Dnes v Lidových novinách:
Předseda ODS vnímá politické vůdcovství jako roli, kterou bude hrát až do konce
· Tvář Mirka Topolánka vídáme v těchto dnech víc než často. Jeden proud předvolební propagace se realizuje v billboardech podél silnic a dálnic.
· Politické vůdcovství vnímá jako roli, která je komusi svěřena a pak zase odňata.
· Sám o sobě mluví v neosobní poloze. Když hovoří o úspěších ODS v dílčích volbách, sebeironicky podotkne, že „bych dokonce ješitně řekl, že na tom mám podíl“.
· On je dělník, kterému byla svěřena určitá práce, doslova jako dělník z Wolkerovy básně. Je to strana, která „vygeneruje člověka, který je schopen tu stranu vést nebo vyvést přes všechny spekulace“.
· Takto sám sebe chápe a „svoji roli vidí jednoznačně“. Plní ji „bez ješitnosti“ a bez emoce.
· Přirozeně že uvažuje o různých variantách vývoje, to je bezesporu povinnost každého vůdce.
· Hovoří věcně a sebevědomě. Ví, že program ODS je detailně propracovaný a že odvážně útočí na problémy, které země objektivně má.
· Na bělouše Mirek Topolánek nevyskočí a damascenskou šavli netasí, aby vtrhl do ulic. Taková spekulace by byla kontraproduktivní, řečeno jeho slovníkem.
· Bude svoji roli plnit až do konce, ať v tom konci realita vygeneruje výhru, nebo prohru. Pokud prohru, pak odejde, bez trpkosti a jistě že bez ješitnosti, s plným přesvědčením, že udělal absolutně všechno, co bylo v jeho silách.
Dělník u pootevřených dveří
9. května 2006, Lidové noviny
Ondřej Neff, novinář a spisoavatel
Netušil jsem, že Ondřej Neff je až takový politický poeta.
Předseda jeho oblíbené politické strany je dělník, který už stojí u pootevřených dveří. Vnímá totiž své politické vůdcovství jako roli, kterou bude hrát až do konce. Ačkoliv se ten konec kvapem blíží, vidíme ho rozesmátého, kamarádského.
Odmítá ješitnost, je jen dělník kterému byla svěřena určitá fuška, dělník jako z Wolkerovy básně. Strana ho vygenerovala jako člověka, který je schopen tu stranu vést, a vyvést bez ješitnosti a bez emoce.
Už tedy stojí u otevřených dveří, strana sešikovaná za ním. Až realita vygeneruje tu prohru, vyvede svou stranu bez trpkosti a jistě že bez ješitnosti, s plným přesvědčením, že udělal co bylo v jeho silách. Sbohem a šáteček...
09 května, 2006
06 května, 2006
Jen o té jediné
Dnes v Lidových novinách:
Redakce Lidovek mi poskytla prostor pro zhruba 6000 úderů, včetně mezer.
· Jedu do Prahy a ve vlaku se probírám novinami, abych našel nějaké vhodné téma. Tak například. Z vládní agentury zmizelo půl miliardy.
· Na další stránce je sdělení, že Václav Havel a Michal Viewegh vydali knížky.
· Jinak jsou lidé zabořeni do denního tisku. Převládají ilustrované časopisy a na všech titulních stranách je fotografie zbrusu nové dcerky Karla Gotta.
· V české kopané to není v pořádku ani po údajně vyřešené korupční aféře.
· Fotbalový sudí Jára se umí taky hezky vysmívat, když dává červenou kartu. Líp to uměl už jen soudruh Grebeníček
· A jen jsem se v myšlenkách dostal ke komunistům, přistoupil chlap s Haló novinami v ruce. Četl je hrdě, bojovně, nesmiřitelně a ještě lépe a radostněji.
· Být v České republice i v roce 2006 komunistou, to je diagnóza.
· Komunistů se jen tak nezbavíme. Máme krátkou paměť. Bude možná potřeba nejdřív zvolit politicky gramotné voliče a ti půjdou k urnám.
· V hale Masarykova nádraží jsem se zastavil u busty zakladatele státu. „Tatíčku, máme před volbami, jak to dopadne?“
· Parlament je volen voličstvem. Kdo však to voličstvo vychoval politicky a mravně?“ odpověděl otázkou.
Z vlaku na trase Kolín - Praha
6. května 2006, Lidové noviny
Michal Pavlata, herec a publicista
Herec či publicista, stejně pořád myslí jen na tu jedinou. Dostane od Lidovek prostor 6000 znaků, a na tu jedinou jich padne kolem půlky. Zkusí prkotiny jako tuneláře, knižní novinky, co čtou lidi ve vlaku, českou kopanou a sudího vysmívajícího se jako Grebeníček...a už je v myšlenkách zase u té jediné.
Myslet na ni je neobyčejně vzrušující, ať už pozitivně nebo negativně. Nelze se toho zbavit i přes krátkou paměť. Snad je to nějaká choroba...
Parlament je volen voličstvem. Když volič (s tou krátkou pamětí) o ní pořád čte a slyší, tak ji volí, tak jak je zvyklý už od minulého režimu.
A kdo to voličstvo vychovává? Publicisti, které cosi nutká stále se k té jediné vracet. Jako by ostatní strany ani neexistovaly.
Redakce Lidovek mi poskytla prostor pro zhruba 6000 úderů, včetně mezer.
