05 listopadu, 2007
Tisková chyba
PRAHA Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká požádá premiéra, aby se na úniky dat ze spisů podívala Bezpečnostní a informační služba (BIS).
· „To, co se teď děje, že v nejrůznějších případech unikají data ze spisů a pak jsou používána k politickým bojům, je alarmující.
· Proto požádám pana Topolánka, aby pověřil BIS vyšetřením těchto úniků,“ řekla včera v pořadu České televize Otázky Václava Moravce Vesecká.
· Podle svých slov je schopna premiérovi předat informace o tom, kde se citlivé informace berou a ke komu putují.
· „Hraje se tu špinavá politická hra a státní zastupitelství jsou do ní vtahována, což se mi vůbec nelíbí.
· Udělám všechno pro to, abych tento stav změnila a zamezila osočování státních zástupců v takovýchto kauzách,“ uvedla Vesecká.
· Úniky, o nichž hovořila, se netýkaly jen odcházejícího vicepremiéra Jiřího Čunka.
· Informace z vyšetřování unikly například v kauze zavražděného podnikatele Františka Mrázka a řadě dalších případů.
Vesecká chce, aby úniky dat vyšetřila BIS
Lidov noviny 5. listopadu 2007
chl
Vesecká chce, aby úniky dat vyšetřila BIS, zní titulek. Dnes v rádiu říkali, že BIS k takovému vyšetřování chybí kompetence. Možná, že státní zástupkyně řekla tiskovou chybu, že správně mělo být, že nechce, aby se vyšetřilo...
03 listopadu, 2007
Vidím město veliké...
Metamateriály jsou prý základem technologie, která má umožnit téměř dokonalé krytí vojáků a jejich výzbroje.
· Britská armáda minulý týden údajně testovala tajnou techniku, která umožňuje zneviditelnit bojové síly, tedy například tanky nebo samotné vojáky.
· S odvoláním na očitého svědka o tom informoval britský bulvární list The Sun.
· "Tato technika je naprosto neuvěřitelná.
· Kdybych tomu nebyl přítomen, nikdy bych tomu neuvěřil," sdělil voják, který se zkoušek zúčastnil.
· "Díval jsem se přes pole a viděl jen trávu a stromy.
· Ale ve skutečnosti jsem se díval na hlaveň tanku," dodal.
Neviditelné zbraně a vojáci prý budou brzy realitou
iDNES, 2.11.2007
ČTK
Co vidíte, seržantko?
Vidím město, kapitáne. Hrad, řeka, krásné domy, televizní vysílač.
Jenom město, říkáte?
Ano, město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká...
Damned, to je jen maska raketové základny teroristů! Stiskněte ihned Nuclear Bomb - Fire!
Odchází politik...
Média a vlastně celá společnost prožívají opojný tanec na politickém hrobě Jiřího Čunka.
· Do značné míry oprávněně.
· Odchází politik, který v sobě koncentroval příliš mnoho nešvarů a špatných vlastností.
· Předně nechápal politiku jako veřejnou službu, ale spíše coby způsob zajištění vlastního spokojeného života.
· Mnohé nasvědčuje tomu, že porušoval zákon.
· Často se choval nevhodně a neeticky.
· Není vyloučeno, že své chování tak sám ani nevnímal, ale to věc činí ještě horší.
· A co je asi hlavní, jako politik i člen vlády se stal nepoužitelným, protože drtivou většinu času i energie věnoval tomu, aby se v politice udržel.
· Je dobře, že je pryč.
· Má tedy běžný pozorovatel politiky cítit cosi jako úlevu?
· A spokojenost nad tím, že dobro zvítězilo nad zlem?
· Možné to je.
· Ale předtím by si každý měl sáhnout do svědomí.
· Čunek se totiž choval tak, jak se více či méně často chová většina z nás.
· S velkou nadsázkou bychom tak mohli říct, že asi každý v sobě máme kus Čunka.
Proč ta úleva? Každý v sobě máme kus Čunka
Lidové noviny, 3. listopadu 2007
MILOŠ ČERMÁK, novinář
http://www.lidovky.cz/proc-ta-uleva-kazdy-v-sobe-mame-kus-cunka-fdk-/ln_noviny.asp?c=A071103_000005_ln_noviny_sko
Odchází politik. Chápal politiku spíš coby způsob zajištění vlastního spokojeného života. Možná porušoval zákon. Soudí M.Čermák a radí, abychom si všichni sáhli do svědomí, neb politik se choval jako většina z nás.
