Dnes v Lidových novinách:
Čína slibuje Spojeným státům pomoc s Íránem. Ale jakou?
· Množení jaderných velmocí v Asii, zvlášť pokud se jedná o rizikové režimy jako Írán či KLDR, se pochopitelně nelíbí ani Číně.
· Pokud ne kvůli obavám o globální klid a bezpečnost, tak přinejmenším kvůli jejím ambicím stát se asijským hegemonem.
· Stejně tak mají Číňané i Američané společný zájem na dobrých obchodech.
· V rámcových cílech se tedy mohl americký prezident George W. Bush se svým čínským hostem Chu Ťin-tchaem shodnout. Jenže tady to končí.
· Teprve když dojde na hledání řešení, projeví se propastné názorové rozdíly.
· Pekingská představa „regionální stability“ v první řadě znamená, že nikde v dosahu čínských zájmů nebude docházet k cizím vojenským intervencím.
· Stačí připomenout hysterickou reakci Pekingu na vybombardování čínské ambasády v Bělehradě.
· Pokud Čína chce „řešit íránskou jadernou otázku“, jak včera Chu Ťin-tchao sliboval před Bílým domem, proč nechala své firmy spolupracovat na vývoji íránského raketového arzenálu?
· Číňané využili svůj vstup do WTO jen k chrlení svého zboží do Ameriky a Evropy, při otevírání svého trhu jsou ale víc než obezřetní.
· Čína se stává důležitým světovým hráčem, byť spíš protihráčem, než spoluhráčem.Tuto roli si zvolila sama.
Meze společných zájmů
21. dubna 2006, Lidové noviny
Petr Pešek
Čína má ambici stát se asijským hegemonem a nepřeje si v dosahu svých zájmů cizí vojenské intervence. Copak si neuvědomuje, že tak omezuje hegemona světového, který by si možná rád bouchnul atomovkou do Iránu? A to už si Čína dovolila remcat když byla vybombardována její ambasáda v Bělehradě. Taky se cpe se svým zbožím do Ameriky a Evropy s cílem na tom vydělat, což byla odjakživa doména jejích západních partnerů. Vybrala si sama roli protihráče místo spoluhráče a tak tady má co si zasloužila: návštěva prezidenta Hu Jintao v Americe byla nikoliv státní, nýbrž pouze obyčejná oficiální, a u prezidenta Bushe prezident Hu nepoobědval formálně, nýbrž pouze poobědval.
21 dubna, 2006
20 dubna, 2006
Jak bojkotovat?
Dnes v Lidových novinách:
Když Hamas vládne a zároveň schvaluje teror, nemůže se divit bojkotu
· Nepřeklenutelný rozpor nemusel spočívat ani v -tom, že Hamas ani po volbách neuznal Izrael, neuznal dříve uzavřené dohody s ním, neodzbrojil militanty a místo míru prosazuje hudnu - příměří ve formě klidu zbraní do doby, než nějaká lepší konstelace umožní další boj a vítězství.
· I v takových podmínkách se dá koexistovat, jak ukázalo už rané soužití s Jásirem Arafatem. Ale ten v okamžiku, kdy získal moc nad samosprávou, alespoň formálně terorismus odsuzoval a nejprofláknutější teroristy nechával zavřít.
· Právě to je problém Hamasu, který odkazuje nuance zimní debaty o bojkotu do akademické sféry.
· Máme palestinskou samosprávu jako celek odříznout od finančních toků hned po volbách 25. ledna? (Po tom volaly tvrdé hlasy v Izraeli.)
· Máme tak učinit poté, co 18. února Hamas převzal legislativu? (Tak se nakonec zachoval Izrael a rozhodly se USA či Kanada.)
· Máme počkat na 28. březen, až se Hamas ujme vlády? (Pro tuto variantu se rozhodla Evropská unie.)
· Když samospráva uvítala pondělní útok, učinila za touto debatou konsenzuální tečku.
· S výjimkou humanitární pomoci bude prostě utrum.
· Mezi Amerikou a Evropou teď není zásadní rozdíl, což je dobrá zpráva sama o sobě.
Neplaťme zastánce vrahů
20. dubna 2006, Lidové noviny
Zdeněk Petráček
Hamas schvaluje teror, tak ať se nediví bojkotu. Zaslouží si to. Momentálně vládne a tak to je něco jako státní terorista. Ale sotva takový ten pravý. Ten opravdu pravý státní terorista není příštipkář, vede opravdové války. Třeba se příště Z. Petráček zamyslí i nad tím jak bojkotovat státní teroristy, když mají peněz habaděj, neboť jsou dobře živeni právě z výnosů státního terorismu už nejméně od dob ranného kolonialismu. Však taky v této branži odjakživa vládla tvrdá konkurence.