· Jedu do Prahy a ve vlaku se probírám novinami, abych našel nějaké vhodné téma. Tak například. Z vládní agentury zmizelo půl miliardy.
· Na další stránce je sdělení, že Václav Havel a Michal Viewegh vydali knížky.
· Jinak jsou lidé zabořeni do denního tisku. Převládají ilustrované časopisy a na všech titulních stranách je fotografie zbrusu nové dcerky Karla Gotta.
· V české kopané to není v pořádku ani po údajně vyřešené korupční aféře.
· Fotbalový sudí Jára se umí taky hezky vysmívat, když dává červenou kartu. Líp to uměl už jen soudruh Grebeníček
· A jen jsem se v myšlenkách dostal ke komunistům, přistoupil chlap s Haló novinami v ruce. Četl je hrdě, bojovně, nesmiřitelně a ještě lépe a radostněji.
· Být v České republice i v roce 2006 komunistou, to je diagnóza.
· Komunistů se jen tak nezbavíme. Máme krátkou paměť. Bude možná potřeba nejdřív zvolit politicky gramotné voliče a ti půjdou k urnám.
· V hale Masarykova nádraží jsem se zastavil u busty zakladatele státu. „Tatíčku, máme před volbami, jak to dopadne?“
· Parlament je volen voličstvem. Kdo však to voličstvo vychoval politicky a mravně?“ odpověděl otázkou.
Z vlaku na trase Kolín - Praha
6. května 2006, Lidové noviny
Michal Pavlata, herec a publicista
Herec či publicista, stejně pořád myslí jen na tu jedinou. Dostane od Lidovek prostor 6000 znaků, a na tu jedinou jich padne kolem půlky. Zkusí prkotiny jako tuneláře, knižní novinky, co čtou lidi ve vlaku, českou kopanou a sudího vysmívajícího se jako Grebeníček...a už je v myšlenkách zase u té jediné.
Myslet na ni je neobyčejně vzrušující, ať už pozitivně nebo negativně. Nelze se toho zbavit i přes krátkou paměť. Snad je to nějaká choroba...
Parlament je volen voličstvem. Když volič (s tou krátkou pamětí) o ní pořád čte a slyší, tak ji volí, tak jak je zvyklý už od minulého režimu.
A kdo to voličstvo vychovává? Publicisti, které cosi nutká stále se k té jediné vracet. Jako by ostatní strany ani neexistovaly.
Proletáři všech zemí, hlavně se nespojujte
Dnes v Lidových novinách:
Pro hollywoodské filmaře přestává být Česká republika finančně atraktivní. Filmové produkce se raději stěhují dál na východ, kde je státy úspěšně lákají citelnými daňovými pobídkami.
· Profesní podmínky pro natáčení u nás stále Američané hodnotí ve srovnání s statními státy našeho regionu jako nejlepší, ale nakonec točí v Maďarsku, Rumunsku nebo Litvě, kde dostanou část vynaložených peněz zpátky
· V Maďarsku dosahuje pobídka až 20 procent z nákladů, které tam filmaři utratí.
· Natáčet mimo Spojené státy je pro americké filmaře mimořádně výhodné. Stavba dekorací přijde v České republice například na 2,5 milionu dolarů, zatímco v USA na čtyřnásobek.
· Český filmový průmysl zaměstnává v přepočtu na plné úvazky asi 5000 lidí; nejde ovšem o stálé zaměstnance, ale převážně o pracovníky najímané na konkrétní projekty.
Česko je pro filmaře drahé
Lidové noviny 6. května 2006
nos, čtk
Pro americké filmaře je prý Česko stále nejpřitažlivější uchazečkou, jenže ty dál na východ taky nejsou k zahození, a hlavně jsou ještě lacinější…
Klasická stálá armáda nezaměstnaných, sloužící k tomu aby si z ní zaměstnavatel odčerpal potřebný počet pracovníků, se globalizuje. Dnes už nadnárodní korporace nesahá jen do nějaké domácí rezervy nezaměstnaných, ale vybírá si z rezervy globální . Jde tam, kde místní jsou ochotni či nuceni přijímat horší podmínky než v jiných zemích, prostituovat se finančními výhodami, daňovými pobídkami, úlevami. Toto kuplířství provozují místní vlády. V příštích volbách půjde i o to, jaká vláda bude lepším pasákem.
Proletáři všech zemí, jen se nám nespojujte, podrážejte se navzájem levnější nabídkou svých vnad a služeb.
Pro hollywoodské filmaře přestává být Česká republika finančně atraktivní. Filmové produkce se raději stěhují dál na východ, kde je státy úspěšně lákají citelnými daňovými pobídkami.
· Profesní podmínky pro natáčení u nás stále Američané hodnotí ve srovnání s statními státy našeho regionu jako nejlepší, ale nakonec točí v Maďarsku, Rumunsku nebo Litvě, kde dostanou část vynaložených peněz zpátky
· V Maďarsku dosahuje pobídka až 20 procent z nákladů, které tam filmaři utratí.
· Natáčet mimo Spojené státy je pro americké filmaře mimořádně výhodné. Stavba dekorací přijde v České republice například na 2,5 milionu dolarů, zatímco v USA na čtyřnásobek.
· Český filmový průmysl zaměstnává v přepočtu na plné úvazky asi 5000 lidí; nejde ovšem o stálé zaměstnance, ale převážně o pracovníky najímané na konkrétní projekty.