Myslím však, že bychom si neměli nechat vnutit mindráky malého, nevyspělého národa, který stěží může dosáhnout morálních výšin našich vzorů, např. Ameriky, mistra světa v demokracii. Z komplexů by nás mohl vyléčit např. přímo americký autor Joel S. Hirschhorn, který říká: Americký politický systém je jedno velké, komplexní kriminální spiknutí... Několik málo pokřivených politiků a korporačních bosů se dostane do kriminálu, ale zločinný systém zústává.
Vždyť ten Čunek přišel jen o funkci, tak snad ani ten náš - ehm - systém, včetně koalice, i naše svědomí se nemají čeho obávat.
01 listopadu, 2007
Hrůzou se otřásati
Největší zdražení od začátku 90. let spolu s podivnou reformou veřejných financí hýbe naší společností a politickou scénou.
· ·Nejvíce na tom již tradičně budou bity rodiny s dětmi, ty spotřebují nejvíce potravin a k lékaři chodí taky často.
· ·Především ti zodpovědní rodičové, kteří pracují a snaží se nezbedné potomky nějak zaměstnat.
· ·Taková rodina je přímo politický sen.
· ·Nechce po státu prakticky nic a jenom platí.
· ·Za LŠÚ, kroužky, za školní potřeby, za zatřepání motýlích křídel.
· ·Vše s DPH.
· ·Již teď vynakládají mnozí třeba za léky nemalé částky.
· ·Daňové úlevy velmi malé, o přídavcích lépe nehovořit.
· ·Některé daňové odpočty se mají dále krátit.
· ·Řekněte, není to ideální poplatník daní?
· ·Neremcá, maká a přitom vychovává další daňové plátce.
· ·Vzor.
· ·Malá pochybnost – není to náhodou pitomec?
· ·Oslík, který se otřásá.
· ·Jak se tomu říká odborně?
· ·Aha, daňová výtěžnost.
· ·Dále důchodci žijící o samotě, obecně lidé, kteří buďto díky nepřízni osudu, nebo i svojí vlastní vinou se dostali do špatné sociální situace.
· ·Kompenzace prakticky žádné, jo, naopak – odpočitatelné položky jsou naopak nastaveny poněkud jinak: Rozumějme v prospěch eráru, nikoliv občana.
· ·Ten, kdo naivně čekal, že státní rozpočet bude definován poněkud úspornějším způsobem, byl šeredně zklamán.
· ·Rozpočet je o nějakou tu miliardu vyšší a schodek se v podstatě ještě prohloubí.
· ·Nežijeme ve skutečné demokracií, nýbrž ve zřízení, které se za demokracii vydává.
· ·Ať už vládne kterákoliv strana, výsledek je více než tristní: Občane, otřes se.
· ·Na praporu České republiky by nemělo být Pravda vítězí, nýbrž Napakuj se, kdo můžeš.
· ·Kde jsou vizionáří, politikové, kde jsou burcující davy projevy.
· ·Kde jsou stávky či občanské nepokoje.
· ·Odboráří.
· ·Nic, vůbec nic.
· ·Nebýt novinových článků, připadal bych si jako v době tuhé normalizace, kde kromě pár vět o úpravách cen nedozvěděli jste se vůbec nic, natož aby někdo protestoval...
· ·Opravdu si necháme vše líbit?
· ·Otázka, čím více se občan otřásá.
· ·Strachem o vlastní živobytí a budoucnost?
· ·Především se otřásá jako příslovečný oslík.
· ·Daňově výtěžný oslík.
