Dozrál čas pro odcházení

Dnes v Lidových novinách:

Zápas menších pražských divadel, galerií a podobných institucí o přežití není jen bojem o několik milionů. Je to víc. Je to zápas o smysl a charakter státu.

• Anebo nejsou snad stát, samospráva a vůbec různé způsoby lidského sdružování či organizované sebestrukturace společnosti charakterizovány mezi jiným i způsobem a mírou přerozdělování peněz jedněch ve prospěch druhých?
• Bohaté a rozvinuté státy se snaží nějak pomáhat těm chudším; lidé, jejichž příbytky nebyly zasaženy přírodními katastrofami, pomáhají prostřednictvím státu či jiných organizací těm, kteří přišli o domov; zdraví platí na léčbu nemocných; neplavci na plavecké stadiony a lidé, které sport nezajímá, na olympijské stavby; řidiči aut na budování metra; ti, kteří o další vzdělávání nemají zájem, přispívají na vzdělání těm, kteří po něm dychtí; ti, kteří nevědí, co je to egyptologie, a nezajímají se o podstatu hmoty, financují rozvoj egyptologie a teoretické fyziky; lidé, kteří nechodí do divadla, přispívají na jeho existenci a ti, kteří hodně vydělají na různých lidových show, přispívají na existenci tak či onak experimentálních či avantgardních scének, které navštěvuje nepatrné promile populace.
• Způsob, důmyslnost, předvídavost a kultura tohoto přerozdělování zakládá identitu toho či onoho společenství, toho či onoho státu, té či oné politické síly.
• Pamatuji například, jak v šedesátých letech to byla právě malá pražská i mimopražská divadélka, jež byla ohnisky nového a hlubšího sebeuvědomování a sebeosvobozování společnosti a jež - spolu s mnoha dalšími „menšinovými" úkazy, jako je například filozofické bádání -byla neodmyslitelnou předehrou pozdějších politických změn.
• Ta divadla totiž navštěvovaly přesně ty menšiny, které později významně ovlivňovaly život většin.
• Takzvaná živá kultura je jako brouk potápník: ponořuje se a vynořuje, někdy to má lehčí, někdy těžší, ale umí přežít leccos, včetně různých radních, kteří o ní rozhodují, aniž se o ni zajímají, či jí rozumějí.
  
• Dějí se v Praze horší věci a bohužel nezvratné.
• Často o tom mluvím, ale musím to znovu připomenout: město se šíří jako rakovina do všech stran a likviduje naši vlast svými sklady a velkosklady, parkovišti a smetišti, super- a hypermarkety, a hlavně stepí, která mezi tím vším je.
• Co dělat? Nenapadá mne nic lepšího než doporučit Pražanům, aby v blížících se volbách nevolili stranu, která už tak dlouho Praze vládne a která už tolik nedobrého dopustila, pokud se na tom přímo osobními zájmy svých pražských předáků nepodílela.
• Změna na pražské radnici by byla podle mne dobrým znamením pro každého, komu ještě záleží na charakteru a smyslu našeho státu a naší samosprávy.

Dozrál čas
Lidové noviny, 31. května 2008
Václav Havel, dramatik, bývalý československý a český prezident

Možná už odchází a za sebou tiše zavře dveře systém, kde "bohaté a rozvinuté státy se nějak snaží pomáhat těm chudším". Napřed ty chudé jako vedlejší produkt trhu vyplivnou, zneschopní, vyhladoví, zneuctí, a pak jim možná vhodí do klobouku minci cestou na nóbl večeři.

Město se šíří jako rakovina...Však Václav Havel bojoval za režim individualistů, dostatečně svobodných, svéprávných, svérázných a sobeckých na to, aby si mohli urvat, postavit, likvidovat krajinu a konzumovat nicotu.

Semafor. Už jste někdy slyšeli v Radiožurnálu písničku od Šlitra a Suchého ze zlatých dob Semaforu? Možná se bojí vyvolávat nostalgii u většiny jejich tehdejších obdivovatelů, kteří nijak významně dějiny ovlivnit netoužili.

