Můžeme důvěřovat aspoň budoucím soudcům?

dnes:
Proč ti stateční studenti musí dnes chodit k soudu?

• Spor tří studentů o omluvu za sametovou revoluci, který se táhne už devatenáct let, je znovu na začátku.
• Můžeme důvěřovat našim soudcům, kteří za tak dlouhou dobu nedokázali rozhodnout spor o jedinou větu?
• Můžeme si představit, že je to jakýsi lakmusový papírek, kterým změříme schopnosti české justice: tři studenti, kteří během sametové revoluce vyjádřili nedůvěru předsedovi základní organizace komunistické strany na fakultě (napsali, že zneužívá politické postavení a je kariérista), se od roku 1991 nedobrovolně soudí.
• Bizarní případ?
• Jak je možné, že demokratická společnost studenty oceňuje (Rada vysokých škol jim udělila Cenu Jana Opletala), zatímco justice jim komplikuje život?
• Cožpak nejsou všichni ti soudci, kteří ve sporu rozhodovali, naladěni na stejnou, demokratickou notu?
• Věří opravdu stejným hodnotám jako my?
• Svět se mění, soudci zůstávají
• Ano, od začátku devadesátých let se garnitury politiků mění, mění se nálada ve společnosti, posouvají se i hranice společensky akceptovatelného, jen soudci zůstávají.
• Propluli a proplouvají bouřlivými i klidnými vodami, zapomněli na nevinné, které poslali za mříže, zapomněli na někdejší rudé knížky, jež jim otevřely dveře ke kariérám, jež pokračují dodnes.
• Ano, někteří z těch, kteří zastávají tak důležité posty, soudili už před rokem 1990 podle vyslovených či nevyslovených přání komunistického režimu.
• Ne, možná opravdu neměli tehdy zlé úmysly, ale spravedliví nebyli.
• A máme jistotu, že budou spravedliví dnes?
• Někdo namítne: justice se jako celek nezbavila totalitní minulosti, a jak potom můžeme chtít spravedlnost od těch, kteří aktivně působili na straně nespravedlnosti
• Samozřejmě, i justice se obměňuje, mladí soudci přicházejí, ale dostávají se na nižší instance, zato ti starší s leckdy podivnou minulostí nevyhnutelně postupují vzhůru.
• Jenže právě mnozí z těch starších, jejichž minulost neznáme, na soudech vyšších stupňů či na klíčových postech na školách ovlivňují názory a postoje budoucích právníků, státních zástupců a mladých soudců.
• Samozřejmě, soudci jako skupina vždy byli konzervativní – byli takoví i v roce 1948 po nástupu komunismu, kdy s nimi noví vládci jen obtížně manipulovali podle svých nedemokratických představ.
• Nyní zažíváme podobnou situaci jen s opačnými hodnotovými znaménky.
• Ale počkejme na další soud o studentskou revoluci.
• Dokud spor neskončí, neskončila ani revoluce.
• Přinejmenším v justici.
• Kam dál?

Proč ti stateční studenti musí dnes chodit k soudu?
MF DNES, 19. května 2010
Luděk Navara
http://zpravy.idnes.cz/komentar-proc-ti-statecni-studenti-musi-dnes-chodit-k-soudu-pqo-/domaci.asp?c=A100519_1386993_domaci_itu



Počkejme si na příští revoluci. Uvidíme jestli soudci budou naladěni na stejnou notu a uvěří novým totalitním hodnotám jako my všichni ostatní. Zase proplují a zůstanou navzdory posunu hranic společensky akceptovatelného. Soudili po roce 1990 podle vyslovených i nevyslovených přání demokratického režimu. Té demokratické minulosti se justice jako celek nezbaví. Jak potom budeme moci po nich chtít spravedlnost, když aktivně působili na straně volného trhu. S touto kuriózní minulostí budou nadále postupovat vzhůru a ovlivňovat názory mladých právníků. Příští mladí stateční revolucionáři by se pro jistotu během revoluce neměli nikomu do ničeho vyjadřovat.