Když Hamas vládne a zároveň schvaluje teror, nemůže se divit bojkotu
· Nepřeklenutelný rozpor nemusel spočívat ani v -tom, že Hamas ani po volbách neuznal Izrael, neuznal dříve uzavřené dohody s ním, neodzbrojil militanty a místo míru prosazuje hudnu - příměří ve formě klidu zbraní do doby, než nějaká lepší konstelace umožní další boj a vítězství.
· I v takových podmínkách se dá koexistovat, jak ukázalo už rané soužití s Jásirem Arafatem. Ale ten v okamžiku, kdy získal moc nad samosprávou, alespoň formálně terorismus odsuzoval a nejprofláknutější teroristy nechával zavřít.
· Právě to je problém Hamasu, který odkazuje nuance zimní debaty o bojkotu do akademické sféry.
· Máme palestinskou samosprávu jako celek odříznout od finančních toků hned po volbách 25. ledna? (Po tom volaly tvrdé hlasy v Izraeli.)
· Máme tak učinit poté, co 18. února Hamas převzal legislativu? (Tak se nakonec zachoval Izrael a rozhodly se USA či Kanada.)
· Máme počkat na 28. březen, až se Hamas ujme vlády? (Pro tuto variantu se rozhodla Evropská unie.)
· Když samospráva uvítala pondělní útok, učinila za touto debatou konsenzuální tečku.
· S výjimkou humanitární pomoci bude prostě utrum.
· Mezi Amerikou a Evropou teď není zásadní rozdíl, což je dobrá zpráva sama o sobě.
Neplaťme zastánce vrahů
20. dubna 2006, Lidové noviny
Zdeněk Petráček
Hamas schvaluje teror, tak ať se nediví bojkotu. Zaslouží si to. Momentálně vládne a tak to je něco jako státní terorista. Ale sotva takový ten pravý. Ten opravdu pravý státní terorista není příštipkář, vede opravdové války. Třeba se příště Z. Petráček zamyslí i nad tím jak bojkotovat státní teroristy, když mají peněz habaděj, neboť jsou dobře živeni právě z výnosů státního terorismu už nejméně od dob ranného kolonialismu. Však taky v této branži odjakživa vládla tvrdá konkurence.
18 dubna, 2006
Neokoloniální etudy na pokračování
Dnes v Lidových novinách:
Na skládce nelegálně dovezeného německého odpadu v Libčevsi na Lounsku už potřetí za sebou vypukl požár
· Požár nyní kontrolují žatečtí hasiči a vojáci z Loun. Efektivně hasit však nemohou.
· Spory o tom, jak naložit s německým odpadem v Libčevsi, se táhnou už od objevení skládky.
· Ministr životního prostředí Libor Ambrozek již od března chce, aby se odpad vrátil zpět do Německa.
· Odpad by se měl vrátit zpátky do Saska-Anhaltska, odkud jej dovezla soukromá společnost Bau24
· „Pokud Německo do konce dubna nezareaguje, odvezeme odpad na skládku v Česku a náklady budeme na saské straně vymáhat,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Kateřina Šůlová
· „Pokud odpad neshoří ve spalovně, vzniknou při jeho hoření dioxiny,“ říká Dana Sládková z Inspekce životního prostředí. „Nebezpečné látky pak zůstávají i v popelu, a proto je nutné ho odvézt na zabezpečenou skládku.“
· Uskladnění podobných látek však podle mluvčí ministerstva stojí o několik milionů více, než uložení komunálního odpadu. Zda náklady zaplatí Sasko-Anhaltsko, dosud ministerstvo netuší.
Německý odpad hořel již potřetí
18. dubna 2006, Lidové noviny
TOMÁŠ DRAHOŇOVSKÝ
Když si naši němečtí přátelé svůj nelegální odpad z Česka neodvezou zpátky do Saska-Anhaltska, zlikviduje ministr Ambrozek odpad sám a fakturu pošle našim německým přátelům. Pokud by nevyřízená faktura byla nalezena v některém z dalších kamionů vezoucí nelegální odpad našich německých přátel k nám do Česka, bude přiložena ke stížnosti na chování našich německých přátel k Soudnímu dvoru našich evropských přátel. Vzhledem k tomu, že příloha stížnosti bude silně dioxinově zapáchat, dá se předpokládat , že naše stížnost bude urychleně vyřízena. Nebo vyřazena?
Na skládce nelegálně dovezeného německého odpadu v Libčevsi na Lounsku už potřetí za sebou vypukl požár
· Požár nyní kontrolují žatečtí hasiči a vojáci z Loun. Efektivně hasit však nemohou.
· Spory o tom, jak naložit s německým odpadem v Libčevsi, se táhnou už od objevení skládky.
· Ministr životního prostředí Libor Ambrozek již od března chce, aby se odpad vrátil zpět do Německa.
