Dnes v Lidových novinách:
Drsná levičácká demagogie proti americké základně vrací ČSSD o deset let zpátky
· Sociální demokracie se stále ještě nesmířila s tím, že prohrála volby.
· Předseda ČSSD Jiří Paroubek, který dokázal střídat masky zlého a hodného policajta s obratností chameleona a schopnostmi pokročilého schizofrenika, není sám o sobě schopen dát tón, nebo aspoň stanovit mantinely, v nichž by se měla strana v opozici pohybovat.
· Zatímco ČSSD jako vládní strana držela hlavně po odstranění Jana Kavana jasnou euroatlantickou linii, Zaorálek zahnul drsně doleva.
· Vytáhl ten nejhorší rotiamerický arzenál západoevropské levice a začal šít do projektu základny a Spojených států stylem, že mu Vojtěch Filip může závidět.
· Těch několik set tisíc diváků, kteří si kazili jinak hezké nedělní odpoledne veřejnou debatou v České televizi, mohlo slyšet od Zaorálka větu, za niž by se nemusel stydět ani týden nemytý anarchista.
· „Spojené státy jsou naším partnerem, ale nejsem si jist, zda chci být partnerem solečnosti Halliburton, což je firma spojená s viceprezidentem Cheneym, která vybudovala nejvíce základen v zahraničí.“
· Aby se to nepletlo, neopomněl Zaorálek přihodit argument, že „americká vláda nebyla snad nikdy tolik ve vleku velkých ropných společností a zbrojního komplexu“.
· tom, že síla hlasů ani drsnost argumentů ještě neznamenají myšlenkový růst, svědčí bonmot, že americký protiraketový systém je útočnou zbraní.
· Zaorálek se svým vystupováním přiřazje k nebezpečnému proudu, který vidí ve Spojených státech spíše soupeře a konkurenta Evropy než nejpřirozenějšího partnera.
· Lubomír Zaorálek se přiřazuje k nebezpečnému proudu, který vidí v USA spíše soupeře a konkurenta Evropy než nejpřirozenějšího partnera
Zaorálek to neumí
6. března 2007, Lidové noviny
Luboš Palata, redaktor LN
Nejen Zaorálek má výhrady, ale hodně toho na Američanech nevoní ani samým Američanům. Např. v Crisis and Military Adventurism se můžeme dočíst, že Amerika je země, která, ač ji nikdo zvenčí neohrožuje, nachází se neustále ve válce. Je to de facto stát jedné strany se dvěma křídly a prezidentem, který ignoruje zákony a dělá co se mu zachce ve jménu národní bezpečnosti, de facto bez kontroly a dělby moci a nijak neomezenou administrativou při výkonu "spasitelské mise". Tajné služby s téměř bezlimitním financováním a bez dohledu, CIA - prezidentova soukromá armáda. Vlivná korporačně řízená média coby jakási policie národního myšlení, glorifikující imperiální války s "šířením demokracie". Všemocný vojensko-industriální komlex. Slabý a servilní kongres sloužící dominantnímu prezidentovi. Žumpa korupce pramenící z uzavřených vazeb mezi vládou a byznysem, zesměšňijící jakoukoliv představu o vládě lidu a pro lid. Současná krize Ameriky není způsobená vojenským adventurismem v Iráku a Afghánistanu, ale rostoucím mezinárodním hněvem a odporem, a protože Amerika ztrácí důvěru s prezidentem opovrhujícím zákony a smluvními závazky, včetně ženevské konvence z r.1949 o zacházení se zajatci v době války a o ochraně civilistů při okupaci cizí mocností. Nejtemnější stránkou našeho (amerického) adventurismu je naše globální síť vojenských věznic, kde je praktikováno fyzické a duševní mučení. Dominantní Pentagon a kultura militarismu podrývající kongres, soudnictví a občanské svobody. Rostoucí síť vojenských základen po všech kontinentech, tč. přes 1000. Nároky na vojenskou dominanci ve vesmírném prostoru.
Není divu, že ten Zaorálek se ošívá při představě současné Ameriky, jako nejpřirozenějšího
partnera, kterému všichni ubližují, a který se jen stěží ubrání svým pracně vyrobeným nepřátelům bez radarové základny v Brdech u Prahy.