Česko je pro filmaře drahé
Lidové noviny 6. května 2006
nos, čtk
Pro americké filmaře je prý Česko stále nejpřitažlivější uchazečkou, jenže ty dál na východ taky nejsou k zahození, a hlavně jsou ještě lacinější…
Klasická stálá armáda nezaměstnaných, sloužící k tomu aby si z ní zaměstnavatel odčerpal potřebný počet pracovníků, se globalizuje. Dnes už nadnárodní korporace nesahá jen do nějaké domácí rezervy nezaměstnaných, ale vybírá si z rezervy globální . Jde tam, kde místní jsou ochotni či nuceni přijímat horší podmínky než v jiných zemích, prostituovat se finančními výhodami, daňovými pobídkami, úlevami. Toto kuplířství provozují místní vlády. V příštích volbách půjde i o to, jaká vláda bude lepším pasákem.
Proletáři všech zemí, jen se nám nespojujte, podrážejte se navzájem levnější nabídkou svých vnad a služeb.
Exoti v hlavním politickém salonu
Dnes v Lidových novinách:
Zbití Jiřího Dolejše, mimochodem na komunistu docela pokorného politika, kterého mi je opravdu líto, bylo zneužito k podivné kampani proti těm, pro něž je komunismus zločinnou ideologií a současní komunisté jejími šiřiteli.
· Z předvolební kampaně jako by se komunisté a jejich současný a budoucí podíl na moci vytratili.
· Na rozdíl od Čechů, které to, že komunisté mohou dostat každý pátý hlas, moc nezajímá, svět kolem nás si toho všímá.
· Čeští komunisté jsou totiž skuteční exoti, je to nejextremističtější posttotalitní evropská strana, která sedí v parlamentních lavicích a má reálný vliv.
· Hranice komunistické nepřijatelnosti se postupně rozmlžují.
· Ne proto, že by se čeští komunisté měnili, nezměnili se ani o píď. Ale protože čeští demokratičtí politici i čeští voliči vůči nim ztrácejí zábrany.
· Voliči komunistů přijdou zase, jak jim velí stranická disciplína, v plném počtu k volbám.
· Pokud se ti, kteří tento obrat nechtějí, k volbám nedostaví, můžeme se dočkat třeba toho, že „antikomunistické výstavy“ v českých státních institucích budou zakázány.
· Nastolení (komunistické diktatury) není vzhledem k současné mezinárodní situaci proveditelné.
Zločin a komunismus
Lidové noviny 6. května 2006
Luboš Palata
Podle analýzy L.Palaty by letošní volby do českého parlamentu měly vypadat i takto:
Zatím co dnešní komunisté se budou courat jeden po druhém, jejich dva miliony voličů (v plném počtu každý páty Čech) budou pochodovat k urnám v pevném šiku, jak jim velí stranická disciplina.
Dostaví se i mimochodem na šiřitele zločinné ideologie docela pokorný politik, nedávno napadený poslanec…
Zatím co ostatní Čechy to moc zajímat nebude, svět kolem nás si počínání exotů všimne, ale vzhledem k mezinárodní situaci se jich vůbec, ale vůbec bát nebude.
Zbití Jiřího Dolejše, mimochodem na komunistu docela pokorného politika, kterého mi je opravdu líto, bylo zneužito k podivné kampani proti těm, pro něž je komunismus zločinnou ideologií a současní komunisté jejími šiřiteli.
· Z předvolební kampaně jako by se komunisté a jejich současný a budoucí podíl na moci vytratili.
· Na rozdíl od Čechů, které to, že komunisté mohou dostat každý pátý hlas, moc nezajímá, svět kolem nás si toho všímá.
· Čeští komunisté jsou totiž skuteční exoti, je to nejextremističtější posttotalitní evropská strana, která sedí v parlamentních lavicích a má reálný vliv.
· Hranice komunistické nepřijatelnosti se postupně rozmlžují.
· Ne proto, že by se čeští komunisté měnili, nezměnili se ani o píď. Ale protože čeští demokratičtí politici i čeští voliči vůči nim ztrácejí zábrany.
· Voliči komunistů přijdou zase, jak jim velí stranická disciplína, v plném počtu k volbám.
· Pokud se ti, kteří tento obrat nechtějí, k volbám nedostaví, můžeme se dočkat třeba toho, že „antikomunistické výstavy“ v českých státních institucích budou zakázány.
· Nastolení (komunistické diktatury) není vzhledem k současné mezinárodní situaci proveditelné.
Zločin a komunismus
Lidové noviny 6. května 2006
Luboš Palata
Podle analýzy L.Palaty by letošní volby do českého parlamentu měly vypadat i takto:
Zatím co dnešní komunisté se budou courat jeden po druhém, jejich dva miliony voličů (v plném počtu každý páty Čech) budou pochodovat k urnám v pevném šiku, jak jim velí stranická disciplina.
Dostaví se i mimochodem na šiřitele zločinné ideologie docela pokorný politik, nedávno napadený poslanec…
Zatím co ostatní Čechy to moc zajímat nebude, svět kolem nás si počínání exotů všimne, ale vzhledem k mezinárodní situaci se jich vůbec, ale vůbec bát nebude.
05 května, 2006
G.C.D.
Dnes v Lidových novinách:
Americká vláda podnikla nebývale ostrý slovní výpad vůči Moskvě.
· Viceprezident Dick Cheney totiž včera obvinil Rusko z ústupu od demokracie a vyzval ho, aby přestalo zneužívat energetických zdrojů k „vydírání“.
· Moskva obvinění odmítla jako „naprosto nepochopitelná“.
· Odpůrci reforem v Rusku se snaží zvrátit úspěchy dosažené v uplynulém desetiletí omezováním demokratických práv, řekl Cheney.
· Zároveň varoval prezidenta Vladimira Putina, že některé z kroků Moskvy by mohly uškodit vztahům s ostatními zeměmi.
· „Není pochyb o tom, že návrat k demokratickým reformám v Rusku přinese další úspěch jeho lidu a získá mu větší respekt partnerských národů,“ dodal viceprezident.
· Cheney v projevu, věnovaném z valné části ocenění snah východoevropských zemí o demokratické reformy, zaměřil pozornost také na snahu Moskvy využívat - či spíše zneužívat svých bohatých energetických zdrojů.
· „Žádnému legitimnímu zájmu neposlouží, stanou-li se ropa a plyn nástroji zastrašování či vydírání, ať už prostřednictvím manipulace se zásobami, či snah o monopolizaci dopravy,“ prohlásil americký viceprezident.
· Na druhé straně Moskva chová podezření, že americká politika podpory globální demokracie je ve skutečnosti nástrojem k upevnění dominantní pozice USA v postsovětských státech.
Američané obvinili Rusy, že „vydírají ropou“
5. května 2006, Lidové noviny
čtk
Energetický gigant Rusko si dělá co chce, vydírá ropou, a Amerika se musí rozčilovat. Rusko se nemá k návratu k demokratickým reformám, až tak, že viceprezident Cheney je nucen ostře slovně Moskvu napadat.
Připomíná to spor mezi Čínou a Vatikánem ve věci jmenování katolických biskupů. Jenže tady si mrňavý Vatikán vyskakuje na čínského obra a peskuje ho jako malého ratlíka, zatím co Rusko se Cheneymu směje do očí. Nic to prezidentovi Bushovi, kterému za chvilku končí prezidentství neříká? Co potom? Předkládám mu následující Inteligentní Plán: Ujmout se role mesiáše a založit Globální Církev Demokratickou. V čele s papežem Georgem W.Bushem. Papež bude schvalovat jmenování demokraticky zvolených prezidentů a vlád na návrh parlamentů po celé zeměkouli. Demokracie by se tak po světě už nemusela šířit násilím formou křižáckých válek proti terorismu, nýbrž spíše formou pokorného rozjímání. Pak by si ruský gigant nemohl vydírat ropou jak se mu to hodí. Každý podraz by Rusku musel být odsouhlasen papežem na stolici v Bílem domě,jinak by se mu nedostalo rozhřešení.
Americká vláda podnikla nebývale ostrý slovní výpad vůči Moskvě.
· Viceprezident Dick Cheney totiž včera obvinil Rusko z ústupu od demokracie a vyzval ho, aby přestalo zneužívat energetických zdrojů k „vydírání“.
· Moskva obvinění odmítla jako „naprosto nepochopitelná“.
· Odpůrci reforem v Rusku se snaží zvrátit úspěchy dosažené v uplynulém desetiletí omezováním demokratických práv, řekl Cheney.
· Zároveň varoval prezidenta Vladimira Putina, že některé z kroků Moskvy by mohly uškodit vztahům s ostatními zeměmi.
· „Není pochyb o tom, že návrat k demokratickým reformám v Rusku přinese další úspěch jeho lidu a získá mu větší respekt partnerských národů,“ dodal viceprezident.
· Cheney v projevu, věnovaném z valné části ocenění snah východoevropských zemí o demokratické reformy, zaměřil pozornost také na snahu Moskvy využívat - či spíše zneužívat svých bohatých energetických zdrojů.
· „Žádnému legitimnímu zájmu neposlouží, stanou-li se ropa a plyn nástroji zastrašování či vydírání, ať už prostřednictvím manipulace se zásobami, či snah o monopolizaci dopravy,“ prohlásil americký viceprezident.
· Na druhé straně Moskva chová podezření, že americká politika podpory globální demokracie je ve skutečnosti nástrojem k upevnění dominantní pozice USA v postsovětských státech.
Američané obvinili Rusy, že „vydírají ropou“
5. května 2006, Lidové noviny
čtk
Energetický gigant Rusko si dělá co chce, vydírá ropou, a Amerika se musí rozčilovat. Rusko se nemá k návratu k demokratickým reformám, až tak, že viceprezident Cheney je nucen ostře slovně Moskvu napadat.
Připomíná to spor mezi Čínou a Vatikánem ve věci jmenování katolických biskupů. Jenže tady si mrňavý Vatikán vyskakuje na čínského obra a peskuje ho jako malého ratlíka, zatím co Rusko se Cheneymu směje do očí. Nic to prezidentovi Bushovi, kterému za chvilku končí prezidentství neříká? Co potom? Předkládám mu následující Inteligentní Plán: Ujmout se role mesiáše a založit Globální Církev Demokratickou. V čele s papežem Georgem W.Bushem. Papež bude schvalovat jmenování demokraticky zvolených prezidentů a vlád na návrh parlamentů po celé zeměkouli. Demokracie by se tak po světě už nemusela šířit násilím formou křižáckých válek proti terorismu, nýbrž spíše formou pokorného rozjímání. Pak by si ruský gigant nemohl vydírat ropou jak se mu to hodí. Každý podraz by Rusku musel být odsouhlasen papežem na stolici v Bílem domě,jinak by se mu nedostalo rozhřešení.
