Dnes v novinách:
· … právo není totožné s nárokem! Právo je možností, něčím, co mohu získat a druhý mi v tom nesmí či nemá zabraňovat.
· Nárok je minimum, které musím dostat
· Právo na práci neznamená, že mi ji někdo musí zajistit nebo že mám na práci automaticky nárok!
· Mým právem je (v demokratickém státě), že mi nikdo - ani stát - nesmí znemožnit pracovat.
· Obdobně nelze člověku ani vnutit svobodu. Vnucovaná svoboda se mění ve svůj opak.
· Jít k volbám je moje právo Ráda ho využiji a budu se snažit volit malé strany, abych podpořila pluralitu ve sněmovně.
· Když ale k volbám nepůjdu, nevyužiji tohoto práva a odmítnu se podílet, tak potom nemám ani nárok hubovat a stěžovat si.
To přece není totéž
27. února 2006, Lidové noviny
| JIŘINA ŠIKLOVÁJIŘINA http://lidovky.zpravy.cz/ln_noviny.asp?r=ln_noviny&c=A20060227_000059_ln_noviny_sko&klic=211900&mes=20060227
Podle paní Šiklové mým právem (v demokratickém státě) je, že mi nikdo - ani stát - nesmí znemožnit pracovat. Zrovna „MI“ možná ne, pokud uniknu z jinak cca půl milionu jiných, kterým demokratický (rozuměj kapitalistický) stát pracovat znemožňuje. Místa pro všechny nejsou a bezpodmínečně ani nebudou.
Paradoxně vlastně jenom za totality mohl, a dokonce musel pracovat každý, a mohl tak naplňovat své základní lidské právo na práci. "Vnucená svoboda" toto právo bere a skutečně se tak mění ve svůj opak.
Právo volit nepomůže, protože NEkapitalismus se nedá odhlasovat.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat