Co s námi bude...

Dnes v Lidových novinách:

Před pěti lety americký Kongres schválil válku.
· Kde se pak stala chyba?
· Jaké důsledky přináší?
· Hovoří-li bývalý vrchní velitel v Iráku bez servítků, všichni jsou nadržení.
· To bude maso!
· Vždyť válka byla schválena právě před pěti lety!
· To zase politici, rozuměj bushovci, schytají!
· Taky že schytali.
· „Nekvalifikovaně vedená“, „zpackaná“ je válka v Iráku podle generála Ricarda Sancheze.
· A přece nelámejme nad Irákem hůl.
· Ten, kdo se raduje nad americkým neúspěchem, si lže do vlastní kapsy.
· Místo škodolibosti ať si položí otázku: Jak bude vypadat svět po stažení z Iráku?
· Jak se projeví „irácký syndrom“ na USA, zemi, kterou neblaze poznamenal syndrom vietnamský?
· V takovém světě totiž budeme pěkných pár let žít.
· Šestnáctého října 2002 americký Kongres schválil použití síly v Iráku.
· Dnes už víme, že důvody uváděné v říjnu 2002 za válku v Iráku nestály, že byly nadsazené stejně jako nebezpečí Saddámových zbraní hromadného ničení, ale před pěti lety zdaleka jasno nebylo.
· Jistě, detaily z tehdejšího rozhodování zajímají už asi jen historiky.
· Vietnamský syndrom zasáhl svět na dobrých patnáct let.
· Jak se projeví syndrom neúspěchu v Iráku?
· Není tu úplná paralela.
· Místo morálního rozkladu ozbrojených sil vidíme veřejnou debatu hledající chyby: Měli jsme poslat dvojnásobek vojáků?
· Měli jsme uchovat iráckou armádu?
· Tak se ptají důstojníci.
· Místo ustupování soupeři vidíme spoléhání se na „osvědčené“ diktátory – jako ilustrace poslouží letošní smlouva o zbrojních dodávkách Egyptu.

Irácký syndrom
16.října 2007
Zbyněk Petráček, komentátor LN

Zbyněk Petráček jakoby nabádal: nelámejme hůl nad strýčkem, neradujme se z jeho neúspěchu, nelžeme si do vlastní kapsy. Položme si otázku co s námi bude, až strýčka vyvlečou po přestřelce z banky a uvrhnou ho do kriminálu za loupežná přepadení a zabití.

Strýčkovi tu loupež včetně použití síly schválil americký kongres šestnáctého října 2002. Americký reportér Sherwood Ross to vidí poněkud jinak než náš komentátor. Prezident dostal od Kongresu krytí k přepadení Iráku pod záminkou, že Hussein vlastní zbraně hromadného ničení a že má spojení na atentát z 11.září. Ross to označuje za nejkrvavější lež v historii Bílého domu. Agrese byla spuštěna bez souhlasu Rady bezpečnosti a Bílý dům tím porušil Haagské konvence (1899 a 1907), Kellog Brianův mírový pakt (1928), Chartu OSN, závěry Tokijského tribunálu a Norimberského soudu. Prezident a jeho splupachatelé jsou vinni válečnými zločiny proti lidskosti.

Strýček se zatím pohybuje stále na svobodě a má vymyšlený další skvělý plán, jak udělat honem ještě Iránskou kasu, dokud je na svobodě, neboť údajně se tam chystají nainstalovat nukleární bezpečnostní zařízení, která hravě dosáhnou na spolupachatele až ve Střední Evropě.

Jestli Z.Petráčkovi dobře rozumím, my v Česku strýčkovi držme palce, posviťme mu radarem, pošleme bojové komplice, neb co by snámi bylo, kdyby ho odvedli...Naopak Ross připomíná, že podle Norimberské charty americký voják má právo, ne-li povinnost odmítnout bojovat a páchat mezinárodní zločiny. O českých spolupachatelích se nezmiňuje, ale nejspíš to platí obecně.