· Odpad by se měl vrátit zpátky do Saska-Anhaltska, odkud jej dovezla soukromá společnost Bau24
· „Pokud Německo do konce dubna nezareaguje, odvezeme odpad na skládku v Česku a náklady budeme na saské straně vymáhat,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Kateřina Šůlová
· „Pokud odpad neshoří ve spalovně, vzniknou při jeho hoření dioxiny,“ říká Dana Sládková z Inspekce životního prostředí. „Nebezpečné látky pak zůstávají i v popelu, a proto je nutné ho odvézt na zabezpečenou skládku.“
· Uskladnění podobných látek však podle mluvčí ministerstva stojí o několik milionů více, než uložení komunálního odpadu. Zda náklady zaplatí Sasko-Anhaltsko, dosud ministerstvo netuší.
Německý odpad hořel již potřetí
18. dubna 2006, Lidové noviny
TOMÁŠ DRAHOŇOVSKÝ
Když si naši němečtí přátelé svůj nelegální odpad z Česka neodvezou zpátky do Saska-Anhaltska, zlikviduje ministr Ambrozek odpad sám a fakturu pošle našim německým přátelům. Pokud by nevyřízená faktura byla nalezena v některém z dalších kamionů vezoucí nelegální odpad našich německých přátel k nám do Česka, bude přiložena ke stížnosti na chování našich německých přátel k Soudnímu dvoru našich evropských přátel. Vzhledem k tomu, že příloha stížnosti bude silně dioxinově zapáchat, dá se předpokládat , že naše stížnost bude urychleně vyřízena. Nebo vyřazena?
16 dubna, 2006
Kde je základna ani nezaměstnanost neroste
Dnes v The Prague Post:
The U.S. is close to announcing a missile defense facility in Czech Republic or Poland
· Two ministries have independently confirmed that the country has been in talks with the United States for at least two years about building a U. S. missile interceptor base here.
· The base would be the largest foreign facility in the U. S. missile defense program, and would be in a position to intercept long-range missiles launched from countries to the east, notably Iran, defense experts say.
· The U.S. Missile Defense Agency (MDA) expects to make a decision about where to build the site as early as this fall, agency director Lt. Gen. Henry Obering said at a press conference March 20.
· A missile defense shield has long been a controversial topic in the United States, with opponents saying the need for it ended with the Cold War. But hawks have countered that the end of the Cold War ushered in a new era in which threats to U.S. interests can extend well beyond one or two superpowers.
· The United States currently has two missile interceptor bases: one at Fort Greely in Alaska and another at Vandenberg Air Force Base in California.
· Its "geographical location and proximity to the Middle East would offer favorable intercept solutions to defend both Europe and the U.S. against an intermediate to long-range ballistic missile," O'Grady-Walsh said.
· Czech officials say that such a site in the country would be large enough to bring more jobs here and strengthen the economy.
· "The public wouldn't be against it," Alexandr Vondra said ( former Czech ambassador to the United States and former deputy foreign affairs minister).
Missile command
Brandon Swanson
The Prague Post
April 12, 2006
Tak se u nás chystají stavět raketovou základnu, paní Müllerová. Tady to vidím v Prágpostu černé na bílém. Saša Vondra říká, že Češi proti tomu nebudou. Bodejď by byli. Je to podnikatelský záměr pro odstranění nezaměstnanosti v Česku. Kde je raketová základna, tam ani nezaměstnanost neroste. Taky je to asi potřeba kvůli tažení za světovládou, nic se nemůže ponechat náhodě jako při tom posledním německém pokusu. Nakonec asi i ti němci si budou muset vzít zpátky svoje odpadky. Podle zápachu by k nám trefily nepřátelské rakety z Íránu i bez složitých naváděcích systémů. Ovšem těm citlivějším by se zase dělalo špatně a mohly by to raději vzít rovnou až do toho čisťoučkého Německa.
The U.S. is close to announcing a missile defense facility in Czech Republic or Poland
· Two ministries have independently confirmed that the country has been in talks with the United States for at least two years about building a U. S. missile interceptor base here.
· The base would be the largest foreign facility in the U. S. missile defense program, and would be in a position to intercept long-range missiles launched from countries to the east, notably Iran, defense experts say.
· The U.S. Missile Defense Agency (MDA) expects to make a decision about where to build the site as early as this fall, agency director Lt. Gen. Henry Obering said at a press conference March 20.
· A missile defense shield has long been a controversial topic in the United States, with opponents saying the need for it ended with the Cold War. But hawks have countered that the end of the Cold War ushered in a new era in which threats to U.S. interests can extend well beyond one or two superpowers.
· The United States currently has two missile interceptor bases: one at Fort Greely in Alaska and another at Vandenberg Air Force Base in California.
· Its "geographical location and proximity to the Middle East would offer favorable intercept solutions to defend both Europe and the U.S. against an intermediate to long-range ballistic missile," O'Grady-Walsh said.
· Czech officials say that such a site in the country would be large enough to bring more jobs here and strengthen the economy.
· "The public wouldn't be against it," Alexandr Vondra said ( former Czech ambassador to the United States and former deputy foreign affairs minister).
Missile command
Brandon Swanson
The Prague Post
April 12, 2006
Tak se u nás chystají stavět raketovou základnu, paní Müllerová. Tady to vidím v Prágpostu černé na bílém. Saša Vondra říká, že Češi proti tomu nebudou. Bodejď by byli. Je to podnikatelský záměr pro odstranění nezaměstnanosti v Česku. Kde je raketová základna, tam ani nezaměstnanost neroste. Taky je to asi potřeba kvůli tažení za světovládou, nic se nemůže ponechat náhodě jako při tom posledním německém pokusu. Nakonec asi i ti němci si budou muset vzít zpátky svoje odpadky. Podle zápachu by k nám trefily nepřátelské rakety z Íránu i bez složitých naváděcích systémů. Ovšem těm citlivějším by se zase dělalo špatně a mohly by to raději vzít rovnou až do toho čisťoučkého Německa.
15 dubna, 2006
Nemá to logiku
Dnes v ČTK:
Vyhoštění diplomata: Česko protestuje
· Rozhodnutí neprodloužit Kázeckému vízum Kuba přijala proto, že diplomat "neustále porušuje nařízení Vídeňské konvence, nechová se jako diplomat, setrvale uskutečňuje výzvědnou práci, podvratné úkoly a pracuje tu ve skutečnosti nikoliv pro českou vládu, nýbrž pro vládu USA", prohlásil kubánský ministr zahraničí Felipe Pérez Roque na tiskové konferenci po setkání s konžským ministrem zahraničí.
· Navíc prý byl několikrát vyšetřován, protože se snažil fotografovat vojenská zařízení.
· "Dle mého vědomí jsem nevstoupil na žádnou vojenskou základnu, nefotografoval jsem tam a už vůbec jsem neměl takový záměr," reagoval Kázecký na dotaz ČTK.
· Česko-kubánské vztahy jsou po pádu železné opony v roce 1989 napjaté a vyhrocují je nejrůznější konflikty.
· V EU patří čeští diplomaté k nejtvrdším kritikům Castrova režimu.
· Kubánské úřady zase čas od času zadržují české občany.
Kuba obvinila českého diplomata z podvratných akcí
14.04.2006 - 20:51, autor: ČTK.
Český diplomat nevykonává podvratnou činnost, neuskutečňuje výzvědnou práci, nefotografuje vojenská zařízení, ani nemá takové záměry…
Proč ho vlastně neodvolala česká vláda??
Vyhoštění diplomata: Česko protestuje
· Rozhodnutí neprodloužit Kázeckému vízum Kuba přijala proto, že diplomat "neustále porušuje nařízení Vídeňské konvence, nechová se jako diplomat, setrvale uskutečňuje výzvědnou práci, podvratné úkoly a pracuje tu ve skutečnosti nikoliv pro českou vládu, nýbrž pro vládu USA", prohlásil kubánský ministr zahraničí Felipe Pérez Roque na tiskové konferenci po setkání s konžským ministrem zahraničí.
· Navíc prý byl několikrát vyšetřován, protože se snažil fotografovat vojenská zařízení.
· "Dle mého vědomí jsem nevstoupil na žádnou vojenskou základnu, nefotografoval jsem tam a už vůbec jsem neměl takový záměr," reagoval Kázecký na dotaz ČTK.
· Česko-kubánské vztahy jsou po pádu železné opony v roce 1989 napjaté a vyhrocují je nejrůznější konflikty.
· V EU patří čeští diplomaté k nejtvrdším kritikům Castrova režimu.
· Kubánské úřady zase čas od času zadržují české občany.
Kuba obvinila českého diplomata z podvratných akcí
14.04.2006 - 20:51, autor: ČTK.
Český diplomat nevykonává podvratnou činnost, neuskutečňuje výzvědnou práci, nefotografuje vojenská zařízení, ani nemá takové záměry…
Proč ho vlastně neodvolala česká vláda??
14 dubna, 2006
Lidská práva pouštní tráva
Dnes v Lidových novinách:
Úřady v Havaně zcela nečekaně neprodloužily vízum vysokému českému diplomatovi - 1. tajemníkovi velvyslance Stanislavu Kázeckému.
· České ministerstvo zahraničí považuje tento krok za vyhoštění ze země a chystá odvetu.
· Praha dlouhodobě prosazuje nejtvrdší postup vůči režimu na Kubě, kritizuje například porušování lidských práv.
· Obě země několik let nešetří nepřátelskými gesty: Minulý měsíc podpořil ministr zahraničí Cyril Svoboda protestní akci proti potlačování lidských práv Castrovým režimem, Čeští politici také iniciovali několik protikubánských rezolucí v OSN.
