28 února, 2006

Fištrón

Dnes v novinách

V prvních letech Putinovy vlády ve společenství expertů bylo módou pokládat zdánlivě rétorickou otázku: „Kdo jste, pane Putine?" Zdaleka nešlo jen o pochopení lidského profilu ruského prezidenta, kterého špionské řemeslo naučilo společenskému mimikry. Bylo důležité rozpoznat základní směřování Vladimira Putina jakožto politika, který do prezidentského křesla spadl docela znenadání.
· Paradoxem je, že ani dnes, kdy do konce jeho pobytu u moci mnoho času nezbývá, není snadno s jistotou říci, zda vstoupí do ruských dějin jako Velký Modernizátor, nebo Velký Normalizátor.
· Kdo tedy zítra poctí Pražský hrad svou nevšední návštěvou?
· Na poslední výroční tiskovce na seznam úspěchů dosažených za šest let svého „okopávaní" prezident zařadil tuto sadu výdobytků: upevnění federace, dobrovolný návrat Čečenska do ruského ústavního prostoru, značné vylepšení ekonomické situace, umoření zahraničního státního dluhu, snížení úrovně nezaměstnanosti, nárůst „zlatého pokladu" federace, akumulace samospádem přitékajících petrodolarů ve stabilizačním fondu, značné zvýšení reálných příjmů obyvatelstva.
· Mezitím změny, které se v Rusku za Putina odehrály, skutečně zasahují tamní společnost až na existenční dřeň, i když mají k modernizačním reformám hodně daleko
· Rozmanité kroky sledovaly jediný cíl: navodit závislost všech politických a ekonomických hráčů na kremelské administrativě a vyloučit každý náznak vzniku silných mimosystémových hráčů
· V takovém systému zákonodárný sbor, ba i samotná vláda hrají čistě dekorativní, odvozenou roli.
· Vladimir Putin je do té míry zdrojem veškeré moci v Rusku, že v jeho postavě je celý ruský stát doslova ztělesněn beze zbytku.
· V roce 1999 Vladimir Putin poměrně snadno dosáhl potřebné popularity, neboť mu k ní, ať už vědomě nebo intuitivně, dopomohl Boris Jelcin - tím, že trapným chováním svou prezidentskou postavu dlouhodobě znehodnocoval.
· Putinova hodina pravdy teprve přijde - na vyhledávání velikášských přívlastků ke jménu je zatím brzo. Jedno je jasné už nyní - tato sláva se nás netýká. Doba „líbacích pionýrek" a tanečků na hradním nádvoří je tatam a my si můžeme blahopřát k tomu, že Putinovu návštěvu smíme vnímat jako čistě technickou záležitost - s vlídným zájmem, bez chorobné zaujatosti.
· Ve východních bojových uměních je prý dobrý, ale my jsme v NATO.

Hádejte, kdo k nám přijde na večeři!
28. února 2006, Lidové noviny
JEFIM FIŠTEJN, komentátor RFE/RL, komentátor Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda


Co to vlastně znamená ten nápis RFE/RL na psí boudě?
Že by Rafej, Ratlíku? Nejspíš ano.
A kdo to je ten Putin, na kterého se tu rafá? Kdo jste, pane Putine? Je to příznivec velmocenské roztahovačnosti Ruska.
Proč ratlík neštěká taky na jiné velikášské velmocenské roztahovače?
Protože oni jsou jeho pány. Není to pan Putin kdo mu naplní pravidelně misku se žrádlem pod přístřeškem NATO.
Jak se jmenuješ, ratlíku? Fištrón?
Dobrá, Fištróne, ale dnes moc neobtěžuj. Všímej si dnes pana hosta s vlídným zájmem, bez chorobné zaujatosti. Je to energetický upír a silný ve východních bojových uměních...

27 února, 2006

Právo není na rok

Dnes v novinách:

· … právo není totožné s nárokem! Právo je možností, něčím, co mohu získat a druhý mi v tom nesmí či nemá zabraňovat.
· Nárok je minimum, které musím dostat
· Právo na práci neznamená, že mi ji někdo musí zajistit nebo že mám na práci automaticky nárok!
· Mým právem je (v demokratickém státě), že mi nikdo - ani stát - nesmí znemožnit pracovat.
· Obdobně nelze člověku ani vnutit svobodu. Vnucovaná svoboda se mění ve svůj opak.
· Jít k volbám je moje právo Ráda ho využiji a budu se snažit volit malé strany, abych podpořila pluralitu ve sněmovně.
· Když ale k volbám nepůjdu, nevyužiji tohoto práva a odmítnu se podílet, tak potom nemám ani nárok hubovat a stěžovat si.