Radar nás ochraňuj před útokem mezinárodního tribunálu

Dnes v Lidových novinách:

Hospodářské noviny přinesly ve svém vydání z 27. 5. 2008 stať senátora Pitharta na téma radaru.

• Pan senátor se pozastavuje nad údajným „spěchem" při podepisování smlouvy, tvrdí dále, že radar není záležitostí, kde by bylo možné s Američany něco „vykšeftovat" a nakonec se vyznává z toho, že nevěří prezidentu Bushovi, který lhal o Iráku (tj. o jeho zbrojním programu za Husajnova režimu) a má na svých rukách krev statisíců Iráčanů.
• Proto bychom měli s podpisem smlouvy o umístění radaru na našem území počkat až na novou administrativu.
• K dobru lze snad panu senátorovi připsat to, že nesdílí levicí šířenou poplašnou propagandu o radaru a že z článku vyplývá, alespoň tak, jak jsem ho pochopil já, že jeho umístění v Česku schvaluje.
• Nedůvěru k prezidentu Bushovi však senátor Pithart sdílí s českými komunisty, pro které je Amerika stále nebo již zase synonymem kapitalistického ďábla.

Pithart nevěří Bushovi. Kdo věří Pithartovi?
Lidové noviny, 29. května 2008
Jan Bartoň

Možná, že senátor Pithart sdílí nedůvěru k Bushovi také s českými komunisty, ale určitě s velmi mnoha Američany. To, že ještě nedošlo k jeho impíčmentu doma, nebo že ještě nestanul před mezinárodním soudním tribunálem pro válečné zločiny, je dáno mocenským postavením Spojených států. Podobně jako nebyl soudně postižitelný Hitler dokud neslavně neskončila ta jeho válka proti terorismu.

Nechci tu bezplatnost zadarmo

Dnes v Lidových novinách:

Ústavní soud těsnou většinou odmítl návrh opozice, aby byly zrušeny poplatky ve zdravotnictví

• z odůvodnění nálezu Ústavního soudu
• Zákonem zavedené poplatky, jak vyplynulo i z provedeného dokazování, regulují přístup k zdravotní péči hrazené z veřejného pojištění, čímž zamezují jejímu nadužívání; to v důsledcích zvyšuje procento pravděpodobnosti, že se zdravotnická péče dostane opravdu těm skutečně nemocným.

Soud: U lékaře se bude platit dál
Lidové noviny, 29. května 2008
ADÉLA ČABANOVÁ, MILOŠ ŠENKÝŘ

Něco tak odporného, jako to co zde Lidové noviny vydávají za odůvodnění nálezu ústavního soudu, jsem už dávno nečetl:

"Zákonem zavedené poplatky, jak vyplynulo i z provedeného dokazování, regulují přístup k zdravotní péči hrazené z veřejného pojištění, čímž zamezují jejímu nadužívání..." Neboli zamezují přístup k BEZPLATNÉ zdravotní péči, těmi, kteří si tu bezplatnou péči nemohou dovolit - nemají na poplatky. "...v důsledcích zvyšuje procento pravděpodobnosti, že se zdravotnická péče dostane opravdu těm skutečně nemocným." Neboli předpokládá se, že nemajetní skutečně nemocní nejsou, nemoc jen předstírají. Skutečně nemocným je ten, kdo poplatek zaplatit může.

Nejsem vzděláním právník, ale slyšel jsem, že neznalost zákona neomlouvá. Proto zde prohlašuji že ústavními soudci neopovrhuji, přinejmenším ne těmi z nich, kteří neopovrhli ústavou.

Čeho součástí bude radar v Brdech?