· Kuba na oplátku nazvala Česko „opovrženíhodným lokajem Spojených států“ a zakázala na svém území oslavy Dne vzniku samostatného Československa 28. října.
· Česká reakce: „Nic takového se ještě evropské diplomatické misi nestalo“
Kuba vyhostila českého diplomata, přijde odveta
14. dubna 2006, Lidové noviny
PRAHA/HAVANA Napjaté vztahy mezi Kubou a Českou republikou se včera vyostřily.
TOMÁŠ DRAHOŇOVSKÝ
Čeští občané a politici, zabývající se podnikáním v oboru porušování lidských práv na Kubě, by možná uvítali tip na dosud nedostatečně pokrytý kubánský trh - Guantanámo. Dočasně normalizováno pod správou USA.
Úřady v Havaně zcela nečekaně neprodloužily vízum vysokému českému diplomatovi - 1. tajemníkovi velvyslance Stanislavu Kázeckému.
· České ministerstvo zahraničí považuje tento krok za vyhoštění ze země a chystá odvetu.
· Praha dlouhodobě prosazuje nejtvrdší postup vůči režimu na Kubě, kritizuje například porušování lidských práv.
· Obě země několik let nešetří nepřátelskými gesty: Minulý měsíc podpořil ministr zahraničí Cyril Svoboda protestní akci proti potlačování lidských práv Castrovým režimem, Čeští politici také iniciovali několik protikubánských rezolucí v OSN.
· Kuba na oplátku nazvala Česko „opovrženíhodným lokajem Spojených států“ a zakázala na svém území oslavy Dne vzniku samostatného Československa 28. října.
· Česká reakce: „Nic takového se ještě evropské diplomatické misi nestalo“
Kuba vyhostila českého diplomata, přijde odveta
14. dubna 2006, Lidové noviny
PRAHA/HAVANA Napjaté vztahy mezi Kubou a Českou republikou se včera vyostřily.
TOMÁŠ DRAHOŇOVSKÝ
Čeští občané a politici, zabývající se podnikáním v oboru porušování lidských práv na Kubě, by možná uvítali tip na dosud nedostatečně pokrytý kubánský trh - Guantanámo. Dočasně normalizováno pod správou USA.
Svatá země
Dnes v Lidových novinách:
Vedle návrhu zákona o zákazu propagace komunismu to byl mimo jiné i pokus poopravit směrem k přirozenému stavu věcí pořízení o státních svátcích. Úlisný komunistický Mezinárodní den žen měl ze seznamu svátků zmizet, odvěký Velký pátek se tam měl objevit.
· Levičáci si to ovšem líbit nenechali, a tak Velký pátek oficiálně stále neexistuje.
· Pro ty, kdo to nevědí, malá vsuvka o tom, co Velikonoce jsou a co nejsou.
· Velký pátek je spolu s Nedělí Vzkříšení centrem Velikonoc, důvodem jejich existence. Velký pátek je den, kdy byl Kristus ukřižován, Neděle Vzkříšení dnem, kdy vstal z mrtvých. Takzvané Velikonoční pondělí žádný samostatný význam a obsah nemá.
· Velký pátek je realitou
· Velký pátek skutečně je, je všude kolem nás. Realita Velkého pátku žije v každém, kdo je zesměšňován, či dokonce odsuzován za svou víru. To se nerado poslouchá, že?
Vážená levice, Velký pátek existuje
14. dubna 2006, Lidové noviny
MARTIN C. PUTNA, literární historik
Vážený pane Putno, ačkoliv jsem eiteista, nemám nic proti realitě Velkého pátku všude kolem nás. A neberte si to tak. Snad i vás potěší tento příběh: Jeden Američan měl velmi hašteřivou ženu. Jednou, když byli na dovolené v Jeruzalémě, mu umřela. Ředitel místní pohřební služby nabídl převoz domů za 5.000 dolarů, nebo pochování ve Svaté zemi za dolarů 150. Po krátké úvaze si čerstvý vdovec vybral převoz do Ameriky. Proč do Ameriky, podivil se ředitel, vždyť by to bylo tak krásné kdyby vaše žena byla pochována ve Svaté zemi za pouhých 150 dolarů. Američan odpověděl: Kdysi zde umřel a byl pochován jistý člověk, který se za tři dny zase probral k životu. A to já nemůžu risknout.
Vedle návrhu zákona o zákazu propagace komunismu to byl mimo jiné i pokus poopravit směrem k přirozenému stavu věcí pořízení o státních svátcích. Úlisný komunistický Mezinárodní den žen měl ze seznamu svátků zmizet, odvěký Velký pátek se tam měl objevit.
· Levičáci si to ovšem líbit nenechali, a tak Velký pátek oficiálně stále neexistuje.
· Pro ty, kdo to nevědí, malá vsuvka o tom, co Velikonoce jsou a co nejsou.