NÁZOR: Občane, otřes se
Neviditelný pes, 1.listopadu 2007
Adam Gamrot, Orlová
Otřásat se hrůzou a zděšením nemusí jen český občan. Zajímavý je i pohled na globalizační procesy z perspektivy Jižní Afriky od Shawn Hattingha:
Zuří krutá válka proti většině lidstva vládami severu ve prospěch nadnárodních korporací. Není vedena zbraněmi, ale neoliberální ekonomickou politikou. Následky jsou stejně smrtelné jako u konvenční války. Začalo to koncem 70. let, kdy USA a EU začaly využívat Mezinárodní měnový fond a Světovou banku k otvírání ekonomik Afriky, Latinské Ameriky a Asie. Nutili je zavést neoliberální ekonomickou politiku, zahrnující jed privatizace, finanční a obchodní liberalizace, flexibility pracovího trhu. Tímto způsobem byly jižní země přeměněny na zisk produkující ráje pro nadnárodní korporace. Ty mohou na země jihu beztrestně útočit. Mohou vykupovat aktiva ve vlastnictví státu, ničit životní prostředí k těžbě surovin a ropy, spekulovat na tamních burzách, vytěžovat levnou pracovní sílu. Mohou zaplavovat jih zbožím subvencovaným státy severu, ve jménu volného obchodu. Díky privatizaci miliardy lidí přišly o sociální služby, jako jsou výchova, voda, kanalizace, zdravotní péče. Následky všeobecně známé: bohatí bohatší, chudí chudší...
Koukám, že po pádu komunismu, ač zeměpisně součást severu, musíme si i my nutně projít mlýnicí připravenou pro země jihu. Však taky Inter Press Service News Agency konstatuje že století sociálního státu v České republice se blíží ke svému konci díky reformě předložené českou vládní koalicí...
31 října, 2007
Koalice pro zahřátí
PRAHA Opravdu „překvapivé“ informace zjistila vláda z průzkumu veřejného mínění, který pro ni před pár dny zpracovala agentura Factum Invenio.
· Ministři se dozvěděli, že naprostá většina lidí chce žít v nezadlužené zemi, kde se nezneužívají sociální dávky a kde bude brzy spuštěna efektivní reforma důchodů.
· Tazatelé agentury lidem pokládali například tyto otázky: Souhlasíte s tím, aby k lidem, kteří se dlouhodobě vyhýbají práci, přistupoval stát ještě přísněji než k těm, které se snaží práci najít?
· Třiadevadesát procent respondentů pak vyjádřilo souhlasný názor.
· Dalším dotazem byl třeba tento: Souhlasíte s tím, že v době vysokého hospodářského růstu by se vláda měla snažit snižovat deficit státního rozpočtu?
· S tím se podle průzkumu ztotožňuje plných 85 procent lidí.
· U jiných otázek však odpovědi veřejnosti už tak jednoznačné nebyly.
· Když se totiž pracovníci agentury dotázali na výši daní, společnost se rozdělila téměř přesně napůl.
· Lidé měli odpovědět, jestli souhlasí s tím, aby se odstranilo takzvané progresivní zdanění.
· Třiapadesát procent lidí řeklo, že ne.
· Znamená to, že nesouhlasí se zavedením rovné daně, která by všechny lidi zdaňovala stejnou sazbou bez ohledu na jejich příjmy.
· Premiér Mirek Topolánek (ODS) část průzkumu představil v pondělí spolu s takzvanými „pěti P“ – premiérskými prioritami.
· Představování vládních priorit veřejnosti je součástí kampaně, která se jmenuje Změny pro budoucnost.
· Premiérské priority podle Topolánka vycházejí z programového prohlášení jeho vlády, ve které kromě ODS sedí také zelení a lidovci.
· „Jsou to priority striktně koaliční,“ vysvětlil premiér.
Nechceme rovnou daň, řekli lidé v průzkumu
Lidové noviny, 31. října 2007
jam, čtk
Je to radost číst, jak jsou naši občané i občanky uvědomělí. Podle průzkumu nechtějí za nic zneužívat sociální dávky. Nemohou se dočkat reformy důchodů. Odmítají dlouhodobě se vyhýbat práci i když žádná není, a přejí si, aby na ně byl stát co nejpřísnější, když práci přes věškeré úsilí nenajdou proto, že udržovat tzv.armádu nezaměstnaných je tím nejzákladnějším zákonem kapitalismu.
