…že odbíhám.

Neviditelný pes dnes:

Někdy na jaře roku 2002 se v Ústí nad Labem rozšířilo, že v jedné opuštěné továrně jsou přechovávány ostatky německých vojáků padlých na území ČSR v druhé světové válce.
· České úřady se musely věcí zabývat.
· Nejprve na náklady Volksbund Deutsche Kriegsgräberfürsorge (spolek, který se zabývá hroby německých vojáků v zahraničí) ostatky provizorně přemístili do vojenského prostoru v Brdech, pak se začalo přemýšlet, kam s nimi.
· Podle mezinárodních zvyklostí mají být vojáci pochováni na území států, kde padli.
· Teď se zdá, že je rozhodnuto: chebské zastupitelstvo se usneslo, že vojáci smějí být pohřbeni v jejich městě.
· Od listopadu má po Česku putovat unikátní a „kontroverzní“ výstava.
· Týká se sudetoněmeckých antifašistů, kteří se podíleli na boji proti nacismu a po válce byli v ČSR perzekvováni nebo dokonce vyhnáni.
· Sudetoněmečtí antifašisté si jistě zaslouží uznání a omluvu (nemyslím si jen, že by se to týkalo taky např. Bruno Köhlera nebo Augustina Schramma).
· Tím se ovšem pořád pohybujeme na půdě vykolíkované Benešovými dekrety, v jejich případě byly porušeny.
· Ale co s těmi ostatními?
· S padlými vojáky mají společné to, že někteří byli přesvědčení nacisté, jiní se na čas nechali strhnout, jiní byli proti, ale báli se to dát najevo, a jiným to bylo fuk (podobně se vztahovali po roce 1945 Češi k bolševismu).
· A s padlými vojáky mají navíc společné to, že jsou v drtivé většině už mrtví (osmnáctiletí z roku 1945, pokud přežili, oslavují letos osmdesátiny).

Češi v zákopech dávné války
Neviditelný pes, 24.listopadu 2007
Bohumil Doležal

Podle mezinárodních zvyklostí mají být vojáci pochováni na území států, kde padli?
Proč tedy Američané a Britové a další si padlé z Iráku vozí domů?

Možná tehdy v té druhé světové Němci už nestihli udělat totéž.

A co až se to nebude stíhat ani v tom Iráku…? Už bude aspoň zkušenost jak to řešilo chebské zastupitelstvo, či jak to vykolíkovaly Benešovy dekrety.