Ať žijí revoluce

Dnes v novinách:

KSČM považuje zcela v duchu marxismuleninismu stát a demokracii za uspořádání sloužící buržoazní třídě, které musí být revolučně překonáno.
· Dle vnitrostranických dokumentů zjistíme, že v této straně probíhá diskuse a boj mezi neostalinisty a marxisty různé provenience, přičemž, jak píše teoretik a ideolog KSČM: "...stoupenci konzervativního ideologického a politického směru však mají tolik sil, aby poměrně úspěšně blokovali pokusy o prosazení... (nestalinského marxismu, který je ve straně menšinový) do dokumentů KSČM a argumentace určené veřejnosti".
· Pro oba hlavní názorové proudy je však marxismus (či marxismus-leninismus) se všemi základními atributy - třídní boj, diktatura proletariátu, zestátnění (zespolečenštění) či zrušení soukromého majetku, překonání parlamentní demokracie a státu, a především revoluční změna poměrů a dominance komunistů - posvátný.
· Jak je možné, že tato strana, jejíž dokumenty jsou snadno přístupné všem občanům a demokratickým silám, jakož i policii, justičním orgánům atd., může v demokratické společnosti legálně působit a dokonce být stranou parlamentní, když ještě navíc platí zákon o protiprávnosti komunistického režimu?

Čeští komunisté počítají s revolucí
11. ledna 2006, Lidové noviny
Tomáš Vystrčil, publicista

Co máte proti revolucím? Revoluce měnily režimy a společenské systémy dávno před komunismem. Nebýt jich tak tu máme dodnes otrokářství nebo feudalismus. Kapitalismus za svůj vznik vděčí revolucím. Co revoluce 1989? Každý systém a režim (včetně toho současného) se domnívá, že je konečně tím ideálním a že je navěky, a že je jeho svatou povinností potírat své zlovolné odpůrce. Kapitalismus si to myslel a myslí taky. Choval se tak nestoudně a násilně, že málem prohrál s komunisty. Pokud se z toho nepoučí, a moc to tak nevypadá, tak ho čeká repete, a vůbec u toho příště nemusí být zrovna komunisté. Současný kapitalismus se zaštiťuje demokracií, ale co např. nezaměstnanost, nebo nekončící koloniální agrese a parazitismus? To jsou nestoudnosti kolosálních rozměrů. Pokud se to nezmění, lze těžko předpokládat, že tyto kapitalistické divy demokracie si lidstvo nechá líbit na věky věkův.