Třebaže každá analogie kulhá, představme si, že by nám denně házel nějaký uličník do oken kamení a každou chvíli nějaké rozbil.
- Co uděláme? Zavoláme strážníka?
- Co má dělat Izrael, jestliže sedm let létají denně na jeho území desítky raket, které rozbíjejí domy a zabíjejí civilisty?
- Obrátit se na OSN? K smíchu.
- Bezzubá organizace nanejvýš napíše nějakou rezoluci, v níž beztak mezi řádkami čteme, že si to Izrael zavinil sám, a tím to skončí.
- Teroristé se zasmějí a budou rakety, případně své „mučedníky" odpalovat vesele dál.
- Nelze se tedy divit židovskému státu, že na neustálé vraždění svých občanů zareagoval podle úsloví „na hrubý pytel hrubá záplata".
- Jistěže za nějakou dobu přijde místo války dialog, v němž se obě znepřátelené strany pokusí najít nějaké mírové řešení.
- Spolu s Izraelci ale doufejme, že do té doby se izraelskému letectvu podaří zničit co nejvíc skladišť raket a co nejvíc podzemních tunelů, jimiž se tyto zbraně do Pásma Gazy pašují.
Neviditelný pes, 30. prosince 2008
JAG
http://neviditelnypes.lidovky.cz/rozbijeni-oken-01n-/p_cirkus.asp?c=A081229_173231_p_cirkus_wag
Představme si, že by nám denně házel do oken kamení uličník, kterému jsme rozbili hubu a obsadili jeho byt, nebot' se nám ohromně hodí. Co s tím teroristou uděláme? Navrhneme mu nikdy nekončící rozhovory, během nichž on nám přestane rozbíjet svá okna, z kterých my na něj budem dělat dlouhý nos po všechny příští generace. Kdyby přesto nedal pokoj, pak vězte, že my bychom neodešli od rozdělaného díla jako kdysi ten břídil Hitler...
Žádné komentáře:
Okomentovat