.

· Západ tvrdí, že transatlantický obchod s otroky byl velmi politováníhodný (podle odhadů bylo na americký kontinent odvlečeno deset milionů lidí a dalších zhruba deset milionů cestu přes oceán nepřežilo), ale má-li být označen za zločin proti lidskosti, je třeba stejně postupovat i v případě otrokářství v severní a východní Africe, které probíhalo v režii Arabů.

Mauři, otroci a cesty arabské demokracie

14. srpna 2007, Lidové noviny

ZBYNĚK PETRÁČEK, komentátor LN

Pokud někoho masově zotročím, znásilním, oloupím či zabiju, uznávám šlechetně, že je to fakt ošklivé a odporuje to zásadám spravedlnosti a lidskosti. Ovšem nenuťte mne , abych to přiznal veřejně, protože jednak takové věci se dějí i v severní a východní Africe v režii Arabů, a jednak bych musel platit reparace. Abych za své zločiny proti lidskosti nemohl být popotahován, musím mít navrch nad policajty a soudci já, a ne naopak. Neboli musím být dostatečně mocný, tak jak se to stále daří Západu. Spočítat to Západu se pokusila nejen neblaze proslulá konference OSN o rasismu. Zkusili to i ještě neblažeji proslulí komunisté, ovšem také ne zrovna v rukavičkách a hlavně prohráli, což jasně svědčí o zločinnosti jejich ideologie. Reparace otrokářům tím pádem pochopitelně platit musí.

Chybí mi ta jistota, zda vražedná ideologie ta či ta…

Dnes v Lidových novinách:

Stále se neumíme vyrovnat s vražednou racionalitou 20. století. Ukázal to i případ prokurátorky Brožové.
· V blízké době se asi uskuteční dva soudy, které nejspíš definitivně završí české vyrovnání se s komunistickou totalitou.
· Ať dopadnou jakkoliv, zbude jen pachuť.
· V obou figurují symbolické postavy.
· Ludmila Brožová-Polednová žádala smrt pro Miladu Horákovou v jednom z nejznámějších monstrprocesů komunistické nadvlády.
· Josef Vondruška byl mnohem méně důležitým pěšákem režimu a „pouze“ šikanoval v minkovické věznici politické vězně.
· Přesto obě jména, nedávno široké veřejnosti ještě naprosto neznámá, zosobňují tragickou historickou amnézii společnosti mnohem lépe než poklidné důchodcovství stranických pohlavárů z dob normalizace.
· Přesto si je musíme vytrpět, protože při nich zazní to, co česká společnost měla slyšet už v 90. letech: zákaz komunistické strany či problém právní kontinuity je sice zásadní, nejen tím se ale demokratická justice odlišuje od „socialistické zákonnosti“ – demokracii je vlastní možnost etické volby a v konečném důsledku nadřazení jednotlivého člověka ideologii.
· Není náhodné, že lidé, kteří uvěřili svému Velkému příběhu, mluví a argumentují zcela stejně.
· Jejich ideologie se mohou radikálně lišit, v důsledku ale mají podobný slovník, který staví „správnou“ společnost nad jednotlivce, poslušnost vůdci nad osobní volbu, povinnost nad etiku, úspěch systému nad humanitu.
· Zpověď komunistické prokurátorky se tak jako vejce vejci podobá nedávno do češtiny přeložené zpovědi Rudolfa Höße, velitele Osvětimi.
· Nestvůrné myšlení má smysl si stále připomínat, je tu totiž stále s námi.
· Ludmila Brožová-Polednová nám tak připomněla, že vyrovnání se s totalitou není jen o komunistech ve sněmovně a neodsouditelnosti vrahů kvůli právní kontinuitě.
· Jde hlavně o společenské odmítnutí perverzní racionality, která plodí osudy, jež pak naplňují titul fiktivní biografie Rudolfa Höße od Roberta Merleho – Smrt je mým řemeslem.

Smrt je naším řemeslem
13. srpna 2007, Lidové noviny
David Klimeš, novinář

Kde bereme jistotu, že prosti zvráceného antihumanistického myšlení jsme zrovna my kteří svojí existencí i ideologicky jsme součástí Západu, který co by smečka kolonizátorů a imperiálních predátorů svoji ušlechtilou civilizaci a blahobyt vymlátil, vymučil, vyloupil, vyšvindloval a jinak vydobyl na úkor těch podřadných či slabších ostatních?

Pach smrti se stále převaluje nad Irákem, mj. kvůli implantaci naší demokracie. Co když i ty principy demokracie byly vlastně vybrakovány a přizpůsobeny totalitě nadnárodních korporací? Je vyloučeno, že náš kapitalismus v principu je skutečně s demokracií neslučitelný?