To přece není totéž
27. února 2006, Lidové noviny
| JIŘINA ŠIKLOVÁJIŘINA http://lidovky.zpravy.cz/ln_noviny.asp?r=ln_noviny&c=A20060227_000059_ln_noviny_sko&klic=211900&mes=20060227


Podle paní Šiklové mým právem (v demokratickém státě) je, že mi nikdo - ani stát - nesmí znemožnit pracovat. Zrovna „MI“ možná ne, pokud uniknu z jinak cca půl milionu jiných, kterým demokratický (rozuměj kapitalistický) stát pracovat znemožňuje. Místa pro všechny nejsou a bezpodmínečně ani nebudou.
Paradoxně vlastně jenom za totality mohl, a dokonce musel pracovat každý, a mohl tak naplňovat své základní lidské právo na práci. "Vnucená svoboda" toto právo bere a skutečně se tak mění ve svůj opak.
Právo volit nepomůže, protože NEkapitalismus se nedá odhlasovat.

Naděje ne zrovna pro Irák

Dnes v novinách:

V případné občanské válce by nakonec prohráli všichni
· Prezident Bush, zdrcený z toho, že Irák nemá ani dva měsíce po volbách novou vládu a brutální vraždy pokračují, telefonoval v sobotu hned se sedmi iráckými politiky. „Ještě v poledne nebyla mezi námi shoda, ale po Bushových telefonátech se nakonec všichni politici rozhodli připojit k jednání," přiznal kurdský představitel Mahmúd Usmán.
· Iráckým politikům navíc - zdá se - dochází, že případná válka by byla prohrou pro všechny. „Pokud se v této zemi rozpoutá občanská válka, nikdy neskončí," varoval irácký ministr obrany Saadún Dulajmí.

Naděje pro Irák
27. února 2006, Lidové noviny
Jan Němec


Proč by v případné občanské válce měli prohrát všichni? Proč by měl být prezident Bush zdrcený? Já být imperiálním prezidentem tak snad domorodcúm nebudu bránit aby se zabývali sami sebou. Aspoň bych měl větší klid na přísun ropy, kterou Inteligentní Dyzajnér tak debilně umístil kamsi mimo Ameriku.

24 února, 2006

Poučení z Mackova štěkání na nepravý (levý) strom

Dnes v novinách:

· Cílem Rathových snah není ani zlepšit, ani udržet, ani zhoršit postavení pacientů, poskytovatelů zdravotní péče či zdravotních pojišťoven.
· Cílem je „razantně", tedy hulvátsky, ukázat méně orientovaným a přemýšlivým občanům, jací jsou Jiří Paroubek a jeho tým razantními „řešiteli" problémů a jak dokázali během krátké doby „vyřešit" zadlužení největší české zdravotní pojišťovny - a tak pomoci Paroubkovi a jeho socialistům udržet se nadále u moci.
· Řešení? Vykopnout socialisty od moci.
· Paroubek, Rath a jim podobní nám mohou vládnout jen a jedině proto, že se jim nedokážeme společně postavit a každý se zajímáme jen o válení té svojí kuličky a odmítáme se v tom správném slova smyslu politicky angažovat.

Štěkáte dobře, ale na nepravý strom
24. února 2006, Lidové noviny
Miroslav Macek, lékař a publicista
http://lidovky.zpravy.cz/ln_noviny.asp?r=ln_noviny&c=A20060224_000002_ln_noviny_sko&klic=211855&mes=20060224


Je to smutné, že nám Mackům a podobným může vládnout Paroubek a jeho nohsledi. Je to proto, že jsme tak zaujati válením si svých kuliček, že nedokážeme vstát a politicky se v správném smyslu angažovat. Jsme zkrátka méně orientovaní a přemýšliví občané a každý soudný člověk se za nás musí stydět.