04 května, 2006
Moderní zásady
Dnes v Lidových novinách:
Každopádně jako člověka je mně komunisty Dolejše líto.
· Kdokoliv se sníží k takovému činu, je člověkem bezcharakterním.
· Při úvaze, komu tento člověk překážel, se mi zdá, že jím mohl být i zarytý marxista, kterému vadily Dolejšovy moderní zásady v komunistické politice
Komu Dolejš vadil
4. května 2006, Lidové noviny
DOPISY REDAKCI
Ad LN 27. 4.: Komunistu Dolejše zbili
Miloslav Vácha, Tábor
Možná by se mohla hodit ještě další verze: Tomu Dolejšovi tu hlavu nemusel tak zřídit ani nějaký zarytý marxista, on si to klidně mohl udělat sám! Viděli jste v televizi v americkém seriálu MASH toho agenta CIA? Říkají mu tuším Fleg, ale používá mnoho různých jmen. Ten si klidně přerazí ruku nebo prorazí hlavou skříň, vyžaduje-li to plnění jeho supertajných úkolů. Dokáže-li tohle nějaký agent, proč by nesvedl rozbít čelem třeba dveře vagonu metra český poslanec?
Na druhé straně, asi by spíš kopíroval toho agenta CIA zarytý marxista, než Dolejš s moderními komunistickými zásadami…
Každopádně jako člověka je mně komunisty Dolejše líto.
· Kdokoliv se sníží k takovému činu, je člověkem bezcharakterním.
· Při úvaze, komu tento člověk překážel, se mi zdá, že jím mohl být i zarytý marxista, kterému vadily Dolejšovy moderní zásady v komunistické politice
Komu Dolejš vadil
4. května 2006, Lidové noviny
DOPISY REDAKCI
Ad LN 27. 4.: Komunistu Dolejše zbili
Miloslav Vácha, Tábor
Možná by se mohla hodit ještě další verze: Tomu Dolejšovi tu hlavu nemusel tak zřídit ani nějaký zarytý marxista, on si to klidně mohl udělat sám! Viděli jste v televizi v americkém seriálu MASH toho agenta CIA? Říkají mu tuším Fleg, ale používá mnoho různých jmen. Ten si klidně přerazí ruku nebo prorazí hlavou skříň, vyžaduje-li to plnění jeho supertajných úkolů. Dokáže-li tohle nějaký agent, proč by nesvedl rozbít čelem třeba dveře vagonu metra český poslanec?
Na druhé straně, asi by spíš kopíroval toho agenta CIA zarytý marxista, než Dolejš s moderními komunistickými zásadami…
03 května, 2006
Nedozírné následky
Dnes v Lidových novinách:
Policie se snaží vyvolat dojem, že Kateřina Jacques, kvalitně zmlácená od policie jako za starých časů, slovy, ba i činy porušila zákon.
· Jak jen si vůbec může někdo v právním státě dovolit takový postup vysvětlovat nebo obhajovat! Žena, navíc se dvěma malými dětmi, je před očima strážců zákona sražena k zemi a zmlácena jedním z nich, aniž by sama násilí produkovala.
· Ministr vnitra měl po tomto zásahu okamžitě podat demisi.
· Policie se příliš často chová jako za komunistů a podobných selhání předvedla za poslední dobu víc než dost.
· Policejní prezident Husák (pak že nomen není omen) rozšafně oznámil, že jakékoli použití síly je vždycky velice problematické.
· Jak si jen může policie něco podobného dovolit? Jako by opět začínalo platit, že občan, který nevraždí, nekrade, nepřepadává, neznásilňuje a nedemoluje telefonní budky, je pro represivní složky nejsnadnějším terčem. Nepřítelem státu, který má být zatčen a zbit, protože mírumilovně protestuje proti uřvaným náckům.
· A mezitím se Prahou prohánějí bandy kapsářů, zlodějů aut, násilníků. Ti ale nakládačku nedostanou, protože mnozí se jen tak nedají. S těmi holými lebkami by to asi taky nešlo tak lehce jako s Kateřinou Jacques.
· Dotyčná ovšem měla štěstí, protože je sekční šéfkou úřadu vlády a kandiduje do sněmovny za Stranu zelených - čili žádná anonymní děvenka. Taková by nepochybně dopadla podstatně hůř. A kdoví, zda by se dostala na první stránky novin, celá věc by se dala mnohem snadněji zahrát do autu.
· Typické pro naše poměry je i to, jak rychle mnozí přispěchali, aby z kauzy vytřískali politický kapitál.
Bublan měl okamžitě podat demisi
Lidové Noviny 3.května 2006
Jana Machalická
Kvalitní zmlácení zelené Kateřiny Jacques, žádné anonymní děvenky, od přechodně pominutého policajta, by mohlo mít nedozírné následky. Redaktorka Machalická žádá demisi ministra vnitra, kdyby si dovolil postup policie v právním státě vysvětlovat či dokonce obhajovat. To opoziční poslanec bude zřejmě rovnou chtít odstoupení premiéra, který je za své ministry odpovědný. Ještě bystřejší opoziční poslanec či přímo lídr opoziční strany se patrně bude v Sedmičce dovolávat odchodu celé vlády.
Hlavně ke kauze nepustit občana aby si z ní vytřískal politický kapitál. Po historické zkušenosti by ho mohlo napadnout vyměnit zase celý režim.
Policie se snaží vyvolat dojem, že Kateřina Jacques, kvalitně zmlácená od policie jako za starých časů, slovy, ba i činy porušila zákon.
· Jak jen si vůbec může někdo v právním státě dovolit takový postup vysvětlovat nebo obhajovat! Žena, navíc se dvěma malými dětmi, je před očima strážců zákona sražena k zemi a zmlácena jedním z nich, aniž by sama násilí produkovala.
· Ministr vnitra měl po tomto zásahu okamžitě podat demisi.
· Policie se příliš často chová jako za komunistů a podobných selhání předvedla za poslední dobu víc než dost.
· Policejní prezident Husák (pak že nomen není omen) rozšafně oznámil, že jakékoli použití síly je vždycky velice problematické.
· Jak si jen může policie něco podobného dovolit? Jako by opět začínalo platit, že občan, který nevraždí, nekrade, nepřepadává, neznásilňuje a nedemoluje telefonní budky, je pro represivní složky nejsnadnějším terčem. Nepřítelem státu, který má být zatčen a zbit, protože mírumilovně protestuje proti uřvaným náckům.
· A mezitím se Prahou prohánějí bandy kapsářů, zlodějů aut, násilníků. Ti ale nakládačku nedostanou, protože mnozí se jen tak nedají. S těmi holými lebkami by to asi taky nešlo tak lehce jako s Kateřinou Jacques.
· Dotyčná ovšem měla štěstí, protože je sekční šéfkou úřadu vlády a kandiduje do sněmovny za Stranu zelených - čili žádná anonymní děvenka. Taková by nepochybně dopadla podstatně hůř. A kdoví, zda by se dostala na první stránky novin, celá věc by se dala mnohem snadněji zahrát do autu.
· Typické pro naše poměry je i to, jak rychle mnozí přispěchali, aby z kauzy vytřískali politický kapitál.
Bublan měl okamžitě podat demisi
Lidové Noviny 3.května 2006
Jana Machalická
Kvalitní zmlácení zelené Kateřiny Jacques, žádné anonymní děvenky, od přechodně pominutého policajta, by mohlo mít nedozírné následky. Redaktorka Machalická žádá demisi ministra vnitra, kdyby si dovolil postup policie v právním státě vysvětlovat či dokonce obhajovat. To opoziční poslanec bude zřejmě rovnou chtít odstoupení premiéra, který je za své ministry odpovědný. Ještě bystřejší opoziční poslanec či přímo lídr opoziční strany se patrně bude v Sedmičce dovolávat odchodu celé vlády.
Hlavně ke kauze nepustit občana aby si z ní vytřískal politický kapitál. Po historické zkušenosti by ho mohlo napadnout vyměnit zase celý režim.
02 května, 2006
Socani nejsou z Levice
Dnes v Hospodářských novinách:
V evropské politice přestávají v přístupu k hospodářské politice platit tradiční dělící čáry mezi levicí a pravicí.
· V posledních desetiletích už prostě automaticky neplatí, že pravice omezuje daně i výdaje, zatímco levice utrácí.
· Sociálně-demokratické strany, které v 19. století vznikaly jako protipól kapitalismu, jsou dnes paradoxně hlavními obhájkyněmi globalizace - tedy globálního kapitalismu.
· Transformovaná pravice naopak stále častěji vystupuje jako obhájkyně národních států proti globalizaci - i když samozřejmě existují národní a další specifika.
· K rozmazávání rozdílů mezi pravicí a levicí v ekonomické oblasti dochází i proto, že moderní západní společnosti jsou natolik komplexními organismy, že se chtě nechtě ocitají stále více v područí expertních byrokracií, které nutí politiky hledat řešení okolo politického středu.
· Navíc panuje v těchto složitých společnostech značná setrvačnost, kterou podporuje i neochota lidí vychovaných sociálním státem cokoliv měnit.
· V postkomunistických demokraciích jsou znaménka levice a pravice pomíchaná ještě více, protože nutnost privatizovat a transformovat hospodářství po pádu komunismu připadla rovnou měrou levici i pravici.
· Ekonomické reformy, které by byly považovány na západ od nás za pravicové, tak prováděly často strany postkomunistické levice.
· Ekonomické reformy tak může dnes zavádět jak liberální levice, tak konzervativní pravice.
· Stejně tak ale mohou politické strany náležející k těmto směrům své země neodpovědně zadlužovat nebo oddalovat nezbytné zeštíhlování přebujelého sociálního státu.
Pravice a levice? Matoucí pojmy!!
Hospodářské noviny, 2.5.2006
Jiří Pehe
Jestliže Socani z dolního konce vesnice hrají s Pravičáky z horního konce společně ve stejném týmu, nejedná se o levici a pravici, nýbrž o levé a pravé křídlo místního Kapitál Bulls. Nahrávají si, střílí proti jedné brance, a na dresu tržní totality nosí všichni společně klamavou reklamu DEMOKRACIE. Levice, to je ta obec a její tým, do jehož branky Kapitál Bulls střílí jednu branku za druhou.
Uvnitř Kapitál Bulls momentálně panují neshody. Dolňáci Socani na levém křídle už drží míč příliš dlouho a horňáci Pravičáci jsou z toho na mrtvici.
V evropské politice přestávají v přístupu k hospodářské politice platit tradiční dělící čáry mezi levicí a pravicí.
· V posledních desetiletích už prostě automaticky neplatí, že pravice omezuje daně i výdaje, zatímco levice utrácí.
· Sociálně-demokratické strany, které v 19. století vznikaly jako protipól kapitalismu, jsou dnes paradoxně hlavními obhájkyněmi globalizace - tedy globálního kapitalismu.
· Transformovaná pravice naopak stále častěji vystupuje jako obhájkyně národních států proti globalizaci - i když samozřejmě existují národní a další specifika.
· K rozmazávání rozdílů mezi pravicí a levicí v ekonomické oblasti dochází i proto, že moderní západní společnosti jsou natolik komplexními organismy, že se chtě nechtě ocitají stále více v područí expertních byrokracií, které nutí politiky hledat řešení okolo politického středu.
· Navíc panuje v těchto složitých společnostech značná setrvačnost, kterou podporuje i neochota lidí vychovaných sociálním státem cokoliv měnit.
· V postkomunistických demokraciích jsou znaménka levice a pravice pomíchaná ještě více, protože nutnost privatizovat a transformovat hospodářství po pádu komunismu připadla rovnou měrou levici i pravici.
· Ekonomické reformy, které by byly považovány na západ od nás za pravicové, tak prováděly často strany postkomunistické levice.
· Ekonomické reformy tak může dnes zavádět jak liberální levice, tak konzervativní pravice.
· Stejně tak ale mohou politické strany náležející k těmto směrům své země neodpovědně zadlužovat nebo oddalovat nezbytné zeštíhlování přebujelého sociálního státu.
Pravice a levice? Matoucí pojmy!!
Hospodářské noviny, 2.5.2006
Jiří Pehe
Jestliže Socani z dolního konce vesnice hrají s Pravičáky z horního konce společně ve stejném týmu, nejedná se o levici a pravici, nýbrž o levé a pravé křídlo místního Kapitál Bulls. Nahrávají si, střílí proti jedné brance, a na dresu tržní totality nosí všichni společně klamavou reklamu DEMOKRACIE. Levice, to je ta obec a její tým, do jehož branky Kapitál Bulls střílí jednu branku za druhou.
Uvnitř Kapitál Bulls momentálně panují neshody. Dolňáci Socani na levém křídle už drží míč příliš dlouho a horňáci Pravičáci jsou z toho na mrtvici.
Setkání na Letné propagovalo komunismus, ale neví o tom
Dnes v Lidových novinách:
Oslavy Prvního máje - Komunisty na tradičním místě jejich oslav nahradili antikomunisté
· Namísto obvyklých komunistických hesel vládly na Prvního máje na pražské Letné transparenty jako „Sedlák není jezeďák a nevolí bolševiky“, „Rudé strašidlo, táhni z venkova“ a „Komunismus škodí lidem“. Na pláni se totiž od rána scházeli odpůrci komunismu
· I další pravicové strany setkání využily k propagaci své strany, rozdávaly letáky, ale i oplatky a klíčenky. Na pódiu promluvili volební lídři stran z pravé části politického spektra. Shodli se na nebezpečnosti komunismu a slibovali vládu bez komunistů.
· „Po volbách znovu předložíme návrh zákona o zákazu komunismu,“ hřímal šéf ODS Mirek Topolánek ve svém projevu
· Další volební lídr Miroslav Kalousek slíbil: „KDU - ČSL se nebude podílet na vládě s komunisty,“
· Soukromí zemědělci s patnácti traktory symbolicky zahradili cestu na Letenskou pláň. Těžké stroje přivezly písmena, ze kterých zemědělci posléze vytvořili nápis STOP KOMUNISMU !
· „Od soukromých zemědělců nemají komunisti jediný hlas,“ uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství.
Setkání na Letné propagovalo pravici
2. května 2006, Lidové noviny
BARBORA STRAŇÁKOVÁ
Namísto obvyklých předlistopadových komunistických hesel vládly na letné jiné transparenty, nápisy a prohlášení. Ovšem zase o komunismu. Negativní propaganda je také propaganda, možná účinnější než ta pozitivní. Copak rodičovské zákazy, jako nekoukat na televizi po 22. hodině, nezvýší naopak dětský zájem? I ze zpráv z Lené to vypadá jako by u nás jen jedna politická strana měla své jméno, ty ostatní se skrývají pod společným označením. Z parlamentu pravidelně slýcháváme: „Spolupracujeme se všemi demokratickými stranami, kromě komunistů.“
Oslavy Prvního máje - Komunisty na tradičním místě jejich oslav nahradili antikomunisté
· Namísto obvyklých komunistických hesel vládly na Prvního máje na pražské Letné transparenty jako „Sedlák není jezeďák a nevolí bolševiky“, „Rudé strašidlo, táhni z venkova“ a „Komunismus škodí lidem“. Na pláni se totiž od rána scházeli odpůrci komunismu
· I další pravicové strany setkání využily k propagaci své strany, rozdávaly letáky, ale i oplatky a klíčenky. Na pódiu promluvili volební lídři stran z pravé části politického spektra. Shodli se na nebezpečnosti komunismu a slibovali vládu bez komunistů.
· „Po volbách znovu předložíme návrh zákona o zákazu komunismu,“ hřímal šéf ODS Mirek Topolánek ve svém projevu
· Další volební lídr Miroslav Kalousek slíbil: „KDU - ČSL se nebude podílet na vládě s komunisty,“
· Soukromí zemědělci s patnácti traktory symbolicky zahradili cestu na Letenskou pláň. Těžké stroje přivezly písmena, ze kterých zemědělci posléze vytvořili nápis STOP KOMUNISMU !