Dnes v Lidových novinách:

Odmítáte atomové zbraně? Nevyhnete se radaru. Odmítáte atomovou energii? Nevyhnete se uhlí

• Moderní nároková společnost liberálního Západu chce mít zajištěné vše od práce přes vzdělání, zdravotní péči až po osobní bezpečnost (mám na to právo!), aniž se valně stará o cenu.
• Přitom cena vysněného nejaderného světa je po čertech vysoká.
• Chcete svět bez jaderných zbraní, této absolutní jistoty zničení útočníka?
• V tom případě řekněte, jakou jinou obranu proti útoku nabízíte než systém, jehož součástí má být americký radar v Brdech.

Luxus nejaderného světa
Lidové noviny, 29. května 2008
Zbyněk Petráček komentátor LN

Jakou obranu proti útoku nabízíte než systém, jehož součástí má být americký radar v Brdech, ptá se Zbyněk Petráček. Kolik cynismu je třeba k takovému tvrzení. Zbyněk Petráček musí dobře vědět, že ti, jejichž útok nám podle dosud předkládaných informací údajně hrozí, jsou ve skutečnosti obětmi nestoudných predátorů, kteří si říkají demokratická západní civilizace, a nemají nejmenší šanci se těmto jaderně po zuby vyzbrojeným darebákům ubránit.

Nebo má snad Zbyněk Petráček lepší informace než my, mediálně manipulovaná veřejnost, o tom, proti komu radar ve skutečnosti bude namířen?

První večeře

Dnes v Lidovývh novinách:

Ukázali nám ho: šel už na popravu, ale dvě minuty před ní přišla milost. Dověděli jsme se, jakou si předtím dal bohatou večeři: to prý bývá časté, že si odsouzenec naposledy popřeje.

• Případ se stal v jednom ze Spojených států amerických, kde prý veřejnost protestovala proti popravám injekcí: je to moc bolestivá smrt.
• Zeptal jsem se našeho Ondráše, co by si dal k poslední večeři. Zamyslel se, pak řekl: „Brambory pečené na plechu.“
• Také jsem, když jsme četli, jakými slovy se vlastenci a hrdinové loučili se životem, přemýšlel, co bych bez hloupého heroismu, civilně řekl já: „Jste svině!“ Což si myslím i teď.
• Naše cely jsou zařízeny k pěknému, zajímavému životu. Jsou průchodné. Neuvědomujeme si, že každý náš den může být poslední, každá večeře.
• Večeře si proto dávejme skromné: neupozorňovat na sebe kata.

My v cele
Lidové noviny, 27. května 2008
LUDVÍK VACULÍK

Copak si asi před popravou hladem naposledy přeje takový chudý z třetího světa. Možná první večeři. Jeho cela není zařízena k pěknému, zajímavému životu. Rozsudek určený mu před narozením - dlouhá, moc bolestivá smrt.

A teď do toho ta globální potravinová krize. Mezinárodní měnový fond a Světová banka nutí třetí svět k restrukturalizaci zemědělství, příznivé podmínkám západního obchodu a investic. Tyto země musely otevřít trhy, půdu a jiné zdroje pro imperiální agrobyznys, včetně exportu potravin. Lidé třetího světa tak většinou nejedí potraviny vypěstované doma, ale importované za vysoké ceny, což si nemohou dovolit. Vysoce profitabilním průmyslem se stala výroba biopaliv, což chudé země postihuje devastujícím způsobem. Ceny potravin ovlivňují i finanční spekulanti se zemědělskými komoditami. Produkce a směna potravin tímto způsobem, zničujícím pro chudé země, je vynucována vojenskou mocí a politickou silou.

Co na to chudý tohoto světa před popravou hladem může říct? Asi nezbývá než civilně zvolat s Ludvíkem Vaculíkem: "Jste svině!"

Chybí ta jistota

Dnes v Lidových novinách:

WASHINGTON Spojené státy se dostaly do slepé uličky v otázce uzavření nechvalně proslulé americké vojenské věznice Guantánamo na Kubě.

