dnes:WEISS: Hra na jistotu
Lidové noviny, 2. července 2010
Martin Weiss
http://www.lidovky.cz/weiss-hra-na-jistotu-0l7-/ln_nazory.asp?c=A100702_074017_ln_nazory_pks
Výtah:
- Vrchní soud uznal, že když si prof. Vinař vymínil, že bude sdělovat komunistické tajné policii jen to, co sám uzná za vhodné, tak s ní fakticky nespolupracoval.
- Ne že bychom známému psychiatrovi nepřáli vítězství v soudní při.
- Jistě se v přesilovce, jež proti němu StB hrála, řídil snahou neublížit.
- Ale situace, kdy si člověk sám stanovuje, co je neškodné, je problematická.
- I informace, které člověk považoval za zcela bezvýznamné, tajné bezpečnosti zpravidla k něčemu posloužily.
- Jedinec nemohl tušit, co všechno StB zajímá, s čím si to spojí a co všechno ještě neví.
- To je ovšem toliko pragmatická výhrada.
- Nastupuje až ve chvíli, kdy argument principiální - poskytnout totalitní tajné policii jakoukoli součinnost je z podstaty špatné - odložíme jako nepraktický.
- Být si jistý, že právě já dokážu správně určit, co můžu estébákům neškodně říct, předpokládá značnou morální sebejistotu.
- Asi není náhoda, že se stejnou morální sebejistotou se prof. Vinař snaží zakazovat ostatním lidem kouření.
Pravidelně si to uvědomují například i Američané, kteří s oblibou spolupracují s různými diktaturami, ale nakonec přece jen diktátory zavřou (Noriega) nebo pověsí (Saddam Hussein) a podobně.
Dříve spolupracovaly i s Talibánem, ale teď jej pronásledují po horách a likvidují hlava nehlava, civilista necivilista.
Američané neváhají poskytovat důvěrné informace dokonce ani komunistické Číně. Třeba o tom, kolik si od ní potřebují vypůjčit na honění toho Talibánu.
Jakékoliv informace totalitnímu čínskému režimu poskytoval bez skrupulí i Google. Nakonec se ale taky rozhodl s tou z podstaty špatností přestat, ale už toho začíná z obchodně tržních důvodů litovat.
Nemělo by se přece jenom v zájmu trvalé udržitelnosti demokratického globálního svobodného trhu spolupracovat bez skrupulí jakkoliv a s kýmkoliv, ovšem s podmínkou že je to finančně výhodné?
