Šťestí za každého režimu

Dnes v Neviditelném psovi:

Výročí listopadového převratu je příležitosti ohlížet se za bývalým režimem.
· Není to ohlížení příjemné, byť mnoho lidí podle nejrůznějších průzkumů vzpomíní s nostalgií.
· A tvrdí, že žili stejně šťastně a spokojeně jako dnes, ne-li dokonce šťastněji.
· Jak je to možné?
· Nehledejme důvody ve špatné paměti či nedoléčeném postkomunismu, nýbrž v lidské mysli.
· Média často citují lidi, kteří prošli nějakou krizi, jak říkají, že to byla skvělá zkušenost a že je obohatila.
· Mnohdy to působí jako póza.
· Jak člověka může obohatit, když mu zbankrotuje firma, je odsouzen za braní úplatků nebo prohraje volby?
· Ale póza to není.
· Gilbert tvrdí, že to jen srávně funguje imunita jejich mysli.
· Cituje případ Moreese Bickhama, který strávil 37 let v americké věznici, aby se posléze pomocí testu DNA prokázalo, že byl nevinen.
· Když by v osmasedmdesáti letech propuštěn, řekl deníku New York Times.
· "Nelituju ani minutu času, který jsem strávil za mřížemi. Byla to nádherná zkušenost."
· V tom je paradox naší existence.
· Jsme hluboce přesvědčeni, že štěstí je něco, co v životě hledáme a o co usilujeme, a přitom je to stav, který si sami dokážeme "vyrobit".
· Motorem změny či pokroku není pocit spokojenosti, nýbrž naopak nespokojenosti.
· Navzdory imunitě naší mysli podvědomě favorizujeme "přirozené" štěstí před tím "syntetickým".
· Proto všichni chceme být úspěšní v práci, vydělat hodně peněz, mít vysněné partnery a skvělé děti.
· Toužíme po tom všem, protože se domníváme, že nás to učiní šťastnými.
· Ale když to náhodou nevyjde, budeme šťastní taky.

Proč jsme za komunismu byli šťastní?
Neviditelný pes, 23. listopadu 2007
Miloš Čermák

Byli jsme šťastni i za komunismu. Byla to nádherná zkušenost. Škoda, že to tak rychle skončilo. Mohli jsme být všichni zkušenostně ještě obohatěnější. Teď chceme všichni hodně peněz. Pokud nám to tunelování nevychází, můžeme být hrdí, že na těch pár, co jim to vyšlo a vychází, jsme se všichni šťastně složili a skládáme.