• Podvýboru amerického Senátu to sdělil ministr obrany Robert Gates, který loni přislíbil přezkoumat možnosti, jež by vedly k zavření věznice.
• Podle Gatese, jehož včera citoval list The Washington Post, je problematický především postoj dalších zemí.
• Ty si prý buď nepřejí návrat asi 70 vězňů z Guantánama, nebo by mohly tyto podezřelé propustit na svobodu, což není v zájmu USA.
• Američané zadržují na Guantánamu přibližně 270 lidí podezřelých z podpory terorismu a z udržování vazeb s Al Kajdou nebo s afghánským radikálním hnutím Taliban.
• Asi 500 vězňů bylo propuštěno. USA tvrdí, že chtějí před vojenskými tribunály soudit 60 až 80 zadržovaných.
• „Jejich vlády ale nejsou připravené je přijmout.
• V některých případech také nemáme jistotu, že ve své zemi zůstanou za mřížemi," prohlásil již dříve Gates.
• Ministr prý o problému hovořil i s prezidentem Georgem Bushem a s ministrem spravedlnosti Michaelem Mukaseyem.
• „Nevím o nikom, kdo by chtěl, aby tito teroristé byli ve věznicích ve své vlasti," citoval The Washington Post Gatese.
• Podle něj tak jsou USA nyní ve slepé uličce, za kterou ovšem samy nemohou.
• Věznice na americké základně na Kubě byla zřízena v lednu 2002, kdy sem začali být převáženi především z Afghánistánu lidé podezřelí z terorismu.
• Washington čelí kvůli Guantánamu mezinárodní kritice, protože většina vězňů je tam léta držena bez obvinění.
• Organizace hájící lidská práva vyšetřovatele kritizují za to, že porušují lidská práva a mučí zajatce.
• Podle nedávno zveřejněných údajů Pentagonu se přibližně pět až deset procent propuštěných vězňů z Guantánama po osvobození vrací k terorismu.

USA nevědí, jak si poradit s Guatánamem
Lidové noviny, 27. května 2008
čtk

V zájmu USA není propustit na svobodu podezřelé, už léta vězněné bez obvinění. Přesto jim říkají "tito teroristé" a sobě "demokrati".

Naše koaliční vláda včele s.M Topolánkem, Bursíkem a Čunkem, rovněž všichni demokraté, dávají zemi s tímto smyslem pro spravedlnost české území k dispozici pro vojenské účely. Kde je jistota, že místní obyvatelé či turisté nebudou v blízkosti americké vojenské základny v Brdech jako podezřelí z terorismu odchytáváni, dlouhodobě vězněni bez obvinění a mučeni?

Rovněž chybí jistota, že až půjde současná koalice od válu, že Paroubek ponechá brdské zajatce ve své zemi za mřížemi, což v zájmu USA nepochybně bude.

Haf, haf publicistika

Dnes v Lidových novinách:

Medveděvova cesta do Pekingu ukázala, že ruská hra čínskou kartou sahá na dno možností.

• Politický kapitál, který chtěl nový ruský prezident Dmitrij Medveděv vytlouci ze své vůbec první zahraniční cesty, se dá shrnout do formulace, že Rusko zavede nové pořádky na celém světě -za pomoci Číny.
• „Možná ne všem se líbí tento druh strategické spolupráce. My ale budeme tuto spolupráci všemi způsoby posilovat - ať se to někomu líbí, nebo ne," zněl zatím snad nejbojovnější vzkaz Medveděva, který vyslal právě z Pekingu západním partnerům obecně, Spojeným státům obzvlášť.
• Ve společné deklaraci Medveděv a jeho čínský hostitel Chu Ťin-tchao sestavili inventář snad všeho, co pokládají za vážná provinění americké politiky.
• Od rozšiřování NATO, budování protiraketové obrany a pokusů o rozšíření zbrojení do vesmíru přes „dvojí standardy" v přístupu k lidským právům a terorismu až po prohlubování globální ekonomické nerovnováhy ze strany vyspělých zemí.
• Medveděv i Chu se omezili na zopakování starých frází o „rozhodující" úloze OSN. V duchu přístupů ještě z dob studené války si namlouvali země třetího světa a rétoricky hájili zájmy států Jihu na postupném vyrovnání jejich ekonomické úrovně s vyspělým Severem.
• Medveděvova iniciační zahraniční cesta tak tvoří zvláštní protiklad k počátečnímu přístupu jeho předchůdce a mentora Vladimira Putina.
• Plně se potvrdilo očekávání mnohaletého ruského velvyslance v Pekingu Igora Rogačeva, že si nový prezident bude počínat jako příslušník stejné „filozofickopolitické" rodiny, k níž patří jeho předchůdce.
• Však se také Medveděv neopomněl pochválit za „naprostý úspěch" své cesty, který spočívá právě v „uchování dědictví" rusko-čínských vztahů.
• Medveděv si ale po všech ohňostrojích ruských nadějí nakonec odváží nemastné neslané přísliby.

Let k jižním pirátům
Lidové noviny, 26. května 2008
Pavel Máša

Medveděv se vydal nesprávným směrem, a hned jak na povel mediální šíbři začnou chrlit přes plot nenávist jako zběsilí.

Rusko prý zavede nové pořádky na celém světě za pomoci Číny. No, někdo by to měl udělat. Copak se svět nechá zotročovat, znásilňovat a okrádat donekonečna? Jestli se Rusko s Čínou v tom novém pořádku zvrtnou do podobného imperiálního gaunerství jako ta naše slavná západní civilizace, bude to věčná škoda, ale za pokus to zřejmě stojí.

Zglobalizovaná suverenita

Dnes v Lidových novinách:

Ratifikuje český parlament Lisabonskou smlouvu do konce tohoto roku? Zdá se, že to technicky není reálné vzhledem k tempu Ústavního soudu, k němuž Senát smlouvu poslal.

• To je ovšem vážná věc, neboť od Nového roku předsedáme na půl roku Evropské unii, a pokud bychom neměli schválenou Lisabonskou smlouvu, znamenalo by to, že... by unii předsedala země, která nemá schválenou Lisabonskou smlouvu.
• To někteří politici považují za vážnou hrozbu.
• Cyril Svoboda vysvětluje, že bychom byli jednou ze dvou zemí, „které mohou být v Bruselu považovány za problémové“, podle vycházející zahraničněpolitické hvězdy ČSSD Jana Hamáčka bychom měli dát najevo, že nebudeme žádným „potížistou“.
• To je přístup hodný rodičů šprta chystajícího se do nové školy.
  
• Je ale adekvátním východiskem diplomacie v EU?
• Bohužel je. Naše možnosti ovlivnit evropskou politiku jsou nesmírně omezené a materie je to komplikovaná.
• Máte možnost snaživě souhlasit, být mezi prvními a naznačovat, že se to bohdá promění v lepší místo u evropského stolu.
• Lisabonská smlouva je „smlouva pro Evropu 21. století“, nic lepšího nečekejte.
• Anebo můžete být potížista – to slovo je koneckonců na místě.
• Protože čeho dosáhne ten, kdo bude okázale zdržovat implementaci té či oné směrnice?
• Ničeho. Dávno už je rozhodnuto.
• Co může vposledku nabídnout? Vystoupit z unie? To nikdo nemyslí vážně.

Šprti a potížisté
Lidové noviny, 23. května 2008
Martin Weiss Lidové noviny

Dovedu si představit, že česká vláda v tom není sama. Myslím, že i taková irácká vláda musí dbát, aby nebyla žádným potížistou. Její možnosti něco ovlivnit jsou nesmírně omezené a materie je to komplikovaná. Může tak akorát snaživě souhlasit s Washingtonem. Nemá cenu zdržovat, dávno už je kdesi za mořem rozhodnuto. Vystoupit z područí? To nemyslíte vážně. Okupovaní o sobě nerozhodují a nemají zodpovědnost. Nanejvýš si mohou vynucovat pozornost podlézáním či opatrným zlobením. Nezbývá nic jiného.