Kde je jistota, že zvrácenost antihumanistického myšlení lze přišít z pozice síly jen komunistům? A že marxismus, komunistická ideologie, nezačne postupně ztrácet na významu až když kapitalismus začne mizet ze světové scény?

Bylo by mrzuté dočkat se toho, že i naši potomci se budou muset vyrovnávat s minulostí vražedné racionality novodobé neokonzervativní světovládné ideologie, připomínající fašismus, v jejíž realizaci se její tvůrci a vykonavatelé dnes na nás mohou snad ve všem spolehnout.

Co udělá nadnárodní vlastník?

Dnes v Lidových novinách:

Bouřlivé události na amerických hypotečních trzích se přesunuly i do Evropy.
· Největší francouzská banka BNP Paribas ve čtvrtek zmrazila tři hypoteční fondy spravující 1,6 miliardy euro.
· Po krizi německé IKB, kterou z problémů musela na konci července vytáhnout až centrální banka, je to další ze signálů, který potvrzuje, že krachy bank už nejsou jen záležitostí USA.
· Nervozita mezi investory přinutila Evropskou centrální banku vypustit na trh téměř 95 miliard euro, které měly uspokojit náhlou poptávku po penězích.
· Banka se k podobnému kroku naposledy uchýlila před šesti lety po teroristických útocích z 11.září.
· Dnes banku navíc následují ústřední finanční ústavy po celém světě.
· Problémy evropských hypotečních bank by se ale měly těm českým vyhnout.
· Analytici totiž shodně vypovídají, že české banky do amerických rizikových hypoték neinvestují.
· Neopodstatněné jsou i obavy z toho, že by vývoj na trhu s nemovitostmi v Česku mohl kopírovat ten americký.
· Jisté není ani to, že by hypotéky měly zdražovat.
· Podle Čermáka ale mohou tuzemské banky brzo dostat příkaz od svých nadnárodních vlastníků, kteří nejistotu na trhu pocítí silněji.
· Nejistota se na evropské trhy přesunula po krachu několika amerických hypotečních bank.
· Ty půjčovaly peníze rizikovým klientům, kteří nezvládali úvěry splácet.
· S poklesem cen nemovitostí pak krizi neustály ani samy banky.
· Problémy teď mají po světě všechny finanční ústavy, které do amerických hypoték investovaly.

Bankovní krize Česko mine
Lidové noviny, 11. srpna 2007
Petra Kyjonková, Lidové noviny

Pro lepší pochopení současné zuřící měnové krize, jsem se poučil o možném konci současného ekonomického pořádku u J.R.Nyquista, který se opírá o knihu Professora Harolda Jamese:

Dolar je nahoře, a všechny ostatní měny se nacházejí pod ním, což dolaru poskytuje rozhodující mezinárodní výhody. De Gaule kdysi řekl, že dolar je ta nejzákeřnější forma amerického imperialismu, a prý Západní Evropa, aniž si toho byla vědoma, se stala americkým protektorátem. Evropská ekonomická integrace a jednotná měna Euro mohou být tedy chápány jako pokus prolomit tuto dominantní mezinárodní pozici dolaru. Ovšem odmítnutí dolaru jako světové rezervní měny by mohlo nastartovat chaos a potíže.

Rovnost měn tedy neexistuje. Spojené státy mohou vyvážet inflaci, či dokonce dolovat nepřímé daně z ostatních zemí a mohou si tak financovat své války ve jménu mírumilovného mezinárodního pořádku.

Ale světové ekonomické prostředí nevytváří Spojené státy samy. Největší nebezpečí pro dolar se nachází v Asii. Přes Pacifik přicházejí nárazové vlny způsobené rychlým ekonomickým růstem Číny a Indie. Rusko a Čína vyvíjí mechanismy, jak prolomit americkou moc. Na horizontu se vynořují obchodní a měnové války, doprovázené rostoucím antiamerikanismem. Podle Jamese piráti a raubíři využijí každé příležitosti k zaútočení na naši civilizaci, ale ne aby ji nahradili nečím lepším. Chtějí použít válku a teror jako nástroj své dominance, ovšem ne třeba prostřednictvím Coca-Coly jako my. Podle Maa politická moc probíhá skrze hlaveň pušky, a tak dolar sice je nahoře je, ale strop i základnu může jednou ranou rozbít atomka.

A do toho teď přichází ta neschopnost Američanů splácet ty své hypotéčky. Česko to údajně nepoškodí, ovšem záleží prý, co udělají naši nadnárodní vlastníci. Bylo dobře, že jsme neinvestovali do amerických hypoték. Určitě bude lépe investovat raději do americké války proti terorismu, třeba skrze ten radar. Ovšem jestli nadnárodní vlastník naší vlády kvůli nervozitě nakonec neucukne…