· „Od soukromých zemědělců nemají komunisti jediný hlas,“ uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství.
Setkání na Letné propagovalo pravici
2. května 2006, Lidové noviny
BARBORA STRAŇÁKOVÁ
Namísto obvyklých předlistopadových komunistických hesel vládly na letné jiné transparenty, nápisy a prohlášení. Ovšem zase o komunismu. Negativní propaganda je také propaganda, možná účinnější než ta pozitivní. Copak rodičovské zákazy, jako nekoukat na televizi po 22. hodině, nezvýší naopak dětský zájem? I ze zpráv z Lené to vypadá jako by u nás jen jedna politická strana měla své jméno, ty ostatní se skrývají pod společným označením. Z parlamentu pravidelně slýcháváme: „Spolupracujeme se všemi demokratickými stranami, kromě komunistů.“
01 května, 2006
MY o voze, ONI o socialismu
Dnes v Neviditelném psovi:
Stále častěji se v médiích i vyjádřeních politiků setkáváme s výrazem socialistický.
· Ono vůbec adjektivum socialistický se stalo v celé Evropě velmi oblíbeným a i u nás pomalu ztrácí onen pejorativní nádech, který řada z nás donedávna pociťovala.
· Že se slůvka socialismus nebojí v západní Evropě, je vcelku pochopitelné, oni diktát jedné strany nezažili.
· My bychom se bát měli, socialismus je - podle slovníku předlistopadového - první fáze komunistické společenskoekonomické formace, k jejímž nejdůležitějším zákonitostem patří politická moc dělnické třídy vedené marxisticko-leninskou stranou…
· Zřejmě si už nepamatujeme, co hnusného nám socialismus přinesl a co všechno pěkného nám vzal.
· Bát bychom se měli lidí, kteří se socialismem ohánějí, socialismem zaštiťují, kteří socialisticky smýšlejí a kteří, spoléhajíce na naši krátkou paměť, by nám socialismus znovu rádi vnutili.
· Proto je vhodné a nutné význam a důsledky socialismu neustále připomínat.
· Protože jestli Češi ze socialismu nemají strach, znamená to, že ztratili jednu z . nejdůležitějších vlastností člověka - vidět za slovy jejich význam a nevnímat je pouze jako zvuk
Socialismu se už nebojíme?
1. května 2006
JAG
Copak jsme už MY všichni zapoměli…?, bát MY bychom se měli…, abychom si MY pamatovali…
Dobrá ale kdo jsou tady ti MY a kdo ti ONI? Jedni MY přišli v socialismu o fabriku, spousta jiných MY v kapitalismu o práci. Ne všichni si chtějí zapamatovat nebo zapomenout totéž. Ne všichni mají důvod bát se téhož. Kam s těmi NE-MY co smýšlejí jinak, aby nezapleveli pytel s těmi správně smýšlejícími?
Nejjednodušší by bylo, kdyby ten kdo se chystá pohovořit na téma MY to a ono, definoval, koho do toho jeho MY vlastně bere, a kdo tam nemá co dělat. Jinak ztratíme „jednu z nejdůležitějších vlastností člověka - vidět za slovy jejich význam a nevnímat je pouze jako zvuk“
Stále častěji se v médiích i vyjádřeních politiků setkáváme s výrazem socialistický.
· Ono vůbec adjektivum socialistický se stalo v celé Evropě velmi oblíbeným a i u nás pomalu ztrácí onen pejorativní nádech, který řada z nás donedávna pociťovala.
· Že se slůvka socialismus nebojí v západní Evropě, je vcelku pochopitelné, oni diktát jedné strany nezažili.
· My bychom se bát měli, socialismus je - podle slovníku předlistopadového - první fáze komunistické společenskoekonomické formace, k jejímž nejdůležitějším zákonitostem patří politická moc dělnické třídy vedené marxisticko-leninskou stranou…
· Zřejmě si už nepamatujeme, co hnusného nám socialismus přinesl a co všechno pěkného nám vzal.
· Bát bychom se měli lidí, kteří se socialismem ohánějí, socialismem zaštiťují, kteří socialisticky smýšlejí a kteří, spoléhajíce na naši krátkou paměť, by nám socialismus znovu rádi vnutili.
· Proto je vhodné a nutné význam a důsledky socialismu neustále připomínat.
· Protože jestli Češi ze socialismu nemají strach, znamená to, že ztratili jednu z . nejdůležitějších vlastností člověka - vidět za slovy jejich význam a nevnímat je pouze jako zvuk
Socialismu se už nebojíme?
1. května 2006
JAG
Copak jsme už MY všichni zapoměli…?, bát MY bychom se měli…, abychom si MY pamatovali…
Dobrá ale kdo jsou tady ti MY a kdo ti ONI? Jedni MY přišli v socialismu o fabriku, spousta jiných MY v kapitalismu o práci. Ne všichni si chtějí zapamatovat nebo zapomenout totéž. Ne všichni mají důvod bát se téhož. Kam s těmi NE-MY co smýšlejí jinak, aby nezapleveli pytel s těmi správně smýšlejícími?
Nejjednodušší by bylo, kdyby ten kdo se chystá pohovořit na téma MY to a ono, definoval, koho do toho jeho MY vlastně bere, a kdo tam nemá co dělat. Jinak ztratíme „jednu z nejdůležitějších vlastností člověka - vidět za slovy jejich význam a nevnímat je pouze jako zvuk“
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)