Tak nějak jsme na tom asi byli za Rakouska-Uherska či za protektorátu. Ale teď v EU je to nejlepší. Dokonce unii budeme v systému zglobalizované suverenity i nějakou dobu předsedat. To asi bude jako kdysi v 50 letech za akce Mládež vede Brno, kdy ČSM bylo svěřeno tuším na jeden víkend "řízení" Brna za vlídného dozoru papalášů.

Pozor na dobré kamarády

Dnes v Lidových novinách:

PRAHA Vláda včera oficiálně schválila hlavní česko-americkou smlouvu o vybudování radarové základny v Brdech.

• Jedná se o první ze dvou smluv, o kterých česká vláda s Američany vyjednává. Tato smlouva řeší například umístění radaru.
• Zabývá se také tím, kdo přesně tu bude velet, kdo bude zodpovědný za ochranu životního prostředí, ale i tím, kolik přesně bude na základně vojáků.
• Již dříve se objevila informace, že smlouva zaručí Čechům přednostní ochranu před možným raketovým útokem.
• Česká republika by měla přednost před ostatními zeměmi v případě, že by útočilo několik raket najednou.

Vláda odsouhlasila smlouvu o radaru
22. května 2008
lds, čtk

Česká vláda dovolí USA postavit si u nás radar. Ten údajně technicky nemůže ochránit území na kterém stojí, ale mohl by být výbornou zahraničně zaštítěnou ochranou proti Paroubkovi. Jen by bylo dobře, aby koaliční partneři vzali v úvahu, že z minulosti jsou příklady, že USA se zřekly loutkového spojence, když přestal být užitečný. Příkladem může být svého času Mossaddek v Íránu. Když byl odstaven od moci, odmítli mu Američané dokonce politický azyl i léčbu na svých klinikách. Takové postupy vzbudily v muslimském světě "smrtící kombinaci pocitů" vůči USA: nenávist (podpora "loutek" a tyranů) a opovržení (chladná a pragmatická zrada letitých spojenců).

Čtu si o tom v Lidovkách z 25. srpna 2007: "Proč muslimové nenávidí Ameriku"
http://www.lidovky.cz/proc-muslimove-nenavidi-ameriku-do0-/ln_noviny.asp?c=A070825_000096_ln_noviny_sko&klic=221072&mes=070825_0

Průvodní jevy evoluce

Dnes v Lidových novinách:

Sbratření mimozemšťanů a katolíků může být podle hlavního vatikánského astronoma Josého Funese celkem logickým vyústěním dosavadního vývoje vesmíru.

• V rozhovoru pro oficiální věstník římskokatolické církve L'Osservatore Romano tento člen Tovaryšstva Ježíšova minulý týden připustil, že vzhledem k obrovským rozměrům vesmíru se existence života na jiné planetě nedá vyloučit.
• Funes je přesvědčen, že pokud věřící vnímají v souladu se svatým Františkem různé pozemské živočichy jako své bratry a sestry, pak není důvod proč nehovořit i o „bratru mimozemšťanovi" (E. T.).
• Na této tezi katolického kněze není samo o sobě nic překvapivého.
• Přesvědčení, že existence E. T. by „perfektně zapadala do schématu (božského) stvoření", vyjádřil Funes již bezprostředně po svém jmenování do čela Vatikánské astronomické observatoře před dvěma lety.

Mimozemšťané u bran Vatikánu
Lidové noviny, 20. května 2008
Pavel Máša

Mně se to jeví tak, že náboženství vyplńuje vývojovou etapu myšlení od opice k člověku. Církevní šíbři této nevydovyvinutosti dovedně a bez skrupulí využívají ve svůj prospěch. Není divu, že na vědu se dívají s nevraživostí, protože jim pomalu ale jistě ukrajuje půdu a dobré bydlo pod nohama.