Dnes v Lidových novinách:
Byla to jen citace, ale vyvolala bouři. Papež Benedikt XVI. si dovolil uvést svou hlubokou a krásnou reflexi o Bohu, o slovu, jež bylo na počátku, a o rozumu úryvkem z více než šest set let staré rozmluvy mezi perským vzdělancem a byzantským císařem.
· Sotva by si toho někdo všiml, kdyby obsah této citace nebyl z dnešního hlediska politicky nekorektní a kdyby se nedal aktualizovat.
· Výrok byzantského křesťana z dávného středověku, že „Muhammad přináší... jen věci špatné a nelidské, jako právo bránit mečem víru, kterou hlásal,... a protože násilí je v rozporu s boží podstatou, Bůh nemá rád krev“ byl pro Al Džazíru a její akolyty zřejmě dostatečně senzační informací.
· Nijak se neobtěžovali seznámit se s celou papežovou rozpravou.
· Celá aféra vzešla z velkého nedorozumění, na němž má podíl více stran. Přecitlivělý a rozvášněný svět islámu čeká na jakoukoliv příležitost, aby mohl dát najevo svou nespokojenost a svoji ublíženost a muslimové se chovají jako obránci obklíčené pevnosti.
· Stejně jako příliš vzdělaný a inteligentní papež, jenž podle názoru francouzského filozofa a religionisty Régise Debraye setrvává konzervativně v zajetí „civilizace textu, přestože dnešní svět charakterizuje civilizace symbolů, gest a obrazových zkratek“.
· Ponecháme-li stranou hysterii muslimského světa, na níž se rády pasou obrazová média, a tím jen dále přihřívají vášně, je třeba přiznat, že ve vztahu katolické církve k islámu se něco děje a že tyto obavy mohou být tím skutečným pozadím protestů.
· Změna akcentu je nutná. Ano dialogu mezi náboženskými vyznáními, ne oslabování a rozpouštění křesťanské identity.
· Jasné slovo by bylo znamením naděje
· Pokud připouštíme, že existuje zákoutí osvíceného islámu otevřené k dialogu s jinověrci, oprávněně čekáme, že rozumní a umírnění imámové začnou mluvit rozhodněji k islámskému fundamentalismu a masakrům inscenovaným zastánci islamismu.
· Jasné slovo z této strany by bylo povzbudivým znamením naděje.
Bůh nemá rád krev
20. září 2006, Lidové noviny
ZDENĚK MÜLLER, filozof a arabista
Bůh že nemá rád krev? Tak to by snad ani nestvořil jelítka, která tak chutnají křesťanům i nekřesťanům! Kdyby netekla krev, to by netekl ani život, natož ten průmyslový. Bůh se shůry se zalíbením kouká na ty každodení masakry nejen v přírodě, ale zvláště i u lidí na jatkách i na bojištích. Je to trochu unapetitlich jak krev stříká, ale jako dizajnérský nápad při stvoření světa se to skvěle osvědčilo.
Zvíře je šetrné a proleje jen tolik krve, kolik potřebuje k nasycení. To člověk je jiný dravec. Kolik té vzácné tekutiny padne navíc na rezidence, fára, zahradní bazény i katedrály!
Nejvyšší dizajnér nekoukal příliš na to kam vychrstne ropu, a tak bez muslimské krve se ani západní kola, co jsou o pár otáček napřed, netočí. Přecitlivělý a rozvášněný svět islámu čeká na příležitost dát najevo svou nespokojenost a ublíženost, a příliš vzdělaný a inteligentní papež si spolu s námi ostatními chytráky myslí, že muslimové tu hysterii mají v krvi…