19 února, 2006

Pochybnosti pana Klímy

Dnes v novinách:

Seděl jsem zrovna v hospodě, když se v televizních novinách objevily ty záběry: iráčtí mladíci nejdřív bombardují britské vojáky sprškou kamení, pak před nimi utíkají, ale někteří jsou dostiženi, zataženi do kasárenského dvora a tam tvrdě zbiti.
· Amatérský kameraman, který to natáčí, ještě své kolegy povzbuzuje: "Jen jim dejte, spratkům!
· Sedíme u televize, přesvědčeni o tom, že naše vidění lidských práv a humanity je to jediné správné - a přitom nemáme vůbec ponětí, jak to vypadá z rozpálené irácké ulice, kde se stresovaní vojáci potí v plné polní horkem a věčným strachem, že jim někdo odpálí bombu za zadkem, soustavně napadáni, uráženi a kamenováni.
· Třeba by ruply nervy i tomu nejtrpělivějšímu humanistovi a mlátil by v náhlém zkratu hlava nehlava taky!

Jen je zbijte!
18. února 2006, Lidové noviny
JOSEF KLÍMA


Loupežník vpadne do cizího domu, lopotí se s kořistí, a najednou synáček majitele se přiřítí a shodí vetřelce ze schodů. Tak to by ruply nervy i tomu nejotrlejšímu humanistovi a mlátil by hlava nehlava. Ale stresovaný lupič nemůže, brání mu v tom jeho ušlechtilost a mohlo by mu to případně přitížit u mezinárodního soudního tribunálu.
Neví, že pan Klíma by mu dosvědčil, že to bylo v sebeobraně.

17 února, 2006

Vyžírkové

Dnes v novinách:

Naprosto se ztotožňuji s názorem pana Ivana Krause a spíš se domnívám, že jeho stanovisko je ještě příliš umírněné.
· Vše, co se v současné době děje, je důkazem toho, že evropské demokracie jsou nepoučitelné. Nedávná minulost nám ukázala, jak nekonečné ustupování zlu -jak fašistickému, tak bolševickému - vede jenom ke zkáze a že náprava je následně možná jen za nedozírnou cenu.
· A tak je to i s islámem, který je v současné době jedním z nevětších nebezpečí pro kulturní svět a jen díky jeho technické a materiální zaostalosti je situace taková, jaká zatím je. Miliony jich táhnou do Evropy za blahobytem a Evropa je přijme a odměnou za to jsou atentáty.

Evropské demokracie jsou nepoučitelné
17. února 2006, Lidové noviny
DOPISY REDAKCI
Ad LN 9. 2.: Ničící davy? To je karikatura národa


Muslimové táhnoucí do Evropy za blahobytem? Je to drzost. Je to jako když se k vám chce vnutit soused aby aspoň ochutnal ovoce, které jste si předtím narval proti jeho vůli na jeho zahradě.

Proč právě Číňané?

Dnes v ovinách:

V úterý čtyřiadvacátého ledna se lidé z týdenní přílohy Bod mrazu oficiálního listu čínského Komunistického svazu mládeže China Youth Daily sešli jako obvykle v redakci. Až do večera pracovali na novém vydání, potom ale přišlo povolání na krizovou schůzku na ústřední výbor Komunistického svazu mládeže. Tam bylo funkcionářům sděleno, že Bod mrazu končí.
· A důvod jejího zrušení? Oddělení propagandy komunistické strany se nelíbil příspěvek historika Jüan Wej-š' kritizující čínské učebnice dějin.
· V nečekané kritice pekingské vlády, naznačující napětí ve vztazích mezi generacemi představitelů komunistické strany, „stará garda" požaduje obnovení licence pro Bod mrazu a odsuzuje zpřísnění kontroly médií.
· "Případ Bodu mrazu následovaný dalšími malými „vzpourami" dokládá, že v Číně se možná začíná něco měnit a že někteří čínští novináři se přestávají obávat následků ustoupení z cesty diktované stranou."

Svoboda slova - hrozba pro Čínu?
17. února 2006, Lidové noviny
KLÁRA TYLOVÁ
http://lidovky.zpravy.cz/ln_noviny.asp?r=ln_noviny&c=A20060217_000063_ln_noviny_sko
Proč právě Číňané?


Co že to ti Číňané nesmějí říkat, paní Tylová? To je vlastně jedno. Všude se něco nesmí. Muslimům se nesmí hanět náboženství, my nesmíme propagovat hnutí směřující kamsi, Britové si už ani nemohou oslavit své teroristické koloniální výboje. No a Američané už pro jistotu mají strategii pro kontrolu celého internetu až po likvidaci "hostile computer networks". Tak proč vlastně zrovna Číňané by si měli smět říkat a psát co je napadne?