Stydět by se tudíž měli v Inter Press Service News Agency, kde si dovolili nedávno napsat, že století sociálního státu v České republice se blíží ke svému konci díky reformě předložené vládní koalicí. Reforma prý může rozložit nejen nejúspěšnější sociální stát v postkomunistickém regionu, ale také zlomit dlouhou tradici sociální solidarity v zemi, která se může chlubit nejnižší mírou chudoby v Evropě. Největší nebezpečí údajně hrozí nižší střední třídě, zejména osamělým matkám a důchodcům, kteří se v důsledku reformy mohou propadnout pod hranici chudoby.
Naštěstí aspoň vysoce příjmové skupiny přestanou být tak nemorálně vysoce zdaňovány, jako tomu bylo dosud. Čeští představitelé si také slibují, že zredukovaná daň korporací uspokojí zahraniční firmy, které Česko opouštějí, aby se etablovaly ještě dále na východě
ODS prý byla zvolena nespokojenými občany. Ti si teď konečně mohou začít mnout ruce. Aby se aspoň zahřáli...
28 října, 2007
Lidská práva polní tráva
Dnes v Lidových novinách:
„Za hodinu bude tiskovka zelených,“ šířilo se včera ve sněmovně mezi novináři.
· Šest poslanců Strany zelených totiž vymyslelo další „tričkový protest“.
· Zatím co poprvé zelení ve zvláštních tričkách s nápisem Ani já nejsem Paroubkův hlas pro spolupráci s KSČM hlásili, že nepodpoří levicovou vládu, tentokrát se postavili proti výstavě ve foyer sněmovny, která propaguje olympijské hry v Číně.
· Na protest proti porušování lidských práv tamním režimem každý ze zákonodárců nasadil symbolická želízka na jednu z fotografií.
· „Principy olympijského hnutí pozbývají smysl v zemi, kde cynický a nedemokratický režim soustavně porušuje lidská práva svých občanů,“ řekla rázně před novináři Kateřina Jacques, šéfka zelených zákonodárců.
· Ve slušivém triku a s bojovným postojem proti čínskému režimu budila zájem i dalších poslanců.
· Protest nemířil proti hrám samým, ale čínskému režimu.
· „Nevyzýváme k bojkotu olympiády, ale nesmíme polevit v tlaku na vládu Čínské lidové republiky,“ řekl k akci zelený poslanec Ondřej Liška.
Lidové noviny, 27.října 2007
Marie Valášková Lidové noviny
Je to až dojemné, jak tato žena, naše poslankyně, se neohroženě staví s 200 gramy na prsou proti výstavě, propagující olympiádu v Číně, zemi porušující lidská práva svých občanů. Ne jako její americká kolegyně v politice Riceová, která usiluje o stáhnutí rezoluce o genocidě Arménů, protože tato by mohla nesmírně poškodit vztahy s Turky, o které Amerika má extrémní strategický zájem v genocidě irácké.
Jak na krizi
Dnes v Lidových novinách:
Minulý summit mezi Evropskou unií a Ruskem se nesl ve znamení ostrých obchodních sporů mezi Moskvou a Varšavou.
· Včerejší setkání lídrů EU a Ruska v bývalém královském paláci v portugalské Mafře se sice odehrálo v přátelštějším duchu, průlom v zablokované situaci ale nepřineslo.
· Ruský prezident Vladimir Putin hned na začátku summitu uvedl, že v této chvíli nejsou jednání o nové smlouvě o strategickém partnerství možná.
· Dodal ale, že ke schválení dohody by mohlo dojít „brzy“.
· Putin se po skončení summitu vyjádřil i k americkému plánu protiraketové obrany, jejíž část by měla stát na území EU – v Polsku a České republice.
· Plán na výstavbu základny ve střední Evropě přirovnal Putin ke kubánské krizi.
· Ta vypukla v roce 1962 v důsledku rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě a podle názoru analytiků přivedla svět na pokraj jaderné války.
· „Rád bych vám připomněl, jak se vyvíjely vztahy v podobných situacích v polovině 60.
· let minulého století,“ řekl ruský prezident.
· „Pro nás, technicky vzato, je současná situace velice podobná,“ dodal.
Lidové noviny, 27. října 2007
reuters, afp, čtk
Tak jsme měli diskusi jestli radar ano, nebo ne. A většina pořád, že ne. Ale Američani už mají své zkušenosti s klientskými státy a jejich vládami. Vyslali k nám chytře toho Gatese, a od té doby se už nemluví o tom jestli radar ano, nebo ne. Teď už se řeší jen jestli na tom radaru budou i Rusové, nebo nebudou. Topolánek se umí přizpůsobit. O tom, že tam mají být Rusové prý věděl od začátku. A má řešení: Není proti, aby se tam Rusové semtam objevili, když se nebude nic dít, ale jinak tam nebudou a nebudou a nebudou. Snad by neměl tak horlivě předbíhat, neb by se mohl z Ameriky pro změnu dovědět, že si to rozmysleli, a ty Brdy, už odklepnuté českou vládou, přenechávají Rusům celé oplátkou za něco na Sibiři...
Myslím, že reálné řešení, aby tu Rusové nebyli a nebyli a nebyli je obsaženo v Putinově připomínce kubánské krize. Nechť jsou Američané v Brdech, a Rusové ať si znovu postaví své rakety na té Kubě, přirozeně nenamířené na USA, nýbrž také výhradně na nevypočitatelné země, jako je Írán.
Dovolím si upozornit i na zajímavou inspiraci z Ekvádoru. Tamní levicový prezident Correa sdělil Washingtonu, že jestli chtějí mít prodlouženu smlouvu na americkou leteckou vojenskou základnu v Ekvádoru (vyprší 2009), musí Ekvádoru dovolit postavit si svoji vlastní vojenskou základnu na Miami. Co kdyby oplátkou za Brdy si i Česko postavilo pár raket na Floridě, zamířené na Kubu, dokud se u nás neujme vlády zase levice. Všichni by mohli odejít ze sporu se vztyčenou hlavou středem.
Státní svátek? Hamba!
Dnes v Lidových novinách:
V revizi Masarykovy a Benešovy „národní mystiky“ jsme bohužel daleko nepokročili
· Upříležitosti našeho státního svátku bývá zvykem psát slohová cvičení na téma „Demokratický charakter první republiky nás zavazuje“.
· Následující řádky jsou pokusem vzít věc z jiného konce.
· Moderní demokratické státy evropského typu vznikly mnohaletou součinností spousty lidí, vedených zcela různými ideami.
· Svou roli sehrála i náhoda.
· Je dokonce otázka, je-li žádoucí, aby státy stály na nějakých zvláštních idejích.
· Mají stát na souboru přesných formálních pravidel, právních norem, jenž jim umožňuje plnit základní funkci: poskytnout občanům bezpečí a svobodu.
· Občané obojí potřebují k tomu, aby mohli naplnit své životní poslání, které v drtivé většině případů nemá se státem nic společného.
· Existují dvě prosté zásady, na nichž všechny demokratické státy stojí.
· Rovnost lidí před Bohem a nekonečná hodnota nesmrtelné lidské duše.
· Obě jsou, jak se dnes říká, „křesťanského původu“.
· A nedají se dokázat, nedá se o nich příliš mudrovat: je jim třeba věřit.
· Z tohoto hlediska je na vymýšlení státní nebo národní ideje vždycky něco podezřelého.
Lidové noviny, 27. října 2007
Bohumil Doležal, politolog
26 října, 2007
I otrokařina má svůj vývoj
Dnes v Lidových novinách:
Představte si, že po staletí vytváříte a schraňujete majetek, který je vám zkonfiskován za nacistické okupace, protože jste - dle tehdejší dikce -prohlášeni za osobu říši nepřátelskou.
· Po ukončení války vám svítá naděje.
· Nová vláda vás však označí za Němce, i když jednoznačný důkaz vašeho údajného germánství neexistuje, a váš majetek propadne znovu, tentokráte novému, poválečnému státu.
· Rozhodnutí v kontextu poválečné doby respektujete, před komunisty pak raději odejdete do ciziny, čekáte a doufáte.
· Tak se dělo ColloredoMansfeldům až do sametové revoluce.
· Tady startuje nové kolo naděje pro staré šlechtické rody, které měly historicky své majetky na území dnešní České republiky, nezpronevěřily se cti a nezradily svoji rodinu ani zemi.
· Jednoduchá rovnice demokracie = právní stát však ne vždy vychází.
· V mnohém tisku se rozjíždějí štvavé kampaně proti „cizácké šlechtě“ a komentátoři brojí proti vydávání majetku.
Vraťte majetek po šlechtici, který nehajloval
Lidové noviny, 26. října 2007
Lucie Talmanová, poslankyně za ODS, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Jen vraťte majetek otrokářům, pokud prokazatelně nekolaborovali s nacisty! Vždyť si jej vydřeli usilovným bičováním svých otroků...
Říkáte, že není řeč o otrokářích, ale o feudálech? Dobrá, chtěl jsem zvolat Jen vraťte majetek polootrokářům, vždyť si jej uhnětli poctivě, Němec jako Čech, z potu a krve svých nevolníků. Snad stejně poctivě jako, řekněme dnes už jen čtvrtotrokáři - tuneláři státního majetku po privatizaci. Mají se snad i oni jednou obávat o svůj majetek? Snad, pokud nebudou prokazatelně kolaborovat s neonacisty.
25 října, 2007
Ztrácíme Rusko
Dnes v Lidových novinách:
Ministr Gates seznámil v Praze české politiky se vstřícnými kroky, které hodlají USA podniknout, aby rozptýlily ruské obavy v souvislosti s protiraketovou základnou.
· Za prvé: USA zvažují, že by zařízení v Polsku a v ČR uvedly do chodu až poté, co bude jasný důkaz hrozby (jasný i pro Rusy).
· Za druhé: USA hodlají umožnit pobyt na základně ruskému styčnému důstojníkovi (patrně by nezůstalo jen u jednoho), který by měl právo kontroly.
· Plán předkládají české vládě, samozřejmě s tím, že jeho uskutečnění závisí na jejím souhlasu.
· To vše nic nemění na skutečnosti, že výstavba základny bude probíhat podle již přijatého plánu.
· Američanům jde asi o to, uchlácholit Putina i tu část české veřejnosti, která dává hlasitě najevo své obavy (a těžko se zbavit dojmu, že aspoň někteří z protestujících jsou přitom Kremlem takříkajíc „inspirováni“).
· Podle prvních ohlasů mezi politiky ČSSD i protiradarovými „aktivisty“ lze soudit, že se to Američanům zatím moc nedaří.
· Politici USA zjevně podléhají iluzi, že jde o věcný spor, týkající se jednoho vojenského zařízení.
· Jenže to je omyl.
· Hlavní důvod ruského odporu je v tom, že nechtějí připustit, aby na území někdejší ruské kolonie vznikla vojenská základna jejich jediného skutečného konkurenta.
· Nedělejme si iluze: to, s čím budou Rusové souhlasit, bude pro státní zájmy ČR přinejmenším bezcenné, ne-li nebezpečné.
· A skutečnou suverenitu (která bohužel znamená především suverenitu na Rusech) si budeme muset průběžně a v potu tváře vybojovávat.
…aby se Putin najedl a radar zůstal celý
Lidové noviny, 25. října 2007
Bohumil Doležal
Rusko si nevymyslelo, že americký radar a rakety, které považuje za hrozbu své bezpečnosti, budou stát na území jeho bývalých spojenců. Je proto nemístné předhazovat mu nějaké kolonizátorské sentimenty. Dbá prostě o svoji bezpečnost.
Velmi rozumně se jeví komentář ve Foreign Affairs od D.K.Simese, prezidenta Nixonova centra a vydavatele The National Interests. Ztrácíme Rusko, říká. Nepotřebujeme však další nepřátele. Udělat z Ruska našeho strategického partnera nebylo nikdy naší velkou prioritou. Chováme se k němu jako k poraženému nepříteli. Clintonova administrativa se na Rusko dívala jako na poválečné Německo či Japonsko. Jako na zemi, kterou lze nutit, aby sledovala naši politiku a naučila se nás milovat. Zapoměli, že Rusko nebylo okupováno americkými vojáky, ani nebylo devastováno atomovými bombami. Rusko bylo transformováno, ne poraženo. Od pádu železné opony se nechovalo jako klientský stát, spolehlivý spojenec, věrný přítel, avšak ani jako nepřítel s globálními ambicemi, s nepřátelskou mesiášskou ideologií. Riziko, že se připojí k našim odpůrcům je reálné dnes. Spojené státy by měly analyzovat co se stalo špatně a odvrátit propadající se spirálu.