· Velký pátek je spolu s Nedělí Vzkříšení centrem Velikonoc, důvodem jejich existence. Velký pátek je den, kdy byl Kristus ukřižován, Neděle Vzkříšení dnem, kdy vstal z mrtvých. Takzvané Velikonoční pondělí žádný samostatný význam a obsah nemá.
· Velký pátek je realitou
· Velký pátek skutečně je, je všude kolem nás. Realita Velkého pátku žije v každém, kdo je zesměšňován, či dokonce odsuzován za svou víru. To se nerado poslouchá, že?
Vážená levice, Velký pátek existuje
14. dubna 2006, Lidové noviny
MARTIN C. PUTNA, literární historik
Vážený pane Putno, ačkoliv jsem eiteista, nemám nic proti realitě Velkého pátku všude kolem nás. A neberte si to tak. Snad i vás potěší tento příběh: Jeden Američan měl velmi hašteřivou ženu. Jednou, když byli na dovolené v Jeruzalémě, mu umřela. Ředitel místní pohřební služby nabídl převoz domů za 5.000 dolarů, nebo pochování ve Svaté zemi za dolarů 150. Po krátké úvaze si čerstvý vdovec vybral převoz do Ameriky. Proč do Ameriky, podivil se ředitel, vždyť by to bylo tak krásné kdyby vaše žena byla pochována ve Svaté zemi za pouhých 150 dolarů. Američan odpověděl: Kdysi zde umřel a byl pochován jistý člověk, který se za tři dny zase probral k životu. A to já nemůžu risknout.
13 dubna, 2006
Ledacos se nezměnilo vůbec
Dnes v Neviditelném psovi:
Již řadu let si lze ověřovat platnost rovnice, že s rostoucí intenzitou zatracování Ameriky rovněž roste počet zájemců, kteří se tam chtějí dostat.
· Mezinárodní konvence zaručuje právo jedince ze své země odejít a odebrat se kterýmkoliv směrem.
· Tím ale nedotčeno zůstává právo kteréhokoliv suverenního státu rozhodnout, koho si na své území pustit.
· Leč toto právo je upíráno právě této proklínané Americe.
· Nedávný průzkum Pew Hispanic Center zjistil, že téměř polovina všeho mexického obyvatelstva (jeho počet je odhadován na víc než sto milionů) by se okamžitě chtěla odstěhovat do USA.
· Nelze se příliš divit. Když mám potíže uživit rodinu a dozvídám se, že za tutéž práci pomocné síly bych si tam u sousedů vydělal desetinásobek, také se budu snažit odebrat se tamějším směrem.
· Všemožnými cestami do země pronikají zejména hispánské hordy vetřelců.
· A veškerý účet hradí americký stát, jeho hodně mrzutí daňoví plátci.
· A co tedy ty plané sliby vytesané na soše Svobody - ona prý otevřená náruč vítat zubožené masy do nového světa?
· Takové lze slyšet námitky zejména mezi evropskými posměváčky.
· Snad ale i oni připustí, že ledacos se od devatenáctého století změnilo.
USA: Reakce na příval zájemců – 1.
Neviditelný pes 13. dubna 2006
Ota Ulč
Za feudalismu všechno bylo mnohem přehlednější. Nevolníci porobení násilím museli hezky tvrdě pracovat na panském, aby šlechta nahoře na zámku si mohla užívat z plna hrdla jídla, pití, přepychu i kultůry. Samozřejmě, že ta verbež, z jejíž práce si šlechta žila, se snažila dostat blíž, kde bylo možno ulovit si něco drobtů z panského stolu.
Ty poměry v současné době jsou v podstatě stejné, jen poněkud méně přehledné. Lidi a národy po celém světě musí tvrdě pracovat i přinášet mísy s ropou a jinými nádhernými surovinami, lahůdkami a obětmi. Byli a jsou k tomu přinuceni zbraněmi i formou násilí tržně ekonomického. Té snaze bědných a bědnějších dostat se do blízkosi plných stolů západně civilizační šlechty, odkud padají drobty, se říká migrace, přistěhovatelství a pod. To celé se už nenazývá feudalismus, nýbrž kapitalismus. Tedy vulgárně. V lepších kruzích se hovoří o demokracii.
Již řadu let si lze ověřovat platnost rovnice, že s rostoucí intenzitou zatracování Ameriky rovněž roste počet zájemců, kteří se tam chtějí dostat.
· Mezinárodní konvence zaručuje právo jedince ze své země odejít a odebrat se kterýmkoliv směrem.
· Tím ale nedotčeno zůstává právo kteréhokoliv suverenního státu rozhodnout, koho si na své území pustit.
· Leč toto právo je upíráno právě této proklínané Americe.