16 února, 2006

Neokoloniální etudy

Dnes v novinách:

Vývoz letadlové lodi do Indie nevyšel. Bývalou chloubu námořnictva musejí rozebrat Francouzi sami
· Letadlová loď Clemenceau sloužila Francii čtyřicet let. Její konec se ale proměnil v černou můru francouzské vlády, která chtěla plavidlo plné rakovinotvorného azbestu vyvézt a nechat rozmontovat v Indii.
· Po stížnostech ekologických organizací včera francouzská státní rada převoz pozastavila a prezident Jacques Chirac nařídil návrat lodi do vlasti.
· Kritici nyní Francouze obviňují, že dělají ze třetího světa „popelnici Evropy"
· Možná i proto návrat lodi do Francie podpořilo 68 procent Francouzů.

„Plovoucí šrot" zůstane Francii
16. února 2006, Lidové noviny
MILAN ROKOS


Prosím pěkně, pokud byste na Vltavě zahlédli francouzskou letadlovou loď Clemenceau s rakovinotvorným azbestem, doplněnou mrtvou drůbeží z Německa za účelem vytvoření plovoucí skládky poblíž Prahy, dejte mi vědět. Pro jistotu bych si v místním supermarketu koupil tentokrát místo kuřátka bezpečnější tzv. BSE hovězí.

Sláva terorismu dokud to jde!

Dnes v novinách:

Oslavovat teroristické útoky a podněcovat k nim nebude už v Británii možné. Dolní sněmovna totiž včera schválila nový protiteroristický zákon, který postihuje takzvanou glorifikaci terorismu.
· Sporný paragraf už v minulém měsíci odmítla nevolená Sněmovna lordů, poslanci ho ale včera poměrem hlasů 315 ku 277 opět schválili.
· Stínový ministr zahraničí William Hague dokonce obvinil premiéra Tonyho Blaira z „neúčinného autoritářství". Lepší než trestat oslavování terorismu by prý bylo schválení použití telefonních odposlechů u soudu.
· Oslavování teroru také není nijak definováno a opoziční politici se obávají, že se zákon bude spíše používat jako zbraň proti svobodě slova.
· Blairova vláda ale tvrdí, že jí zákon pomůže chránit společnost před extremisty
· Na novém protiteroristickém zákonu začala vláda pracovat právě po červencových útocích. Blair tehdy trval na tom, že bezpečnostní síly musejí dostat více pravomocí postihovat lidi, kteří podněcují k terorismu.

Britové zakázali „oslavy" teroru
LONDÝN 16. února 2006
Reuters, rok


Sláva, třicetkrát sláva osvobození a okupaci Iráku a jiných zemí ve jménu zavádění demokracie za účelem získání alternativních zdrojů energie (cizí ropa - alternativa k té co nemáme či ušetříme doma). Měli bychom si té slávy užít dokud podobný protiteroristický zákon nezačne platit i u nás. Glorifikace státního terorismu by se pak nemusela vyplatit.
Sláva i národně osvobozeckým bojům proti nacistům aj. podobným okupantům! Ze stejného důvodu. Brzy by se za glorifikaci odporu proti agresorovi mohlo sedět – jako se to chystá v Británii..

14 února, 2006

Politický Blbákov

Dnes v novinách:

Ano, jakmile se něco zavede, těžko se to mění a ještě hůř zastaví. Takže se zavedlo, že se billboardy podél silnic a dálnic přeměnily v bojiště politických šarvátek, a máme to.
· Soudobé billboardové kampaně mají už úplně jiné grády, než jak tomu bylo před rokem.
· Rádoby vtipné billboardy, teď už plně nasycené černou propagandou, nemají jiný efekt, než že zatahují zemi do klimatu jakéhosi politického Blbákova, kde už se smývají hranice mezi korektností a fikcí, kde nic neplatí, kde vládne zvůle a kde se nehoráznost stává platidlem.

Lživé billboardy otravují atmosféru
14. února 2006, Lidové noviny
Ondřej Neff, novinář a spisovatel


Co byste chtěl? Vždyť celá ta hra na volby, vládu, demokracii je jen zábava pod kontrolou nějakého Big Bratra. Politici v zemičkách jako jsme my o ničem podstatném nerozhodují, jen se perou jakoby o bombon, který Big Bratr občas hodí mezi děti. Není podstatné, které se ho nekonec zmocní, jestli to hodné a krásné napravo či to ošklivé a nehodné vlevo, hlavně že moc nepřekáží a nezlobí a Big Bratr se může v klidu věnovat svému globálnímu byznysu.