Když dva dělají totéž...

Dnes v novinách:

Naše vlády všecky jsou založeny na politicky zastaralém názoru, že mají co nejvíce vyhovovat lidem: dnešním, bez ohledu na budoucí.
· Toto je má trvalá stížnost, která mě teď čerstvě moří, když vláda dovolila Japoncům (?), aby na čistých rovných polích postavili si automobilku.
· A majitelé těch polí, kteří souhlasili, jsou také otroci fundamentalistického náboženství zisku.
· Zdá se mi nemožné, že by předseda vlády sám v sobě a pro sebe nevěděl, že ta rovná pole pod Beskydy mají větší cenu než všecka auta, která tam budou sestrojena, i než to, co si místní zrádcové dědictví otců za ty peníze pořídí.
· Naše vlády byly a budou zbabělé: nikdy neřeknou ničemu zlému dost.
· A když to řeknou, nikdy to nebude platit.
· Už řekla, že na severu se nebude těžit uhlí, a už o tom začíná mluvit zas.
· Protože naše vlády jsou poddané Čezům, Uhelným dolům, Černému Petrovi, Žlutému hadu, a.
· Ony se vlastně liší jen v názoru, která z nich má vládnout.
· O tom se mluví, píše, vysílá, ne o hodnotě života a světa.

Náš stromek
27. prosince 2005, Lidové noviny
LUDVÍK VACULÍK

Američan L.Edwards na příkladu malé čínské vesnice tvrdí, že studená válka mezi západní svobodou a komunistickou tyranií neskončila. Prý policie střílela z automatických zbraní na vesničany protestující proti tomu, že komunistická strana zabrala jejich půdu na výstavbu elektrárny.
Něco jiného je, když půdu zabírá globální kapitál. To jsou pracující „rádi“, zatímco L.Vaculík to nazývá zlem a vyčítá našim vládám zbabělost, že tomuto zlu neneřeknou dost.
Jenže naše vláda zřejmě není rovnocenným partnerem globálnímu kapitálu.
Také když půdu zabírá globální kapitál, činí tak z ušlechtilých důvodů, neboť když už máme kapitalismus s tím fundamentalistickým náboženstvím zisku, máme zákonitě i nezeměstnané (cca půl milionu), a ti se krásné přírody nenají. Chtě-nechtě ji oželí v naději, že budou zase aspoň na čas zaměstnáni ( než se korporace přesune na místo s ještě lacinější pracovní silou a možná ještě krásnější přírodou.)
Není to zkrátka stejné, když dva dělají totéž.