· Nedávný průzkum Pew Hispanic Center zjistil, že téměř polovina všeho mexického obyvatelstva (jeho počet je odhadován na víc než sto milionů) by se okamžitě chtěla odstěhovat do USA.
· Nelze se příliš divit. Když mám potíže uživit rodinu a dozvídám se, že za tutéž práci pomocné síly bych si tam u sousedů vydělal desetinásobek, také se budu snažit odebrat se tamějším směrem.
· Všemožnými cestami do země pronikají zejména hispánské hordy vetřelců.
· A veškerý účet hradí americký stát, jeho hodně mrzutí daňoví plátci.
· A co tedy ty plané sliby vytesané na soše Svobody - ona prý otevřená náruč vítat zubožené masy do nového světa?
· Takové lze slyšet námitky zejména mezi evropskými posměváčky.
· Snad ale i oni připustí, že ledacos se od devatenáctého století změnilo.
USA: Reakce na příval zájemců – 1.
Neviditelný pes 13. dubna 2006
Ota Ulč
Za feudalismu všechno bylo mnohem přehlednější. Nevolníci porobení násilím museli hezky tvrdě pracovat na panském, aby šlechta nahoře na zámku si mohla užívat z plna hrdla jídla, pití, přepychu i kultůry. Samozřejmě, že ta verbež, z jejíž práce si šlechta žila, se snažila dostat blíž, kde bylo možno ulovit si něco drobtů z panského stolu.
Ty poměry v současné době jsou v podstatě stejné, jen poněkud méně přehledné. Lidi a národy po celém světě musí tvrdě pracovat i přinášet mísy s ropou a jinými nádhernými surovinami, lahůdkami a obětmi. Byli a jsou k tomu přinuceni zbraněmi i formou násilí tržně ekonomického. Té snaze bědných a bědnějších dostat se do blízkosi plných stolů západně civilizační šlechty, odkud padají drobty, se říká migrace, přistěhovatelství a pod. To celé se už nenazývá feudalismus, nýbrž kapitalismus. Tedy vulgárně. V lepších kruzích se hovoří o demokracii.
12 dubna, 2006
Čímž se to všechno vysvětlilo
Dnes v Lidových novinách:
LETOUNY CIA V ČR
· Ministerstva obrany a vnitra neví o tom, že by na českém území měla mezipřistání civilní letadla najatá americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA).
· Ministerstvo obrany uvádí, že sleduje vojenské transporty přes české území a pravidelně o nich informuje vládu a parlament.
· V tomto duchu obrana odpověděla na dopis vládního bezpečnostního odboru, který chtěl do středy vyjádření ke zjištění organizace Amnesty International ČR (AI).
· Podle ní na české území pod zástěrkou civilního letu přilétla a následně z něj vzlétla letadla CIA se zajatci na palubě.
· Civilní přelety armáda nesleduje, řekl včera Jan Pejšek z tiskového odboru ministerstva obrany.
· O nelegálním leteckém převozu zajatců přes české území nemá ministerstvo vnitra žádné údaje, uvedla mluvčí Radka Kovářová.
· Pokud by měla policie podezření, mohla by zasáhnout, dodala.
· Již minulý týden označilo údajné přelety ministerstvo dopravy jako spekulaci.
· Informace AI nepotvrdil ani ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Vnitro ani obrana o přistání nevědí
12. dubna 2006, Lidové noviny
čtk
Informace AI nepotvrdil nejen ministr zahraničí Cyril Svoboda. Nepotvrdily je ani orgány CIA, čímž se s konečnou platností potvrdilo, že to všechno byly jen kachny. A přelety kachen armáda nesleduje, i kdyby způsobem přistávání a vzletu letadla přecpaná zajatci silně připomínala.
LETOUNY CIA V ČR
· Ministerstva obrany a vnitra neví o tom, že by na českém území měla mezipřistání civilní letadla najatá americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA).
· Ministerstvo obrany uvádí, že sleduje vojenské transporty přes české území a pravidelně o nich informuje vládu a parlament.
· V tomto duchu obrana odpověděla na dopis vládního bezpečnostního odboru, který chtěl do středy vyjádření ke zjištění organizace Amnesty International ČR (AI).
· Podle ní na české území pod zástěrkou civilního letu přilétla a následně z něj vzlétla letadla CIA se zajatci na palubě.
· Civilní přelety armáda nesleduje, řekl včera Jan Pejšek z tiskového odboru ministerstva obrany.
· O nelegálním leteckém převozu zajatců přes české území nemá ministerstvo vnitra žádné údaje, uvedla mluvčí Radka Kovářová.
· Pokud by měla policie podezření, mohla by zasáhnout, dodala.
· Již minulý týden označilo údajné přelety ministerstvo dopravy jako spekulaci.
· Informace AI nepotvrdil ani ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Vnitro ani obrana o přistání nevědí
12. dubna 2006, Lidové noviny
čtk
Informace AI nepotvrdil nejen ministr zahraničí Cyril Svoboda. Nepotvrdily je ani orgány CIA, čímž se s konečnou platností potvrdilo, že to všechno byly jen kachny. A přelety kachen armáda nesleduje, i kdyby způsobem přistávání a vzletu letadla přecpaná zajatci silně připomínala.
Nechceme tu pomoc zadarmo
Dnes V Lidových novinách:
Český ministr zahraničí Cyril Svoboda v televizi upozornil na trvající asymetrický režim v udělování víz mezi námi a Spojenými státy
· Neochota americké vlády řešit vízovou asymetrii představuje reálný, trvající problém.
· Ale bubnování v českých médiích nikoho v USA k činům neprobudí.
· Američané říkají, že i my používáme „dvojí metr“ vůči státům na východě.
· Ukrajinci, Srbové a Bosňáci sice potřebují pro cestu k nám vízum, ale nemusí za něj platit. Naopak naši žadatelé o vízum do USA platí 100 dolarů.
· Tento „vízový byznys“ vynáší americké vládě v případě Česka asi čtyři miliony dolarů ročně. Budeme-li počítat Poláky, Čechy, Slováky a Maďary dohromady, dosahuje roční zisk až 40 milionů dolarů. To je suma, která -vynásobíme-li ji posledními patnácti lety - překračuje americkou pomoc střední Evropě na transformaci její ekonomiky.
Americká víza? Pomůže jen naše cílevědomost
12. dubna 2006, Lidové noviny
ALEXANDR VONDRA, bývalý náměstek ministra zahraničí, předseda České euroatlantické rady a bývalý náměstek MZV
Pokud dostáváme pomoc od Spojených států na transformaci naší ekonomiky, jak se o tom zmiňuje A.Vondra, je to výrazem ekonomické šlechetnosti našeho spojence a bratra. Americká vláda si na ni ovšem musí nejprve vydělat a činí tak vybíráním 100 dolarů od každého zájemce o vízum do Spojených států. Připusťme, že by se americká pomoc na naši transformaci měla zvýšit, když to přeženu, o 50%. V tom případě bychom museli za vízum platit aspoň 200 dolarů, tj. o 100% víc, neboť ani bohaté Spojené státy si nemohou dovolit pomáhat, aniž by na tom samy vydělaly, neboť jejich ekonomika tržního hospodářství se musí řídit demokratickými zákony maximálního zisku.
Chápu bolest a žal např. chudé hladovějící Afriky, která rozhodně není tak bohatá, aby si mohla potřebnou hospodářskou pomoc Spojených států a jejích západně civilizovaných spojenců zaplatit.
Český ministr zahraničí Cyril Svoboda v televizi upozornil na trvající asymetrický režim v udělování víz mezi námi a Spojenými státy
· Neochota americké vlády řešit vízovou asymetrii představuje reálný, trvající problém.
· Ale bubnování v českých médiích nikoho v USA k činům neprobudí.
· Američané říkají, že i my používáme „dvojí metr“ vůči státům na východě.
· Ukrajinci, Srbové a Bosňáci sice potřebují pro cestu k nám vízum, ale nemusí za něj platit. Naopak naši žadatelé o vízum do USA platí 100 dolarů.
· Tento „vízový byznys“ vynáší americké vládě v případě Česka asi čtyři miliony dolarů ročně. Budeme-li počítat Poláky, Čechy, Slováky a Maďary dohromady, dosahuje roční zisk až 40 milionů dolarů. To je suma, která -vynásobíme-li ji posledními patnácti lety - překračuje americkou pomoc střední Evropě na transformaci její ekonomiky.
Americká víza? Pomůže jen naše cílevědomost
12. dubna 2006, Lidové noviny
ALEXANDR VONDRA, bývalý náměstek ministra zahraničí, předseda České euroatlantické rady a bývalý náměstek MZV
Pokud dostáváme pomoc od Spojených států na transformaci naší ekonomiky, jak se o tom zmiňuje A.Vondra, je to výrazem ekonomické šlechetnosti našeho spojence a bratra. Americká vláda si na ni ovšem musí nejprve vydělat a činí tak vybíráním 100 dolarů od každého zájemce o vízum do Spojených států. Připusťme, že by se americká pomoc na naši transformaci měla zvýšit, když to přeženu, o 50%. V tom případě bychom museli za vízum platit aspoň 200 dolarů, tj. o 100% víc, neboť ani bohaté Spojené státy si nemohou dovolit pomáhat, aniž by na tom samy vydělaly, neboť jejich ekonomika tržního hospodářství se musí řídit demokratickými zákony maximálního zisku.
Chápu bolest a žal např. chudé hladovějící Afriky, která rozhodně není tak bohatá, aby si mohla potřebnou hospodářskou pomoc Spojených států a jejích západně civilizovaných spojenců zaplatit.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)